Se studiemi, které si vzaly na mušku hodnocení koní v drezurních obdélnících, se v posledních letech roztrhl pytel. A protože jejich závěry nejsou zrovna povzbudivé, přiblížíme si – abychom byli trochu v obraze – výsledky alespoň některých z nich...

Drezura a welfare

Drezurní kůň by měl být klidný, pružný, uvolněný, sebevědomý, pozorný a bystrý a měl by se svým jezdcem tvořit dokonale harmonický pár. Realita drezurních obdélníků je ale často jiná a spíše než soulad a harmonii zde můžeme pozorovat celou škálu projevů konfliktního a nekooperativního chování. Hodnocení drezurních úloh a testů by ze své podstaty – a také dle platných drezurních směrnic – mělo podporovat uplatňování šetrných tréninkových postupů. Jak se ale zdá, tak tomu vždy a všude není – a je jedno, zda mluvíme o úrovni základní nebo o soutěžích na úrovni Grand Prix Special. Zarážející a jistě i trochu smutné…

Studie a její výsledky

V současné době je k dispozici množství dat, která dokládají skutečnost, že u drezurních koní na elitní úrovni je preferována a lépe hodnocena nesprávná pozice hlavy a krku a že výkony koní na této úrovni jsou spojeny se zvýšenou frekvencí výskytu konfliktního chování. A to navzdory tomu, že podle drezurních pravidel musí být hlava koně (linie nosu) vždy na kolmici nebo mírně před ní a sama FEI ve svých směrnicích preferuje šťastného a spokojeného koně sportovce. Žádná uskutečněná studie se ale doposud nevěnovala – v této konkrétní souvislosti – drezurním úlohám základním.

Cílem studie nedávno zveřejněné v respektovaném časopise „Journal of Veterinary Behaviour“ proto bylo zjistit, zda hodnocení drezurního výkonu zohledňuje projevy konfliktního chování koní alespoň na nižších úrovních (Elementary, Novice a Preeliminary level). Proč? Pokud by známky rozhodčích zohlednily chybné předvedení koní a výskyt konfliktního chování, je pravděpodobnější, že trénink koní by výhledově mohl být optimalizován a pohoda mladých drezurních koní by se tak zvýšila.

V rámci této konkrétní studie byla provedena přesná analýza projevů konfliktního chování, které koně vykázali v průběhu drezurních testů na 75 drezurních závodech výše uvedené úrovně (Elementary, Novice a Preeliminary level), které se v GB konaly v listopadu a prosinci 2019. Každý jednotlivý drezurní test byl natočen a zaevidovány byly známky, které dané dvojici udělili rozhodčí. Při každém testu bylo podrobeno analýze pět až sedm cviků a frekvence konfliktního chování byla analyzována v rámci každého z nich. Výskyt konfliktního chování byl dále sledován v šesti podsekcích – hlava, uši, huba, ocas a celé tělo koně. 

Závěry...

Analyzováno bylo celkem 447 cviků a 75 kombinací kůň jezdec. Překvapení se bohužel nekonalo... Nulový výskyt konfliktního chování byl u koní pozorován jen ve 2,4 % (n = 11) cviků. Dva nebo více projevů konfliktního chování bylo pozorováno v 83 % cviků. V rámci výzkumu nebyla nalezena žádná významná souvislost mezi celkovým výskytem konfliktního chování (skóre chování) a výslednou známkou, kterou udělili rozhodčí. Když však byla vyhodnocena souvislost mezi známkami rozhodčího/ch a jednotlivými kategoriemi projevů chování, byly zjištěny variace podle oblasti jejich výskytu. To naznačuje, že rozhodčí při hodnocení výkonu zohledňují některé – ne ale všechny – typy konfliktního chování. Celkový pohyb koně, poloha a pohyb hlavy a postavení uší vykazovaly významnou korelaci se známkami, které udělili rozhodčí. Problémy v oblasti huby, ocasu a v oblasti od týlu ke kohoutku ale nikoli. Pokud koně projevili jasně viditelné známky konfliktního chování, jako jsou chyby v taktu, vzdor nebo bázlivost, rozhodčí to při udělování známek zohlednili. U jiných typů konfliktního chování tomu tak ale nebylo nebo tomu tak nebylo vždy. V určitých kategoriích bylo dokonce možné pozorovat opak, totiž že konfliktní chování bylo spojováno s vyššími známkami rozhodčích, což nepochybně představuje nežádoucí korelaci. Kompletní znění studie, včetně přehledných tabulek, naleznete zde.

