Levandule lékařská

Nezanedbatelné účinky v boji proti nechtěnému hmyzu má i levandule lékařská (Lavandula angustifolia). Levandule je aromatická a léčivá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Lidově se levandule nazývá dulenka, devandule, špikanard nebo špikrnát. Levandule je aromatický, 60-120 cm vysoký, bohatě větvený, vytrvalý polokeř. Tato rostlina se vyskytuje na slunných svazích, ojediněle vystupuje až k hranici lesa a pěstována je v mnoha kultivarech. Původně se levandule vyskytovala v západním Středozemí, postupně se ale rozšířila po celém. Tradiční oblastí pěstování je jihovýchodní Francie, oblast Provence, ale dnes se v polních kulturách pěstuje i v mnoha dalších zemích jižní Evropy a v Alžírsku.

Levanduli vyhovují hlinitopísčité půdy. Nemá ráda přemokření. Dobře snáší sucho. Při pěstování v nádobách můžeme substrát nechat téměř vyschnout. Pokud ale chceme mít levanduli v květináči, musí být pro správný vývoj rostliny alespoň dvojnásobné šířky, jinak levandule neprospívá. Chceme-li, aby nám levandule bohatě kvetla, je nutné sestříhávat již mladé rostlinky. Stříháme ji na jaře nebo na podzim tak, aby na rostlině zůstaly mladé lístky. Odstraňujeme také stvoly po odkvětu. Levanduli nikdy nesmíme stříhat až do dřeva. 

Levandule lékařská obsahuje více než 150 látek, které mají významné protizánětlivé a antiseptické účinky - jde především o kumariny, silice, flavonoidy a kyselinu rozmarýnovou. Obsahuje také třísloviny a terpeny, které působí fytoncidně. Tradičně se vkládá mezi oblečení v šatníku, které krásně provoní a zároveň odpuzuje moly šatní. Její intenzivní aroma ale úspěšně odpuzuje i široké spektrum dalšího hmyzu. Pokud budeme levanduli pěstovat v blízkosti stájí, získáme nejen spojence v boji proti hmyzu, o který nestojíme, ale i nádhernou dekoraci a užitečnou léčivku. Levandule mimo jiné zmírňuje i svědění po kousnutí bodavým hmyzem a má významné účinky antibakteriální. Svazky levandule v oknech a nálevy z ní mají na mouchy a komáry prokazatelně odpuzující vliv, je tedy jen na nás, zda to v praxi vyzkoušíme! Pro vyšší účinek bylinkáři doporučují kombinaci větviček levandule s meduňkou, řebříčkem a šantou kočičí.

Přestože levandule odpuzuje některé druhy hmyzu, pro jiné je doslova "požehnáním". Patří mezi tzv. rostliny medonosné, které poskytují včelám dostatek pylu pro jejich výživu.

Šanta kočičí (Nepeta cataria) je až jeden metr vysoká trvalka rostoucí v trsech. Rostlina je původem z Evropy a východní části Asie. V přírodě roste v horských oblastech, blízko vodních toků, podél cest, na mezích a v křovinách. Rodové jméno rostliny (nepeta) je zřejmě odvozeno od italského města Nepete, v jehož okolí se šanta kdysi hojně pěstovala. Druhové jméno (cataria) souvisí s přitažlivostí, kterou má tato rostlina pro kočky.

Látky obsažené v šantě prokazatelně odpuzují mouchy, komáry, klíšťata, čmelíky, ale i šváby a v minulosti se šanta uplatňovala i v boji s krysami a myšmi. V této souvislosti ale chybí relevantní data. Repelentní účinek byl výzkumem doložen také proti bodalce stájové. Můžete tedy tyto šantě připisované účinky zkusit ověřit sami! :)

Měsíček lékařský

Výčet stále ještě není konečný... Repelentní účinky má celá řada dalších rostlin. Patří k nim třeba i v českých zahrádkách velmi oblíbený měsíček lékařský (Calendula officinalis). 

