Není mezi námi mnoho těch, kterým se při podobných událostech srdce na chvíli nezastaví. V koutku duše se jich totiž obáváme všichni, a to i když naši koně nebo blízcí nesportují. Fatální nehody nikdo prožít ani vidět opravdu nechceme. A na popularitě v očích veřejnosti to samozřejmě našemu sportu také nepřidá.

Úrazy ve všestrannosti

Každý pád či zranění, které mají fatální následky, oživí – a měly by oživit – otázky týkající se bezpečnosti. Je ale vůbec možné míru rizika snížit? Lze zajistit, aby byla všestrannost pro koně a jezdce bezpečnější? Nová studie, kterou financovala Fédération Equestre Internationale (FEI) event, dává naději.

Vážná a často i fatální zranění koně i jezdce nejsou ve všestrannosti výjimečná a rizika spojená s touto sportovní disciplínou jsou všeobecně dobře známá. Všechny národní federace jsou FEI dlouhodobě povzbuzovány, aby prováděly studie a iniciativy s cílem snížit míru rizika spojeného s terénní částí zkoušky. A faktem rovněž je, že za posledních dvacet let byly provedeny různé změny pravidel, které se v souvislosti s bezpečností týkaly stavby tratí, překážek i formátu soutěže. Přesto ale doposud neexistovala žádná studie, která by zkoumala reálné důsledky těchto změn. A to navzdory tomu, že faktory, jako je umístění a konstrukce překážek, zásadním způsobem ovlivňují bezpečnost terénní zkoušky. Nová data, a tak i možnost identifikace rizikových aspektů, přinesla až nedávno publikovaná retrospektivní studie.

Studie

V rámci studie Fédération Equestre Internationale eventing: Fence-level risk factors for falls during the cross-country phase (2008–2018) byl analyzován mimořádně rozsáhlý objem dat. Zpracovány byly údaje o startech všech koní ve všech státech, kteří se účastnili soutěžích všestrannosti na úrovni CI (Councours Interntional) a výše od ledna 2008 do prosince 2018 (nebyla zahrnuta data týkající se soutěží na národní úrovni). Pro představu o objemu dat: ve sledovaném období se uskutečnilo 6450 soutěží všestrannosti na mezinárodní a vyšší úrovni (olympijské hry, WEG), v nichž se objevilo 204 399 specifických překážek. V rámci všech těchto soutěží bylo uskutečněno 202 772 startů a z toho 190 429 dvojic absolvovalo terénní zkoušku. V rámci všech soutěží bylo zaznamenáno celkem 10 519 pádů (to činí 5,2 %), přičemž 9 358 – tedy 89 % – pádů se stalo v rámci terénní zkoušky. Závěry studie tedy vychází z analýzy skutečně velkého množství jednotlivých pokusů o překonání překážky – individuální skok (jeden skokový pokus rovná se jeden kůň, který se pokouší zdolat jeden konkrétní skok). Přínosem pro přesnou analýzu dat byla skutečnost, že součástí databáze FEI jsou formuláře o hlášení pádu, kam jsou zaznamenávány nejen pády, ale i jejich okolnosti.

Analýza dat

Za pomoci analýzy dat bylo identifikováno deset typů překážek, u kterých byla zjištěna vyšší pravděpodobnost pádu, a sedm typů překážek, u nichž byla identifikována snížená pravděpodobnost pádu. K překážkám s vyšší pravděpodobností pádu patří překážky, které mají nájezd z kopce a překážky skákající se z kopce dolů, kde doskok koně je níž než odskok (poměr pravděpodobnosti [OR] 1,35, 95% interval spolehlivosti [CI] 1,19–1,52), překážky s doskokem do vody (OR 1,82, CI 1,62–2,01), překážky se shoditelnými prvky (OR 1,28, CI 1,15–1,41) a také o druhé a další prvky kombinovaných překážek (OR 1,33 CI 1,25–1,42 pro druhý prvek, OR 1,21 CI 1,10–1,32 pro další prvky).

Statistika pádů podle typu překážky v soutěžích všestrannosti FEI v letech 2008 až 2018

Fence type	Fences	Fences with at least one fall (%)	Fence-type definitions
Total	204 399	8253 (4.0%)
A0	1850	97 (5.2%)	A: post and rails
A1	8893	428 (4.8%)
A2	2142	90 (4.2%)
A3	3475	111 (3.2%)
A4	936	37 (4%)
B1	5653	229 (4.1%)	B: palisade
B2	1879	85 (4.5%)
C1	6713	228 (3.4%)	C: square spread
C2	10 761	356 (3.3%)
C3	17 345	585 (3.4%)
D1	2816	80 (2.8%)	D: ascending spread
D2	5117	136 (2.7%)
D3	19 021	466 (2.4%)
D4	5868	172 (2.9%)
E1	9467	400 (4.2%)	E: brush
E2	12 923	462 (3.6%)
E3	4306	199 (4.6%)
E4	3612	252 (7%)
E5	464	17 (3.7%)
E6	2992	86 (2.9%)
F1	24 133	1173 (4.9%)	F: round
F2	17 614	565 (3.2%)
G1	2172	157 (7.2%)	G: corner
G2	1801	122 (6.8%)
G3	7394	600 (8.1%)
H1	5871	283 (4.8%)	H: Trakehner
H2	180	12 (6.7%)
H3	253	13 (5.1%)
J1	67	3 (4.5%)	J: step
J2	1707	197 (11.5%)
J3	2208	119 (5.4%)
J4	3884	108 (2.8%)
J5	4977	147 (3%)
K	330	15 (4.5%)	K: water (‘splash’)
L	3722	161 (4.3%)	L: ditch
Other	1301	43 (3.3%)
Unknown	552	19 (3.4%)

Schémata všech typů překážek použitých v terénních zkouškách FEI soutěží všestrannosti v letech 2008 až 2018. Obrázek je převzat z dokumentu FEI. 

