Podrobnější informace o celé ediční řadě, jakož i radě a výběry z obsahů knih najdete v již zveřejněné tiskové zprávě - zde.
Zde si můžete přečíst ukázku z první knihy, Westernového ježdění Silvy Lečíkové.
Dnešní článek vám v bližších ukázkách představí knihu další, chystanou na květen:

Karol Hollý: JEZDECKÁ TURISTIKA
Zajímavá publikace předního slovenského hipologa, který v ní využil své dlouholeté zkušenosti s cestováním v sedle. Na poměrně malém prostoru výstižným způsobem popisuje všechny aspekty tohoto oblíbeného druhu ježdění, přičemž vedle nezbytných odborných pasáží nechybí historky z praxe, což činí celý text nesmírně čtivým a přitažlivým. Doplněno fotografiemi a názornými, celostránkovými kresbami.

Ukázky:
Kapitola 2. ZÁSADY USTÁJENÍ KONÍ PŘI TÁBOŘENÍ
Pokud není možné koním poskytnout stáj či ohrazený výběh, je nutné v první řadě zabezpečit jejich řádné uvázání. Úvaziště má být bezpečné a pevné. Stájová ohlávka by měla mít ještě nákrční řemen, aby se z ní kůň neosvobodil. Pokud máte koně otužilé, uvyklé táboření a chcete noc využít i k jejich pasení, dají se navyknout na uvázání za spěnku zadní nohy ke kolíku. V takovém případě musí být úvazný provaz asi do vzdálenosti 1,5 metru chráněný gumovou hadicí, aby si kůň spěnku neporanil. Samotný provaz má pak být alespoň 7 metrů dlouhý. Vždy musíte počítat s tím, že je kůň silné zvíře a pokud se splaší, nemusí slabší úvazek vydržet. Též je třeba zabezpečit, aby se spící - ležící kůň nedostal pod zábranu či tyč, ke které je uvázaný. Dobrým řešením je nosit s sebou kovové oko, navařené na kovovou lištu, která se dá přivázat ke stromu. Přes oko potom uvázat provaz se závažím, podobně, jako ve stáji.
(...)
Kapitola 4. ORIENTACE A TOPOGRAFIE
Koně byli odpočinutí a lehce klusali po makadamu lesní cesty. Čas od času nás modrá značka ujistila, že jdeme správně. V místě, kde cesta křižovala zurčící horský potůček, jsme zastavili, abychom napojili koně. Pstruhy jsme nechali na pokoji, měli jsme před sebou dlouhou cestu. Igor vytáhl ze sedlové brašny mapu a chvíli ji zamyšleně studoval. "Mládenci", řekl poté, "když půjdeme dál po modré značce, čeká nás 5 - 6 kiláků serpentýn. Jak tak pozoruju ten kopec před námi, nevypadá tak zle. Co kdybychom si zkrátili cestu tím lesním průsekem nebo támhletou svážnicí?" Slovo dalo slovo, sesedli jsme z koní a šupem po spádnici, průsekem nahoru. Po třičtvrtě hodině jsme svého unáhleného rozhodnutí začali litovat. Pot se nám řinul za košile, koně už jsme nevedli za sebou, ale šli jsme za nimi, držíc se jejich ohonů. Každý z nás by nejraději Igorovi za ten nápad pořádně vynadal, ale vždyť jsme s jeho návrhem všichni souhlasili...
(...)
Pro jezdeckou turistiku jsou důležité údaje, z kterých se dá usuzovat obtížnost terénu a jeho sjízdnost. Turistické značení zohledňuje pěší turisty. Většina značených cest je sjízdných i pro jezdce na koni, existují však překážky, které jsou pro jezdce s koněm nepřekonatelné a dají se z mapy odvodit pouze nepřímo.
Nepřekonatelnou překážku na turistických značených cestách pro jezdce na koni představují slabé mostky či lávky přes potoky a strže, žebříky, schody, některé vysokohorské terény apod. Všechny tyto překážky nijak neomezují pohyb pěšího turisty, pro jezdce však představují dlouhé kilometry navíc a mnoho hodin, zbytečně ztracených obcházením překážky. Proto je třeba při přípravě cesty pozorně prostudovat kvalitní mapu a všímat si křížení vaší trasy s potoky, údolími, srázy, roklinami atp. V takových případech je dobré si připravit náhradní variantu, kterou bude možno u takové překážky použít. Pokud si nejste jistí, je lepší se informovat u místního obyvatelstva nebo u lidí, znalých poměrů. Ušetří to kilometry i čas.
Bohužel, největší překážky, které se staví turistovi na koni do cesty, ještě donedávna nebyly na našich ranně posttotalitních mapách zakresleny. Mám na mysli nejrůznější zemědělské a průmyslové objekty, polní a lesní porosty, vojenské objekty, ochranná pásma, dálniční ploty apod., které byly z branně-bezpečnostních důvodů utajované. Na dnešních mapách, vydávaných Vojenským kartografickým ústavem, již ovšem jsou. Při volbě trasy je třeba se těmto objektům vyhýbat a držet se vyšlapaných cestiček a chodníků.
