Není deka jako deka

V koňoobchodech lze koupit nejrůznější deky, člověku může až hlava přecházet. Odhlédněme od značek, barev, ceny a materiálů a řekněme si, jaké kategorie dek existují a čím se vyznačují; zájemci o dekování pak budou mít jasnější představu, co jejich kůň vlastně potřebuje a po čem se v obchodě ptát.

(Pozn.: V obou dílech článku záměrně uvádím i důležité anglické pojmy, protože promyšlené a účinné dekování koní je přece jen známou výsadou Velké Británie a do jisté míry i Spojených států. Pokud byste proto měli zájem o širší výběr z různých dek, jistě zabrousíte na anglické či americké online obchody.)

(Pozn. 2: Zatímco na amerických webech se setkáte s pojmem pro deku "blanket", Angličané spíše použijí výraz "rug". Pro skutečně lehké deky pak oba národy často používají výraz "sheet".)

(Pozn. 3: Pro lepší názornost jsem náhodně vybrala na internetu fotografie různých dek zahraničních e-shopů, bez ohledu na značku, barvu či "vychytávky". Nejčastěji jsem si sáhla na webové stránky www.horserugs4u.com, které nabízejí skutečně nepřeberné množství různých dek, různých střihů, značek a materiálů.)

1. Venkovní, výběhové deky (angl. turnout rug/blanket)

Tyto deky jsou (společně s lehkými dekami fleesovými) v tradičních dekovacích zemích asi nejprodávanějším artiklem a lze jimi často řešit nejednu situaci, v níž je třeba koně „zahřát". Dlouhou dobu platily za jakýsi standard tzv. novozélandské deky (viz dále), v současné době už jsou však dalece překonané.

Moderní venkovní deka má za úkol koně v nepříznivém počasí udržovat v teple (zateplená) a ideálně i v suchu (nepromokavá), má mu umožnit volný pohyb (různé všité klíny a rozparky), má na něm pevně sedět (tvar kopírující tělo koně, důmyslné zapínání) a má být odolná proti potrhání (pevný vrchní materiál, např. ripstop). Existují deky doplněné o ochranu krku (combo nebo různé připínací doplňky) a ocasu, některé mají speciálně vypodložená místa kostí vyčnívajících pod kůží.

Lehké venkovní deky obvykle slouží jen jako ochrana proti větru a dešti v teplejším počasí a nemají termoizolační vrstvu. Středně těžkým a těžkým dekám se často říká termodeky a skládají se ze tří vrstev (viz minulý díl), z různých materiálů různé síly a gramáže.

Venkovní deky se obvykle zapínají na prsou, pod břichem zkříženými popruhy a dalšími popruhy okolo stehen, často mají i pásek pod ocasem, který brání dece zvedat se při větru foukajícím zezadu. Mají být dostatečně dlouhé, aby koni nebylo vidět břicho. Okolo krku a u kohoutku nemají být těsné, ale ani příliš volné, aby se nestahovaly dozadu nebo aby pod ně „nezateklo".

Venkovní deky lze použít i jako stájové a výjimečně jako přepravní.

2. Stájové deky (angl. stable rug/blanket)

Stájové deky jsou určené pro chvíle, které kůň tráví ve stáji. Nemusí být nepromokavé a tolik silné (= odolné proti potrhání), měly by ale být lehčí a měkčí - je třeba počítat s tím, že takový kůň v nich bude pobývat většinu svého zimního času. Měly by být dostatečně teplé, protože kůň ve stáji se pohybuje méně než ve výběhu, dobře prodyšné a často mají speciálně upravenou spodní vrstvu, aby byla hladká a nedřela chlupy, především na plecích a prsou. I ony mají být dostatečně volné okolo krku a dobře sedět na těle koně, dlouhé tak, aby nebylo koni vidět břicho. Na tělo koně se fixují většinou zapínáním na prsou, zkříženými popruhy pod břichem a páskem pod ocasem.

