Šaty dělají člověka. I jezdce
V předchozím článku jsme nakousli poněkud lifestylovější téma týkající se oblečení a vzhledu jezdců. Jeho smyslem bylo připomenout, že ježdění je hlavně o radosti, kterou tahle bohulibá dřina (nejen) v sedle způsobuje, ale také o důstojnosti, kterou si jezdectví jako sport nese. Pokud mu onu důstojnost chceme zachovat, neměli bychom na patřičnou ústroj zapomínat v žádném jezdeckém odvětví. Zvláště pak na závodní úrovni.
Závod je reprezentace. Sebe, koně, trenéra, stáje… Proto je na místě věnovat pozornost všemu, co s sebou taková reprezentace nese. Tedy i vzhledu. Zaměříme se nyní na jednotlivé disciplíny právě z tohoto hlediska. Téměř všechny disciplíny mají více či méně popsanou povinnou ústroj v pravidlech.
Protože škála westernových disciplín je široká a rozdílnosti v oblékání poměrně značné, budeme se nyní zabývat pouze disciplínou reining, kterou jako jedinou westernovou disciplínu upravuje Česká jezdecká federace.
Anglie, western – rozdíl je patrný na první pohled. Přesto, pojďme si tyto dva rozdílné „looky“ rozebrat kousek po kousku. Bílé rajtky, vysoké kožené boty tmavé barvy, bílé tričko s límečkem v kontrastu s tmavým sakem či frakem a doplněné dobře padnoucí helmou. Naproti tomu košile zdobená flitry, padnoucí džíny, chapsy sladěné s barvou klobouku a často výrazné boty, které outfitu dodávají patřičný šmrnc. Když se dílo podaří, oba outfity působí velmi elegantně. Tak by to mělo být. Ale! Pozor na chyby a hlavně na pravidla!
Černobílá je kombinace, která nikdy nevyjde z módy, sluší všem a vždy bude působit elegantně. I proto ke klasickému ježdění neodmyslitelně patří a pravidla v tomto směru hovoří jasně. Sportovcům, kteří nemají korektní úbor, mohou rozhodčí zakázat start v soutěži. Parkurový jezdec musí být upravený nejen při samotném závodu, ale už při prohlídce parkuru. Rozhodně musí mít jezdecké boty, bílé nebo světle béžové jezdecké kalhoty, košili s krátkým nebo dlouhým rukávem a bílou vázanku. Ženám je povolena košile nebo závodní polotriko se stojáčkem namísto vázanky. Pravidla dokonce nařizují košili nebo polotriko všem jezdcům v sedlech na opracovišti bez ohledu na to, zda se účastní soutěže či nikoliv. Košile musí mít bílý límeček a pokud máte košili s dlouhým rukávem, musí mít bílé manžety. Boty musí být v barvě černé nebo hnědé a musí mít podpatek. Jezdecké sako může být v libovolné barvě, nebo může být v barvách vašeho klubu. Na národní úrovni nepodléhají klubové barvy schválení ČJF, ale rozhodně musí být v souladu s pravidly.
Příliš prostoru pro kreativitu parkuroví a drezurní jezdci nemají, přesto lze najít pár šmrncovních vychytávek, které podtrhnou celkový look a dodají pocit výjimečnosti. Na touhu po originalitě reagovali někteří výrobci tím, že si můžete navrhnout vlastní design helmy a sladit ho například s botami. Ne každý si samozřejmě může dovolit helmu či boty na zakázku, ale někdy stačí trocha lesku, třpytek či kamínků a váš outfit dostane úplně jiný rozměr.
Vkusné doplňky v podobě diskrétních odstínů na límci či lemování povolují i drezurní pravidla. Přijatelné jsou i decentní křišťálové doplňky. Dámy mohou sáhnout například po výraznějších náušnicích. V každém případě ale pozor na bezpečnost. Jakékoli řetízkové náušnice nejsou vhodné.
Frak nebo sako ale musí být rozhodně jednobarevné, proužkovaný či vícebarevný frak, popřípadě sako, povoleny nejsou.
Jako všude jinde, i tady je bezpečnost na prvním místě, což obnáší povinnost nosit ochrannou přilbu. Může být ale použita ochranná přilba formovaná jako cylindr. V soutěžích stupně „Z“ a „L“ je předepsáno, že jezdec musí mít jezdecké sako a odpovídající pokrývku hlavy, a to na opracovišti i v úloze. Se sakem jsou povoleny chapsy do stupně „S“. V soutěžích od stupně „S“ je povolen frak s jezdeckými botami tmavé barvy. Na národních soutěžích nemusí být barva saka totožná s barvou pokrývky hlavy.
