Pojem ehrlichióza zahrnuje dvě různá onemocnění: EGE (klíšťaty přenášená equinní granulocytární ehrlichióza a EME (equinní monocytární ehrlichióza). Obě infekce způsobují bakterie zvané rickettsie. EGE způsobují bakterie Anaplasma phagocytophilum, a proto se onemocnění EGE někdy nazývá anaplazmóza. Původci napadají granulocyty, bílé krvinky, které jsou důležité pro imunitní obranu. 

V našich končinách je za přenos většiny onemocnění zodpovědné klíště obecné (Ixodes ricinus). Během sání krve přenáší slinami do krve hostitele i rickettsie. V každé fázi vývoje (larva, nymfa, pohlavně zralý jedinec) potřebuje klíště nového hostitele, aby se mohlo dále vyvíjet. Pokud klíště v larválním stádiu požije bakterii Anaplasma phagocytophilum, zůstává po celý život hostitelem tohoto patogenu. Tím se mohou patogeny rozšířit do velkých vzdáleností. Onemocnění ale podle odborníků není přímou cestou přenosné z koně na koně nebo na člověka.

Neorickettsia (Ehrlichia) risticii, patogen EME, napadá jiné bílé krvinky – monocyty, předstupeň makrofágu, důležitých pro obranu. Dlouhou dobu se předpokládalo, že klíšťata přenášejí i tuto chorobu. Mezitím bylo prokázáno, že koně se nakazí, když sežerou například infikovanou mrtvou mouchu.

        Piják lužní (Dermacentor reticulatus) je klíště z čeledi pijákovitých. Tak jako klíště obecné je i piják lužní přenašečem mnoha patogenů, kteří způsobují nebezpečná onemocnění zvířat i lidí

Příznaky onemocnění

Objevují se dva až tři dny po kousnutí klíštětem. Při onemocnění EGE má kůň vysokou horečku (39-41 °C), je apatický, trpí nechutenstvím a nemá chuť se hýbat. Může mít otoky na končetinách, na hrudníku, na břiše nebo na genitáliích. V pokročilejším stádiu onemocnění dochází ke žloutnutí sliznic nebo bodovému krvácení po jazykem a na dásních. Onemocnění EGE je široce rozšířeno. Případy se vyskytly jak v Evropě, tak v USA, v Kanadě či v Jižní Americe.

Onemocnění EME se poprvé objevilo v blízkosti řeky Potomac v Matylandu a Virginii v USA a zdá se, že zatím zůstává na území USA a Kanady. Kromě výše uvedených příznaků se může přidat schvácení kopyt a kolika.

Bezpečí neexistuje 

Riziko kousnutí klíštětem se liší podle ročního období. Jakmile se oteplí, jsou krvesajové aktivní a číhají na svého hostitele. Riziko, že se kůň infikuje anaplazmózou, je zvlášť vysoké od jara do podzimu. Klíšťata jsou aktivní už při teplotách kolem osmi stupňů Celsia, takže také během mírných zim.

Klíšťata se nejčastěji vyskytují na pastvinách, které se nacházejí u okraje lesa, protože paraziti dávají často přednost vlhčím oblastem. Ale i suché pastviny na okraji lesa mohou být klíšťat plné. Pokud má kůň po pobytu na určité pastvině hodně klíšťat, tak se jí v teplých měsících raději vyhýbejte.

Léčba

Při EGE obvykle běžná antibiotika nezabírají, protože patogeny číhají v krevních buňkách hostitele. Rickettsie reagují citlivě na antibiotika jako je oxytetracyklin. V závislosti na stupni závažnosti EGE podává veterinář antibiotika několik dní až týdnů, většinou v kombinaci s léky na snížení horečky.

U některých koní má onemocnění tak mírný průběh, že ho majitel ani nepostřehne. Koně s mírnějšími příznaky může veterinář bez problémů léčit v prostředí domácí stáje. Těžce oslabené zvíře s opakujícími se záchvaty horečky musí být sledováno a léčeno na klinice. 

Doba zotavení závisí na stavu, od kterého byl kůň cíleně léčen. Problém je, že onemocnění je poměrně vzácné, proto ho mnozí veterináři ihned nerozpoznají, protože diagnóza jen podle klinických příznaků je velmi obtížná. Mnoho koní se tak dostává na kliniku s podezřením na EGE až po dvou nebo třech záchvatech horečky. Pak už jsou často hodně oslabení. Obvykle ale terapie rychle zabírá. Každý den horečky by měl být kompenzován týdnem klidu ke zotavení. Protože kůň často ztrácí chuť k jídlu, měl by mu majitel nabízet zvlášť chutné a lehce stravitelné krmivo, jako mash a velmi kvalitní seno.

Koně s EME se většinou uzdraví spontánně. Pokud kůň prodělal onemocnění EGE nebo EME, pak je minimálně dva roky imunní proti těmto patogenům.

Prevence

Majitel by měl koně v klíštěcí sezoně denně prohlížet. Ráda se usazují na nohou, v žlábku mezi žuchvami a u huby koně. Odstranění je nejlepší pomocí kleštiček na klíšťata. Patogeny se do krve koně dostávají až poté, co klíště nějakou dobu krev saje.

Koně je možné před klíšťaty chránit také chemickými repelenty nebo přírodními prostředky.

Více si o těchto možnostech můžete přečíst v dalších našich článcích:

Nepřítel hmyz? Pomozte si rostlinami!

Nepřítel hmyz? Pomozte si rostlinami! (II)

Pomozme si rostlinami... domácí repelenty

Lymská borelióza u zvířat