I ony se podle izolačních vlastností rozdělují na lehké, střední a těžké (nebo podle gramáže izolační výplně), některé mají i lacl a ochranu krku a narozdíl od dek venkovních bývají prošívané.

3. Odpocovací deky a deky pro vychladnutí po práci (sweat rug, cooler)

Tyto deky se dávají na koně po práci a brání jeho rychlému vychladnutí až prochladnutí. Deky s přídavkem odpocovací (nebo dopocovací, jak je libo) navíc sají pot a odvádějí ho od těla koně do deky, odkud se vypaří.

Jsou to obvykle lehké deky, vlněné či bavlněné nebo syntetické (různý savý materiál, obvykle podobný fleesu). Pro letní období se používají různé síťované materiály.

Tyto deky se zapínají obvykle jen na prsou koně, pokud mají na těle koně držet dobře, lze je ještě pojistit obřišníkem; některé mají i zkřížené popruhy pod břicho.

Mohou se použít i jako přepravní nebo se dávají jako další tepelně izolační vložka pod stájovou deku v případě, že ona sama nedokáže koně v dané situace dostatečně „zahřát".

4. Fleesové deky

Fleesové deky jsou taková lehká „děvčata pro všechno". Často se používají jako odpocovací deky, deky po dosušení koně (např. po koupání), přepravní nebo vložky pro stájové termodeky, dokonce i jako méně praktické deky stájové (pokud se kůň vyválí ve slámě či hoblinách, těžko se to z deky sundává). Kromě toho, že jsou savé, koně i zahřejí, díky své nízké hmotnosti nepokládají jeho srst a nekazí tak jeho přirozenou tepelnou izolaci. Jejich nevýhoda je ta, že nejsou příliš odolné vůči poškození, snadno se trhají a špatně se opravují; proto by měly mít co nejméně švů a rozparků.

5. Cestovní deky (travel rug)

Jejich úkolem je chránit tělo koně během přepravy, většinou před prachem, v létě i před mouchami, v zimě před případným průvanem. Měly by být lehké, dobře prodyšné a savé. Často se k tomu účelu používá flees nebo savé materiály určené pro odpocovací deky.

6. Spodní deky (under blanket, under rug)

Někteří majitelé koní rádi deky „vrství". Ostatně dříve to bylo naprosto normální: na tělo koně se dala příjemná a teplá spodní deka a na ni pevná a nepromokavá deka vrchní (často novozélandská). I dnes lze například v extrémním chladu dát pod stájovou (méně často pod venkovní) deku ještě jednu lehkou deku fleesovou nebo odpocovací. Vyrábějí se i speciální spodní deky, bývají prošívané a hladké. Zlatou klasiku mezi spodními dekami pak představují deky značky Witney Blanket (viz dále).

7. Vložky pod deky (liner)

Někdy je třeba chránit tělo koně proti odření, které mu běžná deka způsobí. Nejvíce postižené bývají plece, prsa a kohoutek. K tomuto účelu lze koupit různé chrániče plecí a vesty, které se dávají pod deku a často jsou vyrobené z tenkého, strečového materiálu. Některé deky už mají z těchto důvodů na inkriminovaných místech speciální hladkou podšívku.

8. Pracovní, bederní deky (exercise sheet)

Především oholené koně je třeba chránit před chladem i během ježdění, aspoň tedy během počátečního a konečného krokování a vyklusávání (během práce se sundají nebo srolují a upevní za sedlo). K tomu účelu většinou slouží tzv. bederky, protože chránit je třeba především oblast beder a zádě. Na trhu jich existuje celá řada v různých provedeních, ať už přichycené zezadu k sedlu, nebo vepředu prodloužené a zapnutí před sedlem. Některé jsou i přes sedlo. Vzadu pak mají popruh, který se dává pod ocas koně.