Překážkami, které výrazně zpomalují postup a dokáží dokonale narušit časový plán pochodu, jsou vyasfaltované polní a lesní cesty, značené na mapě jako prašné.
(...)
Kapitola 5. VÝSTROJ A VÝZBROJ
Byli tři. Dva chlapci a děvče. Když si kupovali putování v našem spolku, prokazovali se svými sportovními zkušenostmi. Měl jsem je týden doprovázet po našich horách.
O jejich jezdeckých schopnostech jsem se přesvědčil na jízdárně. Nelhali - alespoň ne moc. Jeden - nejstarší z nich, jmenoval se Vlado - jezdil skutečně výborně. Dostal ariozní klisnu Zahru. Jeho partnerka se jmenovala Erika, měla krásné, dlouhé vlasy a s jejími jezdeckými schopnostmi to bylo horší. Proto jsem jí přidělil Lotku. No a Eričin bratr - "Říkej mi Joe!", řekl - přesto, že machroval jako největší kovboj, též nebyl bůhvíjaká hvězda, ale i tak dostal Jima, který byl dobře westernově přiježděný.
Přesto, že všichni jeli na takový výlet poprvé, měli svá vlastní sedla, na která prý "byli zvyklí". Nicméně přinejmenším na jedno zvyklí být nemohli, protože bylo úplně nové. Bohatě zdobené, westernové sedlo, zřejmě určené na cutting, s vysokou hruškou a kentlem - to na koni podle mého ještě nesedělo. Měli vlastní sedlové brašny, pěkně napakované. Orientačně jsem se přesvědčil, zda mají vše, co je k takovému výletu potřeba. Trasa prvního dne byla nudná, samá rovina podél potoka. Po našem "A1". Proto jsem měl v plánu ji projet rychle a v prvním dni ujet co největší vzdálenost.
Po prvním kilometru jsme naklusali, neb jsem měl v plánu (tak, jako již několikrát předtím) překonat 50 kilometrů s jednou polední přestávkou. Podklad byl pružný, počasí ideální, koně odpočinutí a trénovaní. Ovšem plán je jedna věc a skutečnost druhá...
(...)
Staré arabské přísloví praví, že jezdecké sedlo je nejkrásnější tvar, jaký kdy lidská ruka hmotě vtiskla. Pokud odhlédnete od skutečnosti, která poukazuje na jednostrannost a omezenost kulturního okruhu tohoto starého jezdeckého národa, zjistíte, že Arabi připisovali jezdeckým sedlům značný význam. Proto se pokusím sestavit zde přehled základních informací o sedlání. Důvodem pro toto rozhodnutí je i skutečnost, že mnoho jezdců a začínajících adeptů turistiky na koni si upravuje (a někdy i vyrábí) sedla vlastnoručně. Rozsah této knihy neumožňuje podat návod na stavbu sedla z řemeslného hlediska. Jsou zde spíše zařazené informace, které jsou víceméně výpočtem kritérií, jimiž je třeba se nechat vést při nákupu, výběru, úpravách či eventuální stavbě jezdeckého sedla.
Rozdělení sedel
Základem každého sedla je kostra, která mu dává pevnost a základní tvar. Podle typu kostry se v současnosti dělí sedla do dvou základních kategorií: na sedla kozlíková a anglická.
Kozlíková sedla mají kostru, tvořenou dvěma bočními díly - bočnicemi. Ty jsou vpředu i vzadu přemostěné dvěma oblouky - rozsochami. Toto přemostění vymezuje aktivní část - posedlí. Jeho délka je dána způsobem využití sedla, velikostí sedacích partií jezdce a jezdeckým stylem.
Anglická sedla mají kostru tvořenou jen předním obloukem (hlavicí sedla, která přechází do rozsochy). Z předního oblouku, který se v běžné řeči označuje též jako přední rozsocha, vybíhají boční díly, které bez přemostění vzadu tvoří plynulý oblouk, jenž dává posedlí základní tvar. Tento oblouk je u koster, vyráběných klasickým způsobem, lepený zpravidla ze tří dílů bukového dřeva. Při použití moderních technologií tvoří celou kostru vrstvený dýhový monolit, příp. sklolaminát s nejrůznější výstuží, či bez ní. Zmiňovanou výztuží pak bývá i ocelová "duše", zalitá a zalisovaná za tepla do plastů (obr. 9).
U westernových sedel jsou kostry (v orig. americké literatuře - tree) celodřevěné. U špičkových sedel je přední rozsocha laminovaná z masivní borovice. Celá kostra je potom potažená syrovou kůží - holinou, která se na ni našívá za mokra...
