Čekanka obecná

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Je to vytrvalá, až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Kvete od července do října. Květy jsou 3–4 cm široké, obvykle jasně modré, někdy ale i bílé nebo bledě růžové. Rostlina se běžně vyskytuje ve volné přírodě, typickým stanovištěm jsou ruderální porosty podél cest, železniční náspy, pole, mýtiny, světliny, sušší louky, meze a příkopy. Díky obsahu fyziologicky aktivních látek, své toleranci vůči suchu a nedostatku živin, je dnes často součástí speciálních pastevních směsí pro založení a přísev porostů.

Čekanky obecné existuje více forem. Planě rostoucí čekanka se označuje jako var. intybus. Vyšlechtěnou variantou čekanky je var. sativum, která se vyznačuje zvětšeným kořenem. Další vyšlechtěnou odrůdou je var. foliosum, také známá jako listová čekanka. Rostlina pochází z Evropy, ale dnes se hojně vyskytuje i v Severní Americe a částečně v Asii. Zavlečena byla také na jih Afriky, do Austrálie a na Nový Zéland. V České republice roste tato rostlina hojně a to jak planě, tak i kulturně.

Proč je čekanka poklad?

Čekanka obecná je využívána pro své četné biologické vlastnosti už dlouhá staletí. Rostlina obsahuje celou řadu fytoaktivních látek – fruktany (oligofruktosa, inulin – 15 až 20 %, podle některých zdrojů i 40 %), kumariny, flavonoidy, steroidy, esenciální oleje, aldehydy, organické kyseliny, polysacharidy a seskviterpenoidy. Významný je v dané souvislosti především polysacharid inulin, který je zdrojem dietetické vlákniny, s příznivými účinky na činnost trávicího traktu. Jeho β glykosidická vazba se v tenkém střevě neštěpí a proto je energetická hodnota inulinu velmi nízká, přibližně 4kJ na 1g. K fermentaci inulinu dochází až v tlustém střevě.

Výzkum doložil, že rostlina má četné biologické vlastnosti, včetně antioxidační, hepatoprotektivní, protizánětlivé, antidiabetické, antimikrobiální a tumor-inhibiční aktivity. Za tyto její biologické vlastnosti je zřejmě zodpovědný nejen inulin, ale i specifické metabolity, jako je kyselina hydroxyskořicová a kyselina čekanková, které se nacházejí v různých částech rostliny.

Značné množství klinických důkazů ukazuje, že přírodní extrakty z čekanky mohou mít významný dopad na léčbu diabetu. Kromě toho byly pomocí glukosaminu v buňkách HepG2 zjištěny pozitivní účinky těchto extraktů na regulaci inzulínové rezistence a chronické zánětlivé reakce.

Diabetické obézní myši byly z pozitivním účinkem léčeny rozpustnými kořenovými extrakty čekanky a byly zjištěno, že extrakt má schopnost ovlivnit tělesnou hmotnost a hladinu glukózy v krvi, má i protizánětlivý a antioxidační účinek a zlepšuje mitochondriální funkce. Nedávné výsledky výzkumů také ukázaly vysoký potenciál extraktu pro použití proti kognitivnímu poškození souvisejícímu s oxidativním stresem.

Čekanka, fruktany a koně

Některé z dostupných zdrojů upozorňují, že koně by neměli konzumovat větší množství čekanky, protože v ní obsažený inulin je spojován s laminitidou. Nejnovější výzkumy ale tyto obavy vyvrací.

V roce 2006 Van Eps a Pollitt oznámili, že vyvolali laminitidu podáním čisté oligofruktózy z kořene čekanky (fruktanu) žaludeční sondou. Potřebné množství bylo 10 až 12,5 g/kg pro vznik systémové reakce a akutní laminitidy. To je obrovské množství. Aby kůň přijal takové množství, a to i po dobu 24 hodinové pastvy, vyžadovalo by to pastvu s obsahem 37,5 % fruktanu v sušině. Pouze vylepšené odrůdy jílku vytrvalého rostoucí v extrémních podmínkách (chlad, vysoké srážky) by mohly mít potenciál dosáhnout této úrovně, a i to jen přechodně.

Borer et al., 2016, následně prokázali, že fruktan z čekanky produkuje minimální změny glukózy nebo inzulínu, což není překvapivé, protože fruktan není cukr a není absorbován. Je to zásobní forma sacharidu složená z fruktózových řetězců, ale není o nic více cukrem než celulózou. Savčí trávicí enzymy nemohou tyto sloučeniny rozložit, ale bakterie v zadním střevě je mohou fermentovat. Cukry, které uvolňují, využívají pro své vlastní energetické systémy a jako konečné produkty produkují těkavé mastné kyseliny nebo laktát. Zdá se tedy, že čekanka je v dané souvislosti pro koně bezpečná. 

Čekanka a hypoglykemický potenciál

Trochu opatrnější byste ale měli být při zkrmování většího množství čekanky v kombinaci s jinými bylinami s hypoglykemickým potenciálem. Čekanka může snižovat hladinu glukózy v krvi. Teoreticky tedy může mít aditivní účinky při použití s jinými bylinami a doplňky, které také snižují hladinu glukózy. Jde především o kyselinu alfa lipoovou, chrom, pískavici řecké seno, jírovec, sibiřský ženšen, česnek, skořici, ďáblův dráp (Harpagofytum procumbens) a psyllium. Tyto doplňky ale koním běžně ve vysokých dávkách nezkrmujeme. Přesto je ale vhodné na možnou interakci upozornit.

