Management ustájení a chronický stres... nový úhel pohledu

14. 10. 2021 Gabriela Rotová Autor fotek: Gabriela Rotová, Pixabay

Dnes už je, alespoň v určitých kruzích, téměř kacířstvím pronést nahlas větu: „Chci na noc box.“ Jak se ale zdá, zas až taková nestoudnost to podle všeho není a staří sedláci, kteří chtěli pro své koně nastlanou maštal a střechu nad hlavou, nebyli možná až tak hloupí, jak si my, zastánci přirozena, rádi myslíme. Zdá se totiž, že i ono stále víc zatracované boxování našim koním jistý bonus přece jen nabízí!

Před nedávnem spatřila světlo světa další ze studií, které se věnují problematice welfare a chronického stresu koní. Silvia Michela Mazzola a její kolegové z katedry veterinárního lékařství Università degli Studi di Milano se pro tentokrát pokusili zjistit, zda se způsob ustájení promítá do pohody koní, přičemž vodítkem jim byla koncentrace stresového hormonu kortizolu v srsti, což je neinvazivní a spolehlivá metoda umožňující určit možnou přítomnost chronického stresu. 

Hormon stresu – kortizol

Protože v této problematice hraje právě kortizol jednu z klíčových rolí, raději si tento hormon trochu blíže představíme. Co můžeme udělat víc, než poznat potenciálního nepřítele? :)

Kortizol se řadí do skupiny glukokortikoidů, hormonů produkovaných kůrou nadledvin. Kortizol je nejdůležitější stresový hormon. V organismu má široké spektrum funkcí, je zodpovědný za adekvátní přísun glukózy v mozku, stimulací kardiovaskulárního systému udržuje oběhové funkce a zvyšuje celkovou pohotovost organismu při zátěžových situacích (stresech, infekčních chorobách, zvýšené tělesné námaze, dlouhodobém nedostatku potravy). Zjednodušeně řečeno tedy kortizol mobilizuje organismus při stresové zátěži, čehož dosahuje především díky svým účinkům na energetický metabolismus. Účinkuje zejména v játrech, svalech, pankreatu a tukové tkáni. Působí katabolicky a antianabolicky.

Kortizol se tedy podílí na:

  • Metabolismu sacharidů. Cílem kortizolu je zajistit při stresové situaci dostatek glukózy pro mozkové funkce. Zvyšuje koncentraci glukózy v krvi, čehož dosahuje stimulací glukoneogeneze v játrech.

  • Metabolismu tuků. Mobilizuje tukové zásoby organismu a stimuluje též lipolýzu.

  • Metabolismu aminokyselin. Podporuje rozklad bílkovin (čímž způsobuje zvýšení vylučování močoviny), získané aminokyseliny jsou použity pro glukoneogenezi. Jeho nadměrná koncentrace může vést k poruchám pojivové tkáně a kůže, jako je tomu u Cushingova syndromu.

  • Kardiovaskulární systém. Pozitivně inotropní, zvyšuje srdeční výdej a krevní tlak.

  • Zvýšení produkce erytropoetinu. Přesná regulace sérových koncentrací erytropoetinu je důležitá pro udržení konstantního množství erytrocytů a pro prevenci jak anémie, tak polycytémie.

  • Protizánětlivý účinek. Kortizol stimuluje tvorbu protizánětlivých cytokinů a zamezením tvorby fosfolipázy A2 potlačuje tvorbu prozánětlivých cytokinů.

  • Potlačení imunitní reakce. Kortizol snižuje počet T-lymfocytů a vyvolává atrofizaci lymfatické tkáně.

Průběh studie

Do studie bylo zavedeno čtyřicet sedm koní. Podle typu ustájení byla zvířata rozdělena do tří skupin homogenních z hlediska pohlaví, plemene a pracovního zatížení (velmi lehké, maximálně 1 hodina pracovní zátěže za den).

Skupina 1: Koně byli ustájeni v kombinovaném ustájení – smíšený management (takzvaný režim 12/12). V průběhu dne měli koně přístup do výběhu (od 8 do 18 hodin v období jaro – léto a od 9 do 16 v období podzim – zima) a ve večerních hodinách byli zavedeni zpět do stájí, kde strávili noc v individuálním ustájení – slámou podestlaných boxech (4 × 4 m). Výběhy, které měli koně k dispozici, měly kolem 20 000 m2. Dieta koní byla kalibrována podle individuálních potřeb koní, koncentrované krmivo bylo podáváno ráno a večer, a to v boxech. Všechna zvířata byla pravidelně odčervována a podstoupila očkování.

Skupina 2: Koně byli trvale ustájeni na pastvině o rozloze přibližně 40 000 m2 v režimu 24/7 ve stabilní sociální skupině. K dispozici měli bez omezení velké, dobře zaizolované přístřešky, v kterých se mohli ukrýt při nepříznivých povětrnostních podmínkách, seno a vodu. Dieta koní byla kalibrována podle individuálních potřeb a zahrnovala, kromě trávy a sena, i koncentrované krmivo, které bylo podáváno jednou denně – večer, v nádobách rozmístěných po obvodu výběhu, aby se minimalizoval konkurenční boj. Všechna zvířata byla pravidelně odčervována a podstoupila očkování.  

