Výzkum prokázal souvislost mezi přílišným dotažením nánosníku a výskytem ústních lézí, které vznikají jako důsledek mechanické traumatizace v dutině ústní.

Od 1. ledna 2018 začne v Dánsku platit nařízení, které definuje minimální prostor, který může být mezi nánosníkem (všech povolených typů) a nosní kostí koně, na 1,5 centimetru.

Vybraní techničtí delegáti testovali metody měření na některých jezdeckých událostech v průběhu roku 2017, aby byli reálně připraveni na zavedení tohoto nařízení do praxe. Ze získaných údajů ale ještě nebyly vyvozovány sankce. Dánská jezdecká federace vydala prohlášení, že od roku 2018 začnou techničtí delegáti kontrolovat dotažení nánosníků a v případě, že bude existovat důvodné podezření, že nové nařízení je porušeno, bude jezdec požádán, aby nánosník povolil. Stav bude muset odpovídat nově nastaveným pravidlům. Pouze pokud bude nánosník povolen, získá jezdec povolení startovat. V případě, že by jezdec odmítl nebo se situace opakovala, budou ukládány sankce.

Obr.: Umístění a úhel měření tlaku nánosníku u různých typů uzdění

Dánská jezdecká federace zahájila tuto studii již v roce 2014 a očekává se, že její kompletní závěry budou zveřejněny do konce tohoto roku. Výzkumu se účastnilo, v průběhu několika let, více než 3 000 koní a to napříč disciplínami. Drezúrou počínaje a vytrvalostním ježděním konče. V centru pozornosti byly jak typy použitých udidel, tak i typy použitých nánosníků, sledována byla míra dotažení nánosníků, stav koutků a sliznice huby koně, četnost výskytu lézí, mechanického poškození kůže a případná přítomnost krve. Ze studie vyplývá, že existuje velmi jasná korelace mezi utažením nánosníku a výskytem traumat.

Dánská jezdecká federace uvádí, že čím více byly nánosníky dotaženy, tím více perorálních lézí bylo nalezeno. Smutným faktem pak je skutečnost, že koně startující na vyšší úrovni měli i vyšší prevalenci perorálních lézí než koně startující na úrovni nižší a také skutečnost, že nejčastěji se tyto léze objevovaly u koní drezúrních.

Kompletní tiskovou zprávu Dánské jezdecké federace naleznete pod tímto odkazem.

Výsledky studie Dánské jezdecké federace navázaly na výsledky týmu výzkumníků z univerzity v Sydney, který se této problematice věnoval v roce 2015. I ten prokázal, že koně vykazují fyziologickou stresovou odezvu, pokud mají nánosník příliš těsně dotažený, a to obzvláště pokud je v kombinaci s plnou uzdou. Jejich studie se účastnilo 12 koní, jejichž fyziologické projevy byly monitorovány při plném dotažení nánosníku a rovněž při jeho uvolnění „na dva prsty“. Studie zohledňovala, že odchylku v reakcích mohou vykazovat koně, kteří jsou na tlak nánosníku zvyklí, a proto byli vybráni koně, kteří se s plnou uzdou nikdy nesetkali. I tento australský výzkum ve výsledku prokázal „významné posuny“ nejen v srdeční frekvenci, ale i variabilitě srdeční frekvence, pokud byl nánosník utažen tak silně, že mezi ním a nosní kostí koní nebyl žádný volný prostor.

Tato studie rovněž prokázala, že koně, kteří mají příliš dotažený nánosník či podpínací řemen nánosníku, mají frekvenci polykání sníženu na polovinu, hybnost huby je výrazně omezena, koně nemohou zívat, přežvýknout ani aktivně pohybovat jazykem. I závěr této studie je tedy jasný. Koně cítí bolest nebo diskomfort v případě, že je nánosník příliš utažen, a z etických důvodů tedy nelze s touto praxí, se kterou se v jezdeckém sportu běžně setkáváme, v žádném případě souhlasit.

• Zdroj: PLOS ONE - https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4854461/