(...)
Sedlové brašny - vojenské boky mají účelně rozmístěné zápinky, na které lze připevnit brašny. Dobře to vidíme na obr. č. 12 a 13 pana Gála, na příkladu vojenského sedla vz. 25, upraveného pro turistiku. Při úpravě jiných sedlových brašen musíme myslet na to, že by měly být uložené tak, aby se daly připevnit poutky buď k bokům sedla nebo k zadnímu podbřišníku. Tím zamezíme drncání brašny o bok koně během jízdy. Pokud použijeme brašny z plastické hmoty, např. některé brašny cyklistické, musíme velmi přísně dbát na to, aby se nedostaly do styku s kůží koně. Musí vždy ležet na sedlové dečce a měly by k ní být pevně připevněné nebo podšité plátnem, plstí, filcem či kůží. Brašny z plátna jsou naprosto nevhodné - při nepříznivém počasí promoknou, při pěkném se zespodu propotí.
Bandalír - těžko se pro něj hledá vhodný název. Kovbojové ho nazývali Duffel Bag. Jde o smotek, ve kterém je stočena přikrývka, pláštěnka, stanový dílec, rezervní části oblečení atd. Jeho obsah je před deštěm chráněn stanovým dílcem nebo PVC folií. Opět musíme dbát na jeho pečlivé upevnění, aby se při jízdě nepohyboval a pevně ležel na sedlové podložce, protože - zejména pokud má plastový povrch - může koně velmi rychle zapařit.
(...)
Nákladní sedla (obr. 16)
Jde o nejrůznější kozlíkové konstrukce, přizpůsobené k upevnění nákladu. Na úpravy tohoto sedla jsou kladeny vyšší nároky, přestože nese "mrtvý" náklad. Bočnice musí řádně pasovat na hřbet koně. Pokud by tomu tak nebylo, musíme je vypodložit filcem, který ostrým nožem seřízneme do požadovaného tvaru. Při sedlání použijeme dostatečnou, vícevrstvou sedlovou podložku. Nákladní sedlo musí být vybaveno poprsním řemenem i zadním zádržným řemenem. Za běžných okolností je vhodné rozdělit náklad na tři části: cca 60 % rozdělit do dvou bočních vaků a zbytek do horního bandalíru, umístěného podélně.
Nákladní sedlo lze velmi dobře upravit z kostry německého vojenského sedla nebo ze sedla Mc Clellan, na něž se z obou stran připevní obyčejné turistické krosny, pevně přivázané k horní části kostry. Na jejich skřížení se upevní bandalír. Podobným způsobem lze použít obyčejné batohy, musíme ale dávat pozor, aby příliš netlačily boky koně.
Profesionálové připevňují bagáž na nákladní sedlo pomocí 40m dlouhého provazu některou z více druhů tzv. "démantových smyček"...
(...)
Výstroj a výzbroj pro jednotlivé druhy JT:
Požadavky na výstroj a výzbroj se liší podle toho, o jakou akci se jedná, zda jdeme pouze na krátkou vyjížďku, nebo několikadenní putování mimo civilizaci s naloženým koněm. Abyste věděli, co si na jednotlivé druhy turistiky sebou vzít, sestavil jsem níže uvedenou tabulku, ve které najdete orientační informace k základním potřebám. Jejich popis je pak v kapitole o uzdění a sedlání (3).
(...)
Kapitola 6. JEŽDĚNÍ V TERÉNU - PŘÍPRAVA TÚRY
Při plánování jízdy na dlouhé trati musíme znát přibližné tempo pochodu. Nedají se přitom použít zkušenosti z distančních soutěží, protože tam se, na rozdíl od turistiky, jezdí po vyznačených trasách. V distančním dostihu trvá špičkovému jezdci překonání 160ti kilometrové vzdálenosti v ne velmi těžkém terénu 8 hod. Překonání té samé vzdálenosti neznámým terénem trvá skupině jezdců 3 - 5 dní.
Pro časový výpočet musíme počítat s následujícími hodnotami: v KROKU ujede jezdec 1 km za 10 minut, v KLUSU trvá jezdci 1 km 5 minut a ve cvalu ujede 1 km za 2,5 - 3 minuty. Rychlost pohybu v mírně zvlněném terénu při výpočtu trasy bude 7 - 7,5 km/hod. Za denní dávku můžeme počítat 30 - 65 km, záleží také na zátěži.
Za lehkou práci můžeme považovat jízdárenskou práci při základním výcviku jezdců, případně vycházky a výlety bez nákladu, v rovném anebo mírně zvlněném terénu. Za středně těžkou práci považujeme práci pod sedlem s výbavou během několikadenních pochodů. Za těžkou práci se bere překonávání horských a vysokohorských terénů s velkým převýšením...
...(pokračování v knize :o)
Kniha vyjde v květnu 2003, předpokládaná cena je cca 130,- Kč, 8 stran fotografií, perokresby