Nejvýznamnějším takovým příkladem je tolik diskutovaná poloha hlavy a krku. Získaná data doložila, že koně, kteří se v těchto úlohách pohybovali s hlavou mírně před kolmicí, získali od rozhodčích nižší známky než koně, kteří nesli hlavu na kolmici nebo méně než 30° za ní (P <0,001). Zároveň bylo zjištěno, že koně, kteří měli hlavu za kolmicí, vykazovali výrazně více konfliktního chování než koně, kteří měli hlavu mírně před kolmicí. V jejich známkách se to ale neodráželo. To je alarmující. Naznačuje to totiž, že rozhodčí neberou ohled na znění drezurních pravidel FEI. Tento závěr navíc koreluje se závěry studií provedených u elitních drezurních koní, kde bylo rovněž prokázáno, že pozice hlavy za kolmicí je rovněž významně spojena s vyššími známkami rozhodčích. Pozici hlavy za kolmicí je v drezurních obdélnících možné vidět běžně, a to jednoznačně není v pořádku. V četných studiích byl hodnocen vliv nesení hlavy za kolmicí na různé parametry zdraví a welfare koní. Důsledkem tohoto požadavku je snížení welfare koně – objevuje se zvýšená srdeční frekvence (HR), změny v hladinách kortizolu, konfliktní chování nebo snížená variabilita srdeční frekvence (HRV). Některé studie navíc odhalily zhoršené dýchání a další potenciálně patologické jevy. Dbát na pozici hlavy proto musíme.

V rámci studie bylo rovněž zjištěno, že rozhodčí dávají významně vyšší známky za cviky, při kterých měli koně uši vpředu, ve srovnání s těmi, při kterých byly uši koně stažené dozadu nebo do stran. To může znamenat, že rozhodčí mohou považovat koně s ušima dopředu za uvolněnější než koně s ušima sklopenýma dozadu. Tato představa by mohla být odvozena z přirozeného chování koně: koně klopí uši, když signalizují agresi, projevují odpor, nebo když pociťují fyzickou únavu či nepohodlí. Pravdou ale je, že sklopení uší dozadu může představovat jak agonistickou behaviorální reakci na jezdce, tak i vyšší úroveň koncentrace koně, který se soustředí na signály jezdce. Pokud tedy chceme na tento ukazatel brát ohled, musíme být schopni chování koně přesně vyhodnotit. Zda toho jsou rozhodčí schopni, ale není jasné.

Překvapivé rovněž je, že známky, které rozhodčí udělovali, neměli žádnou souvislost s reakcí koňské huby, což naznačuje, že rozhodčí při udělování známek nebrali v úvahu napětí v oblasti huby a ani nadměrný pohyb huby koně. Významně vyšší skóre konfliktního chování v oblasti huby bylo pozorováno především při přechodech z vyšších do nižších chodů. V hodnocení rozhodčích se to ale neodrazilo. Konfliktní chování se v této souvislosti objevilo téměř ve všech analyzovaných drezurních cvicích, ale jediná souvislost s výslednou známkou byla pouze v případě, kdy se konfliktní chování projevilo v celém těle koně a/nebo v pozici hlavy/krku. Jde o alarmující zjištění, protože podle platných předpisů (např. FEI, 2020, British Dressage, 2020) se má ochota koně přijmout udidlo v hodnocení odrážet a jakýkoli odpor koně vůči udidlu by měl být rozhodčím penalizován. Přestože může být pro rozhodčí náročné se během úlohy zaměřit na tak anatomicky malou část těla koně jako je huba, neměl by být tento aspekt přehlížen.

Ani švihání ocasem a staženému a křivě nesenému ocasu nebyla dle získaných dat věnována pozornost a ani toto konfliktní chování nebylo známkami rozhodčích zohledněno. Pro přiměřené švihání ocasem během soutěže může existovat celá řada důvodů. Přestože je švihání ocasem spojováno se stresem, bolestí nebo podrážděním, nemusí tak tomu být vždy a nejedná se tedy o dobrý indikátor konfliktního chování/snížení pohody. Pokud ale kůň švihá ocasem velmi silně, má ocas pevně přitažený k tělu nebo nese ocas křivě, mělo by to být v celkovém hodnocení zohledněno.  