Vyrábějí se z různých materiálů, od vlny, bavlny, fleesu až po bederky prošívané či zateplené. Měly by koni zajistit tepelnou izolaci zakrytých částí těla, měly by být prodyšné a ideálně i savé. Některé bederky jsou i nepromokavé.

9. Letní deky/proti hmyzu/proti znečištění (angl. summer rug, fly sheet)

Trochu jinou kategorií jsou deky určené pro teplé, letní měsíce. Ty už nemají za úkol koně hřát, ale spíš ho chránit před dotěrným hmyzem. Většinou jsou z nylonu nebo jiných silných syntetických vláken, musí být prodyšné a často jsou v podobě různých sítí.

Pokud mají za úkol chránit koně proti hmyzu, často mívají kryté i břicho, krk a lze na ně připnout i síťovanou kuklu.

Letní deky ale mohou mít i jiné úkoly: chránit citlivé jedince před spálením od sluníčka nebo jen a pouze chránit jeho tělo naleštěné k soutěži či výstavě před prachem a otisky koblížků, a to ve výběhu, stáji či během přepravy. Takové deky bývají i strečové a kůň je v nich doslova jako ve „futrálu".

Existují i lehké letní pláštěnky, které koně chrání před deštěm a větrem.

10. Pláštěnky (rain sheet)

Zvláštní kategorie dek jsou pláštěnky. Logicky jsou vyrobené z nepromokavého materiálu, silného a odolného. Bývají obvykle tenké bez tepelné izolace, i když koupit lze i pláštěnky podšité ještě jednou, teplejší vrstvou, například fleesem.

Mají koně ve výběhu nebo při ježdění/přepravě/před závody chránit před deštěm a větrem, proto musí splňovat všechny podmínky volnosti pohybu i spolehlivého držení na těle koně. Je třeba zkontrolovat, aby byly dostatečně dlouhé (od krku až po ocas, často včetně jeho kořene, i od hřbetu po břicho) a nikde neodstávaly (mohlo by pod ně zatékat). Opět zde existují varianty s dodatečným krytem na krk.

11. Deky dekorovací, výstavní, propagační...

Touto skupinou dek jsou deky určené doslova pro parádu. Bývají různobarevné, vyšívané a zdobené, nesoucí na sobě logo sponzora, prezentující „barvy" majitele nebo stáje, popřípadě i tradici daného plemene. Zdobí se jimi koně na výstavách, při dekorování nebo během aukce, popřípadě jsou součástí různých kostýmů. Někdy mohou předváděného koně - který je často holený nebo s celoročně udržovanou letní srstí - chránit před chladem, větrem, deštěm či naopak prachem a hmyzem. Tady je jedna vyšívaná deka pro araby http://arabianstack.com/zcard/images/blanket1.jpg.

12. Reflexní deky

Tyto deky mohou splňovat i jiné než bezpečnostní účely - přesto je jejich základní charakteristikou dobrá viditelnost a odrážení světla.

Klasika mezi dekami

Český národ nepatří mezi tradiční „dekovací" jezdce; jinak tomu však je například u Irů a Angličanů, nebo z druhé strany zeměkoule u Novozélanďanů. Na britských ostrovech mnozí jezdci využívali a využívají své koně během zimního období výrazně intenzivněji, než v létě. Příkladem mohou být koně honební nebo dostihoví. Zároveň je velmi často mívali „ustájené" na věčně zelených pastvinách, vystavené dešti a, sice mírné, ale i přesto vlezlé britské zimě. Proto se velmi často uchýlili k holení a následnému dekování svých koní. Přestože i oni mají ve svých obchodech celou řadu dek z vynikajících „hi-tech" materiálů, dodnes zde najdeme dvě klasiky mezi koňskými dekami:

Novozélandské deky

Jedná se o již zastaralé venkovní deky vyrobené z voskovaného pevného plátna, vzácněji bavlny. Jsou to tradičně zelené, velmi silné a odolné deky, bohužel také velmi těžké. Samy o sobě neposkytují koni žádnou tepelnou izolaci, zato ho dobře chrání před deštěm a sněhem (pokud jsou dobře navoskované).

