TRÁVIT HODINU ZA HODINOU na hřbetě koně je snem, který se uskutečňuje mnoha jezdcům. Odjet kilometry - 40, 80 nebo dokonce 160 - na fyzicky zdatném koni je neuvěřitelně uspokojující zkušenost, ať už prožitá v soutěži nebo jen tak pro radost. Okamžik takového vzrušení však nepřijde sám od sebe, vyžaduje nesmírnou oddanost jezdce a velké množství práce koně.

Žádný jiný jezdecký sport nevyžaduje tak intenzivní a neustálou tréninkovou námahu jako vytrvalostní dostihy a soutěžní distanční jízdy. Abyste dosáhli nejvyšší mety těchto sportů - závodit ve stomílových soutěžích - musíte zažít roky opatrného trénování. Dokonce i u čtyřicetikilometrové soutěže je nutné důkladně se věnovat každé maličkosti koňského jedince - v průběhu mnoha pracovních i soutěžních kilometrů. Jde především o pohodu koně, ta je vždy na prvním místě.

V knize "Na vytrvalostní trati: Kompletní zdroj informací o vytrvalostních koních" doktorka Lovingová, veterinářka, která se pravidelně účastní i rozhoduje na vytrvalostních soutěžích, názorně dokládá na každé straně, že "úspěch tkví v maličkostech". Srozumitelně vysvětluje vše, co jezdec potřebuje vědět, od výběru koně a koupě výstroje až po hodnocení fyzické zdatnosti a výživy. Jednotlivé kapitoly se věnují:

 

• Péči o kopyta sportovního koně
• Chytré výživě
• Principům udržování kondice a filozofii tréninku
• Metodám, hodnotícím fyzickou zdatnost
• Formování kondice pro určité terénní a klimatické podmínky
• Taktikám ochlazování během tréninku a soutěže
• Vyhodnocení metabolického zdraví a fyzického stavu

 

Jste-li nezkušený distanční jezdec, je Na vytrvalostní trati nepostradatelnou literaturou, která zlepší vaše tréninkové i soutěžní dovednosti. Jestliže jen přemýšlíte o tom, že byste si vytrvalostní nebo soutěžní distanční ježdění vyzkoušeli, bude tato kniha jasně a bezpečně provázet na mna kilometrech jak vás, tak vašeho koně.

"Nejde o knihu, která je určená jen pro nováčky v tomto sportu, není to ani kniha určená pouze elitní špičce. Je to kniha, kterou by měl mít v knihovně každý, kdo se chce účastnit vytrvalostních a distančních soutěží. A neměla by v té knihovně jen ležet. Naopak - měla by být ohmataná od toho, jak je neustále po ruce a mít oslí rohy z častého čtení."
Kerry M. Ridgway, DVM, rozhodčí FEI, AHSA a AERC, od roku 1991 člen Vytrvalostní síně slávy.

UKÁZKA:

Principy budování kondice

Tréninkový deník
Jakmile začnete s pečlivým kondičním programem, je neocenitelnou pomůckou vést si psanou dokumentaci každého cvičení (obrázek 13). Poznámky by měly zahrnovat čas, vzdálenost, rychlost, tepové hodnoty během zátěže, hodnoty v klidu po zátěži (recovery rates), psychický stav koně a fyzické reakce na námahu. Užitečné je rovněž poznamenat, jaké bylo počasí a terénní podmínky. Deník vám pomůže sledovat pokroky a pozorovat náznaky, které mohou ukazovat na kosterně-svalové problémy nebo únavu z přetrénování.

Rozumné používání zátěže
Při každém tréninku dochází v tkáních koně kvůli zátěži k "malým" poškozením. Během několika hodin nebo dní by se tato krátkodobá zranění měla spravit zároveň s tím, jak se tkáně přizpůsobují nepatrně zvýšené intenzitě práce. Tento průběžný proces postupného přizpůsobování nakonec vede k dobře připravenému sportovci, ovšem za předpokladu, že každé zvýšení zátěže se děje po celou dobu pozvolna.
Během každého období odpočinku se obnovuje enzymový systém, krevní oběh se zbavuje toxických vedlejších produktů a dochází k regeneraci natažených svalů, šlach a vazů. Doplňují se živiny (glukóza, tekutiny a elektrolyty). Bez zátěže žádná z tkání nezesílí ani nenabude větší pružnosti. Bez zátěže se nevytvoří ani hustší kapilární síť, ani se nezlepší cirkulace krve ve tkáních. Bez zátěže by enzymový systém zůstal na základní úrovni, která je pro namáhavou práci, vyžadující rychlou výrobu energie, nevhodná.
Je důležité zajistit rovnováhu, aby stresová období se zátěží střídala období odpočinku a tělo mělo dostatek času k obnově. Pokud neposkytnete dostatek času, stanou se zatěžované tkáně náchylné k vážným úrazům. K obnově může dojít i během lehké práce; jen je třeba, aby mezi dvěma tréninky byl den nebo dva.