Shrnutí

Závěr studie je znepokojivý. Zdá se, že určité projevy konfliktního chování, jako je například odpor vůči pomůckám jezdce, vedou v nižších soutěžích k nízkým známkám, jiné projevy konfliktního, nekooperativního chování a diskomfortu, neméně znepokojivé a spojené s nevhodnými výcvikovými metodami, jsou ale naopak hodnoceny známkami vysokými (například hlava na nebo za kolmicí). U jemnějších projevů chování, jako je napětí v oblasti huby, nelze podle výsledků studie prokázat žádnou souvislost s hodnocením rozhodčích. I to je závěr poněkud nešťastný.

Výsledky ukazují, že hodnocení výkonu v drezuře v současné době není důsledně založeno na směrnicích FEI (FEI, 2020), ignoruje některé behaviorální známky konfliktu/diskomfortu koně nebo, což je skutečně znepokojující, tyto projevy dokonce odměňuje vyššími známkami. V souladu s předchozími uskutečněnými výzkumy zdůrazňují výsledky studie nutnost toho, aby řídicí orgány přehodnotily systém vzdělání rozhodčích a zajistily jejich profesní rozvoj tak, aby byli rozhodčí schopni lépe integrovat i tato kritéria do svých hodnocení. A to i v nižších drezurních soutěžích.

Rozhodčí a poloha hlavy a krku elitních drezurních koní…

Odmítnutí závěrů výše uvedené studie není řešení. K obdobným závěrům totiž došla celá řada dalších studií provedených u elitních drezurních koní, včetně té, která byla prezentována v loňském roce německými a švýcarskými vědci vedenými Dr. Kathrin Kienapfel-Henseleit ze Swiss Competence Center Agroscope. V rámci této studie bylo vyhodnoceno chování celkem 49 koní, kteří startovali v Grand Prix Special (CDIO5*) na CHIO v Cáchách v letech 2018 a 2019, díky čemuž bylo možné zhodnotit současnou situaci v drezurním ježdění elitních koní. V rámci studie byly analyzovány poloha hlavy a krku a chování svědčící o konfliktu.

Obrázek: Analyzované úhly: α = vertikální úhel, β = úhel sklonu, γ = úhel lopatky

U každé dvojice kůň-jezdec byla analyzována pozice hlavy a úhel, v němž byl nesen týl koně a krk. Zaznamenáno bylo každé konfliktní chování (obranné, defenzivní) a to jak na opracovišti, tak i v průběhu úlohy.

Na opracovišti a v průběhu soutěže koně vykazovali různá množství různých projevů konfliktního chování (tabulka 1 + 2).

Převážnou většinu konfliktního chování představovalo nadměrné švihání ocasem a neobvyklé orální chování. Celkem bylo analyzováno 5 085 jednotlivých sekvencí získaných v průběhu soutěží a 1 486 jednotlivých sekvencí, které byly pořízeny na opracovišti. Závěry jsou jasné. Mezi opracovištěm a soutěží byly zjištěny významné rozdíly v poloze hlava-krk a v parametrech chování. Linie nosu koní byla během opracování více za kolmicí než během soutěže (úhel α: 11,01° ± 4,54° vs. 5,42° ± 4,19°; T = 34,0; p < 0,05). Úhel hlavy (β) byl během soutěže významně vyšší než během opracovávání (27,8° ± 3,56° vs. 23,42° ± 3,07°, T = 63,00; p < 0,05). Mezi těmito dvěma situacemi nebyl žádný významný rozdíl úhlu γ (p > 0,05). Dále se lišila nejen pozice hlava-krk, ale i množství konfliktního chování při opracovávání a v soutěži. Koně vykazovali výrazně více konfliktního chování během opracovávání než během soutěže (160,24 ± 75,30 vs. 122,86 ± 54,51; T = 261,00; p < 0,05). Množství švihů ocasem se během opracovávání a soutěže významně nelišilo (45,58 ± 41,02 vs. 38,65 ± 36,55). Byl ale zjištěn významný rozdíl v míře neobvyklého orálního chování mezi opracovištěm a soutěžním obdélníkem (113,18 ± 61,19 vs. 84,14 ± 37,77; T = 327,00; p < 0,05). Chyby v rytmu (2,52 ± 1,95 vs. 1 ± 0) a třesení hlavy (1 ± 0 vs. 0) byly pozorovány zřídka, zvláště během soutěže pouze u několika koní.