Někdy bývají podšité teplejší vložkou nebo mají vypodložená aspoň ta místa, kde mohou koně nejvíce dřít. Moderní novozélandské deky už mají všité klíny pro lepší pohyb, jsou tvarované na tělo koně a zapínají se moderními popruhy a přezkami.

Jejich nevýhodou - kromě zmíněné hmotnosti - je nutnost je několikrát ročně kontrolovat a případně znovu navoskovat, výhodou však je velmi dlouhá životnost při dobré péči.

Spodní deky Witney Blanket

Tato klasika mezi „termodekami" je vyrobená z čisté vlny, charakteristická je její zlatavě žlutá barva s černými a červenými pruhy.

Slouží jako měkká tepelná izolace například pod novozélandskou deku a pro lepší upevnění je na kohoutku opatřená prodloužením, které se odhrne na krk koně a po položení vrchní deky se přehne zpět dozadu na ni. Přes to se obě deky fixují obřišníkem.

(O této firmě si můžete přečíst něco například zde http://www.witneyblanketstory.org.uk/wbp.asp)

Další vychytávky na dekách

Dnešní výrobci dek nabízejí spoustu různých doplňků, úprav a možností, jak vylepšit vlastnosti jednotlivých dek, ale i jejich pohodlnost pro koně a uživatelnost pro člověka. Obvykle se týkají zlepšení volného pohybu koně s dekou, stabilizaci deky na těle koně a nepromokavost deky.

Nejkritičtější části těla jsou obvykle určitým způsobem upravené:

Krk
Ten představuje největší problém v dešti, protože tam může zatéct voda a dostat se koni až na plece. Lze to řešit tzv. combo dekou (má našitý i díl chránící krk) nebo odnímatelným krčním dílem. Jiné deky mají přední okraj vyhnutý nahoru, jako například okraj pánve.

Obvykle je žádoucí, aby deka vepředu krk koně pěkně objímala, protože pouze tak nesklouzne dozadu. Někteří majitelé „kohoutkatých" koní však volí varianty dek, které mají horní linii vystřiženou dozadu. To poskytne vysokému kohoutku větší volnost a minimalizuje odřeniny.

Plece
Je to asi nejproblematičtější partie koňského těla, co se týče odřenin od dek. Samozřejmostí je volba deky dostatečně velké pro konkrétního koně, protože na plecích odírají především deky těsnější. Často mohou pomoct i všité klíny, které uvolňují tuto oblast především při pohybu koně. Většina dek má na prsou zapínání na popruhy, které mají měnitelnou délku. Pokud nic z toho nepomůže (protože odření na plecích už může způsobit samotný drobný pohyb deky po těle), lze to řešit speciálními vsadkami, volbou deky s hladkou podšívkou nebo použitím vložky (stačí „vesta").

U některých dek najdeme i rozparky. Umožňují koni volnější pohyb, především teplokrevníkům s prostornými chody. Na druhou stranu představují totiž „oslabení deky", v jejich švech se totiž deky rády začínají trhat.

Ocas
Pro koně je jednou z přirozených metod ochrany před deštěm a větrem otočit se proti nim zádí. Tady se pak osvědčí kryt ocasu, které nejen chrání horní část ocasu, ale pomáhá udržet boční části na těle. Tento kryt ale musí být natolik volný, aby pod ním kůň mohl přirozeně zvedat ocas.

Prsa
Deky, které se přetahují přes hlavu, sice nejsou příliš populární, ale stále se dají koupit a jsou lidé a koně, kterým vyhovují lépe, než deky se zápinkami na prsou. Pro holené koně a pro venkovní deky je vhodné, aby se látka pod prsními zápinkami překrývala a kůň měl svá prsa chráněná.

