Recenze knihy: Springpferde-Ausbildung heute (Výcvik skokového koně dnes)

5. 1. 2010 Michaela Burdová

Od doby prvního vydání Skokového ježdění Anthonyho Paalmana uběhla již celá desetiletí a jeho učebnice se zdá být nepřekonatelná, protože na téma skokového ježdění takto komplexní materiál nebyl vydán. Nejnovějším pokusem o navázání na Paalmana je kniha mezinárodního skokového jezdce Elmara Pollmann-Schweckhorsta: Springpferde-Ausbildung heute.

Autor Elmar Pollmann-Schweckhorst je trenér a mezinárodně úspěšný parkurový jezdec, držitel zlatého odznaku, s mnoha zahraničními zkušenostmi (USA, Kanada, Jižní Amerika). Mezi jeho trenérské úspěchy patří např. klisna Feodora (vítězka německého a evropského šampionátu 1993), Paloma (německá mistryně 1999), Aperio (německý kůň roku 2000).

Tenčí a barevnější než Paalman

Na rozdíl od vyčerpávajícího „Paalmana" - poplatně současnému trendu odborných knih - otevřeme jen 159stránkovou publikaci na křídovém papíře a s mnoha fotografiemi. Na první pohled tedy obvyklá povrchní pestrobarevná publikace, která se bude dobře vyjímat především ve vitríně, aniž by v naší hlavě zanechala hlubší stopy. Po poctivém prostudování velice užitečná publikace spíše pro pokročilejší jezdce, kteří se chtějí poučit, jak vypadá moderní přístup k tréninku skokového koně.

Vychází z praxe

Autor při vysvětlování různých aspektů výcviku popisuje své zkušenosti s konkrétními mezinárodně úspěšnými koňmi a doplňuje je i o názory jiných úspěšných jezdců.

Opředena moudry klasiků

Kniha je protkána mnoha citáty mistrů jezdeckého umění, počínaje Guérinierem a konče Aloisem Podhajským. Moudra, která každý jistě odkývá (ale čas ukazuje, že jejich dodržování je zřejmě těžší, než dodržet desatero přikázání).

Co najdeme v osmi kapitolách

V knize o výcviku skokového koně předpokládáme kapitoly o výběru koně, drezúře skokového koně, gymnastice, tréninkovém plánu, překážkách, přípravě na pracovišti, něco o udidlech, dopingu, menežování na závody.

Springpferde-Ausbildung heuteKniha se v tomto nijak nevymyká (snad ani nemůže). Začíná kapitolou s názvem Systém a osobnost (očekávala bych třeba exteriér skokového koně). Hned v prvním odstavci se dočteme, že dnes je těžké utvořit nějaký obecně platný systém tréninku skokového koně. Hrají zde roli např. genetické dispozice, co pro jednoho koně může být efektivní, u druhého nefunguje. A opět příklady z praxe, které dokazují, jak různými individualitami koně mohou být a jak je nutné zohlednit ve výcviku osobnost každého koně.

Další kapitola už se ale výběrem skokového koně zabývá. Kromě exteriéru a různých typů koní dokumentovaných na fotografiích mě zaujala stať o skákání ve volnosti a jeho spornému významu pro výběr koně do sportu, nebo o tom, jak si koně správně vyzkoušet. Tuto kapitolu uzavírá rčení: „Nejdůležitější je, aby kůň pasoval ke svému jezdci - k jeho silným stránkám i k jeho slabinám. A proto byste měli nejdříve dobře znát sami sebe".

Přes skokovou drezúru, kde se můžeme zamyslet nad neortodoxním pohledem na výcvikovou škálu, pojednáním o vnitřní a vnější uvolněnosti koně a dalších aspektech drezúry, se dostaneme ve druhé polovině knihy ke skákání.

