Výživa samozřejmě významně ovlivňuje v pozitivním nebo negativním smyslu zdravotní stav a vývoj hříbat a mladých koní. Lze říci, jaká věková kategorie je na chyby ve výživě nejvíce citlivá?

Naprosto rozhodujícím obdobím pro správný vývoj hříběte je doba od narození do cca 18 měsíců. Při narození váží hříbě zhruba 10 % svojí hmotnosti, v roce přibližně 55–60 % a ve dvou letech již okolo 95 % hmotnosti. Je tedy jasné, že správná výživa a dostatek potřebných živin je v prvních měsících a letech života koně naprosto zásadní a nenahraditelná. Chyby, které způsobíme do věku jeden a půl až dvou let, se v dospělosti jen velmi těžko napravují a některá onemocnění, způsobená vlivem nesprávné výživy, jsou nevratná a degenerativní. Jedním z nejčastějších jsou různá ortopedická onemocnění, například osteochondrózy, poruchy růstových zón, problémy s kvalitou srsti atd.

Výživě hříbat tedy opravdu musíme věnovat náležitou pozornost. Pokud chovatel nemá dostatek zkušeností anebo má dojem, že jeho hříbě optimálně neprospívá, měl by sestavení krmné dávky svého hříběte konzultovat s veterinárním lékařem nebo výživovým poradcem. Už proto, že do vhodného nastavení krmné dávky se nepromítá jen věk koně, ale i jeho plemenná příslušnost. 

V prvních týdnech života hříběte výživu plně uspokojí matka. Kdy by měl chovatel začít hříbata přikrmovat? Na co si dávat právě v tomto období největší pozor?

První týdny života jsou, co se krmení týče, relativně nenáročné. Hříbata přijímají pouze mateřské mléko. Mohou sát velmi často, zhruba 50x za 24 hodin. Jedna dávka přijatého mléka se u průměrného teplokrevníka pohybuje okolo 150–250 ml.

Okolo druhého měsíce života hříběte přestává mléko klisny splňovat veškeré nároky na obsah živin a je třeba začít hříbě pomalu přikrmovat. Zpravidla v této době začíná hříbě ze zvědavosti ochutnávat seno, které přijímá klisna. Požadavky na jeho kvalitu jsou velmi vysoké. Jak z důvodu příjmu sena hříbětem, tak z důvodu laktace klisny. Musí být živinově bohaté, lehce stravitelné. Samozřejmě bez plísní a prachu. Množství přijaté hříbětem je zprvu malé, kolem 100 g denně, a postupně se zvyšuje.

Stejně tak začíná hříbě ochutnávat žlabový příkrm pro klisnu (pokud ho klisna dostává a hříbě dosáhne do žlabu :)). Tímto chováním se nemusíme nijak znepokojovat. Hříbě se tak postupně učí na příkrm a různé chutě a zpravidla přijme jen malé množství. Velmi důležité je, aby hříbě nemělo přístup k solnému lizu. Při příjmu vyššího množství soli může dojít až k intoxikaci hříběte. Kolem druhé poloviny druhého měsíce života přistupujeme k vlastnímu příkrmu pro hříbě.

Nejdůležitějším faktorem je správná skladba živin. Zaměřujeme se tedy na dostatek energie, bílkoviny a jejich kvalitní obsah aminokyselin, vápník, fosfor, měď, zinek a další minerály. Limitující aminokyselinou je lysin. Je tedy nezbytně nutné dbát na jeho dostatečný obsah v krmivu. Poměr vápníku a fosforu by se měl pohybovat mezi 1,5–2:1 ve prospěch vápníku. Nikdy by neměl spadnout pod poměr 1:1. V takovou chvíli by začalo docházet k poškození pohybového aparátu. Stejně tak i poměr mědi a zinku by se měl držet na hodnotě 1:3–4 měď ku zinku. Důležitý u rostoucích koní je také hořčík, který se podílí na syntéze chondroitinu a je tedy nezbytný pro správný vývoj kloubů.

Co tedy máme hříbatům nabízet a co raději ne?

Volba krmiv pro první příkrmy by měla být taková, aby tyto nezvyšovaly glykemický index v těle hříběte. Vysoký příjem škrobu zvyšuje množství glukózy a může způsobovat vývojová onemocnění, nejčastěji osteochondritidu. Není tedy příliš žádoucí přikrmovat rostoucí koně obilninami. Vhodným krmivem je například sójový extrahovaný šrot s kompletním spektrem aminokyselin, vojtěškové úsušky nebo cukrovarské řízky. Nezapomínejme, že základem vždy zůstává kvalitní objemové krmivo, tedy pastva a neméně důležitý pro správný vývoj a růst je i dostatek pohybu.

Doporučené zásobení minerály pro hříbata (500 kg ž.hm. v dospělosti) v g/den dobře zobrazuje tato tabulka.

Měsíc	Ca	P	Mg	Na
3.–6.	34	26	4	5
7.–12.	39	21	6	7
13.–18.	28	19	7	8
19.–24.	27	18	8	9
25.–36.	27	17	9	9

Příjem sušiny by se měl pohybovat mezi 2 – 2,5 kg/100 kg živé hmotnosti, stravitelná energie 9 – 11 MJ/den. Potřeba bílkovin se v prvních měsících pohybuje maximálně okolo 3 g na 100 kg živé hmotnosti a postupně klesá na 0,8–1 g na 100 kg živé hmotnosti. I tak by se množství bílkovin u rostoucích koní mělo udržovat okolo 14 % – 16 %. Tedy vyšší než u dospělých koní. Obsah bílkovin je samozřejmě dán intenzivním růstem a vývojem. Tuto potřebu je, zhruba od 12 měsíců života, teoreticky možné pokrýt velmi kvalitní pastvou, s dostatkem jetelovin. Ale vzhledem k velkému suchu posledních let a měnící se kvalitou pastvy v průběhu roku, to často nedoporučuji.

