Naším úkolem bylo zaznamenávat trasu pomocí GPS souřadnic a taktéž ji fotit pro pozdější vizualizaci na dostupných internetových portálech. Protože takové pozvání se neodmítá, během pár dní jsem byla sbalená a na cestě dlouhé 700 km k malé maďarské vesničce Papos, kde jsem se měla připojit ke skupině jezdců Study Tour. Týden v sedle kisberských koní v nedotčené maďarské přírodě... Nemohla jsem se dočkat!

Kisberští koně

Kisberský kůň je polokrevník sportovního typu, který byl původně vyšlechtěn pro důstojníky rakousko-uherské armády na začátku 19. století. Jeho předkové jsou anglický plnokrevník a další pečlivě vybraní zástupci arabských, španělských, meklenburských a norfolských koní. Vzniklo plemeno, které vyniká svou vytrvalostí a ochotou svému jezdci vyhovět. Živý temperament, mírná povaha a energický elastický pohyb z něj dělají ideálního všestranně využitelného sportovního koně. Zástupci kisberského plemene startují na mezinárodní úrovni ve všestrannosti, nicméně jsou i natolik vyrovnaní, aby dokázali absolvovat týdenní turnusy s turisty ve svém sedle.

Více informací o kisberských koních můžete najít na webu Českého svazu chovatelů koní Kisberi: http://www.cschkkb.cz/kisberi/puvod-plemene

Co se jezdecké turistiky týče, Maďarsko má Kincsem - maďarský národní jezdecký program. Díky němu je o krok napřed v rozvoji jezdecké turistiky. Společnost Equus Tour Touristic Nonprofit Ltd. ve spolupráci s Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EAFRD) vytvořila digitální síť jezdeckých tras značených GPS souřadnicemi. Vizualizované trasy, dostupné na lokálních internetových portálech, umožňují jezdcům na koních objevit rozmanitost a krásu maďarského venkova a užít si neomezenou cross-country jízdu nedotčenou přírodou. A co víc, jezdci jsou s koňmi na maďarském venkově vítáni! (Což je naprosto neuvěřitelné ve srovnání s venkovem českým.) Spolu s digitálními trasami existuje i síť moderních stájí a penzionů na vysoké úrovni, jejichž majitelé jsou profesionálně proškoleni a o jezdce i koně je luxusně postaráno. Člověk tak má nejenom výbornou šanci vidět to nejlepší z maďarské přírody, ale i zažít pohostinnost místních lidí, ochutnat leccos z tradiční kuchyně nebo si přímo s majitelem penzionu připít výbornou pálenkou. Koňská turistika přivádí lidi z různých zemí na maďarský venkov, což má pozitivní vliv na jeho rozvoj. Tato myšlenka je podstatou celého projektu "Kincsem", díky jehož realizaci je Maďarsko nyní nejvstřícnější zemí v Evropě co se koňského turismu týká.

Nové zážitky a nová přátelství

Po celém dni stráveném za volantem a chvílí hledání "toho správného" penzionu se stájemi jsem netrpělivě očekávala skupinu jezdců, ke které jsem se měla připojit. První setkání bylo opravdu humorné, našli mě spící v křesle v lobby penzionu. :-) V jídelně na nás již čekala bohatá večere a já jsem byla velmi šťastná za opětovné setkání s mými maďarskými přáteli a navíc lidmi ze Slovenska, rumunské Transylvánie a daleké Austrálie. Zvědavostí jsem nemohla vydržet, a tak jsem se hned po večeři musela seznámit se svou koňskou parťačkou - kisberskou klisnou Šivou, se kterou jsem v nejbližších dnech měla trávit většinu času. V jasném světle úplňku jsem ji uviděla, jak odpočívá s ostatními koňmi v ohradě - elegantní, vysokou, dlouhonohou ryzku, pravou kisberskou krásku s vlídným inteligentním pohledem. Ať už je ráno, pomyslela jsem si...

Ráno hned po snídani nás čekali již nasedlaní koně a ihned jsme vyrazili po rovném písčitém povrchu zeleným akátovým hájem, písčité cesty střídaly rozlehlé louky. Kisbeři nám na nich předvedli, jak rychle umějí cválat. Druhou část dne jsme se pohybovali okolo řeky Tisy až u samých hranic s Ukrajinou, podél povodňových hrází, zlátnoucích listnatých lesů, přes malé vesničky a obsypané jablečné sady. Večer zase v jiném penzionu s bohatou maďarskou večeří. Každý měl plno zážitků za celý den a se smíchem jsme si je vyprávěli. Den takto za dnem ubíhal a nestačila jsem se divit nad krásou tohoto regionu. Některé momenty byly neopakovatelné. Například neskutečným zážitkem v sedle byla pro nás velká duha, která se po krátké přeháňce objevila na obloze těsně před soumrakem.

Jeden den jsme se opozdili a tmou projížděli jablečným sadem. Nad námi tisíce hvězd a mléčná dráha, neopakovatelná atmosféra. Spolehliví kisbeři opět nezklamali, tmou nás donesli až k osvětleným autům a vozíkům, které nás čekaly a všechny odvezly k dalšímu penzionu. Den za dnem ubíhal a my jsme navštívili Vásárosnamény, Gergelyiugornya, Jánd, Tákos, Csaroda a Tivadar. Bez koní jsme si prohlédli starobylé kostelíky ve vesnici Csaroda a Jánd. Pro mne byl nejkrásnější historický mlýn a stařičké platany v Turistvándi. Jestli žijí elfové, tak určitě tady.

Škoda, že všechno jednou končí a obzvlášť to hezké. Týden v sedle utekl příliš rychle a nadešel čas se rozloučit s malebnou maďarskou krajinou a kisberskými koňmi. Při samotném loučení došlo i na slzy, během hodin strávených v sedle jsme si hodně přirostly k srdci. Krásné vzpomínky a přátelství zůstávají, a tak už se zase těším na další setkání. A třeba se nám podobný projekt, jako mají v Maďarsku, podaří vytvořit i u nás v České republice.