Že welfare koní ve sportu bude stále větší problém, doložilo mediální dění kolem LOH v Paříži jasně. Bez ohledu na přísné dodržování pravidel (například nulové tolerance krve na těle koně) a přijatá opatření, ke kterým patřila i novinka v podobě přítomnosti koordinátora pro dobré životní podmínky zvířat, francouzského veterináře Dr. Richarda Cordeho, veřejnost spokojená nebyla.

V olympijském krosu tentokrát vše šlapalo jak po másle a tak se olympijská všestrannost centrem veřejného zájmu nestala, o to víc to ovšem schytala drezura. Traktory ještě ani nestihly zahladit otisky kopyt koní v olympijském drezurním obdélníku a sociální sítě už syčely a bublaly negativními komentáři. Kůň za kolmicí, kůň s otevřenou hubou, modré jazyky, mučení v přímém přenosu, zakažte sport s koňmi...!

        Jessica von Bredow a klisna TSF Dalera BB, která se pro mnohé stala prototypem drezurního koně na elitní úrovni, u kterého je rozhodčími tolerována nesprávná pozice hlavy a krku a projevy konfliktního chování –       otevřená nebo velmi neklidná huba

Olympiáda a jezdectví

Skutečnost, že jezdectví patří už víc než sto let na seznam olympijských sportů, neznamená, že má před sebou jistou nebo snad zářnou budoucnost. Už před LOH v Londýně 2012 prezidentka FEI princezna Haya varovně mluvila o bezpečnosti a nejisté pozici jezdectví na budoucích olympijských hrách. A od té doby se toho mnoho změnilo, zdá se ale, že ne dost. Pro jezdectví to neznamená nic moc dobrého.

Drezura dlouhodobě stojí na okraji zájmu a jediné, co laickou veřejnost donutí k ní otočit tvář, jsou skandály okolo Charlotte Dujardin, Andrease Helgstranda nebo Cesara Parra.  Ale i všestrannost je v souvislosti s LOH ohrožená. Dráha pro terénní zkoušku je náročná na prostor, je zde mnoho specifických požadavků a bezpečnost je téma, které všestranností znovu a znovu otřásá. V dané souvislosti se jeví jako nepravděpodobné, že by parkurové skákání mohlo na OH zůstat jako samostatná disciplína, nehledě na to, že i parkurový sport má své zatvrzelé kritiky.

        Chování v rozporu se zásadami dobrých životních podmínek koní není výhradní výsadou drezurního sportu

Nemělo by se ale zapomínat, že jezdectví vnáší do olympijských her i pozitiva – rovné soutěžení mezi muži a ženami, šanci pro starší sportovce. Pokud ale budou jezdectví i nadále doprovázet skandály kolem dopingu, nevhodných tréninkových metod a problémů s welfare, nebude přítomnost tohoto sportu pod olympijskými kruhy kdoví jak růžová.

Ale nic není černobílé. Je dobré si připomenout, že na OH v Pekingu v roce 2008 bylo víc pozitivních dopingových testů u koní než u lidských atletů. Dnes jsou veterinární podmínky extrémně přísné a dopingové testy odhalí každou molekulu zakázané látky. A welfare? Z pohody zvířat se pomalu ale jistě stal hon na čarodějnice a v éře internetu a sociálních sítí mnoho prostoru pro pochybení nezbývá. Ještě v Tokiu by asi Miroslav Příhoda dojel olympijský kros a Marcus Orlob by s Jane dokončil svou Grand Prix úlohu. Časy se opravdu mění.

        V Paříži byla striktně dodržována přijatá opatření a to včetně pravidla nulové tolerance krve na těle koně. Co bylo možné akceptovat při Praque Playoffs 2022 by v Paříži už neprošlo ani omylem

Welfare a výkonnost

Každý kontakt člověka a koně by měl být nazírán pečlivě nastavenou optikou, a to především ze strany médií. Bez vysoce specializované odborné průpravy je totiž stále těžší rozhodnout, co je dobře a co už ne. Přestože to mnohým nehraje do karet, nelze tvrdit, že všichni koně ve vysokém sportu trpí. Bez welfare totiž není výkonnost. Strach, úzkost a nepohoda významně ovlivňují schopnost podat optimální výkon, což opakovaně prokázaly odborné studie u koní, i u lidí. Jen spokojený kůň může podat špičkový výkon. Samozřejmě, v prodejních stájích nebo nižším sportu se nejspíš vždy budou objevovat jezdci, trenéři a majitelé, kteří projevy nepohody u svých koní budou přehlížet anebo podceňovat a o možných souvislostech mezi welfare a výkonností zas až tak moc přemýšlet nebudou...Ovšem nelze věřit, že to se plošně týká koní ve vysokém sportu. Pro většinu jezdců je pohoda jejich koní minimálně stejně tak důležitá jako ta jejich a veterinární péče má laťku nastavenu vysoko.

Olympijští koně těží z nadstandardní veterinární péče, které se jim dostává dlouhé měsíce před tím, než se na olympiádu vůbec dostanou. Komplexní zdravotní dohled umožňuje včas identifikovat a řešit i drobné problémy. Pravidelné hodnocení pohybu a chování koně, kontroly srdeční a dechové frekvence, vyhodnocování zpětné vazby od jezdců a nadstandardní nefarmaceutická ošetření zajišťují, že každý kůň přichází pod pět kruhů ve špičkové kondici, v souladu s předpisy FEI. Tento pečlivý a detailní přístup chrání zdraví a pohodu koní a maximalizuje výkon.

Totéž se týká i tréninku. Výcvik úspěšného koně nemůže být hrubý nebo nahodilý. Musí totiž brát zřetel na individuální schopnosti koně, musí být systematický, kontinuální, srozumitelný, různorodý a zcela prostý nekontrolovaných emocí jezdce. Jen tak lze dosáhnout vnitřní i vnější rovnováhy a tak i olympijských medailí.

Neměli bychom zapomínat, že koně mohou v důsledku činnosti člověka trpět z mnoha a mnoha různých příčin, které se sportem kauzálně souviset vůbec nemusejí. Ke zdravotním problémům,  úrazům a úhynům dochází v důsledku zanedbání péče, přecenění sil, nevhodného vyhodnocení situací, nezodpovědného přístupu, dopravních nehod i těžko předvídatelných náhod všeho možného i nemožného druhu...Zdraví a pohoda koní je ale pro drtivou většinu všech jezdců prioritou a jako snadno nahraditelné „spotřební zboží“ je vnímá jen zanedbatelný zlomek z nich.

Fakt ovšem je, že výkony některých dvojic na LOH Paříž 2024 skutečně postrádaly soulad a harmonii a z určitého úhlu pohledu za hranou dobrého welfare být mohly. A protože welfare je dnes priorita číslo jedna, nelze očekávat, že před projevy konfliktního chování koní bude možné dlouhodobě strkat hlavu do písku. Veřejné mínění je totiž nemilosrdné a přítomnost koní na LOH proto výhledově nejistá.

Nevěříte? Jak rychle padlo na kolena jezdectví v moderním pětiboji? Selhání německé jezdkyně Annike Schleu a týmové trenérky Kim Raisner v Tokiu 2021 vyvolalo takové zemětřesení, že od příštího roku bude na všech vrcholných mezinárodních akcích moderního pětiboje nahrazena jízda na koni překážkovou dráhou, kterou budou zdolávat sami závodníci. A to byl parkur součástí olympijského moderního pětiboje od roku 1912. Co myslíte, co si z toho asi tak můžeme vyvodit? Že je třeba se začít bát!