Nazvali byste vztah s vaším koněm partnerským? Být partnery znamená, že jste „vyjednali podmínky vztahu“, a to včetně společných cílů. Vyhrávání medailí ale společným cílem pro vás i pro vašeho koně pravděpodobně nebude. Jen cíle, které kladou důraz na kvalitu života – jak koně, tak i člověka – a mají i etický základ, jsou základem skutečného mezidruhového partnerství, řekla Natalie Waran, PhD, profesorka One Welfare na Eastern Institute of Technology v Hawke's Bay, New Zélandu.

„Partnerství je takový druh smlouvy, v rámci které se zúčastněné strany dohodnou na spolupráci, aby prosadily svůj společný zájem,“ uvedla Natalie Waran v rámci svého projevu k účastníkům konference International Society for Equitation Science (ISES) 2022, která se konala 9. až 12. srpna v Hartpury ve Velké Británii.

„Myslím, že je důležité, abychom si uvědomili, že naše cíle a cíle koní se vždy budou velmi lišit a obzvláště pokud jde o trénink a soutěžení,“ dodala. „To, co všechna zvířata chtějí, je možnost žít kvalitní život. A myslím si, že můžeme říci, že toto je společný cíl.“

Partnerství jako cesta k „dobré životní zkušenosti“

Koně jsou „pozoruhodná“ zvířata, která lze různými metodami vycvičit tak, aby prováděla širokou škálu úkolů – a často se zdá, že to dělají dobrovolně, řekla Natalie Waran. To však neznamená, že dosažení těchto úkolů je jejich hlavním cílem.

„Zdá se, že koně relativně dobře tolerují všechny druhy a typy jezdecké výzbroje a výcvikového vybavení a poslouchají nás,“ vysvětlila. „Měli bychom si ale položit otázku: to, že aplikovaná tréninková metoda nebo použití určitého specifického vybavení funguje, automaticky znamená, že je to, co s koněm děláme, správné?“

Pokud koně využíváme pro volnočasové a sportovní aktivity, nemusí být používání určitých výcvikových postupů a vybavení potřebného k jejich tréninku nutně neetické, dodala. „Důležitou otázkou ovšem je, zda použité tréninkové metody nemají negativní dopad na kvalitu života koní,“ objasnila Natalie Waran. Uskutečněné výzkumy naznačují, že koně mohou žít dobrý život nejen ve volné přírodě, ale i tam, kde je jejich pohyb omezen a jsou využíváni pro volnočasové aktivity a sport.

Přestože se koní nemůžeme zeptat, jak se cítí, můžeme získat mnoho důležitých informací o jejich psychickém rozpoložení a o tom, jak vnímají prostředí, ve kterém žijí, tvrdí Natalie Waran. To je možné díky určitým, snadno dostupným ukazatelům. Takovým ukazatelem je například i to, jak koně reagují na lidi, kteří přichází do stájí. Výzkumy zaměřené na welfare zvířat kupříkladu doložily, že kuřata, prasata a další zvířata reagují na oslovení neznámým člověkem různým způsobem, a to v závislosti na tom, zda jejich minulé zkušenosti s lidmi byly pozitivní nebo negativní. A to lze použít k posouzení toho, jak zvíře vnímá člověka, vysvětlila. Z negativních reakcí zvířat na přítomnost člověka lze usuzovat, že zvíře má nižší kvalitu života.

„Výzkum koní také pomalu ale jistě postupuje nejen v oblasti určování konkrétních projevů nelibosti a reakcí na nevhodné welfare, ale i v oblasti určování projevů, jimiž kůň reaguje na dobré životní podmínky,“ objasnila Natalie Waran. „Výzkum toho, jak se projevuje spokojený kůň (hravost, výrazy obličeje), anebo toho, co by mohlo představovat koňský úsměv, je ještě v počátcích, a vědcům stále chybí relevantní a nezvratné důkazy o tom, které signály jasně sdělují, že si koně svůj život skutečně plnohodnotně užívají. Proto je třeba uskutečnit v této oblasti další rozsáhlý výzkum a získat na něj dostatek finančních prostředků,“ dodala Natálie Waran.