Jak je možné, že překážky se shoditelnými schválenými bezpečnostními prvky, jejichž použití je FEI doporučeno pro všechny národní a mezinárodní závody, mají vyšší riziko pádu? Zdá se, že se může jednat o chybu v úsudku jak na straně jezdce, tak i stavitele trati. Je možné, že překážky se shoditelnými prvky mohou v jezdcích vyvolávat dojem, že je lze snadněji překonat, a proto je vnímají s menší obezřetností a nemají k nim odpovídající respekt. Stavitelé tratí zase mohou záměrně stavět překážky náročnější, protože je ovlivňuje vědomí přítomnosti bezpečnostních prvků. Kde je pravda, nevíme, a proto by bylo vhodné podrobit tyto závěry dalšímu výzkumu. Ze získaných dat byly vyvozeny i další závěry. Některé překážky jsou primárně navrženy tak, aby jejich překonání bylo extrémně náročné pro koně a jezdce, a to samozřejmě koreluje s pravděpodobností pádu na nich. Příkladem je seskok do vody.

Doporučení, která vyplývají z analýzy dat, jsou následující:

• Náročné/nejnáročnější překážky by měly být umístěny v blízkosti startu
• Technicky náročné překážky by neměly být kombinovány se seskoky a skoky do vody
• V kombinovaných překážkách by se měla snížit náročnost jejich jednotlivých prvků
• Vždy je třeba zohlednit a také nepodceňovat skutečnost, že všechny rizikové faktory na úrovni akce jsou statisticky významně spojeny s pravděpodobností pádu (koně nebo sportovce)

Data rovněž doložila, že překonání překážek v soutěžích na úrovni 3* nebo 4* jsou s pády spojena s větší pravděpodobností, než překážky v soutěžích 1* a 2*, což ale není příliš překvapivé. Soutěže na úrovni tří a čtyř hvězd samozřejmě jsou delší a obsahují obtížnější překážky a jejich kombinace. Lze tedy očekávat, že překonávání překážek na této úrovni bude mít za následek více pádů na překážkách, než je tomu na úrovni 1* a 2*, a to i pokud přihlédneme ke skutečnosti, že na vyšší úrovni soutěží kvalitnější koně nebo kombinace kůň-jezdec. Tento závěr je ale v přímém rozporu s doporučením, které obsahují naše Směrnice pro stavbu terénních tratí ve všestrannosti. Zde totiž tučně zvýrazněný nalezneme následující text: „Především na nižších úrovních je třeba věnovat pozornost tomu, jakým způsobem a kde jsou překážky postaveny a umístěny.“ Jak věta sama, tak i slovo „především“ je v daném kontextu tak trochu oxymóron. 

Co z dat vyplývá

Velmi potěšující skutečností je zjištění, že pravděpodobnost pádu – souvisejícího s překonáním překážky v terénní zkoušce – je v posledních třech letech zkoumaného období nižší než v prvních osmi letech. To je nepochybně krok vpřed, který zřejmě souvisí se změnami pravidel, které v tomto období proběhly. Jedná se jak o změny ve směrnicích pro stavbu terénních tratí ve všestrannosti (včetně typů použitých překážek), tak i změny v minimálních požadavcích pro účast na dané úrovni.

Získané údaje by mělo být možné využít pro vyhodnocení míry rizika při stavbě tratí terénních zkoušek všech úrovní. Vypracování hodnocení trati na základě profilu rizikovosti všech obsažených překážek by se mohlo stát užitečným nástrojem, který by dostatečně dopředu informoval sportovce o úrovni rizika, kterému vystaví sebe a svého koně. 

Závěr

Je nezbytné udělat vše pro to, aby se počet pádů na překážkách snížil a bezpečnost byla při navrhování tratí terénních zkoušek nejvyšší prioritou. Překážky s vyšší mírou rizika pádu by neměly být eliminovány. Jde spíše o to, aby se stavitelé tratí nad identifikovanými rizikovými faktory zamysleli a pokusili se získané informace rozumně začlenit do stavby svých tratí. Pokud bude důraz na bezpečnost intenzivně cílit na minimalizaci inherentních rizik, může to mít dopad nejen na zdraví a život jezdců a jejich koní, ale i veřejné mínění, s nímž tato královská disciplína v posledních letech stále více bojuje.

Použité zdroje:

• Euan David Bennet,Heather Cameron-Whytock,Tim D. H. Parkin: Fédération Equestre Internationale eventing: Fence-level risk factors for falls during the cross-country phase (2008–2018). First published: Equine Veterinary Journal (EVJ), 16 July 2022
• Směrnice pro stavbu terénních tratí ve všestrannosti 2018. Publikováno 18. dubna 2017
• Look Before You Leap: What Are the Obstacles to Risk Calculation in the Equestrian Sport of Eventing? by Denzil O’Brien, South Australian Spinal Cord Injury Research Centre, Hampstead Rehabilitation Centre, 207 Hampstead Rd., Northfield, SA 5085, Australia