Dlouhá a pomalá distanční práce
Kariéra kteréhokoli koňského sportovce je položená na základech získaných dlouhou a pomalou distanční prací. Účelem tréninku pomocí dlouhé a pomalé distanční práce je zlepšit koňovu aerobní kapacitu lehkým zatížením všech konstitučních a kardiovaskulárních tkání. Obecně pracuje většina koní aerobně s tepovými hodnotami mezi 120 - 150 bmp (úderů za minutu - beats per minute). Tomu odpovídá mírný pracovní klus po relativně plochém terénu. Koně na tento trénink připravíte předchozí několikatýdenní prací v kroku. Abyste dosáhli účinku, který dlouhá a pomalá distanční práce má, musí se kůň v aerobním způsobu práce vymezeného těmito tepovými frekvencemi pohybovat aspoň hodinu, nebo čtyři až šest mílí denně alespoň každý druhý den.
První fáze budování kondice se zaměřuje na posílení kardiovaskulárního systému mírnou zátěží kosterně-svalové soustavy. Dosáhneme toho postupným zvyšováním zátěže, a to buď prodlužováním vzdálenosti nebo zvyšováním rychlosti, ale nikdy obojím zároveň. Pomalu zvyšujte dobu trvání tréninkových fází s nízkou intenzitou zátěže; potom doby udržujte nebo lehce snižte a zvyšte intenzitu. Změny provádějte po týdnu, aby se váš kůň mohl adaptovat na novou úroveň zátěže. Zkušenost říká: nejprve pomalu zvyšovat čas a teprve potom pomalu zvyšovat intenzitu.

Posilování
Jakmile se po třech měsících dlouhé a pomalé distanční práce zlepší funkce kardiovaskulárního systému coby dopravce kyslíku, musí se začít s posilováním podpůrných tkání, aby vydržely náročnou tréninkovou zátěž. Nepřetržité podávání výkonu vašeho koně mohou zbrzdit zranění kostí nebo svalů. U lidských sportovců bylo prokázáno, že posilováním lze redukovat výskyt kosterně-svalových zranění o 50%. Jakýkoli způsob, kterým můžete minimalizovat konstituční poškození, prodlouží distanční kariéru vašeho koně.
Abyste u svalů dosáhly vytrvalosti, potřebujete u koně rozvinout schopnost vykonávat svalovou práci bez únavy. Nejlepší způsob jak toho dosáhnout, je mnohokrát po sobě opakovat tréninkové cykly s nízkou až lehkou intenzitou zátěže a udržovat pulz koně pod 150 úderů za minutu. (Lehká zátěž zahrnuje práci v rovném terénu, klus o rychlosti 6 až 11 km za hodinu (4 - 7 mil v hodině) a příležitostně menší vršky, ale jen na krátkou vzdálenost.) V podstatě byste dosáhli téhož dlouhou a pomalou distanční prací. Jakmile kůň zvládá toto cvičení relativně lehce, můžete přejít k dalšímu kroku - k posilování svalů.
Posilování začněte postupným zvyšováním intenzity nebo počtu cyklů. Intenzitu lze zvýšit například tím, že začnete pracovat na strmějším kopci, nebo že zrychlíte a zkrátíte tím dobu stoupání do mírného kopce. Pokud navýšíte počet opakujících se cyklů, nevybírejte si už strmější kopec ani nezrychlujte stoupání do doposud používaného svahu. Zvyšování provádějte po týdnech, maximálně však o 20%, a měňte buď délku trvání nebo obtížnost.
Příkladem hodnotných posilovacích cvičení je rozvíjení drezurní zručnosti, práce v hlubším povrchu a začátek práce do svahu. Například námaha, kterou musí kůň vynaložit při práci v hlubokém písku, je o 50% větší než námaha, kterou musí vynaložit na pevném podkladě. Taková práce zvyšuje nároky na výkon jak kosterně-svalové, tak srdečně-cévní soustavy. Kopcovitý terén je rovněž skvělou příležitostí jak posílit a doladit nejen kosterně-svalovou a srdečně-cévní soustavu, ale i nervově-svalovou (neuromuskulární) koordinaci. Podobným způsobem jaký funguje při zdvihání činek u kulturistů, rozvíjí práce v kopcovitém terénu u koně ramenní svaly, natahovače kyčlí, hýžďové svaly a čtyřhlavé svaly stehenní, které se starají o pohon zádě (obrázek 14). Prací v kopcovitém terénu zvyšujete odpor, který působí na všechny svaly, protože kůň musí do kopce přesunout celou hmotu svého těla, a ještě nést zátěž, kterou tvoříte vy, vybavení a výstroj.
Nicméně neposilujete příliš; nechcete přece z koně udělat nasvaleného kulturistu, protože takové množství svalové masy zhoršuje efektivitu práce svalového metabolismu a zatěžuje chladící mechanismy vytrvalostního koně. Přesto ale jsou kopce příležitostí, jak rovnoměrně rozvíjet kardiovaskulární systém a zároveň posilovat svaly, vazy, šlachy a klouby. Kopcovitý terén také simuluje terénní podmínky, které často lze v soutěžích zažít. Šplhání do kopce zvyšuje tepovou frekvenci a pokud je vhodně použito, můžete dovést koně až k jeho anaerobnímu prahu (okamžik, kdy se kyselina mléčná začíná hromadit v krevním oběhu a svalech). Na základě tohoto podnětu se enzymatický systém a zužitkování energie ve svalových tkáních nepřetržitě zlepšují.
Při práci v kopcích nezapomeňte koně směrem dolů šetřit, abyste minimalizovali opotřebení kloubů a závěsných vazů. Pokud do kopce cváláte, nechejte koni stejně dlouhou dobu, kterou jste potřebovali k jeho vycválání, ke klidnému sestupu v kroku; zajistíte tím dostatečný čas k zotavení. Během závodu budete možná potřebovat získat čas a proto by kůň měl umět z kopce klusat nebo cválat, takže bude třeba věnovat čas tréninku nervově-svalové koordinace a rovnováhy, ale rychlost, se kterou budete svah směrem dolů zdolávat, omezte pokud možno jen na závody. Pokud víte, že v nějaké soutěži budete svahy sjíždět i ve vyšších rychlostech, musíte koně na takovou námahu nejprve zvykat a pravidelně jej k tomu trénovat.
Zařaďte posilovací cvičení do vašeho kondičního rozvrhu dvakrát až třikrát do týdne, ale ne do dvou po sobě následujících dnů. To by mělo ke zdokonalení jak kardiovaskulární kondice, tak silového tréninku stačit. Jakmile se kůň dostane na požadovanou kondiční úroveň, k jejímu udržení stačí zařadit posilování jednou nebo dvakrát do týdne.

