Recenzi na tuto mimořádně hodnotnou publikaci si dovoluji napsat z pozice průměrně zkušeného drobného chovatele, jezdce a cvičitele, který si i po třiceti letech nepřerušené denní práce s koňmi uvědomuje, jak málo ví, a chce si rozšířit vědomosti o životních projevech koní.

Nejde jen o teorii. Jezdecká a chovatelská veřejnost je s etologií koní konfrontována v každém okamžiku kontaktu s těmito zvířaty bez ohledu na to, zda v sedle nebo ve stáji. Není divu, že se první vydání publikace zabývající se výhradně etologií setkalo s velkým ohlasem. Duruttyova Etológia koní byla v roce 1996 prezentována na prestižním mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem a stala se povinnou četbou pro studenty českých zemědělských univerzit. Velká etologie koní je na rozdíl od své předchůdkyně objemnější - počet kapitol se zvýšil o dvě stě, o etologii anglického plnokrevníka, index citovaných autorů a věcný rejstřík.

Autor knihy Dipl. Ing. Michael Duruttya, Ph.D., patří k našim nejvýznačnějším hipologům. Vedl šlechtitelské chovy v hřebčíně Muráň, Šamorín a Hrabušice, podílel se na záchraně huculského koně. Na Muráni se mu podařilo vyšlechtit nové plemeno - slovenského horského koně. V Šamoríně odchoval dvě desítky vítězů klasických dostihů, a také se zde za jeho působení narodil Železník, ovšem, jak autor sám přiznává, nijak závratnou budoucnost malého hříběte tenkrát nepředpokládal. Dalším vynikajícím koněm Šamorína pod taktovkou Duruttyi byla legendární Arva, nositelka Trojkoruny. V roce 1990 působil jako poradce chovu anglických plnokrevníků v německém hřebčíně Erlengrund. Jeho etologický výzkum se tedy opírá o dlouholetou praxi v chovu koní, což je nezbytným předpokladem etologa a relevantních výsledků jeho výzkumů v této oblasti.

Kniha má dvě části - první se zabývá informacemi z široké škály životních projevů koní, ve druhé najdeme výsledky výzkumu anglických plnokrevníků, které byly prováděny v hřebčíně Šamorín a v německém hřebčíně Erlengrund.

Čtenář znalý praxe zde nachází odpovědi na otázky „proč", které jsou často dostatečným vodítkem „jak" některé např. problematické projevy chování koní řešit, v lepším případě je předvídat nebo jim předcházet. Když prolistujete pár stránek, zaručuji, že se začtete - stejně jako někteří lidé, kteří ke mně přijedou na návštěvu a ze zvědavosti zalistují v „té bichli", co svou objemností vyčnívá v knihovně. Čte se dobře. Netřeba promyšlených vět k zaujetí čtenáře, stačí obyčejná slova, kterými jsou popsány a vysvětleny neobyčejné myšlenkové pochody koní, pokud si mohu dovolit špetku antropomorfizmu.

V celé knize asi není téma, které by milovníka koní nezaujalo - biologické hodiny, lokomoční projev polodivokých plemen koní ve volnosti, smysly, kritérium „vlídné" stáje, vliv intenzivního handlingu na chování ročků, agresivita, emocionální život koní, učení, inteligence koní, dědivost charakteru a temperamentu, přenášení nálad ve stádě, přirozená sociální struktura stáda koní, sociální pořadí a výkonnost koní, „šestý smysl" koní, zajímavé je v části „Psychologické aspekty ve výcviku koní" srovnání průběhu obsedání u skupiny koní odchovaných ve stádě na pastvě a skupiny koní odchovaných individuálně u soukromých majitelů v boxech (zřejmě leckoho ovšem „empiricky" napadne, že v souladu s dnešním trendem mladí koně právě u drobných chovatelů bývají venku celoročně v malých skupinách). Stejně jako u člověka souvisí stav mysli se stavem těla a naopak, ani koně nejsou výjimkou a fyziologické souvislosti s etologií jsou knize obsaženy v dostatečné míře.

Velká etologie koní není kniha, kterou otevřete a budete ji číst od strany jedna do strany 520. Je to kniha pro listování, hledání, přemýšlení i aha-zážitky. Jazyk autora je čtivý a srozumitelný, i když se místy nevyhnul skrumáži vědeckých termínů. Poctivý čtenář však nevynechá úvod, kde se seznámí s odbornými pojmy etologie, a nemusí tedy v další části knihy tápat. Na druhou stranu jako kdyby autor přepokládal, že knihu budou číst a ocení především lidé s praktickou zkušeností u koní. Laik, který si chce jen tak ze zvědavosti pročíst něco o chování koní, není tím příslušným ozubeným kolem, do kterého hladce zapadají zuby jednotlivých vět, statí a kapitol, byť bude hltat řádky se zájmem.

Text je dělený do dvou sloupců, což opticky textu příjemně ubírá na hutnosti, každé téma doprovází index literatury. Celkem jde o úctyhodný počet patnácti set publikací. Kniha obsahuje perokresby známého bavorského akademického malíře Ludwiga Kocha (některé originály jeho obrazů najdete v prostorách Španělské jezdecké školy ve Vídni). Ve fotografické příloze najdete mj. černobílou fotografii plemenného hřebce Scottish Rifle nebo barevné fotografie z hřebčína Erlengrund (plemenný hřebec Solastern).

Přestože si je autor vědom významu tohoto díla, nepovažuje zodpovězení všech otázek souvisejících s životními projevy koní za uzavřené. Naopak, tato kniha je zároveň výzvou pro další generaci etologů.

Jak jsem již uvedla v článku „Koňákova knihovnička", kniha Velká etologie koní by „koňákovi" neměla ve sbírce chybět. Mezery ve znalostech o chování koní jsou totiž spolehlivou cestou k nedorozumění, nepohodě koně i zbytečným úrazům.

Kniha je k dostání na internetu např. na www.knihy.vltava.cz za 614 Kč (plus DPH a poštovné).