Žaludek člověka, žaludek koně. Dva odlišné světy

Žaludek koně je jednokomorový zakřivený vak ve tvaru písmene U, kde dochází k enzymatickému štěpení potravy pomocí žaludečních šťáv. Je poměrně malý, jeho objem činí asi 8 až 16 litrů a je vystlán dvěma typy sliznic. Sliznicí glanduární – žláznatou, která vystýlá asi 2/3 žaludku koně, a sliznicí skvamózní – nežláznatou, která vystýlá asi 1/3 plochy žaludku. Proč nás to má zajímat? Protože tyto dva typy sliznice žaludku jsou rozdílně citlivé na působení žaludeční kyseliny. Žláznatá sliznice žaludku koně vylučuje kyselinu chlorovodíkovou, trávicí enzym pepsin zajištující štěpení proteinů a také látky, které chrání žaludek před vlivem trávicí kyseliny. Oproti tomu bezžláznatá část žaludku koně je více citlivá na poškození sliznic žaludeční kyselinou, protože ochrany produkuje méně. Oba typy žaludeční sliznice - glandulární a neglandulární části koňského žaludku - jsou odděleny v margo plicatus, což je anatomická struktura, která představuje hlavní predispoziční lokaci výskytu gastrických vředů. Jak to ale souvisí s krmením a ježděním? Žaludek koně produkuje žaludeční kyselinu nepřetržitě (u dospělých koní asi 1,5 litru žaludeční tekutiny za hodinu - přibližně 30 l/den), na rozdíl od nás tedy i tehdy, když neobsahuje žádnou potravu. Je to proto, že GI trakt koní je uzpůsoben kontinuálnímu příjmu potravy v malých dávkách. Pokud vystavíte pracovní zátěži koně, který má prázdný žaludek, neděláte proto pro jeho zdraví nic moc dobrého. Nahromaděná žaludeční kyselina se totiž při zátěži snáze rozstřikuje po stěnách celého žaludku, a to zvyšuje riziko vzniku zánětlivého onemocnění sliznice žaludku – žaludečních vředů.

Seno před prací a po ní

Většina sportovních a dostihových koní je krmena senem a koncentrovanými krmivy na bázi obilovin. Seno a obiloviny ale nejsou jedno a totéž.

Seno je bezpečné. To se ale o obilovinách říci nedá. Studie dokládají, že obiloviny bychom měli zkrmovat tři až čtyři hodiny před zátěží. Podání krmiv bohatých na dobře stravitelné komplexní sacharidy (škroby obsažené v obilovinách) koním krátce před výkonem totiž vede k celé řadě biochemických procesů (změny v koncentraci glukózy v krvi, vyplavení inzulínu...), které negativně ovlivňují metabolickou odpověď koní na zátěž. Naopak zkrmování objemového krmiva (strukturální sacharidy - seno, vojtěška) i těsně před zátěží žádný fyziologický dopad nemá. Dnes se tedy stále více odborníků na výživu přiklání k názoru, že koncentráty na bázi obilovin by měly být koním krátce před zátěží odepřeny, doporučují ale podávání adekvátního množství sena. Seno před zátěží totiž nejen, že nemá žádný negativní vliv na výkon, ale naopak přispívá k zajištění správné funkce gastrointestinálního traktu.

Co to znamená v praxi?

Zdá se, že ideálním modelem pro koně v zátěži je neomezený přístup k senu, který umožňuje jeho pomalou kontinuální konzumaci. Pokud kůň neomezený přístup k objemovému krmivu nemá, měli bychom mu krátce před zátěží seno nabídnout. Žádná studie prozatím nenaznačila, že by seno podané před zátěží vedlo ke snížení výkonu. Obavy, že břicho „nacpané“ senem nám stojí v cestě k medailím, tedy zřejmě opravdu nejsou na místě.

Mimo to se zdá, že seno podané krátce před výkonem omezuje intenzitu rozstřiku žaludeční kyseliny po stěnách žaludku, což ho částečně chrání před jejími účinky. Také zvýšená produkce slin, která žvýkání sena doprovází, vede ke snížení koncentrace kyseliny, což rovněž snižuje možnost vzniku a rozvoje gastroduodenální ulcerace – žaludečních vředů (equine gastric ulcer syndrom – EGUS).

A jak krmit po zátěži?

Obecně lze říci, že ideální je, pokud kůň má přístup k objemovému krmivu ihned po ukončení zátěže. S koncentráty na bázi obilovin ale rozhodně musíme čekat. Doporučuje se zkrmovat obiloviny minimálně 30 až 60 minut po ukončení zátěže, a to dle její intenzity a fyziologického stavu koně.

Závěr:

• Nesedlejte koně, který má prázdný žaludek. Seno podané před zátěží na sebe „váže“ žaludeční kyselinu a zabraňuje tomu, aby kyselina v žaludku nadměrně cirkulovala.
• Pokud kůň nemá kontinuální přístup k senu/pastvě, nabídněte před zátěží seno a nechte ho koně v klidu proslinit (nedostatek slin v žaludku je predispozicí ke vzniku EGUS, sliny tvoří pufr ovlivňující aciditu žaludku) a zkonzumovat – čekat musíme obvykle alespoň 30 minut.
• Nekrmte svého koně obilninami před zátěží. Mezi podáním krmiva s vysokým glykemickým indexem a zátěží by měly uplynout tři až čtyři hodiny.
• Nedávejte svému koni obilniny ihned po ukončení zátěže.
• Seno může kůň dostat ihned po ukončení zátěže, i tak chráníte jeho citlivý GI trakt.

Použité zdroje:

• Feeding status affects glucose metabolism in exercising horses. Lawrence L, Soderholm LV, Roberts A, Williams J, Hintz H. J Nutr. 1993 Dec;123(12):2152-7. doi: 10.1093/jn/123.12.2152. PMID: 8263610
• Effects of dietary glycaemic response after exercise on blood concentrations of substrates used indirectly for muscle glycogenesis. Lacombe VA, Hinchcliff KW, Kohn CW, Reed SM, Taylor LE. Equine Vet J Suppl. 2006 Aug;(36):585-9. doi: 10.1111/j.2042-3306.2006.tb05609.x. PMID: 17402488
• Bezděková B., Jahn P. Gastroduodenální ulcerace u koní. Veterinářství 2003;53:280-284.