Naši pětibojaři Martin Vlach a Jan Kuf jistě potěšili příznivce jezdectví, protože jejich výkony na olympijském parkuru v Tokiu patřily k těm nejlepším. Pěkných výkonů nebylo vidět mnoho, natož bezchybných. Martin Vlach zajel na klisně Farome bezchybný a plynulý parkur, Jan Kuf taktéž nechyboval a předvedl rutinovaný výkon na ne zrovna jednoduchém, ale skokově nadmíru disponovaném koni Crackyfy Z. Parkur byl postaven na maximálních výškách a šířkách překážek, s dvěma kombinacemi. Od vzniku samostatné České republiky nejel žádný pětibojař parkur na OH bez chyb. Martin Vlach šel čistě, Jan Kuc se 6 tr. b. za čas. Po parkuru byl Martin Vlach na 3. místě, Jan Kuc na 5. místě.

Martin Vlach – Farome

20 minut a dost

Sportovci v moderním pětiboji mají v jezdecké disciplíně dvacet minut před samotnou soutěží na to, aby se seznámili s koněm, kterého si vylosovali. Mohou skočit max. 5 skoků. 

Koně připravuje a zajišťuje pořadatel a každý kůň může být ježděn maximálně dvěma atlety za den. Veterináři musí před losováním koně posoudit a vystavit certifikát, že je schopen absolvovat soutěž. Také musí být přítomen veterinář na opracovišti a v případě kulhání koně okamžitě informovat rozhodčí.

Jan Kuf – Crackyfy Z

Všichni koně musí před losováním absolvovat stejný parkur, který se bude skákat v samotné soutěži. Bezprostředně po testovacím parkuru se stavitel parkuru společně s koučem jezdectví a UIMP dohodnou o případných změnách a úpravách překážek. Pak teprve je parkur schválený pro soutěž.

Délka parkuru je 350–450 m, parkur v Tokiu měl 12 překážek/15 skoků (1x kombinace dvojskok na dva cvalové skoky a jeden trojskok na dva a jeden cvalový skok). V kombinacích se moc nechybovalo, výjimečně kůň zastavil před trojskokem, jinak je koně skákali spokojeně jako gymnastickou řadu, protože je tam zjevně jezdci nerušili a také vzdálenosti všem koním dobře vycházely. V moderním pětiboji je shození překážky penalizováno 7 tr. b., neposlušnost 10. tr. b., první pád 10 tr. b., za 1 s překročeného času 1 tr. b. a druhý pád znamená vyloučení ze soutěže. 

Přestože jsou k dispozici koně z lokálních stájí, zkušení a prověření, nemusí si s jezdcem sednout a pak je výkon takové dvojice na parkuru nepředvídatelný a pro koně i jezdce stresující. A tak, sotva si zapnete přenos parkuru pětiboje žen, máte drama v obýváku. Není nouze o situace, kdy jdou za pohybem, protože kůň odskočí dřív, nebo naopak raději přidupne, skočí z místa a vyrazí jezdkyni ze sedla. 18 koní, které jsme viděli v soutěži, byli většinou opravdové stroje, poctivci, kteří, často nahnaní do skoku nebo přišmrdlaní pod skok, kdy rozráželi nohama bariéry, pokračovali dál – pokud se jezdkyně udržela v sedle. Na druhou stranu byly vidět i pěkné a rutinované výkony. 

Německá atletka Annika Schleu byla v čele olympijského pětiboje do okamžiku, kdy si sedla na 15letého valacha Saint Boy. Už v té chvíli musela vědět, že její los nevyhrává, protože předchozí ruská jezdkyně Gulnaz Gubaydullina (světová šampionka v moderním pětiboji 2017) s tímto koněm parkur sice absolvovala, ale Saint Boy jí třikrát odmítl poslušnost, jezdkyně mu zůstala na některých skocích za pohybem. Přestože kůň byl zjevně rozhozený a unavený, musel by podle mezinárodních pravidel moderního pětiboje zastavit 4x, aby mohl druhý jezdec požádat o náhradního.

Majitel koně na opracovišti dal Annike tip, jak Saint Boye jezdit, což si vzala k srdci a na opracovišti šlo vše celkem dobře. Do kolbiště vjížděla nakonec sebevědomě a relativně v klidu. Po vjezdu na kolbiště však Saint Boy odmítal jakýkoliv pohyb dopředu a nechtěl se z rohu hnout. Zjevně neměl v úmyslu zažít něco podobného jako v předchozím parkuru. Couvání, svíčky, vyvrácený krk, pot… evidentně byl ve velkém stresu. 

