Nakrm si svého koně 4: Krmení sportovních koní

20. 2. 2013 Monika Mechová Autor fotek: archiv autorky

Krmení sportovních koní je jednou z nejsložitějších oblastí koňské výživy. Odborníci se neustále snaží najít nejlepší kompromis mezi krmením energeticky bohatých koncentrátů a mezi dostatečným přísunem objemných krmiv, která jsou zárukou zdravého trávicího traktu. Dalším kamenem úrazu je typ práce, kterou kůň vykonává. Distančního koně nemůžete krmit stejně jako skokana a úplně zvlášť stojí např. dostihoví koně. Stále také musíme mít na paměti rozdíly mezi koňmi typu hard keeper a easy keeper.

Základní komponenty krmné dávky

Krmná dávka sportovního koně se tradičně skládá z objemných krmiv a krmiv koncentrovaných. Protože u vysoce zatěžovaných koní často nejsme schopni potřebnou energii uhradit pouze jadrnými krmivy, přistupuje se zejména u distančních koní k přídavku tuků, nejčastěji ve formě rostlinných olejů.

Dalším problematickým bodem, zejména v letním počasí, je pocení a s ním související ztráta důležitých minerálů, které je potřeba koni nahradit. Jak bychom tedy měli při sestavování krmné dávky sportovního koně postupovat?

ve vytrvalostním dostihuObjemná krmiva

I sportovní kůň musí dostávat objemná krmiva, abychom udrželi zdravý trávicí trakt. Obecně se udává, že minimální nutná dávka na koně a den je 1 % z jeho tělesné hmotnosti. Lepší je koni dopřát alespoň 1,5 %. To se týká především dostihových koní a je to opravdu nejnižší hranice. U krmných dávek s vysokým obsahem koncentrovaných krmiv více než kdy jindy platí, že je potřeba krmení rozdělit minimálně do tří denních dávek a objemná krmiva krmit zásadně před koncentrovanými, aby jádro nešlo koni do prázdného žaludku. Další doporučení se týká množství jadrných krmiv na jedno krmení, které by nemělo překročit 2,3 kg.

Koncentrovaná krmiva

Zde máte na výběr ze dvou možností. Buď si vyberete nějakou komerčně vyráběnou směs, nebo se krmnou dávku pokusíte sestavit sami ze statkových krmiv.

Velkému množství koní bude stačit přídavek obilnin, typicky oves nebo ječmen. Někdo přidává do krmné dávky melasu. Škrob jako zdroj rychlé energie je dobrý pro koně, kteří pracují intenzivně po relativně krátkou dobu - dostihoví koně, skokani. Pokud váš kůň pracuje méně intenzivně, ale dlouhou dobu (koně v lese apod.) nebo pokud krmíte distančního koně, je dobré vedle škrobu zařadit také krmiva, která koni poskytnou energii pomocí mastných kyselin - vláknina (cukrovarské řízky, různé druhy horkovzdušných úsušků) nebo tuk (rostlinné oleje). Toto je dáno tím, že koně, kteří sportují krátce a intenzivně, potřebují mít v krvi dostatečné množství přístupné glukózy jako rychlého zdroje energie. Naproti tomu dlouhodobá práce vyžaduje od koně schopnost využívat pomalejší zdroje energie, což jsou právě mastné kyseliny. Přílišné snižování obsahu glukózy v krvi, ke kterému jinak dochází, je prvním krokem ke vzniku únavy. Pokud budete koni krmit především škrob, snížíte tím jeho schopnost využívat mastné kyseliny. I to je důvodem, proč krmné dávky distančních koní musí být postaveny na objemných krmivech. Dalším důvodem je to, že objemná krmiva v trávicím traktu koně udržují vodu a elektrolyty, zvyšují příjem vody samotné a udržují střeva koně v chodu. Naopak např. u skokanů je naplnění trávicího traktu před závodem nežádoucí, proto se před závodem objemná krmiva omezují.

Potřebuje kůň také přídavek bílkovin?

V současné době můžete slyšet dva názory na to, zda dospělý kůň potřebuje na práci kromě přídavku energie také přídavek bílkovin. Jeden tvrdí, že nikoli, ten druhý, že ano. Respektovaná National Research Committee - NRC (USA) ve svých doporučeních z roku 1978 uvádí pro koně o hmotnosti 500 kg v jakékoli zátěži denní potřebu 630 g bílkovin. V roce 1989 již ale práci rozlišuje a rozdíl mezi koněm v záchovném režimu a ve střední práci je celých 328 g bílkovin (656 g a 984 g). Kůň tyto bílkoviny potřebuje na růst svalů a obnovu tkání, nehledě na to, že pokud vyčerpá všechny své energetické zdroje, jeho organismus sáhne po bílkovinách jako alternativním zdroji energie, což znamená odbourávání tělesných tkání, které se pak musí znovu obnovit.

Další debata se vede ohledně množství bílkovin, které se má koni na práci přidat. Lidé z NRC ke svým hodnotám došli použitím pravidla pro optimální poměr bílkovin a energie v krmné dávce koně, což je 40 g bílkovin na 4,19 MJ energie. Většinou se ovšem uvádí, že bílkoviny by měly tvořit cca 10-12 % z krmné dávky sportovního koně. Žádné relevantní výzkumy na toto téma mi však nejsou známy. Více si o dané problematice můžete přečíst v článku L. M. Lawrence: Protein Requirements of Equine Athletes.

Elektrolyty

Jedním z důsledků nedostatku elektrolytů je také menší pocit žízně, čímž nám vzniká další problém.