Měsíček je léčivá rostlina pocházející z jihu Evropy. Pěstuje se jako letnička, vhodná je pro výsadbu do záhonů k řezu květů. Je to velmi dekorativní a nenáročná bylina s bohatě větvenými lodyhami, podlouhlými listy a krásnými žlutými a oranžovými květy. Měsíčky dosahují při dobré péči výšky 70–80 cm. Rostlinám se daří v propustné hlinitopísčité půdě, dobře zásobené živinami, na slunném místě či v polostínu. Měsíček obsahuje celé spektrum účinných látek a některé z nich mají významné repelentní účinky na široké spektrum obtížného hmyzu.

Aksamitník

Podobný účinek má na příslušníky hmyzí říše i aksamitník (Tagetes), více známý spíše jako afrikán. Aksamitníků je mnoho druhů, jednoletých i vytrvalých. Bylina patří mezi hvězdnicovité (Asteraceae) a domov má na jihozápadě USA, v Mexiku a Jižní Americe. Aksamitníky mají zpeřené zelené listy a bílé, zlaté, oranžové, žluté, červené květy velké v průměru 4–6 centimetrů. Aksamitníky mají ostrou vůni, ačkoliv byly vyšlechtěny odrůdy, které aroma postrádají. Než rostliny zakoupíte, přesvědčte se tedy, zda konkrétní sazenice rostliny repelentní účinky mají.

Aroma aksamitníků odrazuje nejen mouchy a komáry, ale i některé druhy hmyzích škůdců, a proto se afrikán používá v zahradnické praxi jako podplodina nebo lem zeleninových záhonů. Rovněž omezuje výskyt hlístic v půdě a užitečný je také jako pionýrská rostlina v rekultivaci narušených pozemků.

Voňatka citrónová

Zajímavá může být v boji s otravným hmyzem i exotická voňatka citrónová (Cymbopogon citratus, anglicky lemon grass). Voňatka je vytrvalá tropická tráva z čeledi lipnicovitých, která je v současné době velmi populární. Pochází z jihovýchodní Asie, ale hojně se pěstuje i v Africe, Americe a Austrálii. Rod Cymbopogon zahrnuje přes 30 druhů.

Citronová tráva je vytrvalá rostlina, ale v našich podmínkách vymrzá. Vhodné je tedy její pěstování v nádobách, které přes jaro a léto umístíme do blízkosti stájí a následně rostliny přezimujeme v chladné místnosti. Všechny části rostliny vydávají charakteristickou silně aromatickou citronovou vůni, která hmyz odpuzuje. Voňatka obsahuje silice citral, nerol, limonen, linalool a geraniol.

Velmi účinná je citronová tráva, pokud je kombinována s muškáty (Pelargonium crispum), které mají rovněž dobře známé repelentní účinky. Muškáty z tohoto důvodu nikdy v oknech našich venkovských chalup nechyběly. Silice citrónové trávy jsou častou součástí komerčně vyráběných repelentů, často se přidávají i do vonných svíček a tyčinek. Citronová tráva navíc přitahuje včely a motýly, takže její výsadba odpudí hmyz nežádoucí a přitáhne k nám hmyz žádoucí. A to jistě za pokus stojí!

Pelargonie

Rod Pelargonium zahrnuje velké množství druhů, jejichž domovem je jižní Afrika. Do Evropy se pelargonie dostaly až v 17. století, díky své nenáročnosti a atraktivnímu vzhledu zde ale rychle zdomácněly. Rostliny rodu Pelargonium obsahují celou řadu sekundárních metabolitů a získává se z nich tzv. geraniový olej, který má široké uplatnění v kosmetice, parfumerii, potravinářství a aromaterapii.

Esenciální oleje vonných druhů pelargonií byly využívány africkými domorodci jako repelenty a insekticidy, můžeme tedy na jejich osvědčené postupy navázat i zde v Evropě. Jakmile se zvýší teplota okolního vzduchu, začnou rostliny uvolňovat svoji specifickou vůni, která odpuzuje komáry, mouchy a klíšťata. U aromatických druhů pelargonií byly prokázány účinky baktericidní, fungicidní, insekticidní i repelentní. Repelentní a insekticidní aktivita geraniového oleje byla doložena celou řadou studií. Extrakty z pelargonií lze aplikovat na rostliny ohrožené požerem, odpuzuje například molice. Repelentní aktivita byla výzkumy doložena také u bodalky stájové, termitů, pilousů, roztočů. Muškáty tedy mohou být nejen dobrým základem domácích repelentů, ale nálev z nich můžeme aplikovat na povrchy a do prostorů stájí. I sama jejich letní vůně je účinná. 