Protože bychom rádi měli představu, jak dalece se vy, naši čtenáři, zajímáte právě o knihy, vydávané v ediční řadě "Kůň v životě člověka", rozhodli jsme se umožnit vám objednávky knih přímo u vydavatele jednoduchou formou. V případě, že si chcete některou z vydávaných knih (případně všechny najednou) objednat, stačí zaslat objednávku prostřednictvím e-mailu knihy@equichannel.cz. Z této adresy půjde následně k distributorům vydavatelství Montanex, které vám je poté zašle na dobírku. Platí to samozřejmě pro všechny vydávané tituly, jejichž předběžné ceny byly stanoveny takto: Westernové ježdění - cca 250 Kč / Jezdecká turistika - cca 130 Kč / Jezdectví pro samouky - cca 130 Kč.

Obchodní podmínky pro tento druh odběru knih:

• u koncového zákazníka odběr knih na dobírku - Montanex účtuje poštovné, neúčtuje žádné balné
  požadované osobní údaje: jméno, přesná adresa, PSČ, město, další kontakt na vás, uveďte též, zda chcete knihy zasílat postupně nebo všechny najednou
• objednávky firem: do částky 1000,-Kč dobírkou nebo proformafakturou, nad tuto čásku je možná dohoda
  požadováné firemní údaje: IČO, DIČ, přesný název organizace dle živ. listu, dodací/fakturační adresa (jsou-li rozdílné), PSČ, jméno objednávajícího, telefon
• chcete-li objednat knížky k další distribuci, např. do vašich prodejen, napište počty jednotlivých titulů na výše uvedený e-mail, obchodní podmínky vám zašleme
• máte-li zájem o plošnou reklamu v knihách či spolupodílení se na vydání knih (odběr knih za zvýhodněnou cenu, spojený s poděkováním a uvedením loga v knize), kontaktujte nás na tel. 604678578
• knihy zasílá přímo spol. MONTANEX - distribuce, s.r.o. Výstavní 10, Ostrava 709 00
• poštovné se řídí ceníkem České pošty: např. u dobírky do 500,- Kč je poštovné 65,-Kč, poštovné u firem na fakturu 36,- Kč, u obou typů balíků záleží samozřejmě na váze (u dobírky pak i na její hodnotě); distribuce na Slovensko je možná
• u objednávek, převyšujících 1000,- Kč, neúčtuje Montanex balné a u objednávek nad 2500,-Kč ani poštovné

 

Příbuzné články:

• Nacy S. Loving: Na vytrvalostní trati - ukázky a objednávky /27.1.2005/
• Pavel Jahoda: Filmoví koně - ukázky a objednávky /16.7.2004/
• Dominika Švehlová: Lonžování - ukázky a objednávky /17.10.2003/
• Pavel Jahoda: Když zvoní podkovy koní - ukázky a objednávky /17.10.2003/
• Karol Hollý: Jezdectví pro samouky - ukázky a objednávky /9.7.2003/
• Karol Hollý: Jezdecká turistika - ukázky a objednávky /7.3.2003/
• Silvie Lečíková: Westernové ježdění - ukázky a objednávky /26.2.2003/
• Kůň v životě člověka - nová řada knih o koních /11.2.2003/