Hrátky s rychlostí
Zavedením rychlostního tréninku začnete na základy vybudované pomalou a dlouhou distanční prací vršit dávky rychlých výkonů. Hrátky s rychlostí sestávají z energického šplhání do svahu nebo z krátkých sprintů, trvajících jen několik momentů. Zpočátku jsou tyto momenty krátké a ojedinělé. Jak se bude kondice vašeho koně zlepšovat, delší cvaly nebo rychlejší šplhání naučí svaly a metabolismus koně lehce se dotknout anaerobního prahu. Pak koně rychle převedeme do aerobního způsobu práce návratem ke dlouhé a pomalé distanční práci - do kroku, klusu nebo pomalého cvalu, aby se rychle zregeneroval.
Rychlostní trénink je středně pokročilá forma kardiovaskulárního tréninku, řazená někde mezi dlouhou a pomalou distanční práci a intenzivnější intervalový trénink. Rychlostní trénink vám umožní vybudovat poctivou kardiovaskulární kondici bez rizika opotřebení, které s sebou přináší stále se navyšující počet kilometrů při dlouhé a pomalé distanční práci. Kromě toho, že jde o úspěšnou součást programu budování kondice, jsou hrátky s rychlostí výbornou metodou jak v posledním měsíci, který předchází soutěži, načasovat formu vašeho koně. Dokáže ho dovést na vrchol sil v den konání soutěže, aniž byste jej, co se týče rychlosti nebo počtu kilometrů předcházejících soutěži, příliš hýčkali.

