Ilono, proč jste se vydala cestou jógy a pilates?

Od malička jsem sportovala, věnovala se závodně krasobruslení, tančila akrobatický rock and roll, běhala, jezdila na koni. Pohyb byl naprosto přirozená součástí mého života. Vystudovala jsem sice žurnalistiku a několik let se věnovala PR a marketingu, ale chyběla mi smysluplnost práce. Chtěla jsem pomáhat, nechávat za sebou něco víc než jen powerpointové prezentace nebo tiskové zprávy. Po narození syna jsem odmítla vrátit se do kanceláře. Manžel mi tenkrát řekl, ať si tedy představím, že bych mohla dělat úplně cokoliv. Bez ohledu na hypotéky a další věci. A já řekla – chci být lektorka jógy a pomáhat lidem! A povedlo se, letos to bude už patnáct let.

Co bylo dřív? Láska ke koním nebo k józe?

Koně jsem milovala od jakživa. Poprvé jsem seděla na koni, když jsem sama sotva chodila. Stále jsem si koně kreslila, otravovala chudé rodiče, ať mi koně koupí:-). Hledala jsem jakoukoliv příležitost, jak se k nim dostat – zoo kroužek s poníky, tažní koně nedaleko naší chaty a pak i jezdecký klub, kde jsem první rok musela pomáhat na poli, natírat překážky, uklízet dvůr, kydat a teprve po roce jsem mohla začít pucovat a tu a tam koně vykrokovat. Jóga přišla až mnohem později a jsem za ni nesmírně vděčná, protože přinesla do mého neskutečné aktivního života šanci trochu zpomalit, zklidnit se, uvědomit si priority a udržet moje tělo fit a ne zhuntované závoděním.

Nakonec jste se ale majitelkou koně stala.

V dětství mi koně rodiče opravdu nemohli koupit, tak jsem hledala jiné možnosti. Na vysoké jsem měla koně v pronájmu s dalšími dvěma studentkami, pak jsem vypomáhala jedné známé s její kobylkou a stále snila, jaký ten můj vlastní kůň bude. Pak měla dcerka narozeninovou oslavu u spolužačky, jejíž maminka vlastnila několik koní. A já se tam zapovídala s další maminkou, vynikající jezdkyní a lektorkou akademického ježdění, Magdalénou Peric. Nadšeně jsem jí líčila, že až jednou, až mi bude třeba padesát, tak si pořídím koně a bude to drobnější valášek (měřím 160cm), tak osm let, chovaný na pastevku, aby měl možnost co nejpřirozenějšího života, ježdění bezudidlově, ideálně i nekovaný. No a Magda říká, tak přesně takového mám teď na prodej! Dokonce ze Španělska, mé milované země. Je vám asi jasné, jak to dopadlo.

Z celé plejády plemen koní jste si tedy vybrala Španěla a vím, že máte i border kolii. Doprovází vás dvě plemena, která jsou v souvislosti s temperamentem jednoznačně na medailových místech. To se s meditací a klidem jógy moc neslučuje!

Ano, jsem velmi temperamentní, miluju pohyb a zcela přirozeně si tak hledám společníky, se kterými radost z pohybu i života můžu sdílet. Španělský kůň i border kolie jsou velmi živí, ale taky citliví, neskutečně inteligentní a jsou úžasní učitelé. Oba se rádi proběhnou, ale milují i svůj klid, rituály. Stejně tak to mám já. Důležitá je pro mě vyváženost mezi aktivitou a klidem. Jít se proběhnout, ale pak si na chvíli sednout a meditovat v přírodě. Pes hned pochopil, že když se na procházce někde v lese opřu o strom, zavřu oči, zklidním dech, on si lehne a má rád tu klidnou energii. Stejně tak kůň, on sám mě na vyjížďkách zastavuje, abych se pokochala, pohladila ho, užila si přítomný okamžik.

