Zuzano, loňská sezóna byla skvělá. Na co si brousíte zuby letos?

Ano, loňská sezona byla skvělá. Shamalee na podzim doběhnul druhý na CEI3* 140 kilometrů a ještě před tím, v červnu, vyhrál závod na 160 kilometrů CEI3*. Takže opravdu sezona snů. Shama měl letos delší odpočinek než obvykle, z důvodu podzimního náročného závodu jsem mu letos dopřála větší klid a proto v této sezoně postupujeme pomaleji. Máme splněnou kvalifikaci na mistrovství světa ve Francii v Monpazier, kam také směřuji vrchol jeho přípravy. Ale samozřejmě nedokážu na 100 % říci, že tam pojedeme. Vše záleží na tom, jak budeme oba zdraví.

A nejbližší meta?

Se Shamaleem bych chtěla vyjet v červnu do Šamorína na závod CEI1* na 100 kilometrů a pak se budu snažit ho udržet fit a zdravého. Dále mám v tréninku své dva mladé koně, které chystám na národní závody.

Jak dlouhá a náročná je příprava koně na vytrvalost této úrovně?

Náročné to opravdu je. Musíte koně udržet zdravého fyzicky, ale hlavně psychicky. Například Shamaleeho mám od jeho jednoho roku a letos mu je deset let. A teprve v loňském roce ukázal vrchol dlouhodobé přípravy. Vše také záleží na tom, jak se povede zdolat kvalifikační závody, jak moc vás limituje zranění a podobně. Ve vytrvalosti smějí koně běhat oficiální soutěže od pěti let, dá se říci, že ze začátku není kam chvátat a koně mají dostatek času uzrát hlavně po psychické stránce. Následuje kategorizační postup koně do vyšších soutěží, kde je opět věkový limit. Příprava vytrvalostního koně je tedy opravdu dlouhá a ten čas se musí obětovat. Myslím, že nemusím zmiňovat finanční stánku přípravy koně. Každý, kdo chová koně, ví, jak finančně náročné to je.

Daly by se shrnout principy, na kterých stavíte trénink?

Jako první bych chtěla zmínit, že je pro mě naprosto zásadní mít okolo sebe skvělý tým lidí. Tím myslím skvělé veterináře, jako je MVDr. Lucie Ottová, která se dlouhodobě stará nejen o mé koně, ale i mou psychiku, když už vše vidím černě.. Důležitá je i skvělá práce chiropraktika pana MVDr. Petra Eima a časově flexibilního kováře, který odvádí perfektní práci – děkuji Aleši! Nepostradatelní jsou i moji úžasní kamarádi, kteří mi obětují svůj čas na závodech, jako je Eliška Bernardová,  a také rodina, která mě podporuje a toleruje můj čas věnovaný koním. Bez toho všeho bych nemohla svou práci dělat poctivě. Příprava mých koní je stavěna hlavně na psychické pohodě, vyvážené výživě a dostatečném odpočinku, kdy se snažím koně nepřetrénovat. Co je pro mě ještě důležité, je neustále se vzdělávat.

Kolik koní máte aktuálně v přípravě?

Doufám že tento rozhovor nebude číst můj manžel, kterému stále tvrdím, že máme koní pět :), ale nyní je u nás devět koní. Ve věku od jednoho roku do jednadvaceti. Letos mám v přípravě tři koně, dva pro sebe a jednoho pro naši dceru, která letošním rokem začíná.

Jaký management vaši koně mají?

Protože je naše stáj ve výšce 1000 m. n. m., musím se hodně přizpůsobovat počasí, ale když to jde, jsou koně na pastvinách celý den i noc s celoročním přístupem k senu. Koně v tréninku pak chodí v horku, dešti, sněhu odpočívat na box. Trénink se také přizpůsobuje počasí. Nemám přesně dané dny, kdy se chodí pracovat, ale protože trénuji převážně v kopcích s velkým převýšením dopřávám svým svěřencům v tréninku dostatečný čas na regeneraci.

Jezdecký svět mimo vytrvalost může mít dojem, že uspět ve vytrvalosti není tak náročné, jako je tomu v jiných disciplínách. Je tomu tak? Nepotřebujete koně za stovky tisíc eur, nepotřebujete exkluzivní tréninkové podmínky? Anebo je to jinak?