Břicho
Některé deky mají pod břichem tzv. lacl, což je pruh látky určité šířky a délky, který chrání břicho koně před chladem, ale třeba i zašpiněním nebo hmyzu.

Hlava
Především deky proti mouchám nebo deky chránící koně před ušpiněním, mohou mít i kapuci. Tu lze ve většině případů sundat.

Ach to zapínání

Většina dek má tři typy zapínání: zápinky na prsou, T-přezky na zkřížených popruzích pod břichem a karabinky na popruzích okolo stehen. Ať tak nebo tak, všechna tato „zapínátka" mají být pevná, snadno zavíratelná a otevíratelná a pevně přišitá. Často se stává, že především T-přezky se samy od sebe otevírají; proti tomu je lze zajistit gumičkou.

Zkřížené popruhy pod břichem i popruhy okolo stehen je třeba zapínat trochu na volno. Pokud jsou příliš utažené, omezují pohyb koně a mohou dřít, pokud příliš volné, hrozí nebezpečí, že do nich kůň strčí nohu, například při válení.

Právě u popruhů okolo stehen přetrvávají hádky, zda je lepší je zapnout jen křížem, nebo je navzájem obtočit (jeden popruh se zapne do kroužku na stejné straně, druhý se provlékne prvním a také zapne do kroužku na své straně). Obvykle záleží na preferenci majitele, i když ohlasy spíš mluví pro zapínání „obtočením".

Více dek je nezbytnost

Přestože jsou situace, kdy můžete deku používat i k jiným účelům, než byla určená - například venkovní deku jako stájovou - je dobré mít v zásobě vždy dek několik, a to především v případě, že koně dekujete skutečně denně.

Jednak je dobré mít deky různé gramáže, protože koně začínáte dekovat na podzim postupně stále teplejšími dekami, dekujete celou zimu (a ta může mít velmi rozdílné počasí) a na jaře zase postupně ubíráte „na gramáži", až máte koně na léto bez deky. Z tohoto důvodu se určitě hodí mít koupenou deku lehkou i střední nebo i těžkou, deku pracovní a jistě i odpocovací. Někteří lidé místo těžké deky navrství na sebe deku lehkou a střední; ušetří na jedné drahé dece, nicméně navrstvením dek hrozí větší šance odřenin a otlaků, protože deky se pod sebou mohou posouvat.

Pokud dekujete koně skutečně denně, bude dobré mít dvě deky stejné gramáže, především venkovní: pokud jedna promokne, bude příliš špinavá nebo ji kůň potrhá, budete muset na koně dát deku druhou a tu první opravit/vyprat/vysušit.

Takový příklad jmění obyčejného majitele dekovaného koně:

• 1x těžká venkovní deka
• 2x střední venkovní deka
• 1x pláštěnka
• 1x fleesová deka
• 1x stájová deka
• 1x deka odpocovací (např. zateplená)
• 1x pracovní deka (bederka)

Péče o deku

Pokud už do deky investujete nemalou částku, je vhodné se o ni dobře starat - to její životnost ještě prodlouží. Pravidelně ji prohlížejte a opravujte malé problémy, než se zvětší (povolené švy, trhlinky). Udržujte ji čistou, suchým kartáčem odstraňujte špínu vně i uvnitř. Pravidelně (minimálně po zimní sezóně, ideálně i během ní) ji perte podle instrukcí výrobce - některé deky lze prát v obyčejné pračce, i když praktické to právě není (jsou velké a příliš těžké už v suchém stavu). V současné době však existuje několik specializovaných prádelen koňských dek. Některé deky nelze prát v detergentech, jiné je třeba po vyprání přestříkat voděodolnou látkou. Jsou deky, které je lepší prát ve studené vodě, aby nedošlo k poškození materiálů a švů. Myslete na to, že vypranou deku je nutné důkladně vymáchat, aby použitý čistící přípravek nedráždil kůži koně. Někdy lze deku zevnitř i dezinfikovat.

