Deset vítězství (včetně jedničkového triumfu ve Velké květnové) a jednatřicet tabulových umístění ji hned v prvním roce aktivní kariéry katapultovalo až na šesté místo trenérského žebříčku. Do nové sezony vstupuje sympatická mladá trenérka nejen se silným pracovním týmem, ale také s téměř dvacítkou koní, novými majiteli i koňmi do překážek.

Jani, jak hodnotíte svou první trenérskou sezonu – co vás překvapilo, potěšilo, na čem byste případně do budoucna chtěla zapracovat? 

Naše první sezona se vydařila, byli jsme moc spokojení. V podstatě se nám podařilo splnit všechny cíle, které jsme si vytyčili, nicméně pořád je co zlepšovat.

Za výbornými výsledky vaší tréninkové centrály stojí především skvělá práce celého týmu. Kdo ho tvoří a proměnil se v průběhu roku? 

V tomto směru máme obrovské štěstí. Kromě mě a manžela Antonína tvoří stabilní pracovní tým také Milan David a Bronislav Neuberg, jezdci s bohatými zahraničními zkušenostmi. Plně jim důvěřuji a vím, že pro naše svěřence udělají maximum. Na zemi je to pak dlouholetý pracovník Martin Chrt. Dále je tu Laura Sieber, šikovná studentka třetího ročníku Střední školy dostihového sportu a jezdectví.  Svůj volný čas u nás tráví i nadaná žákyně Nela Beranová. Před nedávnem jsme začali spolupracovat s Milanem Zatloukalem a velice si vážím i příchodu kamarádky Heleny Blažkové, která kromě toho, že má u nás ustájené své dva dvouleté, v práci sedne i na naše koně. A samozřejmě nesmím zapomenout na amatérky, stálice naší stáje.

S manželem připravujete aktuálně osmnáct koní. Na které z nich jste nejvíce zvědavá?

Máme plně obsazené boxy, za což jsem samozřejmě ráda. Během zimní pauzy přibylo hned několik nových majitelů a řada koní, mezi nimiž je sedm dvouletých, na které se opravdu těším. Hodně zvědavá jsem na klisny našeho nového majitele, Kuberu a Blackness Barnes, směřované do překážek. Nad těmi bude zkoušet své štěstí i šestiletý Double Luck, v němž vidím šikovného steeplera, a který, jak doufám, si už svůj kopec smůly vybral.

Konkurenci nejlepších z ročníku jste vyzkoušeli v sobotu 15. dubna v Mostě.

Ano, v Memoriálu Rudolfa Deyla startovala klisna Kaleomiya s žokejem Milanem Zatloukalem. Byla kupovaná pro našeho dlouholetého majitele, stáj Přikryl s. r. o., a moc se těšíme, jaké možnosti nám ukáže. To samé platí i o pětileté Maccaie stáje Richard Mäder, pro níž bych si letos přála více dostihového štěstí. Oporou stáje zůstává i pro letošek Pace Man (třetí ve Velké dubnové 2023), který to ale nebude mít jednoduché, protože po loňské silné sezoně od něj očekáváme jen dobré výsledky. 

Od kterého vašeho svěřence, pokud je možné je srovnávat, očekáváte letos nejvíc? 

Odpovím možná lehce šalamounsky – od každého ze svých svěřenců očekávám něco jiného a nejvíc mě potěší, když se nám podaří dostat z nich to, na co doopravdy mají. Každý má totiž trochu jiný strop, ať už výkonnostní či distanční. 

Jaké bude jezdecké obsazení – s kým počítáte, koho byste si přáli na svých koních vidět? 

Vzhledem k tomu, že jsme se momentálně na větší část úvazku domluvili s Milanem Zatloukalem, budeme po konzultaci s majiteli posazovat přednostně jeho. Pokud to situace a okolnosti dovolí, rádi na našich koních opět uvidíme i španělského šampiona Václava Janáčka. Ostatní případy budeme řešit podle váhy a také toho, kdo bude zrovna volný. U překážkových dostihů bychom byli rádi, kdyby i nadále fungovala naše spolupráce s Ondrou Velkem, a to za předpokladu, že nebude mít závazky jinde. Velice si ceníme nejen jeho výkonů v sedlech našich koní, ale také jeho ochoty přijet a odjezdit prakticky jakýkoliv dostih. 

Už vloni jste vcelku často běhali s koňmi v Německu. Přibudou s novými koňmi zahraniční výjezdy? Je v plánu třeba i českými stájemi oblíbená Francie? 

Se starty v zahraničí určitě počítáme. To, jak budou četné a kde, záleží na tom, jak se budou koně ukazovat v práci. Každý z našich svěřenců má jiné možnosti, kvality a vyhovují mu jiné podmínky i typy dostihů.  Proto bych nerada zaměřovala naše výjezdy jen jedním směrem, spíš sázím na vhodný management pro každého koně individuálně. 

S nově příchozími svěřenci přibylo i víc těch, kteří míří do překážek. Je do budoucna možné, že z rovinově zaměřené stáje se stane časem stáj překážková? 

Zatím převažují rovináři, ale nepopírám, že mě těší, že jsme dostali důvěru i s novými akvizicemi do překážek. S překážkovými koňmi je to trochu jiná práce, možná větší alchymie. 

Vaše kariéra trenérky se teprve rozbíhá, nicméně sen o tom, co byste ráda dokázala, určitě už máte.

Můj trenérský sen je zatím skromný, přála bych si, abychom měli alespoň stejně dobrou sezonu jako vloni, aby byli všichni naši majitelé spokojení a aby každý z nich něco vyhrál. 

Jako trenérka znáte své svěřence ze sedla. Jaké jsou výhody (případně nevýhody) toho, že nemáte příležitost vidět práce ze země?

Hlavní výhoda? Když jste každý den v sedle, můžete si poměrně přesně udělat obrázek o tom, jak je na tom který kůň zdravotně a fyzicky. Spousta věcí je sice vidět ze země, ale některé důležité detaily poznáte jen ze sedla. 

Máte dvě krásné děti, co říkají na vaši profesi a jaké mají zájmy? Tíhnou také ke koním? 

Protože se do tohoto kolotoče narodili, přijde jim vcelku normální, že jsme neustále v poklusu. Nevím, jestli budou chtít pracovat u koní, na to je ještě moc brzy, každopádně koně a dostihy je zajímají. Syna spíš ta teoretická stránka (máme k dispozici rozbor dostihu, co a kde bylo špatně, dříve, než ho vidíme ze záznamu), dcera je víc praktik.

U koní na další zájmy obecně moc času nezbývá, ale přece jen, když se najde chvilka volna, čím ji ráda vyplníte? 

Volna moc není, ale když už je, snažím se ho věnovat dětem. Dřív byla pro mě nejlepším odreagováním dobrá kniha, ale poslední dobou se veškeré pokusy o čtení vždy kontinuálně mění ve spánek.