Elektrolyty jsou velmi důležité pro udržení správné vodní rovnováhy v těle koně, ke správnému fungování nervů a svalů. Při pocení dochází k jejich velkým ztrátám a při velké námaze je nutné koni s jejich doplněním pomoci. Jedním z důsledků nedostatku elektrolytů je také menší pocit žízně, čímž nám vzniká další problém.

K těm nejdůležitějším prvkům, které z těla odcházejí pocením, patří ionty Na+, K+, Cl- a Mg2+.

Přídavkem elektrolytů pracujícímu koni pomůžete k rychlejšímu zotavení po výkonu, což se týká zejména distančních koní, kde jsou ztráty pocením opravdu velmi vysoké. Pro distanční koně jsou na trhu k dostání speciální výrobky, které obsahují velké množství zejména hořčíku a vápníku, čímž se snaží předejít zejména tying-up syndromu.

Krmení během závodů

vytrvalost je náročná na výživu koněJak a kdy koně krmit během závodu, to je jedna z nejdůležitějších otázek při krmení sportovního koně. Nevhodnou technikou krmení v den závodu totiž můžete výkon koně velmi negativně ovlivnit. Krmení během závodu se od každodenního liší, ale dejte pozor na příliš velké změny, které trávicímu traktu koně nesvědčí a mohly by vést k zažívacím potížím. A samozřejmě opět záleží na tom, jakého koně krmíte. Jestli koně, který pracuje krátce a rychle, nebo zda se účastníte distančních dostihů. Velmi pěkný článek na toto téma vydal časopis The Horse, je k dohledání v jejich elektronickém archivu, musíte se však přihlásit do jejich systému.

Rychlá a krátkou dobu trvající práce

Pokud budete krmit koně například pro skoky nebo koně dostihové, určitě nebudete chtít, aby měli trávicí trakt nacpaný objemnými krmivy a byli těžcí a pomalí. Navíc velké množství sena v trávicím traktu stahuje vodu z organismu a má negativní dopady na kardiovaskulární systém. Pokud však koni cca pět hodin před startem podáte menší množství objemných krmiv, tomuto efektu se vyhnete a výkon koně neovlivníte.

Koním drezurním můžete dopřát objemných krmiv trochu více.

Co se týče koncentrovaných krmiv a zejména obilnin, kde je zdrojem energie škrob, poslední krmení by mělo proběhnout pět až šest hodin před startem, čímž se vyhnete negativnímu vlivu glykemické reakce organismu. Hodnoty inzulinu jsou nejvyšší cca dvě hodiny po nakrmení, pět až šest hodin po krmení se dostávají na normální úroveň. Pokud však koni po absolvování závodu podáte přípravek s vysokým obsahem glukózy, pomůžete mu s regenerací a kůň bude lépe připraven pro následující zátěž. U koní dostihových, kteří se krmí velmi specificky, se většinou malé množství jadrného krmiva podá cca hodinu před dostihem.

Méně intenzivní, dlouhodobá práce

U vytrvalců je klíčovým prvkem příjem objemných krmiv, seno by však kůň měl dostat maximálně čtyři hodiny před dostihem, kvůli již zmíněnému efektu vodní nerovnováhy organismu. Poslední dávka jadrných krmiv by měla být podána čtyři až šest hodin před dostihem. Během dostihu je pak dobré koni dát malé dávky koncentrovaných krmiv nebo menší množství glukózy, což nenaruší využití mastných kyselin, ale zároveň udržuje hladinu krevní glukózy na optimální úrovni a pomáhá tak předcházet únavě. Také je dobré koni nabídnout cukrovarské řízky nebo vojtěškové úsušky.

Závěrem

Co říci závěrem? Při krmení sportovních koní musíte víc než kdy jindy dbát na individualitu koně, protože každá drobnost může ve výsledku ovlivnit jeho výkon. Je potřeba rozlišit druh práce, který kůň vykonává, a jeho intenzitu. Jinak platí všechna základní pravidla, o kterých jsem psala v předchozích článcích.

Také bych ráda zmínila studii Theresy Hollands, která sledovala krmení drezurních a všestranných koní ve Velké Británii a mimo jiné došla k závěru, že plnokrevní koně dostávali až o 20 % méně energie než doporučují normy NRC a naopak těžší drezurní koně měli energetický příjem vyšší.

Často diskutovanými a obtížně vybalancovatelnými prvky v koňských krmných dávkách jsou železo, jód a měď. Koně sledovaní paní Hollands se pohybovali okolo 300 % normy železa, 700 % normy jódu a 200 % normy mědi. Obdobné výsledky ukázalo i sledování vitaminů A, D a E. U vitaminu E se v současné době vede živá diskuze ohledně zvýšení normy pro sportovní koně a dá se tedy předpokládat, že současné normy NRC ještě doznají určitých změn. Tato studie je veřejná a dostupná na stránce KER (v angličtině).

Proto, prosím, normy živin používejte jako vodítko k sestavení krmné dávky svého koně, nikoli ovšem jako dogma, a dobře rozmýšlejte, zda váš kůň opravdu potřebuje minerálně-vitaminový doplněk do své krmné dávky.

Podobné články

Téměř každý koňák alespoň jednou řešil otázku, co koni nasypat do žlabu, aby dobře vypadal, podával výkony a také, aby nad tím nakonec neohrnul nos.…

V diskusích se čas od času probírá téma, jak krmit koně, který je tlustý. Co mu ubrat, co ponechat. Svůj názor na krmení otylých koní a jejich…