Je zde mnoho otázek, na které je více odpovědí. Nejen výcviková škála koně, ale i jezdce, takt a rytmus ve skokovém tréninku, vnitřní uvolněnost a vnější uvolněnost koně, uvolněnost nad skokem, přilnutí a přiuzdění (nyní se často používá místo přilnutí kontakt, já se zatím držím „dobešovského" termínu přilnutí), problémy jako házení hlavou, lehání do otěží. Zajímavá je stať „skákání v ruce", tři osy rovnováhy skokového koně, pozitivní svalové napětí a také kapitola udidla. Jakmile je kůň ježděn na jiném udidle než na stihle, mluví se dnes o „udělátkách" a jezdeckých neumětelích. Na druhou stanu dnes výrobci nabízejí opravdu sofistikované typy udidel, které mohou při technicky náročných parkurech maximálně zpřesnit a urychlit komunikaci jezdce a koně. Přesto se autor i mnoho trenérů vrací ke stihle vždy, když má kůň nějaké problémy.

Autor dokumentuje na konkrétních příkladech fakt, že přilnutí je pro skokového koně důležitější než přiuzdění. (pozn. k něm. výrazům Beizäumung a Anlehnung: Anlehnung je přilnutí = kontakt huby koně s rukou jezdce, kterému se kůň nevyhýbá. Na základě přilnutí může vzniknout „Beizäumung", což je vlastně stav „kůň na otěži, přičemž týl je nejvyšším bodem a nos je lehce před kolmicí", zkráceně se někdy v češtině používá výraz přiuzdění). Dnes můžeme vidět úspěšné skokové koně, kteří jsou v určité fázi nájezdu na skok nad otěží.

Jako ve všech výcvikových publikacích je i v téhle knize stať o pomocných otěžích s předvídatelným závěrem, že solidní výcvik se jimi nedá nahradit.

Hezká kapitola o skokovém stylu ukazuje a komentuje různé styly skoků včetně zkřížených předních nohou, visících předních nohou nebo výrazně se lišící styl od ideálu velice úspěšného koně It´s Otto. Kapitola obsahuje příslušnou gymnastiku i rady, jak styl předních nohou zlepšit, neméně pestrý je také přehled fotografií různého stylu zadních nohou s komentářem a radami na zlepšení.

Co se týče barování, autor se zmiňuje o barování pomocí triků s kamašemi - a opět předvídatelný závěr vysvětluje, proč tyto „triky" vlastně nefungují a proč s tím autor nesouhlasí.

Čteme dál - překonávání přírodních překážek, gymnastika, opracoviště, rozeskakování, skákání v rychlém tempu.

V kapitole o stavbě parkuru porovnává autor parkury, jak se stavěly dříve, jak nyní a jaká je budoucnost, v čem jsou dnes obtížnější - lehčí konstrukce, jen oxery a kolmé skoky, což dává tušit, kudy se bude ubírat vývoj. Kompaktnost a technická náročnost zůstane, ale dá se očekávat návrat k přírodním skokům, kde se prověří nejen skoková schopnost, ale i poslušnost a ochota koní. Toto bude alternativa ke shozené překážce.

Předposlední kapitola se zabývá prevencí zdravotních problémů týkajících se pohybového aparátu. V první řadě péčí o kopyta. Autor doporučuje koně co nejdéle a zvláště v počátcích výcviku nekovat a když dojde do fáze, kdy je okován, pak doporučuje vzhledem k enormní zátěži při skákání dodržovat co nejkratší intervaly, aby se tvar kopyta nestačil změnit.

Poslední kapitola se jmenuje Výcvik a etika a zabývá se etickou odpovědností člověka ke koni.

Za kolik a kde

Kniha stojí 20 eur a najdete ji např. na Amazon.de: http://www.amazon.de/Springpferde-Ausbildung-heute-Pferdebeurteilung-Springdressur-Springtraining/dp/3885423715.

V knize najdete vše, čím byste mohli vhodně doplnit své znalosti a zkušenosti. Najdete rady a názory podložené mezinárodními úspěchy v parkurech, jaké stojí na kolbištích dnes. Tedy technické, rychlé, náročné. Pro pokročilé jezdce je výborným pomocníkem při samostatné přípravě koně. Očekávám, že se brzy najde osvícený nakladatel, který tuto knihu „vrhne" i na český trh.

Podobné články

Práce na ruce je vedle ježdění a práce na lonži či ve volnosti dalším způsobem, jak koně rozvíjet a vzdělávat. Vodič přitom stojí nebo kráčí vedle…

Zdravý hřbet našich koní je něco, co si musíme hýčkat, a to bez ohledu na to, jestli máme koně na rekreaci nebo do sportu. Pokud totiž není v pořádku…