Fytoterapeutika s tlumivým účinkem na CNS … kozlík lékařský

6. 6. 2022 Gabriela Rotová
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis)

Skutečnou hvězdou mezi léčivy přírodního původu, které působí tlumivě na centrální nervový systém, je kozlík lékařský (Valeriana officinalis). Tato bylina si totiž v poslední době získala pozornost nejen díky svým prokazatelným sedativním a relaxačním účinkům, ale i schopnosti interakce s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA), která pomáhá regulovat přenos nervových vzruchů v mozku a centrální nervové soustavě.

První písemné zmínky o kozlíku lékařském, a z něj získávaných „valeriánských kapkách“, lze nalézt již v díle Causae et curae – encyklopedie znalostí z medicíny, kterou sepsala německá křesťanská mystička Hildegarda z Bingenu (16. září 1098 – 17. září 1179). Schopnost kozlíku navodit tak hluboký spánek, že spící působí jako mrtvý, byla již zde zmiňována. Proto byl také kozlík lékařský po staletí známý nejen jako baldrián, valerián nebo kočičí kořen, ale také jako „hřbitovní prach“.

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský roste po celé Evropě, v České republice v nižších až středních polohách po celém území. Rozšířen je také v severní a východní Asii a na mnoho dalších míst, například do Severní Ameriky, byla rostlina druhotně rozšířena. Typicky ho nacházíme na eutrofních vlhkomilných loukách a vysoko uložených bylinných lemových společenstvech, často podél břehů vodních ploch a toků. Rostlina dorůstá až 2 m výšky, lodyha je lysá, podélně rýhovaná, řapíkaté listy mají 6–9 párů zubatých lístků. Bílé, častěji růžové květy jsou uspořádány ve vidlanovitých latách. Kvete od června do srpna a jeho plodem je nažka. Rostlina vydává typický zápach.

156-Valeriana-officinalis-L.jpg

Účinné látky

Drogu Valerianae radix (kozlíkový kořen) tvoří celé usušené oddenky, kořeny a výběžky druhu Valeriana officinalis L. sensu lato nebo jejich úlomky. V čerstvé nebo v šetrně sušené a uchovávané droze se vyskytují látky označované jako valepotriáty. Nevhodným sušením a uchováváním se valepotriáty štěpí a obměňují, vzniká baldrinal a volné kyseliny, které dávají droze nepříjemný zápach. Další obsahovou látkou je kyselina valerenová, terpenická látka se spasmolytickým účinkem. Obsaženy jsou také třísloviny, fenolické kyseliny a flavonoidy, mastné kyseliny, škroby a cukry a stopy alkaloidů. V kozlíku lékařském bylo identifikováno také téměř 80 sekundárních metabolitů.

Droga se nejčastěji používá ve formě nálevů, extraktů či tinktury, i když nyní existuje celá řada přípravků obsahujících bylinné tablety s obsahem kozlíku.

Obsahové látky kozlíku lékařského se vyznačují sedativními a relaxačními účinky, které byly prokázány mnoha experimentálními studiemi na laboratorních zvířatech. Nejen ve vodě nerozpustné valepotriáty, ale také vodný extrakt obsahující seskviterpeny valeranon a kyselinu valerenovou působí sedativně.

716f1fd004452760871ade072a0330f8-4003113-kozlik-istock-518879523.jpg

Kozlík lékařský a GABA

Kozlík lékařský si získal velkou pozornost díky své interakci s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA). GABA je chemická látka, neproteinová aminokyselina, která pomáhá regulovat přenos nervových vzruchů v mozku a centrální nervové soustavě a funguje jako neurotransmiter. Její hlavní funkcí je regulace aktivity neuronů. GABA je organismem přirozeně produkována a vyskytuje se v centrálním nervovém systému. Jde o přenašeč nervových signálů útlumu vlastní všem živočichům.

Kyselina gama-aminomáselná (GABA) je tedy hlavní inhibiční mediátor v centrálním nervovém systému a kyselina valerenová, která se získává z kořene kozlíku lékařského, účinek kyseliny gama-aminomáselné zesiluje. Výtažek z kozlíku lékařského proto působí příznivě na psychiku, kognitivní funkce, upravuje krevní tlak a normalizuje činnost kardiovaskulárního systému.

Uskutečněné výzkumy naznačují, že nízká hladina kyseliny gama-aminomáselné (GABA) v důsledku akutního či chronického stresu může vést až ke vzniku úzkosti a zhoršení kvality spánku. Kyselina valerenová ale potlačuje odbourávání GABA v mozku a pomáhá tak navodit pocit klidu a pohody. Shodným způsobem účinkují i benzodiazepiny (např. Valium, Diazepam, Xanax, apod.), které se používají v léčbě úzkosti jako léky na uklidnění.

Také u flavonoidů obsažených v kozlíku lékařském byla prokázána sedativní až hypnotická aktivita. Kořen kozlíku lékařského dále obsahuje antioxidanty hesperidin a linarin a i ty mají sedativní (uklidňující) účinky a zlepšují kvalitu spánku.

Látky obsažené v kozlíku lékařském jsou schopny potlačit nadměrnou činnost amygdaly, což je část mozku zodpovědná za strach a silné emoční odpovědi na stres. Uskutečněné studie rovněž prokázaly, že výtažky z kořene kozlíku lékařského zlepšují odpověď na fyzickou i psychickou zátěž, protože pomáhají udržovat stabilní hladinu serotoninu, což je chemická látka obsažená v mozku, která je odpovědná za regulaci nálady a bývá někdy označována jako „hormon štěstí“. 