Osobně si myslím, že uspět ve vytrvalosti je náročné. Je pravda, že nejsou potřeba exkluzivní tréninkové podmínky, ale tréninky jsou v delších časových jednotkách. To znamená, že nás příprava vytrvalce stojí mnohem více času. Jsou na nás také kladeny vyšší nároky z hlediska zdraví a welfare koní. Přísné veterinární kontroly, omezení výstroje a podobně. Tím nechci říct, že je to špatně. Naopak, jsem ráda, že jsou koně pod veterinárním dohledem během závodu. Jen chci říci, že zdolat byť jen základní soutěž na 40 kilometrů může být obtížné. Nikdy nevíte, co se může přihodit, stačí jedno špatné šlápnutí a kůň je vyloučen pro kulhání. Takže k úspěchu ve vytrvalosti potřebujete i hromadu štěstí.

Co je tedy, kromě hromady štěstí, potřeba k tomu, aby jezdec a kůň uspěli ve vytrvalosti?

Já si myslím,  že naprosto zásadní je jezdecká zdatnost. Je důležité, aby jezdec na sobě pracoval, aby svého koně neomezoval například špatným sedem, špatně padnoucí výstrojí. Určitě se obejdete ve vytrvalosti bez perfektního rodokmenu koně. Běhat dokáže jakékoliv plemeno, i kříženci. Důležité je dobrá příprava a píle.

Narodila jste se do rodiny posedlé koňmi nebo jste vztah ke koním našla až na své cestě životem?

Narodila jsem se do rodiny bez posedlosti:). Svou cestu ke koním jsem si musela vybojovat. Moje mamka mi zakázala jít studovat do Chuchle na dostihovou školu. Toužila jsem pracovat u koní a závodit, ale naši byli proti. Vystudovala jsem tedy střední zdravotnickou školu. Po maturitě jsem poznala svého manžela, se kterým jsme začali farmařit a chovat koně. Od něj přišla velká podpora v chovu koní a cestě ve vytrvalosti.

Jaké byly vaše jezdecké začátky? Vybavíte si ještě, co vás pohánělo a udrželo v sedle, i když přišly pády a temnější dny?

Přeskočím své úplné začátky, kdy jsem jezdila na haflingovi bez sedla, protože mu žádné prostě nesedělo.. K vytrvalosti mě dovedla koupě potrhlé velšské klisny. Na hobby drezurách tahle šílená kobyla skákala drezurní obdélník a v hobby parkurech se z ní stával Pegas:). Tak jsem si řekla, že zkusíme běhat vytrvalost a musím říci, že jí to sedlo a že právě ona mě hodně naučila.

Vytrvalost je vášeň. Jak se vám dostane pod kůži, není cesta zpět. Chcete víc a víc, tedy alespoň u mě to tak bylo. Když jsem pak vážněji onemocněla, koně a vytrvalost mě udržovali fit, musela jsem bojovat, abych nemusela přistoupit k prodeji všech koní. I když ke snížení počtu koní došlo, troufám si říct, že nejenom koně mi hodně pomohli se nevzdat.

Kdybyste znovu stála na začátku, zvítězila by opět vytrvalost?

Já jsem toužila běhat dostihy. To byl můj sen. A tak jsem si to splnila vytrvalostí. Jsou to dostihy na delší vzdálenost. Kdybych tedy stála na začátku a mohla se sama rozhodnout, asi by zvítězili dostihy.

V čem je tato disciplína jedinečná?

Ve spojení koně a jezdce. V souznění a pochopení, oddanosti a odvaze.

Kůň srdcové eso?

Mým srdcovým esem je jednoznačně kůň Shamalee.

Co vám koně dali a co vzali?

Koně mi nikdy nic nevzali. Naopak mě naučili být lepším člověkem, vážit si života, být zodpovědný a tolerantní. Co jsem díky koním získala, jsou skvělí přátelé, které kolem sebe mám. Všichni, které znám díky vytrvalosti, jsou úžasní lidé i díky nim je vytrvalost vytrvalostí, kterou miluji.