Protože s kvalitními venkovními termodekami se špatně manipuluje, je dobré při jejich čištění a praní objevit a dodržovat určité postupy. Například:

1. Při čištění nejdříve pověste deku přes hrazení a vyklepejte ji;
2. tvrdým kartáčem vykartáčujte u obou stran tu nejhorší špínu;
3. naplňte velkou nádobu (vanu, necky ...) teplou vodou a přidejte mýdlo, které výrobce povoluje;
4. deku ponořte do vody a „bijte" ji čistou metlou;
5. poté ji nechejte odmočit;
6. deku položte na zem a vykartáčujte metlou nebo kartáčem; přitom si můžete na kartáč stříkat vodu hadicí, čímž hned vymyjete vykartáčovanou špínu.
7. Pokud nehodláte deku prát v pračce, pověste ji znovu na hrazení a důkladně vystříkejte hadicí z obou stran a nechejte takto odkapat, popřípadě vyschnout.
8. Pokud chcete deku prát v pračce, odstraňte všechny odstranitelné popruhy, dejte je z důvodu ochrany pračky do pytlíku, a vložte do pračky;
9. zbylé popruhy zkraťte a zabalte do ponožky, šátku, nebo pytlíku, aby při praní nepoškodily pračku;
10. vyperte deku dle návodu výrobce (teplota, čistící prostředky, dezinfekce, odstřeďování apod.);
11. pověste deku přes hrazení a nechejte schnout; ideálně ve větru a na slunci;
12. deku složte a ukliďte, až když bude spolehlivě suchá.

Péče o koně

Koně, který má žít půl roku pod různými dekami, je třeba denně kontrolovat. Pro zjištění, zda koni není příliš horko, stačí pod deku vsunout ruku. Nebojte se rukou dostat až na hrudník, kontrolovat pouze plece je málo! Pokud je kůň pod dekou vlhký nebo dokonce zpocený, je třeba volit deku s menší tepelnou izolací. Dále je třeba deku pravidelně sundávat a hlídat, zda koně deka netlačí nebo nedře, což lze poznat podle polámaných chlupů. Kontrolujte také výživný a zdravotní stav koně - zda nehubne nebo nemá kožní problémy. V teplém a vlhkém prostředí se snadno daří plísním, bakteriím i celé řadě různých kožních parazitů.

Jak deku skládat a pokládat na koně

Jsou koně, kteří nemají s pokládáním a sundáváním deky příliš mnoho trpělivosti. I z toho důvodu je dobré, když si deku před jejím nasazením řádně připravíte. Obvykle stačí ji položit na zem horní vrstvou nahoru, narovnat a zadní polovinu přehnout přes přední. Takto přeloženou deku položíte na koně, raději víc dopředu, než dozadu, a zadní polovinu rozbalte na hřbet a záď. Upravte polohu deky, zapněte zápinky na prsou, křížové popruhy pod břichem, stehenní popruhy a popřípadě provlečte ocas páskem v zadní části deky.

Při sundávání deky rozepněte všechny zápinky a popruhy, ty přehoďte přes hřbet koně, aby na ně nešlápl. Deku zezadu přehrňte napůl ke kohoutku a tak sundejte.

Celkem pěkný a polopatický obrázkový postup praktického skládání deky najdete na stránce http://horses.about.com/od/choosingandusingtack/ss/blanketfold.htm.

Na závěr poněkud objemnějšího povídání o různých koňských dekách jsem vyzpovídala Michaelu Zimnou z online obchodu www.equimoda.cz - protože na svých stránkách napsala pěkný článek o dekách (můžete si ho přečíst na této stránce), deky vyrábí a prodává a sama je na své koně dává.

O jaké deky je u nás především zájem?

Řekla bych, že o jakékoliv. Avšak nejčastěji používanou je fleesová neboli odpocovací deka, ta má využití celoroční. Do popředí se dostávají i pláštěnky bez zateplení. Mají také široké využití a u mě osobně mají ve skříni to nejlepší místo :-).