Kozlík lékařský lze proto použít jako sedativum při stavech neklidu, zvýšené stresové a emociální zátěže a úzkosti, a také jako hypnotikum při poruchách spánku.

0K0X2642.JPG

Kozlík lékařský a doplňky pro koně

Velké množství produktů, které mají snížit vnímavost organismu koní vůči zvýšené stresové zátěži, a tak i zlepšit jejich schopnost uvolnění a soustředění, kozlík lékařský obsahuje. Máme se ho bát?

Kozlík lékařský je léčivá rostlina, která je schopna ve vhodném dávkování zlepšit kvalitu spánku, podporuje uvolnění organismu a zmírňuje projevy úzkosti. Látky obsažené v této rostlině interagují s kyselinou gama-aminomáselnou (GABA), která se podílí na regulaci nervových impulsů v mozku – modulace GABA neurotransmise a funkce receptorů. Studie prokázaly, že akutní nebo chronický stres u lidí může vést k nízkým hladinám GABA v mozku a předpokládá se, že obdobně tomu je i u ostatních velkých savců, nejen u člověka. Kyselina valerenová, kterou obsahuje kozlík lékařský, je zřejmě schopna zabránit rychlému rozkladu GABA, což má za následek pocity uvolnění a klidu, a také působí na části mozku, které zpracovávají strach a silné emocionální reakce na stres.

Výzkumy, v rámci kterých byl kozlík lékařský podáván lidem, ale doposud přesně neidentifikovaly trvale účinnou dávku. Vysoké dávky kozlíku lékařského dokonce příznaky stresu naopak zvyšovaly a pacienti hlásili vedlejší účinky, jako je bolest hlavy, závrati a žaludeční nevolnost. Nejlepších výsledků při léčbě poruch spánku u člověka bylo dosaženo při dávce 400–900 mg kozlíku lékařského. Pro nástup zklidňujících účinků a zmírnění projevů úzkosti pak je doporučována dávka 120–200 mg, a to třikrát denně.

Vhodné dávkování je proto u koní prozatím ne zcela jasné. Některé komerčně nabízené produkty obsahují 36 mg kozlíku v denní dávce, jiné ale i 2 500 mg. Těžko říci, z jakých dat výrobci vycházejí. Problémem může být i značná variabilita mezi různými zdroji drogy. I ta totiž ovlivňuje účinnost. Je proto možné, že produkty od různých výrobců mohou mít různou účinnost.

Užívání kozlíku lékařského je pro většinu lidí bezpečné a nevyvolává žádné nežádoucí účinky. Přesto se ale uvádí, že kozlík lékařský by neměly užívat těhotné ženy, děti do tří let věku, osoby se závažnými onemocněními a chorobami jater. Tuto informaci můžeme v omezené míře vztáhnout i na koně, protože experimentálních studií nebylo provedeno dostatek a chybí nám tedy relevantní data.

kozlik-lekarsky-valeriana-officinalis-semena-kozliku-01-g.jpg

Na co si rozhodně dát pozor

Pokud se rozhodnete použít některý ze zklidňujících bylinných sirupů nebo směsí, které obsahují kozlík lékařský, je nutné jej podávat minimálně jeden týden. Dříve s vysokou mírou pravděpodobnosti nebude možné zaznamenat změnu. Nelze tedy podat dávku a očekávat zázračnou změnu chování v řádu hodin. Počítejte také s tím, že někteří lidé a koně na podávání kozlíku lékařského dobře reagují, u jiných ale k výrazným změnám chování a aktivity nedochází. Kozlík lékařský tedy může vašemu koni pomoci vypořádat se se stresem a úzkostí, nemusí tak tomu být ale vždy. Nečekejte tedy zázraky! V každém případě lze před podáním doporučit konzultaci s veterinárním lékařem. Kozlík lékařský totiž může negativně ovlivnit účinnost některých léčiv. Zdroje zmiňují i zákaz podávání u koní trpících problémy s ledvinami.

Velký vykřičník! Přestože standardizovaný extrakt z kozlíku lékařského obsahuje celá řada produktů, které slibují tlumivý účinek na centrální nervový systém, je kyselina valerenová – která je hlavní účinnou látkou této drogy – na seznamu zakázaných látek FEI. Pokud se tedy se svým koněm účastníte oficiálních sportovních akcí, čtěte etikety a produktům obsahujícím kozlík lékařský se raději vyhýbejte. Jeden příklad za všechny: TOPVET Sirup Stres. Přestože prodejce uvádí milion podpůrných informací, skutečnost, že významná složka produktu je na seznamu FEI nepovolených látek, není nikde uvedena. A to je problém, obzvláště pak, když není možné dohledat informaci, jak dlouho po podání je možné přítomnost kyseliny valerenové v organismu prokázat.

0K0X3595.JPG

Použité zdroje

  • Léčivé rostliny s hypnotickým a sedativním účinkem / Jan Martin, Denisa Martinová, Praktické lékárenství. 2014, roč. 10, č. 6, s. 226-228. ISSN: 1801-2434;
  • Doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc.: Valerianae radix – možné interakce s ostatními léky. Praktické lékárenství 2008; 4(1).
  • Kennedy DO, et al. Anxiolytic eff ects of a combination of Melissa offi cinalis and Valeriana offi cinalis during laboratory induced stress. Phytother Res 2006; 20: 96–102
  • FEI: Nové zakázané látky
Podobné články

Příznivé účinky některých druhů vyšších rostlin na náš organismus jsou tisíce let známé a přínos fytoterapie v chovu našich koní lze proto jen těžko…

Produkty, které snižují vnímavost organismu koní ke stresovým faktorům, a tak zlepšují jejich schopnost uvolnění a soustředění, se v našich stájích…