Kakost skvrnitý

Ne každý ví, že repelentní účinky má i kakost skvrnitý (Geranium maculatum). Jedná se o vytrvalou rostlinu, která může dosáhnout výšky až dvou metrů. Řadíme ji do čeledi kakostovitých. Kakost skvrnitý pochází ze Severní Ameriky. Má atraktivní, hluboce laločnaté listy a množství nápadných květů, které mají barvu od nejsvětlejších odstínů růžové až po tmavou fialovou. Pro dekorativní vzhled listů a výraznou barvu a hojnost květů je často pěstován jako okrasná rostlina na skalkách v našich zahrádkách. Kakost skvrnitý kvete od dubna do června (někdy až do podzimu). Z původního druhu bylo vyšlechtěno mnoho různých odrůd.

Kakost skvrnitý se používá jako přírodní lék na řadu zdravotních problémů už celá staletí, ale účinně odpuzuje i široké spektrum hmyzu. Některé druhy kakostů jsou i velmi dekorativní a většina je i plně mrazuvzdorná. Kakost skvrnitý nejlépe roste na přímém slunci nebo v částečném polostínu. Má rád středně výživnou, hlinitopísčitou, vlhčí, avšak dobře propustnou půdu. 

Bez černý

Mimořádnou rostlinou je v této souvislosti také bez černý (Sambucus nigra). Bezinky v minulosti nechyběly u žádné stáje, u žádného chléva. Nejen, že odpuzují hmyz, ale mají také schopnost eliminovat zápachy. O bezu se říkalo, že čistí vzduch od nemocí a zahání dobytčí mor. Celá rostlina obsahuje fytoncidní látky ("rostlinná antibiotika"), které účinně působí proti bakteriím a mnohým houbám. Naši předci tedy zřejmě dobře věděli, proč platilo "před lékařem smekni, před bezinkou klekni".

Někdy bývá bez černý zaměňován s jinými druhy bezu, které jsou na území ČR rozšířeny, s bezem chebdí a v době květu i s bezem červeným. Oba tyto druhy obsahují větší množství toxických látek a jsou považovány za jedovaté. Těm bychom tedy prostor okolo stájí nabízet cíleně spíše neměli.

Bez černý se hojně vyskytuje především na místech bohatých na dusík a nevyžaduje od nás žádnou zvláštní péči nebo ochranu. Pokud se vám ale obyčejná bezinka nezdá dostatečně atraktivní, v zahradnictvích jsou nabízeny okrasné kultivary 'Madona' a 'Black Beauty'. Můžete tedy dát šanci jim, účinky mají kultivary shodné s planě rostoucí rostlinou.

Velmi oblíbená v boji shmyzem je rovněž Dobromysl obecná (Origanum vulgare), Molice (Plectranthus), Puškvorec obecný (Acorus calamus), Pelyněk pravý (Artemisia absinthium), Pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), Zběhovec plazivý (Ajuga reptans), Zběhovec lesní (Ajuga genevensis) a Zběhovec jehlancovitý (Ajuga pyramidalis), Mateřídouška (Thymus), Routa vonná (Ruta graveolens), Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) nebo i okrasná Lichořeřišnice (Tropaeolum).

Pár slov si asi zaslouží zmiňované zběhovce. Zběhovec patří do čeledi hluchavkovitých. Jedná se o jedno- i víceleté rostliny obvykle nízkého vzrůstu, které krásně kvetou. Barva květů je modrá až fialová či bělavá nebo žlutá. Květy dvoupyskaté, listy jednoduché.

Zběhovce obsahují řadu účinných látek, především triterpenoidy, terpeny a fytoekdysteroidy vykazující silný antifidantní účinek (protipožerový) a odpuzují celou řadu druhů hmyzu. Extrakt ze zběhovce se využívá na hubení mšic, mandelinky bramborové a také na housenky běláska zelného.