Intervalový trénink
Má-li váš kůň za sebou minimálně pět či šest měsíců dlouhé a pomalé distanční práce nebo poctivou první sezónu, je ten správný čas začít s intervalovým tréninkem. Cílem intervalového tréninku je naučit tkáně vašeho koně vyrovnat se s anaerobní prací. Aby se anaerobní metabolismus nastartoval, zaměstnejte koně tak, aby se jeho tep vyšplhal nad 180 úderů za minutu, nebo až na 200 úderů za minutu či více. Dosáhnete toho rychlým cváláním v rovném terénu nebo klusáním a cváláním do svahu. Pak stažením do pomalejších chodů nebo návratem do rovnějšího terénu rychle vraťte koně do uklidňující práce s tepovým rozsahem menším než 150 či 160 úderů za minutu. Díky těmto, zpočátku tří až čtyřminutovým, periodám vysoké zátěže váš kůň získá výhodu konstitučního a metabolického vývoje bez rizika konstitučního poškození, které způsobuje kontinuálně trvající vysoce intenzivní práce.
V prvních svazích, které s koněm vyjedete, půjde o intervalovou práci v rámci aerobního tréninku (hodnoty tepu v zátěži menší než 150-160 úderů za minutu). Oddechová, regenerační fáze by proto měla být aspoň stejně nebo dvakrát tak dlouhá jako čas, který jste věnovali předchozí tvrdé námaze. Pokud chcete zahrnout intervalovou prácí do anaerobní tréninku (hodnoty tepu vyšší než 160 úderů za minutu) nebo do posilování, poskytněte koni odpočinek pět až šestkrát tak dlouhý jako byla každá fáze intenzivní práce. Například, cváláte-li rychlým tempem po dobu dvou minut, stáhněte koně do pomalejšího až lehkého tempa na dobu deseti až dvanácti minut a pak teprve začněte s další rychlou cvalovou prací.
Odpočinkové, regenerační fáze minimalizují únavu, a to proto, že se během nich z tkání vyplavuje kyselina mléčná. Kyslíkový dluh v tkáních je během těchto regeneračních fází doplněn a váš kůň je tak připraven na další pracovní cyklus. Pracovní fáze od svalových buněk vyžadují, aby se adaptovaly na práci v prostředí chudém na kyslík. Jde o důležitý fakt, zejména u závodů na 80 až 160 km. Intervalový a rychlostní trénink se probírá podrobněji v kapitole 6.
(...pokračování v knize :o)

Kniha je v prodeji od v knihkupectvích a koňských potřebách, objednávka je možná tradičně i přes e-mail knihy@equichannel.cz.
Formát knihy je A5, 234 stran, 99 ČB fotografií a 22 ilustrací, vazba pevná, cena knihy je 399 Kč.

Obchodní podmínky pro prodej této a dalších knih vydavatelství MONTANEX jakož i ediční plán na rok 2005 vám sdělíme na e-mailu helena@equichannel.cz

O autorce:
Intenzivní zájem o koně se u MVDr. Nancy Loving projevil již v raném věku, a provází ji stále a to nejen v jejím profesním ale i v soukromém životě. Chuť výzvy i potěšení distančního ježdění ochutnala poprvé v roce 1983. Před tím však již soutěžila jak ve všestrannosti tak v drezúře. V roce 1985 promovala na fakultě veterinární medicíny Coloradské státní univerzity a stala se doktorkou veterinární medicíny. Od promoce se výlučně věnovala léčení a chirurgii koní, v současné době již praktikuje jako výhradní lékař na své klinice Loving Equine Clinic v Boulder v Coloradu.
Kromě pravidelného rozhodování na vytrvalostních závodech v Coloradu, Nevadě a Kalifornii se dr. Loving zúčastnila rovněž tak význačných závodů, jako jsou The Old Dominion, The Vermont 100 a od roku 1992 The Race of Champions. Na mezinárodních soutěžích se objevila jako veterinář Vytrvalostní teamu Spojených Států v roce 1994 na Světových jezdeckých hrách v Holandsku, jako člen Sboru veterinárních rozhodčích na Mistrovstvích Severní Ameriky v letech 1995 a 1997, a jako ošetřující veterinář na Mistrovství světa ve vytrvalostním ježdění v Kansasu v roce 1996. Rovněž rozhoduje soutěžní distanční jízdy pro NATRC (North American Trail Ride Conference) a je diplomovaným rozhodčím ECTRA (Eastern Competitive Trail Rde Association).
Pravidelně přispívá články do časopisů Horse Illustrated a International Arabian Horse Magazine. Jako odborný veterinární korektor spolupracuje jak pro Trail Blazer tak pro Horse &Rider. Její předchozí kniha, Veterinary Manual for the Performance Horse, vyšla v roce 1993. Doktorka Lovingová žije v Boulder v Coloradu, kde chová i své dva arabské koně. Jeden z nich je jejím vytrvalostním partnerem již po mnoho let, druhý je mladý kůň, který svou soutěžní vytrvalostní kariéru právě začíná.

Příbuzné články:

• Nacy S. Loving: Na vytrvalostní trati - ukázky a objednávky /27.1.2005/
• Pavel Jahoda: Filmoví koně - ukázky a objednávky /16.7.2004/
• Dominika Švehlová: Lonžování - ukázky a objednávky /17.10.2003/
• Pavel Jahoda: Když zvoní podkovy koní - ukázky a objednávky /17.10.2003/
• Karol Hollý: Jezdectví pro samouky - ukázky a objednávky /9.7.2003/
• Karol Hollý: Jezdecká turistika - ukázky a objednávky /7.3.2003/
• Silvie Lečíková: Westernové ježdění - ukázky a objednávky /26.2.2003/
• Kůň v životě člověka - nová řada knih o koních /11.2.2003/