Nejzajímavější je práce s mladými koňmi

23. 8. 2009 Drahomíra Tattermuschová Autor fotek: archiv Pavla Orla

Naše "westernová" dopisovatelka Drahomíra Tattermuschová připravila pro Equichannel několik rozhovorů s významnými a zajímavými osobnostmi westernového ježdění. Dnes bude zpovídat reinigového jezdce a trenéra Pavla Orla.

Je tu někdo kdo se zajímá o reining? Jistě se mnoho z vás snaží přijít této náročné technické disciplíně na kloub. Je tak krásná! Většinu z nás upoutá její dynamičnost i klid zároveň, vše v souladu s koněm za použití minimálních pomůcek a tlaku na koně. Když se to umí dobře, je to nádhera. Vypadá to, že jezdec na koni jen sedí a veze se... Ovšem jen ten jezdec ví, kolik práce a úsilí mu dalo, aby to vypadalo tak nenuceně.
Jedním z lidí, kterým tato disciplína učarovala, je Pavel Orel. Jezdec a trenér, který se specializuje právě na reining.

Jméno, věk: Pavel Orel, 21 let
Působiště: Ranch Orel, Česká Ves
Kontakt, internetové stránky: orel.reiner@seznam.cz
www.ranc-orel.cz

Obyčejný mladý kluk, který svou energii věnoval koním, a oni ho za to odměňují skvělými výsledky. Člověk, který toho na svůj věk stihl s koňmi překvapivě hodně. Až si říkám, že by to mohlo uvrhnout do deprese některé čtenáře, kteří na svůj úspěch u koní teprve čekají. Ale nezoufejte - všechno jde, když se chce a když se budete hodně snažit, jistě se i vám podaří dosáhnout vytyčeného cíle. Protože nejen u koní platí, že kdo ví, co chce a jde si za tím, má dveře otevřené.

Pavel OrelJak a kdy jste se dostal ke koním?
Jezdím od roku 1999, kdy jsme s otcem začali jako rekreační jezdci. Při studiu v Kladrubech jsem v roce 2002 začal s reiningem u Karla Kubaty na Nové Americe u Jaroměře.

Čím Vás oslovilo westernové ježdění?
Svojí přirozeností.

Jak dlouho se věnujete tréninku koní?
Jezdím profesionálně od roku 2006, kdy jsem nastoupil jako asistent na ranči v Texasu u Joa Hayese, kde jsem strávil jeden rok. Od té doby trénuji ve své vlastní stáji.

Na základě čeho jste se rozhodl pro práci trenéra, aneb proč to vlastně děláte? :-)
Vždycky jsem směřoval k vrcholovému sportu a můj koníček je nyní mojí profesí.

Děláte koně na plný úvazek?
Ano, dělám, trénování koní vyžaduje hodně času a úsilí. Profesionální ježdění nelze dělat na půl úvazku.

Jak vypadá takový Váš běžný pracovní den?
Začínáme v sedm hodin a kolem páté hodiny končíme. Denně odjezdíme 15 koní.

Co je pro Vás ve westernovém ježdění doposud největším úspěchem?
Mezi mé největší úspěchy se řadí Vicemistr světa v reiningu mládeže (AQHA, Amarillo, Texas ). Dále bronzová medaile na World Reining Masters (Oklahoma, Oklahoma City, Texas) a všechny mistrovské tituly.

Trénujete mladé koně i pomáháte s individuálním tréninkem na jednotlivé disciplíny?
Specializujeme se pouze na reining, k čemuž patří výcvik mladých koní až na závodní úroveň.

Jaká z těchto činností je pro Vás zajímavější a co Vás na tom baví nejvíc?
Nejzajímavější je práce s mladými koňmi.

Pomáháte také s tréninkem jezdců, nebo pracujete hlavně s koňmi?
Pracuji především s koňmi, ale zároveň trénuji i jezdce. V našem týmu je osm majitelů koní, přičemž někteří mají i více koní, některé koně předvádí sami jako Non-Pro jezdci. Tímto bych chtěl našim zákazníkům poděkovat za důvěru.

Kdo se Vám zdá chápavější při učení nových věcí - kůň nebo jezdec?
Záleží na talentu jednoho nebo druhého.

Pavel Orel reiningMáte někdy pocit marnosti že „on" se to snad nikdy nenaučí?
Ano, to má snad někdy každý.

Pamatujete si na svého prvního koně v tréninku a můžete o něm něco bližšího napsat?
Můj první kůň v tréninku byl valach Sunny Day plemene welsh part-bred, na kterém se později naučila jezdit spousta dětí na ranči a dodnes na něm jezdí moje maminka.

A co majitelé koní, kteří vám je svěří do péče? Jedná se o lidi s přesnou představou o budoucích úspěších jejich koně, nebo jsou to spíše jezdci, kteří nemají sportovní ambice a chtějí mít "prostě jen" spolupracujícího koně na rekreační ježdění?
Zaměřujeme se na zákazníky, kteří mají sportovní ambice, ale samozřejmě neodmítneme žádného jezdce, který má zájem se zdokonalit.

Máte někdy s majiteli rozdílné názory na trénink, nebo většinou vše nechají na vás a přijdou, jak se říká k „hotovému"?
S majiteli máme obecně dobré vztahy a trénink se snažíme přizpůsobit majiteli koně.

Jak velkou část tréninku věnujete práci s koněm ze země (myslím teď koně již přiježděného, ne mladého při obsedání)?
Je to individuální.

Jezdíte své koně v rámci tréninku i bez uzdečky, třeba jen na ohlávce?
Ano.

Máte nějaký vzor mezi trenéry či jezdci (českými nebo zahraničními) a je nějaké motto nebo zásadní věc, kterou se snažíte aplikovat i ve svých postupech?
Ano můj vzor je Todd Bergen, jeden z nejlepších amerických trenérů. Mé motto:„Live is short, ride hard". Je to hlavně životní motto. „Hard" znamená tvrdě pracovat a jít si za svým životním cílem.

Kolik máte svých koní a do kterého momentálně vkládáte největší naděje?
Dobrých koní máme několik a jinak jsou závody i o štěstí.

S jakým koněm jste dosáhl nejlepších výsledků?
Koně, na které nikdy nezapomenu, jsou: Cielo San Lewis, Pretty Classy Lassy a Star Spangled Whiz.

Pavel OrelJaký reiningový prvek je podle vás nejtěžší - u kterého nejdéle trvá precizní natrénování?
Každý kůň má jiné možnosti k provedení jednotlivých prvků.

Jakým způsobem opracováváte koně před soutěží? Snažíte se ještě pilovat nějaké konkrétní cviky, nebo se spíš soustředíte na uvolněnost a pohodu koně?
Opracovávám, netrénuji.

Vzpomenete si ještě na své pocity z Vašich začátků na westernových soutěžích, případně na nejčastější chyby, se kterými jste se potýkal?
Velká nervozita a spousta chyb.

Je něco, co si musíte stále hlídat při soutěžích, nebo už to tak nějak máte všechno zažité?
Vždy se musíte plně soustředit a ne vždy se to podaří.

Pavle - děkuji Vám za Váš čas a ochotu a přeji hodně úspěchů nejen u koní!

Podobné články

Školy už zase otevírají své brány, nový školní rok začíná. A proto si dnes budeme povídat s paní Lenkou Gotthardovou, která je ředitelkou Střední…

Ti, co jsou jako doma na sociálních sítích, zřejmě instagramovou influencerku a propagátorku klasického jezdectví Kláru Palatovou a jejího kladrubáka…