Obě vaše děti mají také vztah ke koním a aktivně jezdí. Obohacuje společný zájem váš vzájemný vztah? I obě moje děti od útlého věku jezdily a při pohledu zpět mám dojem, že to náš vztah mimořádně posílilo…

Ano, obě děti milují zvířata, u kterých byly odmalička. Jezdily na ponících, zkoušely skákat, ale nakonec se oba se rozhodli, že je závodění vůbec neláká. Když mají chuť, jezdí se mnou. V místě, kde mám koně ustájeného na pastevku, je možnost půjčit si další koně, takže si tu a tam užíváme společné vyjížďky a to je opravdu nádhera a já dojetím většinou uroním i slzu. Když máme možnost na dovolených, tak ráda zajišťuji společné vyjížďky. Nepopsatelné bylo třeba cválání podél oceánu ve Španělsku. Jsou to překrásné momenty, nádherné vzpomínky a koření pro náš vztah. Obě děti se s naším koněm mazlí, povídají si s ním, synek se na něj ladí jak zaříkávač koní ...Ale pak jsou třeba i měsíce, kdy si na koně ani nevzpomenou a já je netlačím. Stejně tak jim nevnucuju jógu. Vidí, že cvičím každý den, že je jóga součástí mého života. Někdy se přidají, někdy se zeptají, co bych jim poradila za cvik na bolavá záda a nebo posílení břicha. Je to opravdu ale jen na nich.

Co je těžší? Stát se dobrým jezdcem nebo lektorem jógy? :)

Umět dobře jezdit a díky cvičení jógy dobře vnímat své tělo i mysl, spolu hodně souvisí. Být lektorem je ale něco jiného. Znamená to, že kromě vlastního pohybu musí člověk umět předávat znalosti dál, motivovat, podporovat. Pro mě je jóga a ježdění velmi propojené a nádherně se doplňují. Jóga zlepšuje vnímavost, citlivost pomocí pozornosti na dech, na přítomný okamžik, na jednotlivé části těla. Tím se zvyšuje schopnost ladit se nejen na sebe, ale i na druhé osoby, zvířata, přírodu. Díky józe jsem přestala na sebe i ostatní tlačit, naučila jsem se vnímat, naslouchat, hledat harmonii nejen pro svůj život, ale i ve vztazích. Je až neskutečné, jak kůň nebo pes reagují, když za nimi přijdu po meditaci. Oni ten vnitřní klid milují. Veškeré naše emoce zvířata citlivě vnímají. Pokud jsem v pohodě, je to pro ně mnohem příjemnější, než když z nás vnímají napětí. No a pokud je mé tělo pružné a v pořádku, pak budu koni mnohem méně překážet, nebudu mu způsobovat bolest tím, že do něj mé ztuhlé tělo naráží. Budu v lepší kondici a víc si užiju společné chvíle.

Co vám vlastnictví koně dalo a co vzalo?

Vlastnit koně je něco naprosto jiného, než jen chodit jezdit. Je to obrovská zodpovědnost a zároveň nádherný dar, šance poznat koně na úplně jiné úrovni. Mít koně je finanční výzva, ale i v těch nejnáročnějších chvílích, kdy jsem byla po rozvodu, během covidu jsem nemohla vést lekce jógy, netušila jsem, kde budu bydlet, tak mě ani jednou nenapadlo, že bych se koně vzdala. Prostě jsem se uskromnila na maximum. Magda Peric mi při předávání koně před lety řekla, že kůň je nástroj transformace a já si tu větu velmi často připomínám. Pokud dokážeme naslouchat, je pro nás kůň mnohem víc než čtyřnohý přítel.

Koně zrcadlí jak ztuhlost těla jezdce, tak i jeho špatné pohybové vzorce, což se samozřejmě následně projeví jak ve výkonu, tak i ochotě ke spolupráci s jezdcem. Jak moc nám v dané souvislosti může pomoci jóga, cvičení dechu a meditace?

Přesně tak, kůň reaguje nejen na naše emoce, ale i na naše tělo. Pokud nemám tělo v pořádku, trápí mě bolest, nerovnováha (přetížená jedna strana těla, protože všechno děláme jen pravou rukou, skolióza, rotace pánve po porodu atd.), tak se vše samozřejmě přenáší na koně. Kůň nemá chuť jít vpřed, bolí ho záda, mění svůj přirozený pohybový vzorec, aby se vyhnul bolesti, kterou mu naše tělo způsobuje. Věřím, že majitelé koní si už uvědomují, že je třeba pečovat nejen o koně, ale taky o sebe. Jakýkoliv zdravý pohyb pomůže. Pro někoho je to jóga, jiný nedá dopustit na pilates, plavání. Důležité je, aby se vhodně kompenzoval pohyb na koni i okolo koní. Aby bylo tělo rovnoměrně posílené i protažené. Hledat zlatou střední cestu. A neřešit jen tělo, ale i mysl, duši. Žijeme v šíleně hektickém světě, v teroru příležitostí, tlaku na výkon. Potřebujeme vědomě své mysli nabízet odpočinek, klid. Upřímně, kdo z vás je na koni opravdu myšlenkami s koněm? Někdy se soustředění musíme opět učit a v tom jsou jóga, dechové techniky a meditace naprosto úžasné.