Krátce můžeme zmínit i puškvorec. Tuto mokřadní rostlinu lze pěstovat u okrasných rybníčků a jiných vodních ploch, pokud je máme v blízkosti svých stájí. Puškvorec obecný (Acorus calamus) je léčivá rostlina z čeledi puškvorcovité (Acoraceae). Celá rostlina je charakteristická svou intenzivní aromatickou vůní, což je výrazné, pokud dojde k rozlomení oddenku. Puškvorec pochází z Asie, původní domovinou mu byla jižní Čína, již ve starověku byl však zavlečen do Indie, odkud se šířil dál. V současné době roste po celé Evropě, v Asii a v Severní Americe a v dalších oblastech.

Na území ČR se objevil v 16. století. V současnosti roste roztroušeně až hojně po celém území ČR, hlavně však v teplejších oblastech, ve vyšších horských polohách chybí. Puškvorec má po staletí v oblibě asijské bylinkářství a využíván byl i jako ochrana před skladištními škůdci. Účinkuje proti mšicím, mouchám, molicím, sviluškám a pavoukům. Výluh provoní prostory a navíc chrání i proti plísním. 

Dejme tedy šanci...

Kolem stájí lze tedy pěstovat celou řadu bylin, které mohou pomoci držet hmyz na uzdě. Za zkoušku nic moc nedáte! :) Levandule, vratič, měsíček, routa, šanta, máta, řebříček... nejen že zahání nežádoucí hmyz, ale mají i léčivé účinky a estetický význam. Naše stáje tedy mohou být díky nim nejen barevné a krásné, ale i hmyzu prosté. Co vy na to? Dáte některým z nich šanci? Ne všechny plochy musí být nutně zpevněné, zavalené odpadem či pokryté mrtvým "anglickým" trávníkem.

Samozřejmě přírodní repelenty rozrůstající se kolem našich stájí samy o sobě v boji s nežádoucím hmyzem nestačí. Velký význam v ochraně koní proti hmyzu má stájový a pastevní management. Je totiž nutné zabránit množení hmyzu a sanovat jeho případné líhně. V letních měsících tedy musíme důsledně dbát na odstraňování trusu a znečištěné podestýlky z boxů. Hnůj vyvážíme mimo areál, a to v co nejkratších intervalech. Čím starší je hnůj, tím významnějším zdrojem zamoření se totiž stává. Líhnou se v něm z vajíček noví dospělci. Místujeme tedy ideálně několikrát za den. Nebráníme přístupu vzduchu do stájí, nezavíráme dveře a okna, instalujeme sítě či plastové lamely, které vniknutí hmyzu do vnitřního prostoru stáje brání. Ve výbězích pravidelně sečeme vysoké rostliny a nedopasky, nejlépe denně odstraňujeme i z venkovních prostor trus. Pastevní management je v této souvislosti samostatnou kapitolou.

K tématu hmyz&koně se tedy brzy vrátíme... a příště se budeme věnovat tématu výroba domácích repelentů.

Zdroje:

• PAVELA R.,2011: Botanické pesticidy. České Budějovice: Kurent. ISBN 9788087111260
• BULÁNKOVÁ I., 2005: Léčivé rostliny na naší zahradě. Praha: Grada, Česká zahrada. ISBN 8024712741
• BÜHRING, Ursel, 2010: Léčivé rostliny: obsahové látky, zpracování, základní recepty. Praha: Knižní klub
• NOVÁK J., 2007: Jedovaté rostliny kolem nás. Praha: Grada Publishing, a.s.
• Cheminstry&Biodiversity, 2011, Alessandra Guerrini, Damiano Rossi, Guglielmo Paganetto, Massimiliano Tognolini, Mariavittoria Muzzoli, Carlo Romagnoli, Fabiana Antognoni, Silvia Vertuani: Chemical Characterization (GC/MS nd NMR Fingerprinting) and Bioactivities of South-African Pelargonium capitatum (L.) L'Her. (Geraniaceae) Essential Oil
• ScienceDirect, 2009, Hanem F.Khater1Mohamed Y.RamadanReham S.El-Madawy: Lousicidal, ovicidal and repellent effecacy of some essential oils against lice and flies infesting water buffaloes in Egypt
• ScienceDirect, 2011, Michael A. Birkett, Ahmed Hassanali, Solveig Hoglund, Jan Pettersson, John A. Pickett: Repellent activity of catmint, Nepeta cataria, and iridoid nepetalactone isomers against Afro-tropical mosquitoes, ixodid ticks and red poultry mides