Důvěra a sebedůvěra – alfa a omega ovládání koně: Hrajeme si v sedle

3. 8. 2021 Markéta Vopičková Cipprová Autor fotek: archiv autorky

Důvěra v koně a sebedůvěra jsou alfou a omegou ovládání koně. Někdy se stane, že přání jezdit na koni je větší než sebedůvěra, kterou v sobě dítě nese. Pokusme se vžít do mysli dítěte na první jezdecké hodině…

…představte si, že přijdete v neznámém prostředí plném nových věcí, zvuků, pachů a vjemů k velkému zvířeti, které je pro vás mimikou nečitelné. Z úst (nejspíše) neznámého člověka slyšíte jen samá varování týkající se bezpečnosti – nechoď za zadek, neběhej, nekřič,… k tomu jezdecká přilba, bezpečnostní vesta v duši dítěte mohu vyvolat pocit, že se vrhá do jisté záhuby.

Nicméně většina dětí jde a přes to všechno do sedla usedne. Už to je důkazem nezměrné odvahy a odhodlání dětí. Ztráta důvěry a strach ale může přijít po pádu nebo jiném nepěkném zážitku, potom do sedla usedá dítě, které má hodně odježděno, ale strach mu prostě nedovolí jezdit. Co s tím?

Zkuste dítě rozptýlit, odvést jeho pozornost od toho, že sedí v sedle. Hrajte s ním hry, dovádějte, chovejte se bláznivě, zkuste ho strhnout a dovolit mu zapomenout na obavy. Obavy se mohou proměnit v čirý strach. Ale i dítě, které se bezmezně v sedle bojí, může (vcelku nepochopitelně) chtít jezdit. Tady je na dospělácích, aby dítěti pomohli hrou překonat jeho obavy.

Slovní hry

Slovní hry jsou skvělé k odpoutání dětí od ježdění. Skvěle se hodí při krokování před nebo po vlastní hodině, ale je možné slovními hrami prokládat jednotlivé části lekce. Jak na to? Nejjednodušeji jak je to možné, děti nebo dítě chodí v kroku na kruhu a hrají slovní hry. Ty jsou jednoduché a jediné, co děti k nim potřebují, je mysl. Hrát mohou s cvičitelem, vodičem, ve dvojicích nebo celá skupina najednou.

Slovní fotbal

Slovní fotbal nebo také slovní kopaná je klasická ústní hra procvičující slovní zásobu. Princip hry je naprosto jednoduchý, jde o to navázat na vyřčené slovo slovem takovým, aby se shodovalo poslední písmeno, poslední 2 písmena nebo celá slabika se slovem následujícím. Slova by se neměla opakovat. Při hraní v sedle ve skupině může být problém slyšitelnost slov, v takovém případě může cvičitel ze země dělat moderátora a po každém dítěti slovo hlasitě a zřetelně zopakovat.

Myslím si zvíře

Myslím si zvíře nebo krále, věc, historickou postavu, herce nebo…cokoliv co vás napadne, je skvělá hra nejen do auta. Zkuste si ji zahrát v sedle. Můžete hrát ve dvojici nebo celá skupina. Princip je jednoduchý, jeden z hráčů si myslí zvíře, ostatní mu kladou otázky, na které je pouze jednoznačná odpověď „ano“ nebo „ne“. Na základě odpovědí skládají mozaiku vlastností zvířete. Vyhraje ten, kdo první uhádne zvíře.

Město, jméno, zvíře, věc, země

Kdo by neznal vědomostní hru Město, jméno, zvíře, věc, země? V sedle se tato oblíbená školní hra hraje o něco hůře než v lavici, slova si hráči musí pamatovat, i proto je lépe tuto hru hrát ve dvou, třech jezdcích. Postup. Cvičitel řekne nahlas A, pak pokračuje tiše v odříkávání abecedy, zvolený jezdec řekne stop a cvičitel řekne písmeno. Hráči rychle vymyslí město, jméno, zvíře, věc, zemi na zadané písmeno. Musí si je zapamatovat. Cvičitel obejde všechny jezdce, ti mu řeknou svá slova. Bodování je jednodušší než u školní verze, za každé správné slovo je bod, kdo slovo nemá, bod ztrácí.