Dvou- a tříletí koně tedy již mají jiné požadavky...

Potřeba bílkovin, minerálů, vitamínu a energie je pro tyto dvě kategorie koní podobná. Velmi záleží na tom, zda jsou koně bráni k lehčí práci nebo si ještě užívají koňské školky. Budeme ale předpokládat, že valná většina majitelů začíná s koněm pracovat kolem 3. roku života a k tomu přihlížet při potřebě živin pro daný věk.

Průměrný dvou- až tříletý teplokrevník, s váhou v dospělosti 500 kg, bude potřebovat přibližně 650 gramů stravitelného proteinu, vyrovnaný poměr vápníku, fosforu a také hořčíku.

Všechny tyto minerály mají vliv na správný vývoj kostí. Měď a zinek a výše zmíněný potřebný poměr taktéž zasahují do vývoje, respektive pevnosti kostí rostoucích koní. Při nedostatku mědi může docházet u rostoucích hříbat k poruchám ve vývoji kosterní soustavy a případně k anémii. Nepříznivě působí i nadměrné množství mědi, která se ukládá v játrech, a může dojít k jejich poškození. Zároveň její zvýšené množství negativně ovlivňuje vstřebávání, respektive využití zinku.

Nezapomínejme také na velmi důležité vitamíny A a E. Vitamín A je nezbytný pro udržení epitelových tkání ve fyziologickém a funkčním stavu, tedy pro růst. Vitamín E má antioxidační účinky a je nezbytný pro stavbu srdečního a kosterního svalstva. Jeho nedostatek je častý v kombinaci s nedostatkem selenu. Nedostatek vitamínu E může vést k degenerativním změnám svalstva. V případě chybějícího selenu klesá také tvorba protilátek. Nejčastějšími zdroji vitamínu A a E je mladá zelená píce, mrkev, kvalitní seno nebo například vojtěška.

Denní potřebu stravitelných dusíkatých látek a lysinu pro hříbata a rostoucí koně (500 kg ž.hm. v dospělosti) g/den dobře zobrazuje tato přehledná tabulka:

Měsíc	SNLk	Lysin
3.	394	43,68
6.	247	34,61
12.	410	32,53
18.	441	33,24
24.	395	29,50
36.	379	27,53

Jak tedy krmit mladé a rostoucí koně, abychom neudělali chybu?

Jak krmit mladé a rostoucí koně, abychom neudělali chybu? V první řadě je třeba si uvědomit, že růst hříbat by měl být, alespoň částečně, kontinuální. Měli bychom brát ohled hlavně na plemeno a pohlaví. Přibližně do jednoho roku věku se klisny i hřebci vyvíjí a nabírají svalovou hmotu zhruba stejně. Po prvním roce je křivka růstu, respektive nabírání svalové hmoty, odlišná ku prospěchu hřebců. Stále ovšem platí kontinualita. Určité menší výchylky v růstu jsou samozřejmě v pořádku, ale velmi znatelné přestavení koně, náhlé a rychlé skoky v růstu celého těla nebo jeho určité části a další výrazné nepravidelnosti by neměly být brány na lehkou váhu. Často značí nějaký problém, chybějící živiny případně disbalanci vitamínů a minerálů.

Absolutním základem pro správný růst a vývoj je dostatečná a bohatá pastva, v zimním období kvalitní seno. Za předpokladu, že volíme žlabový příkrm, je jednou z možností komerční vybalancovaná směs určená pro hříbata a rostoucí koně (jak vybrat správně komerční krmivo, jsme si řekli v předminulém rozhovoru).

Pokud chceme krmit statkovými krmivy, základ je dostatek bílkovin, minimum škrobů a cukrů, vyrovnaný poměr minerálů a dostatek vitamínů. Jak bylo zmíněno, záleží ne jen na kvantitě, ale hlavně kvalitě aminokyselinového spektra, kdy limitující aminokyselinou je hlavně lysin. Je tedy vhodné vyhnout se obilninám, případně je dávkovat v nízkém množství. Pro doplnění bílkovin zařadit nejlépe sójový extrahovaný šrot, případně vojtěšku. Velmi důležité je zajistit celodenní pohyb, který je pro správný vývoj pohybového aparátu naprosto nezbytný a také je prevencí nadměrného ztučnění hříbat, která jsou držená v boxech.

Nezapomínejme, že období růstu je velmi náročné a neodpouští mnoho chyb. Buďme zodpovědní a dopřejme rostoucím koním to nejlepší. Protože vše, co do svého hříběte vložíme první roky jeho života, se nám vždy v dobrém vrátí v jeho dalších, dospělých letech.

Zdroje: 

Potřeba živin a tabulky výživné hodnoty krmiv pro koně, L. Zeman, Brno 2005

Výživová specialistka Bc. Lucie Hájková je absolventkou Mendelovy univerzity, agronomické fakulty. Koně ji provázejí celý život, stejně tak jako zájem o jejich krmení a odborné studium této problematiky. Více informací naleznete na webových stránkách vyzivakone.cz. Pokud máte zájem o konzultaci, můžete Bc. Lucii Hájkovou kontaktovat také přes její FB stránky Výživa a krmení koní - Bc. Lucie Hájková nebo e-mailem: vyzivakoni@email.cz