Pro něco

Otevřený dopis i petice vznikly jako spontánní reakce na informaci uveřejněnou na portálu aktuálne.cz, kde bylo poprvé psáno o možnosti vniknutí privátního sektoru do Národního hřebčína. Bylo třeba tudíž jednat rychle a operativně. Z mnoha kauz je známo, že člověk v roli jednotlivce a poukazovatele na určité problémy není brán až tak vážně a že je tudíž třeba se sdružit. Protože občanské sdružení se nedá oficiálně založit během několika hodin, domluvila se skupina lidí, kterým není lhostejný osud hřebčína, že použije již založené sdružení. Shodou okolností bylo po ruce právě sdružení Cerno et scribo (CES), které má v popisu práce zajímat se také o záležitosti související se vznikem našeho státu po roce 1918. Do toho se dá zahrnout i kladrubský hřebčín, který právě v tomto roce přešel do péče státu.

Členy sdružení se tak stala řada osob či osobností z jezdeckého a chovatelského světa, ale v této první fázi není účelem je vyjmenovávat. Jednou z členek jsem se stala také, protože mi na kladrubském a slatiňanském hřebčínu vždy velmi záleželo a záleží.

Dosavadní písemné materiály včetně petice vznikly na pracovních jednáních rukou společnou a v prvé řadě jsou pro něco - tj. pro zachování státního hřebčína a teprve potom proti něčemu, což je úplná či částečná privatizace. I když nikdo ze sdružení nedrží v ruce podepsaný papír o privatizaci hřebčína, mnohé kroky, jednání a informace naznačují, že by se ale něco takového stát mohlo. Kdybychom měli v ruce papír s podpisem, že byl NH privatizován, bylo by už pozdě.

Myšlenka podpory NH dotacemi z EU se zdála být tak logická - vždyť přece nesmíme promarnit takovou příležitost, která se běžně využívá v jiných zemích EU. Ale je s podivem, co se okolo toho může začít sbíhat a jaký kalkul u toho některé podnikatele napadne a nestydí se k tomu využít vybrané úředníky ministerstva a ti se nestydí je poslouchat.

Proto bychom byli rádi, kdyby se co nejvíce příznivců starokladrubských koní a NH přidalo k petici. Jde o konstruktivní přístup vyjádřený stručně ve třech bodech. Také bychom nechtěli, aby se zbytečně vyvolávaly mezi koňaři diskusní vášně - není účelem se ve vlastním družstvu pohádat a nechat si vstřelit gól od protihráče do nechráněné branky. Teď je potřeba táhnout za jeden provaz a podílet se na zachování státního hřebčína pro mnoho dalších generací.