V pravidlech reiningu je kapitola pojednávající o ústroji jezdce podstatně kratší. Pojem „vhodný westernový oděv“ je velmi jednoduše definován košilí s dlouhým rukávem a límečkem, kovbojskými botami a ochrannou přilbou. Jezdci musí nosit ochrannou přilbu vždy, když sedí na koni, přičemž nedodržení tohoto ustanovení může být potrestáno udělením žluté výstražné karty. Tato formule spolu s odkazem na změny v pravidlech FEI o pravidlech nošení ochranné přilby (použití ochranné přilby je definováno v Příloze A FEI Všeobecných pravidel), působí poněkud zmateně, protože hned v následujícím odstavci se dočtete, že národní úprava pravidel nepřikazuje při národních soutěžích na opracovišti použití soutěžního oděvu ani přilby a klidně si můžete nechat na hlavě čapku. Ochrannou přilbu musí mít na opracovišti i při soutěži na hlavě jezdci 18letí a mladší, a to až do konce kalendářního roku, v kterém 18 let dovršili. Nošení přilby jezdcům starším 18 let je z bezpečnostních důvodů doporučeno.
Pro zajímavost jsme nahlédli také do pravidel WRC (Western Riding Clubu ČR), abychom věděli, jak westernovou ústroj upravují pravidla této asociace.
Základ je velmi podobný. Předepsán je „dobře padnoucí, čistý westernový oděv, k tomu patří i westernový klobouk, stylová westernová obuv, stejně tak košile nebo blůza s dlouhým rukávem. Vysoukané nebo krátké rukávy jsou nepřípustné.“ Na rozdíl od ČJF je zde tedy zmíněn westernový klobouk. Bezpečnostní přilba je však nařízena při reiningu pro mládež a při všech třídách dospělých je bezpečnostní přilba povolena. Povinnost nosit helmu patří u vybraných disciplín i pro pohyb na opracovišti.
Přestože jsme na začátku zmínili, že se budeme z westernových disciplín zabývat pouze reiningem, při pohledu do pravidel WRC se naskytlo ještě jedno malé porovnání. Do westernového odvětví patří totiž také anglické disciplíny Hunter Under Saddle a Hunt Seat Equitation.
Ústroj pro tyto disciplíny představuje tvídové nebo vlněné sako v tradičních barvách. Tím jsou míněny barvy černá, hnědá a tmavé odstíny modré nebo zelené. Červená barva saka povolena není. Košile má být v konzervativní barvě a rajtky nebo anglické jezdecké kalhoty mají mít barvu béžovou či šedou. Povolenou obuví jsou pouze vysoké jezdecké boty nebo perka černé nebo hnědé barvy a k nim chapsy. Rozhodně jezdec nesmí mít samotné podkolenky. Jezdecká přilba je povinná a musí mít modrou, černou nebo hnědou barvu. Na rozdíl od ostatních disciplín je zde zmíněna i úprava vlasů, které musí být buď zapletené, nebo v síťce. Žádoucí je vázanka nebo ozdobná brož.
Je evidentní, že volba westernového outfitu je pro reiningového jezdce výrazně benevolentnější. Můžete volit barvy, odstíny, střih, doplňky. Pravidla vaši kreativitu nijak nebrzdí. Otázkou je, zda je v tomto případě výběr vhodného závodního oděvu snazší anebo právě naopak. Touha po originalitě přikořeněná vlastním exhibicionismem může v důsledku působit opačně, než byste si přáli. Ústroj by měla být slušivá a vkusná. Nekombinujme příliš mnoho věcí najednou, přestože vaše sedlovna hází odlesky do všech světových stran z množství kamínků a třpytek na vybavení a vaše šatní skříň překypuje bohatě zdobenými košilemi. Držme se moudra, že méně je někdy více a nesnažme se dokazovat opak. Nevyjde to. A navíc, případné barevné úlety patří do jiných disciplín. Ale o tom zase příště :)
Galerie
Václav Staněk, jeden z nejúspěšnějších českých jezdců, má za sebou bohatou kariéru, kterou strávil nejen na českých závodištích, ale i v zahraničí. V…
Při zkušební jízdě na jezdeckém simulátoru se ukázalo, že testující jezdkyně sedí jinak na jezdeckém padu než v sedle. Výsledky jsou přinejmenším…