Babička přijela z Číny

Hra procvičující krátkodobou paměť je na odvrácení pozornosti a snížení napětí přímo ideální. Každý hráč začne svou hru tím, že řekne „Přijela babička z Číny, přivezla škopíček špíny a v něm plavalo“. Hráč přidá jím vybrané slovo ze zvolené kategorie, mohou to být slova na 3 písmena, zvířata, slova začínající třeba na písmeno „s“, zkrátka cokoliv vás napadne. Další hráč po odříkání úvodní věty a prvního slova přidá další slovo. Každý hráč přidá jedno slůvko. Ze hry vypadává ten jezdec, který poplete slova, zvítězí poslední jezdec, který dokáže odříkat všechna slova.

Abecední hra

Nejjednodušší slovní hra je abecední. Vyberte skupinu slov, třeba zvířata, státy, značka aut, věci, jež vidíte kolem sebe, … a postupně je říkejte podle abecedy. Např zvířata: anakonda, bazilišek, cejn, … Jezdci se po jednom střídají. Pro vnesení dramatičnosti může cvičitel měřit čas skupině, za jak dlouho projde celou abecedu.

Úkolové hry

Úkolové hry již budou po jezdcích vyžadovat větší nasazení při ovládání koně. Úkoly musí být přiměřené schopnostem jezdce nebo celé skupiny. Asi nejznámější úkolovou hrou je Kuba řekl, kterou lze hrát i v sedle.

„Mávání tribunám“ je oblíbeným a jednoduchým cvikem.

Nohy ze třmenů a upažení již vyžadují dostatečnou dávku důvěry v sebe sama i koně.

Kuba řekl

Cvičitel velí skupině jezdců, jaké mají provádět cviky, vždy ale musí začít větou: „Kuba řekl“ např. „Kuba řekl, chyťte otěže do pravé ruky!“ Když na začátku neřekne spojení „Kuba řekl“, děti musí pokračovat v předchozím cviku. Pokud to někdo splete, vypadává. Cvičitel může vymýšlet libovolné cviky, např. zvednout pravou ruku nad hlavu, vyndat nohy ze třmenů, mávat tribunám, sednout do stehenního sedu, upažení oběma rukama, ruce v bok, atd.

Úkolem může být i převezení třeba kamaše z jednoho stojanu na druhý.

 

 

Slalom kolem kuželů je jednoduchým cvikem.

 

Obrat v malém prostoru mohou děti zkusit na obě ruce.

 

Slalom je možné postavit i netradičně, ten se potom stává složitějším na projetí.

 

„Projít oxerem“ je jednoduchý cvik, avšak jakási stísněnost prostoru mezi jednotlivými skoky může být pro děti nepříjemná.

Úkolovka

„Úkolovka“ je známá tábornická hra, kdy děti plní zadané úkoly. Varianta v sedle je také možná. Pro větší bezpečnost úkol vždy vykonává pouze jeden jezdec, může mu pomáhat vodič. Cvičitel si nachystá kartičky s vhodnými úkoly. Ty mohou být nejrůznějšího typu podle vybavení jízdárny a dostupných pomůcek. Obvykle se jedná o projetí brankou, přejetí houpačky, objetí bodu, slalom z kuželů nebo zastavení, zacouvání, či jiné jednoduché jízdárenské cviky. V případě, že je k dispozici skokový materiál, lze položit na zem řadu bariér, postavit uličku či rozšířit oxer, tak aby mezi jeho částmi prošel kůň. Záleží na úrovni jezdců a koní. Postupně si jezdci losují úkoly a ty plní. Nejčastěji jsou úkoly bodovány, 5 bodů za dokonalé provedení, 3 body za provedení s chybou, 0 bod za neprovedení úkolu. Ale lze hrát i v jednom jezdci. Osvědčené je splnění předem domluveného počtu úkolů, třeba 5 úkolů, jejichž obtížnost cvičitel aktuálně přizpůsobuje situaci a odhodlání jezdce.

Podobné články

Valach jménem Savigny při práci často ztuhne. Bolí ho hřbet, nebo je to v hlavě? S drezurní trenérkou Sabine Ellinger odhalíme jádro problému.

Existuje spousta článků o tom, jak pracovat s mladými koňmi. A také spousta těch, které se zabývají vznešenějšími drezurními cíli a cviky. Jen…