Součástí práce bylo

• zdokonalení komunikace ve volnosti,
• porozumění (start) cítění pohybu koně,
• pozornost koně,
• čas a rovnováha,
• flexibilita - gymnastika ze země,
• driving work - řízení koně ze země,
• laterální lonžování - práce na jedné lonži.

Kurz byl určen pro jakékoliv plemeno koně a styl ježdění, tak měli diváci možnost porovnat práci se zkušeným parkurovým hřebcem, s mladou dominantní kobylkou, využívanou pro rekreační ježdění, a se dvěma mladými westernovými koňmi, kteří na sobě v průběhu kurzu poprvé nesli sedlo. Práce s každým koněm byla jiná a pro diváky bylo velmi zajímavé sledovat, jak se chování jednotlivých koní v průběhu dvou dnů mění a jak na konci kurzu ochotně reagují a spolupracují s člověkem.

Kůň první

Jako první byl na řadě nádherný atletický hřebec, kterému by jeho věk - 19 let - nikdo nehádal. Dle majitelky měl problémy při manipulaci ve stáji, při nasazování ohlávky a při uzdění. S tímto koněm pracoval Milan Kovář zpočátku v boxu, zejména na získání pozornosti a důvěry. S hřebcem při práci nespěchal, nechal mu dostatek času, postupoval po malých krůčcích a každý už i jen náznak ochoty ke komunikaci odměnil pochvalou a odpočinkem. Hřebec nakonec nejenže v klidu snášel doteky na celé hlavě včetně uší, ale také uvolněně snížil hlavu a sám ji vsunul do nabídnuté provazové ohlávky.

Poté následovala práce v kruhové ohradě na vodítku - v pohybu. Jako na předchozích kurzech nám Milan Kovář vysvětlil, že chceme-li ovládnout koně, musíme nejprve ovládnout jeho nohy a záď, ne hlavu, jak si často řada lidí myslí; a jak moc je pro koně důležitý a přirozený pohyb dopředu.

Druhý den již v boxu koník sám nabízel spolupráci a celá procedura nasazování ohlávky trvala jen chvíli. Hřebec dělal velké pokroky i v kruhovce, ovšem v okamžiku, kdy uviděl uzdečku, znovu ztuhl a zvedl hlavu. Následovala opět trpělivá práce, kdy M. Kovář pracoval na pozornosti a uvolnění koně. Na řadu přišly i koutky koňské huby, které uvolnil jemnou masáží prsty. Když kůň začal přežvykovat a povolil, vsunul mu do huby místo tvrdého studeného udidla měkký provaz vodítka a počkal znovu do uvolnění koně. Správným načasováním a odměnou (klidem) za každý pokrok postupně dospěl až k tomu, že si koník sám dobrovolně vzal nabídnuté udidlo a v klidu se nechal nauzdit.

Kůň druhý

Dalším koněm byla čtyřletá appaloosa - malá bílá kobylka, která na první pohled vypadala jako mírný koníček vhodný i pro dítě. Pouze však do chvíle, jak nám prozradila její majitelka, než po ní „někdo něco chtěl". To se rázem proměnila v nebezpečného bojovníka, který nejraději v pozici na zadních neváhal jít tvrdě kopyty proti člověku. Byla zvyklá, že doposud jí tato taktika vycházela a přesto (nebo možná právě proto), že věděla, proč se Milan Kovář snaží „hýbat jejíma nohama" jím zvoleným směrem a tempem, nechtěla se svého dominantního postavení vzdát. Přestože v sobotu nebyl viditelný tak velký posun k lepšímu jako u ostatních koní, v neděli nás všechny překvapilo, že od příchodu do kruhovky byla kobylka jako vyměněná a přestože se stále zcela nesmířila s tím, že „šéfovat" nebude ona, velmi pěkně a rychle reagovala na veškeré pokyny Milana Kováře. Také si tím stejně rychle vysloužila odměnu v podobě klidu a ukončení tréninku.

Kůň třetí

Třetím koníkem byla opět klisna plemene appaloosa, tentokrát dvouletá, zatím bez jakéhokoliv výcviku, ale také bez jakýchkoliv zlozvyků. Sympatická, vstřícná kobylka, která sice práci ze země neznala, ale po počátečním seznámení velmi ochotně spolupracovala. Už v sobotu si po krátké přípravě nechala položit na hřbet deku, pak sedlo a za chvíli se ve volnosti nesla, jako by to pro ni byla naprosto samozřejmá věc. A z udiveného hříběte se přes víkend stal mladý kůň, připravený ochotně pokračovat v práci.

Kůň čtvrtý

Pro posledního koně - dvouletého valáška plemene quarter horse - nebyla práce ze země takovou novinkou, loni na podzim se již základního kurzu s Milanem Kovářem zúčastnil. Cílem tedy bylo zopakovat základy, posunout je dál a stejně jako u předchozí kobylky - poprvé osedlat. Valášek, zvyklý pracovat dle zásad horsemanshipu, vše přijímal ochotně a s důvěrou.

Víkendové pokroky

Všichni koně udělali za víkend velký pokrok, ale byl patrný rozdíl mezi reakcemi obou mladých a starších koní. Dvouletí přijímali vše ochotně a rychle se učili, zatímco dva další, kteří již nějaké zkušenosti a výcvik za sebou měli, na řadu věcí reagovali s nedůvěrou, ze které bylo snadné vyčíst předchozí špatné zkušenosti, pramenící ne ze zlé vůle, ale z nepochopení.

Uznání si tak zaslouží i všichni majitelé koní (nejen výše zmíněných), kteří se snaží porozumět chování svých koní. Zejména však lidé, jako Milan Kovář, kteří jsou ochotni se s námi o své znalosti a zkušenosti rozdělit a mají trpělivost učit nás komunikovat s koňmi takovým způsobem, aby práce ze země i ze sedla byla pro obě strany nejen příjemná, ale také bezpečná bez často zbytečných úrazů. Díky práci založené na pochopení, respektu a důvěře tak mezi člověkem a jeho koněm může vzniknout opravdové partnerství, kdy se jeden na druhého bez obav spoléhá.

K příjemné atmosféře kurzu přispělo i kvalitní zázemí ranče. Sobotní velmi teplé a slunečné počasí vystřídala studená deštivá neděle, tak byli všichni rádi, že je zde již v provozu nová hala a ani počasí nemůže ohrozit průběh připravované akce. Posezení na terase nebo horký čaj v místní hospůdce Na Ranči jen ještě umocnil příjemný zážitek všech, kteří o víkendu na Bujnoch Ranch zavítali. Znovu se tak potvrdilo, že toto loni otevřené westernové výcvikové centrum je pro pořádání podobných akcí ideálním místem.

Co nás ještě letos čeká?

V letošním roce bude seriál kurzů s Milanem Kovářem pokračovat již koncem června, kde bude hlavním tématem Obsedání mladých koní, další dva navazující kurzy budou následovat ještě v průběhu léta.

Na své si však přijdou také příznivci anglického ježdění - 14. až 15. května se zde bude konat Tréninkový víkend anglického ježdění se základy drezury s Jarkem Kunderou.

Více informací o všech konaných akcích na Bujnoch Ranchi v Jistebníku naleznete na www.bujnochranch.cz. Vítáni jsou všichni milovníci koní - sportovní i rekreační jezdci nebo „jen" obdivovatelé těchto krásných zvířat.