Jaké koně lidé nejčastěji dekují?

Pokud to vezmu ze svojí praxe výroby, tak není skupina, která by nějak extrémně vyčnívala. Dekují se rekreační koně stejně jako sporťáci, ale i primitivní plemena... S tím souvisí i poznatek, že se nám lehce rozrostla řada zákazníků, kteří chtějí mít koně nonstop venku a stejně tak je chtějí nonstop dekovat, což je trochu (více či méně) v rozporu s daným režimem. Jiná situace je, pokud prší nebo sněží, do toho silně fouká a kůň nemá možnost se schovat.

Mohla byste krátce poradit laikovi, který se poprvé v životě rozhodl svého koně oholit a zadekovat, jakou deku/deky si má vybrat a proč?

No, připravte se na to, že jedna deka rozhodně nestačí... Ale určitě si neberte příklad ze mě, já jsem si sečetla všechny deky s bederkami a vyšlo mi číslo 16! A to už hraničí pomalu s extrémismem :-) Asi se to bude zdát neuvěřitelné, ale všechny kusy v Abího šatníku plně využiji a pak trochu lituji kamarádku, která mi deky po dekovací sezoně pere...

Když se ale vrátím k laikovi, tak bych se spíš ptala ne na deku, ale zda je nutné koně holit, jestli bude v zimním období opravdu tolik pracovat. Pokud máme určité plány a koně oholíme, tak se bez termo deky, fleesové deky, pláštěnky, bavlněné deky a bederky neobejdeme. Možná ještě nějakou tu termo výběhovou deku, ale je možné na stájovou deku dát pláštěnku bez podšívky a místo je hnedka ušetřené. Peníze též :-)

Co se výběru správné deky týče, tak zase záleží, zda je kůň ve venkovním boxu nebo ve vnitřním. Do venkovního budete potřebovat o něco teplejší deku než třeba do vnitřní stáje. Těch variant a možností je tolik, že nelze napsat postup, podle něhož by se všichni řídili. Je to individuální a jak sama říkám, nic se nemá přehánět a k dekování přistupovat normálně.

Svého prvního koně jsem stříhala a dekovala celých 10 let, co jsem ho měla. Chodil ven za každého počasí bez jakékoli zdravotní újmy a ani známky zchoulostivění. Jak k tomu bude každý majitel přistupovat, tak to bude. Ale je taky dobré se ptát a nechat si poradit. Bohužel se setkávám i s případy, kdy v jezdeckých potřebách nedokáží adekvátně poradit a zákazníkovi prodají úplně nevhodnou deku. Samozřejmě mi je jasné, že když si vybral pomalu tu nejdražší deku na krámě, tak mu ji rádi prodají a na nic se neptají, ale my třeba vyrobíme po poradě levnější deku a jsem ráda, že bude rád nejen dvounohý, ale hlavně čtyřnohý zákazník.

S čím bývají u nás zákazníci nejméně spokojení? Co jim na dostupných dekách vadí, překáží apod.?

Tak tady to je jasné - s cenami :-) Myslím si, že v dnešní době už trh s koňskou konfekcí nabízí nepřeberné množství barev, materiálů, velikostí... a cenových rozpětí. Ne vždy výrobek za tisíce musí zaručovat kvalitu. I v nižších cenových kategoriích se dá narazit na celkem pěkné a funkční kousky. Nespokojenost je např. i s velikostmi, protože není 135 jako 135 cm u různých značek a panuje i nedostatek zboží pro opravdu malé nebo naopak opravdu velké koně. Na dekách většinou vadí rozparky, které se dělají snad na každé dece... ne každý kůň, díky svojí tělesné stavbě, je musí mít.

Děkuji.

Příští týden se ještě k tématu dek a dekování vrátíme. Přineseme vám článek s osobními zkušenostmi různých českých majitelů koní, jezdců a všech, kteří mají s dekami co do činění.