Plemenná kniha čistokrevných arabských koní Shagya-arab ČR

14. 8. 2003 Helena Görnerová

Informace o chovu dostihových závodních koní

Na české hipologické scéně se 2. srpna, u příležitosti XI. národní přehlídky, objevilo unikátní celoživotní dílo prezidenta Svazu chovatelů Shagya-araba ČR, pana Otto Dlaboly. Kniha je plná historických i současných fotografií a rodokmenů plemenných hřebců, kteří výrazně ovlivnili chov shagya-araba v Čechách. Vydán již byl 1. svazek - Hřebčíny, Linie hřebců, Hřebci, do konce roku vyjde díl druhý - Rodiny plemene Shagya - Arab, Plemenné klisny.

ÚVOD

Vydáním prvního svazku Plemenné knihy čistokrevných arabských koní Shagya-arab se plní přání všech chovatelů na území České republiky, návrh ISG (Internationale Shagya-Araber gesellschaft) i vytoužený cíl autora samotné publikace. Kniha vychází po mnohaleté pečlivé přípravě. Částečně přibližuje období posledních zhruba 200 let. Za odpovědně zaznamenávané údaje vděčíme příkladně vedené evidenci o chovu arabských koní v císařsko-královských hřebčínech rakousko-uherské monarchie. Postupem času se podařilo v evropských podmínkách vyšlechtit ve svém typu ušlechtilého, tvrdého a vytrvalého arabského koně. Nepřetržitým výběrem, jenž si kladl za cíl dosažení větší velikosti koně, jeho rámce, síly kostry a jezditelnosti, měl tehdy nazývaný orientální polokrevník splňovat nároky kavalerie i nalézt využití při práci rolnické.

V dobách, kdy hrozilo rakousko-uherským hřebčínům nebezpečí zániku kvůli poměrům, panujícím za I. světové války, podařilo se evakuací a přemístěním sledovaných plemen rozvíjející se chov arabských koní zachránit. Přesto však došlo ke značnému snížení stavů zvířat v hřebčínech, přičemž i jejich počty požadované armádou stále klesaly. Následky II. světové války rovněž nepřispěly k dalšímu pěstění ušlechtilých plemen. Naopak silný rozvoj mechanizace zemědělských prací si vynutil snižování stavů koní a tím i redukci základních stád v hřebčínech.

V poválečných časech se chopily iniciativy země západní Evropy a importovaly kvalitní plemenné koně z "východních" chovů. V Německu, Švýcarsku, Rakousku a Dánsku se zakládaly svazy pro chov koní Shagya-arab. Stanovený cíl zněl: "Zachovat cenné dědictví chovu arabských koní bývalých rakousko-uherských hřebčínů." K uznání čistokrevnosti Shagya-araba bylo zapotřebí souhlasu světové organizace pro chov arabských plnokrevníků (WAHO - World arabian horse organization). V roce 1978 proběhla v Hamburku světová konference této organizace, během níž delegáti mohli prostudovat 200 rodokmenů koní Shagya-arab. Poté byl Shagya-arab vyhlášen za speciální čistokrevné arabské plemeno. Tímto rozhodnutím zaniklo dlouho používané označení o. r. 1/2 (orientální polokrevník). Po téměř dvousetletém chovatelském úsilí, umění a píli tak došlo k oprávněnému uznání jeho čistokrevnosti.

Svaz chovatelů Shagya-araba v České republice byl založen v roce 1993 a 14. května 1994 se stala Česká republika v rakouském Maria-Lankowitschi členskou zemí mezinárodního svazu ISG. Počet členů svazu se stále zvyšuje. Ke konci roku 2002 je registrováno 70 řádných členů a dalších 20 přispívajících.

Chovný cíl je stanoven Řádem plemenné knihy - druhé vydání schválilo Ministerstvo zemědělství ČR rozhodnutím ze dne 17. července 2001:
Ministerstvo zemědělství ČR uznává podle § 5 plemenářského zákona Svaz chovatelů Shagya-araba ČR uznaným chovatelským sdružením pro plemeno koní Shagya-arab, pro které povede plemennou knihu.