Schéma 1 – Úhly hlavy a týlu na opracovišti a v soutěži

Ani závěr tohoto výzkumu tedy nic pozitivního nepřinesl, zjištěno totiž bylo:

• Čím dále byla linie nosu za kolmicí, tím vyšší byla šance na dobré hodnocení. 
• Čím výše byli jezdci umístěni ve světovém žebříčku FEI, tím vyšší byly jejich známky v soutěži (2018: r = -0,69, p <0,05; 2019: r = -0,76, p <0,05). 
• Koně jezdců výše ve světovém žebříčku měli tendenci vykazovat více nestandardních orálních projevů / konfliktního chování (r = -0,30, p <0,05) a hlavu nesli více za kolmicí (r = - 0,37, p <0,05), což vedlo k menšímu úhlu nesení krku (r = 0,43, p <0,05). 
• Shoda mezi rozhodčími hodnotícími elitní soutěže byla vyšší, když hodnotili známé jezdecké dvojice, než když hodnotili dvojici méně známou.
• Pouze jeden kůň ve vzorku nesl v úloze hlavu před kolmicí.

Smutné je především toto zjištění: pozice hlavy byla výrazně méně za kolmicí v průběhu úlohy, než tomu bylo na opracovišti (5,43 ° ± 4,19 vs. 11,01 ° ± 4,54 za kolmicí; T = 34,0; p <0,05) a koně také vykazovali výrazně méně konfliktního chování v úloze než na opracovišti (123 ± 54 vs. 160 ± 75) (T = 76,00; p <0,01). 

Schéma 2 – Etologické parametry opracoviště vs. soutěž 

To nás totiž přivádí k myšlence, že jezdci si jsou problémů s welfare a konfliktním chováním svých koní dobře vědomi, ale nevěnují tomu žádnou pozornost. Naopak se konfliktní chování svých koní vědomě snaží zakrývat.

Tyto studie přináší z hlediska welfare zvířat velmi nepopulární výsledky, to ale neznamená, že můžeme před danou realitou schovávat hlavu v písku. V současné době čelí jezdecký sport stále silnější kritice ze strany široké veřejnosti a my jsme proto povinni učinit vše pro to, aby náš sport měl čistý štít. Výsledky studií, které byly v posledních letech provedeny, ale ukazují, že je třeba více zapracovat jak na vzdělání jezdců, tak i na vzdělání rozhodčích. Myslet si, že všichni, kdo kolem obdélníků sedí, jsou slepí neználci, se nám totiž může hrubě nevyplatit.

Použité zdroje:

• „Comparison of different head and neck positions and behaviour in ridden elite dressage horses between warm-up and competition" - Kathrin Kienapfel-Henseleit, Lara Piccolo, Annik Gmel, Dominik Rueß und Iris Bachmann, December 2021
• „Equine conflict behaviors in dressage and their relationship to performance evaluation" - Kathryn L. Hamilton, Bryony E. Lancaster und Carol Hall, September 2022 ,Journal of Veterinary Behavior'
• K. Kienapfel, Y. Link, U.K.V. Borstel - Prevalence of different head-neck positions in horses shown at dressage competitions and their relation to conflict behavior and performance marks, PloS one, 9 (8) (2014)
• M.J. Lashley, S. Nauwelaerts, J.C.M. Vernooij, W. Back, H.M. Clayton - Comparison of the head and neck position of elite dressage horses during top-level competitions in 1992 versus 2008, Vet. J., 202 (3) (2014), pp. 462-465
• Van Breda E. A nonnatural head-neck position (Rollkur) during training results in less acute stress in elite, trained, dressage horses. Journal of applied animal welfare science : JAAWS. 2006;9(1):59–64.
• Fédération Equestre Internationale (FEI), 2020. Fédération Equestre Internationale Dressage Rules 2020. 25th ed. Available at: https://inside.fei.org/sites/default/files/FEI_Dressage_Rules_2020_Clean_Version.pdf. Accessed May 2020. 
• Dyson S, Pollard D. Application of the Ridden Horse Pain Ethogram to Elite Dressage Horses Competing in World Cup Grand Prix Competitions. Animals. 2021;11(5):1187. doi: 10.3390/ani11051187.
• Christensen J, Beekmanns M, van Dalum M, VanDierendonck M. Effects of hyperflexion on acute stress responses in ridden dressage horses. Physiology & behavior. 2014;128:39–45.