Skupina 3: Koně byli trvale ustájeni v maximálně přirozených podmínkách přírodního prostředí. Stádo žilo volně v rozsáhlém výběhu s trvalým travním porostem. Prostředí obsahovalo stromy a keře, přírodní vodní zdroj. Koně nebyli krmeni koncentrovaným krmivem a byli bez jakékoli preventivní veterinární péče, včetně odčervení a očkování. Žádný z koní neměl v žádném ročním období deku a všichni byli bosí, bez pravidelné korekce. 

Studie se pokusila změřit a porovnat úrovně chronického stresu u těchto tří skupin koní tak, aby bylo možné vyhodnotit, který management ustájení má nejnižší dopad na dobré životní podmínky koní. Vzorky srsti byly odebrány všem koním ve všech skupinách ve stejný den, čtyřikrát v průběhu roku – jednou v každém ročním období. 

Závěr

Analýza získaných dat doložila, že srst koní obsahovala nejvyšší koncentrace kortizolu na podzim a v létě, a to nezávisle na managementu ustájení. Významně vyšší hodnoty byly naměřeny u jedinců starších 15 let. Koncentrace kortizolu nebyla ovlivněna pohlavím a ani barvou srsti. Srovnání výsledků všech tří skupin koní přineslo ale překvapivé zjištění. 

Oproti zažitým očekáváním na tom nebyli nejlépe koně chovaní v režimu 24/7 (skupina 2). Nejnižší koncentrace kortizolu byly zjištěny u koní, kteří byli ustájeni v managementu 12/12 (skupina 1). Nízká koncentrace kortizolu tedy byla u té skupiny koní, která měla možnost standardně využívat individuální ustájení – boxy. Koně ve skupině číslo 3, kteří byli ustájeni na rozsáhlém travním porostu s maximálním ohledem na přirozené podmínky chovu, měli hodnoty koncentrace kortizolu po všechna roční období nižší než koně v režimu skupiny číslo 2, ale vyšší než koně v režimu skupiny 1. 

Zdá se tedy, že nocování koní ve stájích může mít pozitivní vliv na pohodu koní, což s velkou mírou pravděpodobnosti souvisí s kvalitou odpočinku a spánku koní. Pod širým nebem se zřejmě koním kvůli sociálním interakcím, povětrnostním podmínkám nebo působením hmyzu nespí stejně klidně jako v boxe. A to je významné zjištění.

Poruchy spánkového rytmu a z nich plynoucí spánková deprivace jsou totiž u koní daleko častějším problémem, než si jejich majitelé myslí, a je doloženo, že nedostatek spánku vede k celkovému zhoršení všech funkcí organismu. Klesá nejen výkonnost, ale i schopnost učit se. Při změnách spánkového rytmu anebo nedostatku spánku se mohou objevit neurologické potíže, poruchy hybnosti, žaludeční vředy, úbytek na váze (a to navzdory zvýšenému příjmu potravy), znatelně se může snížit i průměrná EEG amplituda, dochází ke zduření žláz s vnitřní sekrecí. S nedostatkem spánku souvisí i změny chování, a to především v souvislosti s agresivitou a úzkostí, a výskyt depresí.

Existuje velké množství studií, které doložily, že vliv na délku ležení koní a normální spánkový režim má široké spektrum mnoha různých faktorů. Patří k nim jak sociální stres (nevhodné složení stáda, změny ve skupině), tak i velikost lože, množství, kvalita a druh podestýlky, prostorové uspořádání boxů/přístřešků nebo světelné (svícení ve stájích, u výběhů) či povětrnostní (bouřka, vítr) podmínky. Více na toto téma si můžete přečíst v článku věnovaném problematice spánkové deprivace.  

Tato zjištění, pokud je potvrdí i další studie, nám tedy mohou být nápomocná při našich snahách vedoucích k zajištění dobrých životních podmínek koní a při rozhodování, k jakému typu managementu ustájení se právě u našeho koně přiklonit. Každá mince má samozřejmě svůj rub a líc. Čím více toho ale o welfare koní víme, tím více toho můžeme změnit anebo ovlivnit.

Dnes máme jasné povědomí o tom, že individuální ustájení omezuje sociální kontakt, pohyb a mění vzorce přirozeného chování. Ale i kvalitu života koní chovaných v režimu 24/7 může rovněž ovlivnit celá řada negativně působících faktorů. Pokud tedy máme učinit zodpovědnou volbu, musíme velmi dobře znát individuální potřeby svého koně a čerpat z dat, která jsou vědecky podložená. Ne vždy se totiž lze plně spoléhat na zkušenosti druhých nebo ničím nepodložená přesvědčení.

Použité zdroje 

Mazzola SM, Colombani C, Pizzamiglio G, Cannas S, Palestrini C, Costa ED, Gazzonis AL, Bionda A, Crepaldi P. Do You Think I Am Living Well? A Four-Season Hair Cortisol Analysis on Leisure Horses in Different Housing and Management Conditions. Animals. 2021; 11(7):2141. https://doi.org/10.3390/ani11072141

Podobné články
Řepné řízky granulované

Cukrovarské řízky jsou benefitem pro téměř všechny kategorie koní. Pro koně stárnoucí a staré, kteří nejsou schopni přijmout dostatečný objem sena,…

Náhlý přechod ze sena na jarní pastvu může vést ke kolikám nebo i vzniku laminitidy. Je možné se těmto závažným zdravotním problémům vyhnout? Opravdu…