Čekanka a malí strongylidi

Cyathostominae – neboli malí strongylidi –  jsou nejrozšířenější parazitické hlístice pasoucích se koní. Jsou zodpovědné za koliky a průjmy u svých hostitelů. Po několika desetiletích kdy jsou tyto hlístice vystavovány syntetickým anthelmintikům, se vyvinuly tak, že se staly odolnými vůči většině sloučenin. Kromě toho environmentální vedlejší účinky související s těmito syntetickými anthelminiky zpochybňují jejich další využití. Jsou proto zapotřebí alternativní kontrolní strategie, jako jsou bioaktivní krmiva. Nejnovější výzkumy doložily, že právě čekanka obsahuje anthelmintické sloučeniny a může pomoci regulovat cyathostominae u pasoucích se koní.

Pro lepší představu o potenciálu čekanky v  dané souvislosti si můžeme data jednoho z výzkumů přiblížit. V rámci výzkumu byly měřeny počty fekálních vajíček a rychlost vývoje larev u 20 přirozeně infikovaných mladých koní (2letých), kteří se pásli buď (i) na pastvině oseté čekankou (n = 10) nebo (ii) a mezofilním travním porostu (n = 10)  V obou případech šlo o 2,4 dobytčí jednotky (VDJ)/ha. Období pastvy trvalo 45 dní, aby se zabránilo reinfekci koní. Koně z „čekankové skupiny“ (pastvina oseta kultivarem Puna II)   spásali většinově čekanku (89 % ), zatímco koně z kontrolní skupiny spásali především trávy (73 %). Vylučování vajíček cyathostominů se v průběhu experimentu v obou skupinách snížilo. S přihlédnutím k této trajektorii se snížení počtu vajíček ve stolici (FECR) měřené u jedinců pasoucích se na čekance ve srovnání s kontrolními jedinci zvýšilo ze 72,9 % v den 16 na 85,5 % na konci studie. Navíc vývoj larev ve výkalech koní pasených na čekance byl snížen o více než 60 % ve srovnání s kontrolními jedinci. Prokázán byl také významný pokles počtu druhů cyathostominů u koní pasoucích se na čekance. Pastva čekanky se tedy jeví jako slibná strategie pro snížení vylučování cyathostominových vajíček a vývoj larev, což může přispět ke snížení závislosti na syntetických anthelmintikech. Samozřejmě ale bude třeba ještě další výzkum, než bude možné tento potenciál čekanky v chovu koní plně využít.

 Zdroje

Health Benefits of Key Constituents in Cichorium intybus L. by Mihail Lucian Birsa and Laura G. Sarbu. Nutrients 2023, 15(6), 1322; https://doi.org/10.3390/nu15061322. Published: 8 March 2023

Cichorium intybus: Traditional Uses, Phytochemistry, Pharmacology, and Toxicology by Renee Anne Street, Jasmeen Sidana, Gerhard Prinsloo, January 2013

Borer KE, Bailey SR, Menzies-Gow NJ, Harris PA, Elliott J. Effect of feeding glucose, fructose, and inulin on blood glucose and insulin concentrations in normal ponies and those predisposed to laminitis. J Anim Sci. 2012 Sep;90(9):3003-11. doi: 10.2527/jas.2011-4236. PMID: 22966077.

Coleman MC, Belknap JK, Eades SC, Galantino-Homer HL, Hunt RJ, Geor RJ, McCue ME, McIlwraith CW, Moore RM, Peroni JF, Townsend HG, White NA, Cummings KJ, Ivanek-Miojevic R, Cohen ND. Case-control study of risk factors for pasture-and endocrinopathy-associated laminitis in North American horses. J Am Vet Med Assoc. 2018 Aug 15;253(4):470-478. doi:2460/javma.253.4.470. PMID: 30058970.

Crawford C, Sepulveda MF, Elliott J, Harris PA, Bailey SR. Dietary fructan carbohydrate increases amine production in the equine large intestine: implications for pasture-associated laminitis. J Anim Sci. 2007 Nov;85(11):2949-58. doi:10.2527/jas.2006-600. Epub 2007 Jun 25. PMID: 17591708.

Kagan IA, Anderson ML, Kramer KJ, Seman DH, Lawrence LM, Smith SR. Seasonal and Diurnal Variation in Water-Soluble Carbohydrate Concentrations of Repeatedly Defoliated Red and White Clovers in Central Kentucky. J Equine Vet Sci. 2020 Jan;84:102858. doi: 10.1016/j.jevs.2019.102858. Epub 2019 Nov 14. PMID: 31864464.

Menzies-Gow NJ, Harris PA, Elliott J. Prospective cohort study evaluating risk factors for the development of pasture-associated laminitis in the United Kingdom. Equine Vet J. 2017 May;49(3):300-306. doi: 10.1111/evj.12606. Epub 2016 Aug 25. PMID: 27363591.

Treiber KH, Kronfeld DS, Hess TM, Byrd BM, Splan RK, Staniar WB. Evaluation of genetic and metabolic predispositions and nutritional risk factors for pasture-associated laminitis in ponies. J Am Vet Med Assoc. 2006 May 15;228(10):1538-45. doi: 10.2460/javma.228.10.1538. PMID: 16677122.

Van Eps AW, Pollitt CC. Equine laminitis induced with oligofructose. Equine Vet J. 2006 May;38(3):203-8. doi:10.2746/042516406776866327. PMID: 16706272