Pokud se rozhodneme vykročit touto cestou – můžeme s jógou začít sami nebo je vhodné si najít lektora?

Každý z nás je unikátní, každý má talent v jiných oblastech. Tak jako nebudet chtít od podkováře, aby vám doporučil nejlepší sedlo, tak neočekávejte od sebe, když jste například daňový poradce, že si naordinujete optimální pohyb a protažení. Skutečný odborník má praxi, vidí mnohem víc a rychleji.

Jezdectví je mentálně i fyzicky náročný sport, ale často se u něj zapomíná na rozcvičení a pohybovou přípravu jezdce.

Na rozcvičení a následné protažení zapomíná téměř každý laický sportovec! Upřímně, kolik cyklistů vidíte se nejdřív rozhýbat, a když slezou z kola, se protáhnout? Pak hekají a diví se, co všechno je bolí. Já si vždycky vzpomenu na slova zaříkávačky koní původem z Brazílie, se kterou jsem vedla nádherné jógové workshopy přímo uprostřed stáda jejích španělských koní. Ona říkala, než se přiblížíš ke koni, pověs nejdřív na hřebík u stáje batoh se všemi problémy a starostmi z vnějšího světa. Naladit se psychicky je stejně důležité, jako připravit tělo. Před ježděním bych doporučila alespoň rozhýbat páteř – flexe, extense, úklon, rotace, uvolnit si ztuhlá ramena, flexory, probudit svoji bránici. Po ježdění opět protažení páteře, nohou. Dělám to všechno už automaticky a upřímně – většina jezdců se na mě dívá překvapeně, co to provádím. Stačí minutka a tolik to přitom pomůže! I proto jsem se rozhodla natočit velmi praktický a stručný balíček Jóga pro jezdce. Vysvětluju v něm správné držení těla nejen v sedle, ale i při práci, zdravé dýchání, v balíčku je krátké rozcvičení, cílené posílení středu těla, protažení a nezapomněla jsem ani na relaxaci/meditaci pro zklidnění mysli a lepší soustředění. Odezvy jsou skvělé a mám radost, že můžu jezdcům pomáhat.

Psychický stav jezdce se odráží v jeho tepové i dechové frekvenci, držení těla, svalovém napětí, pohybech, psychomotorickém tempu a dokonce i pachu těla a kůň na tyto informace citlivě reaguje. Co můžeme udělat, abychom svou mysl měli více pod kontrolou? Naučili se pracovat se stresem, strachem a sebeovládáním?

Jak už jsem říkala, zvířata reagují na naše emoce a jsou neskutečně vděčná, pokud jsme v klidu. Napětí jim nedělá dobře a pak ani nechtějí být v naší přítomnosti. Zkuste si během dne občas uvědomit, jak držíte tělo, jestli nejste strnulí, nemáte stažené trapézy, čelisti? Povolte zbytečné napětí z těla. Uvědomte si, jak dýcháte. Mělce? Rychle? Zvolněte a prodlužte výdech, to vás nádherně zklidní. Pozorností na tělo a dech získáte i odstup od emocí a myšlenek, můžete se na ně podívat z větší vzdálenosti, nebudou s vámi cloumat a máte tak šanci si reakci rozmyslet. Jógové dechové techniky vás dokonce naučí i větší odolnosti vůči stresu a tlaku. Meditace pomáhají v lepší koncentraci, regeneraci a utřídění si priorit v životě.

Při práci s koňmi má mimořádný význam i nonverbální komunikace. Mimika, gesta, držení těla...Může i zde jóga pomoci?

Představte si, když jste naštvaní. Tělo je stažené, máte zvednutá ramena, vysíláte jednoznačně negativní energii. Pokud se uvolníte, tělo netrápí ztuhlost a bolest, vysíláte úplně jiné signály a energii a kůň má z naší přítomnosti hned jiný pocit. Jóga vám pomůže v lepším držení těla, krásně celé tělo posílí i protáhne. Jste svalnatí, ale pružní. Skvěle dokážete své tělo vnímat a ovládat. A mnohem lépe se naladíte i na svého koně, jeho tělo i jeho emoce.

Ať jste vy i vaši koně zdraví, spokojení a užíváte si vzájemný soulad!

IvonaJoga.cz - Pohlazení pro tělo i duši