Důležité je si uvědomit, že kůň – pokud má vést kvalitní život – potřebuje být psychicky vyrovnaný a duševně zdravý a jeho prožitky v rámci našich interakci by měly obsahovat pozitivní emoce. Proto by vše, co s koňmi děláme, mělo směřovat k tomu, aby kůň, který je v kontaktu s člověkem, získal dobrou životní zkušenost.

Péče o pozitivní vztah koně a člověka

V době, kdy netrpělivě čekáme na výsledky dalších vědeckých výzkumů, můžeme získat informace o afektivních stavech koní tak, že budeme důkladně sledovat a analyzovat naše vlastní vztahy mezi koněm a člověkem, řekla Natalie Waran. Pravda ovšem je, že musíme být sami k sobě naprosto upřímní, a to především v souvislosti s potenciálními dopady významných rozdílů v moci.

Je to podobné jako v určitých vztazích mezi lidmi, jednotlivci mohou spolupracovat a může se i zdát, že pracují dobře a ochotně. To ale může být klamný dojem, který vyplývá z rozdílu v moci, vysvětlila Natalie Waran. „Jako manažer nebo učitel snadno podlehneš dojmu, že tvůj zaměstnanec nebo žák s tebou souhlasí a říkáš si: „To je skvělé! Jsme na jedné lodi!“ Až později si uvědomíte, že ve skutečnosti existuje obrovský rozdíl ve výkonu a nasazení, že to může být i jinak – jedna strana totiž sedí na sedadle řidiče a druhá ani zdaleka nemá tak silný hlas, aby svůj postoj mohla prosadit… Musíme si uvědomit, že koně nejsou v pozici řidiče, ale spolujezdce. Až příliš často můžeme vidět, co přehlížení této skutečnosti může v různých dyádách koně a člověka způsobit.“

„Ač si to lidé mnohdy neuvědomují, často mají se svými koňmi vztahové problémy,“ doplnila Natalie Waran. „Myslím, že to částečně může souviset s nedostatkem našeho sebeuvědomění. Sebeuvědomění je schopnost sebepozorování a vědomí sebe sama jako jedince ve vztahu k ostatním lidem i prostředí. Naše sebeuvědomění totiž úzce souvisí s tím, jak popisujeme naše role a vztahy s našimi koňmi a se slovy, která v těchto popisech používáme – jako je právě slovo partnerství,“ dodala.

To vše neznamená, že lidé nemohou mít partnerský vztah se svými koňmi, řekla Natalie Waran. Znamená to, že lidé si musí být vědomi existence sdílených cílů a toho, do jaké míry mohou lidé tyto cíle posunout směrem ke svým vlastním cílům. Tedy cílům, které kůň nesdílí. Pak se totiž již nejedná o vztah, který by bylo možné definovat jako partnerství.

„Důležitou informací je, že vztah může být pozitivní, negativní nebo neutrální. A my chceme, aby tento vztah byl pozitivní... Myslím si, že právě budování pozitivních vztahů mezi lidmi a koňmi je to, na čem musíme pracovat, pokud máme mít společný cíl a chceme koně trénovat a jezdit na nich.“

Provádění změn ve prospěch všech

Vytváření pozitivních vztahů a skutečných partnerství mezi lidmi a koňmi může být komplikované, protože zahrnuje změnu způsobu, jakým lidé o koních přemýšlejí, řekla Natalie Waran. „Myslím, že největší výzvou, kterou před sebou máme, je nalezení odpovědí na otázky – i přes důkazy, které v současnosti máme, a narůstající množství důkazů, které snad budeme mít – jak můžeme dosáhnout změny, jak máme začlenit tuto změnu lidského chování do toho, jak fungujeme, a jak tuto změnu dokážeme ovládat,“ pokračuje Natalie Waran.

Je velmi důležité, aby lidé pochopili, že tento typ změny by mohl být oboustranně výhodný, dodala Natalie Waran. „Pokud použijeme přístup ‚One Welfare‘ – a welfare budeme mít jako prioritu – brzy se může ukázat, že to, co je dobré pro koně, je ve skutečnosti dobré i pro lidi,“ zakončila Natalie Waran.

Článek byl publikován na webu The Horse 15. září 2022.