Podle Sue McDonnell, světově proslulé koňské behavioristky z Veterinární fakulty Univerzity v Pensylvánii, jeho výraz mluvil jasně. Byl vyděšený a trpěl bolestí: "Klasický projev v obličeji vypovídající o bolesti v hubě: otevřená huba, couvání od bolesti, zvedání hlavy, vizuální soustředěnost na hubu." V zásadě se snažil lidem kolem sebe říct, že není v pořádku.

Nakonec se přece jen rozcválal a několik skoků překonal, ale zastavoval, vrazil do skoku a celé to působilo velmi nebezpečně. Annika Schleu v hysterickém pláči opouští s vystresovaným koněm kolbiště a svůj olympijský sen.

Nervy na uzdě neudržela německá koučka Kim Raisner. Během pokusů jezdkyně koně rozjet ho přes hrazení šťouchla do zadku pěstí, za což si vysloužila od autority mezinárodního pětiboje okamžitou suspendaci a odjezd z Tokia a jezdkyně dokonce i žalobu od německého svazu ochránců zvířat za týrání koně. Ze záběrů je zřejmé, že Saint Boy nějaký šťouchanec pěstí zezadu nejspíš vůbec nevnímal, ale s vystresovanou a plačící jezdkyní na hřbetě a pokřikující koučkou za sebou se jeho naladění rozhodně nezlepšilo. Zatímco hustý tok komentářů na sociálních sítích čiší nenávistí a výkřiky na jezdkyni a trenérku, je jisté, že v dnešní době formát losování cizích koní do budoucna nestojí na pevných základech co do welfare – ale i férové šance atletů.

Co je horší, nic netušící Saint Boy, který prostě jen sdělil své pocity a úmysly svým způsobem, pouští vodu na mlýn jisté části veřejnosti, která by nejraději obecně zakázala jakýkoliv sport s koňmi. Dostihy, parkury, vytrvalost, drezura – všechny jezdecké disciplíny se pohybují na křehké hranici přízně veřejnosti, potažmo sponzorů. Žádná jezdecká disciplína takovou negativní publicitu opravdu nepotřebuje. Velké plus by naopak bylo, kdyby Annike Schleu koně poplácala, uklidnila, vzdala a opustila kolbiště – přišla by o zlato, ale získala by velké sympatie a jezdectví by rovněž získalo bod. Vypadá to jako dobrá rada, ale znáte rčení o bitvě a generálovi. Každopádně Annike Schleu nemá zlato, a ještě si musela uzavřít své profily na sociálních sítích, kudy se na ni hrnula nenávistná kritika.

Německá jezdecká federace se k incidentu vyjádřila:

Jako profesionální asociace jezdeckého sportu se díváme na jezdectví v moderním pětiboji kriticky. Chápeme jezdectví jako partnerství člověka a koně a nenahlížíme na koně jako na kus cvičebního nářadí. Ze záběrů soutěže je zřejmé, že soutěž byla pro několik jezdců nad jejich síly. Podle našeho názoru je třeba, aby pravidla této disciplíny byla navržena uplatňována tak, aby chránila koně i jezdce. Situace v moderním pětiboji vyžaduje urgentně nějaké řešení, za pravidla je však zodpovědná Mezinárodní unie moderního pětiboje, nikoliv německá jezdecká federace nebo FEI.

UIPM (Union Internationale de Pentathlon Moderne) – mezinárodní unie moderního pentatlonu – zařadila na program listopadového kongresu jako urgentní bod projednání změn v jezdecké disciplíně. Jednak ve svém prohlášení uvádí, že litují traumatu, které utrpěl kůň Saint Boy v tomto incidentu, a potrestali německou koučku za porušení pravidel UIPM (koně uhodila zvenčí kolbiště). Bezpečnost jezdců a welfare koní bude velké téma k jednání a změnám před OH Paříž 2024. UIMP však trvá na tom, že jízda na koni je nedílnou součástí moderního pětiboje podle vize otce moderních olympijských her Pierre de Coubertina – jako zkoušku fyzických a morálních kvalit atletů. Podle UIPM je právě nepředvídatelnost výkonu atletů na neznámých koních tím, co činí pětiboj atraktivním, unikátním. Počet pádů a neposlušností v Tokiu byl lehce nadprůměrný, ale olympijská soutěž v pětiboji je nejnáročnější.

Podle některých je jezdectví v pětiboji loterie, kdy atleti jsou odkázáni na štěstí na vhodného koně, jiní argumentují tím, že chyby jdou na vrub slabých jezdeckých dovedností. Isabell Werth, několikanásobná medailistka v drezuře, prohlásila, že parkur v pětiboji nemá s jezdectvím nic společného.