Otto Dlabola,
prezident Svazu chovatelů Shagya-araba ČR

SHAGYA ARAB

Chovem arabských koní se už na sklonku osmnáctého století zabývaly rakouské a uherské vojenské hřebčíny Mezöhegyes, Radovec a Bábolna ležící v jihovýchodních oblastech tehdejší monarchie. Právě v těchto krajinách docházelo na vybraných shromaždištích k nákupu značných počtů koní pro potřebu armády. Do základních stád jmenovaných hřebčínů byly vybírány klisny nejenom vhodné k chovu, ale také klisny, které armáda nemohla pro březost nebo po ohřebení převzít. Zpočátku byl například v Cozmeni-Radovci zřízen "divoký hřebčín", kde ve stádě pobíhali i hřebci. Brzy se začalo s organizovaným provozem a je známo, že první hřebci pocházeli z Orientu, ze Sedmihradska a z ruska. Také klisny byly vesměs v arabském typu, ať už sedmihradské, moldavské, maďarské, čerkeské nebo klisny z Bukoviny, Haliče i Ukrajiny. Později se do stád zařadily importované klisny originální arabské, ale i anglické plnokrevné. Chovatelský pokrok a jméno hřebčínů šířili hřebci arabského původu a jejich kmeny Siglavy, El Bedavi, Gidran, Shagya, Dahoman, Abugress, Sheraky, Gazlan, O'Bajan, Siglavy Bagdady, Koheilan, Hadban, Mersuch a další. Výběr probíhal tvrdě a celá řada kmenů po arabských hřebcích mu padla za oběť, neboť nesplňovala chovný cíl.

Jeden ze jmenovaných kmenů však zvlášť vynikal. Šlo o kmen SHAGYA - koně splňovali všechny požadavky a stali se postupem času nejpočetnější skupinou ze všech chovaných orientálních kmenů. Rozšířili se po celé Evropě a dosáhli největšího zastoupení mezi arabskými koňmi v rakousko-uherských hřebčínech. Právem jim příslušel název Shagya-arab.

Shagya-arab se utvářel homogenním párovým výběrem trvajícím po mnoho generací. Největší nároky byly kladeny na původ koně, kvalitu, rozvíjení žádoucích vlastností a podobnost rodičů s potomstvem. Cílem se stalo vytvoření koně evropského typu, kostnatějšího, s korektním fundamentem, mimořádně tvrdého a odolného. Nejlepší klisny z početných stád založily významné rodiny, které dodnes přežívají. V tehdejších hřebčínech bylo dosaženo rychlého rozvoje, což umožnil vzorně organizovaný provoz a početná stáda koní. Evidence chovu probíhala příkladně a zavedené označení koní výžehy se praktikuje dodnes.

Shagya-arab byl donedávna nazýván orientálním polokrevníkem, přestože postup plemenitby po dobu 160 až 180 let i déle je stále řízen bez přílivu genů jiných plemen. Shagya-arab je pouze o 23 let "mladší" než anglický plnokrevník. Obě plemena zůstávají stejného původu. Hřebci byli orientální a klisny převážně s arabským výrazem. Pouze výběr se děl odlišně. Na jedné straně tvrdý až bezohledný kvůli dosažení nejvyšších rychlostí při dostizích a na druhé straně nemilosrdný výběr pod sedlem i v zápřeži s využitím ve válkách i míru.

Shagya-arab je nazýván speciálním arabským plemenem. Přes relativně vysoký podíl krve arabského plnokrevníka se má od něho ve svém typu, velikosti a rámci znatelně lišit. Z tohoto hlediska se doporučuje ve IV. generaci ze šestnácti předků nejvýše devět arabských plnokrevníků. Chovným cílem je arabský kůň v mohutnějším rámci. Shagya-arab má být pohledný a vyvážený, s výrazem ušlechtilosti, dobře tvarovaným krkem, nápadnou horní linií, dlouhou zádí a neseným ocasem. Končetiny se požadují kostnaté a v kloubech suché. Velký význam spočívá na prostorné, elastické a korektní mechanice pohybu v kroku, klusu i cvalu. Je nutno usilovat o dosažení kohoutkové výšky hůlkové 150 až 160 cm a obvod holeně ne menší než 18 cm. Shagya-arab má svým zevnějškem, temperamentem a charakterovými vlastnostmi splňovat požadavky pro všechny druhy běžného jezdeckého sportu a zápřahových účelů.
(více v knize...)

Kniha vychází v omezeném nákladu v nakladatelství Photopress s.r.o., kde si ji též můžete objednat (nebude v běžné distribuci):
Nakladatelství Photopress s.r.o., Husinecká 8, 130 00, Praha 3, tel: 222541348, e-mail: photopress@tiscali.cz, cena prvního svazku je 650,- Kč.

Informace o chovu dostihových závodních koní

Podobné články