Jisté je, že nebýt emocionálního projevu německé jezdkyně, nejspíš by se kolem jejího výkonu nedělo takové drama. Koneckonců bylo v olympijském parkuru pětibojařek ze 36 startujících vyloučeno 6 žen, ostatní si s parkurem víceméně poradily (ač nebyla nouze o nehezké okamžiky), některé velmi pěkně. Zůstává otázka, zda je kůň v pětiboji pouze v roli jen dalšího sportovního nářadí – což v porovnání s jezdci, kteří mají skákání jako svou specializaci a budují si soulad a úspěchy s koněm měsíce a roky – přesně tak vyznívá. Na druhou stranu, jezdci dostanou dobře připravené koně, trénované na tento výkon, a je na nich, aby se jim dokázali přizpůsobit. UIMP má tedy k řešení zásadní úkol – pro welfare koní sladit schopnosti jezdců a obtížnost parkuru nebo přidat v jezdeckém výcviku, protože někteří jezdci a jezdkyně dokázali, že nemají s parkurem problém. Možná není nutné vylévat s vaničkou i dítě. 

Olympijská vítězka moderního pětiboje Kate French GB – Clintino

Co bude dál?

• UIPM sestaví pracovní tým pro jezdectví, který komplexně přezkoumá průběh olympijské soutěže a zváží způsoby, jak v budoucnosti předcházet problémům.
• Tým rovněž posoudí potřebu změn etického kodexu UIPM pro welfare koní a případně navrhne změny.
• Prezident UIPM Dr. Klaus Schormann se setká s panem Ingmarem de Vosem, prezidentem Mezinárodní jezdecké federace (FEI), v návaznosti na jeho nabídku poskytnout odborné znalosti týkající se welfare koní.
• UIPM navrhne úpravy v soutěžních pravidlech UIPM tak, aby vyhovovaly novému formátu Modern Pentathlon, který bude představen v roce 2022 – s menším počtem skoků a nižšími, jednoduššími překážkami.
• Doporučení ze všeho výše uvedeného budou shromážděny a předloženy Výkonné radě UIPM na jejím příštím zasedání v Monaku 24.–25. listopadu 2021. 
• UIPM zajistí vzdělávací programy týkající se welfare koní pro atlety a trenéry.
• UIPM upraví obsah kurzů v rámci certifikačního programu koučů (CCP) a certifikačního programu rozhodčích (JCP), aby prostřednictvím specializovaných modulů dal větší důraz na welfare koní.
• Všichni techničtí delegáti UIPM budou proškoleni a obdrží sadu určitých kasuistik a jejich řešení, aby byli lépe vybaveni pro zvládání konkrétních situací a scénářů v soutěžích počínaje rokem 2022.

Tenkrát v Řecku

Moderní pětiboj vycházel z původního antického pentatlonu, který se konal ve starém Řecku v roce 708 BC na 18. olympiádě. Byl to nejtěžší sport a vítěz pentatlonu byl tím nejoslavovanějším sportovcem. Vyžadoval sílu, rychlost, vytrvalost, dovednosti a trpělivost. Všechny disciplíny atlet absolvoval v jeden den. Byl tam skok do dálky – bez rozběhu s 1,5kg závažím v každé ruce, přičemž hudebník k tomu hrál na flétnu. Dále hod diskem o váze 4–5 kg z bronzu, hod dřevěným oštěpem, běh a wrestling. Zásadní výbavou sportovce byly arryballos a strigie – neboli lahvička s olejem a stěrka. Staří Řekové spotřebovali více oleje na své tělo než do žaludku. Stěrka sloužila k setření potu, oleje a špíny. 

Otcem moderního pětiboje je Pierre de Coubertin, který na antickou tradici navázal. Disciplíny pak odpovídaly moderní době – proto moderní pětiboj. Atleti musí prokázat své dovednosti v disciplínách: plavání, šerm, parkur na koni, běh, střelba z laserové pistole. Vše probíhá v jeden den na jednom stadionu. 

Co dělá Saint Boy?

Kůň s poněkud zavádějícím jménem a reputací potížisty/týraného koně je zdráv. Podle jeho majitele je sice unavený, ale v pořádku. Pravděpodobně vyšlapal svým čtyřnohým kolegům v pětiboji do budoucna pohodlnější zaměstnání. Zcela vážně ho po incidentu chce odkoupit a nabídnout mu lepší život hvězda seriálu Teorie velkého třesku Kaley Cuoco (Penny), sama vášnivá jezdkyně. Na adresu Annike Schleu a týmové koučky si nebrala servítky.