Milovník koní Karel VI.

27. 6. 2023 Milan Novák Autor fotek: Archiv autora

Letos si připomínáme kulaté, třísté výročí pražské korunovace císaře Říše římské Karla VI. českým králem. Karel VI. Habsburský (1685–1740) byl 5. září 1723 v Praze korunován svatováclavskou korunou.

Pražská korunovace byla jeho třetí – 22. prosince 1711 byl zvolen a korunován římským císařem ve Frankfurtu nad Mohanem a v Prešpurku byl 22. května 1712 korunován králem uherským. Český příběh barokního císaře a krále Karla VI. je plný souvislostí, které nás zavedou do Brandýsa nad Labem a na nejstarší české poutní místo do Staré Boleslavi a doloží, že Habsburkové pomáhali budovat naše tradice, jejichž součástí je i chov koní.

Hry osudu

Císař Leopold I. (1640-1705), velký ctitel sv. knížete Václava a staroboleslavského Palladia země české, zůstavil dva dědice habsburského impéria. Zatímco starší syn Josef I. (narozený 1678) byl hlavou dynastie, císařem římským a králem uherským, mladší arcivévoda Karel se po smrti Karla II., habsburského vladaře ve Španělsku, stal v roce 1703 králem španělských území v Evropě i v Americe. Jenže Josef I. skonal na neštovice a bratr Karel se stal hlavou habsburské dynastie. Protože by jako španělský i středoevropský vladař v jedné osobě soustředil příliš velkou moc, stala se jeho pozice neudržitelná. Na základě mírových smluv evropských mocností z roku 1713 a 1714 na španělský trůn dosedl Filip V. z Anjou a Karel III. Habsburský byl za rezignaci na španělskou korunu odškodněn územím španělského Nizozemí (Flandry, dnešní Belgie) a španělskými državami Milánska, Neapolska a Sardinie, které pak po určitý čas k habsburské monarchii náležely.

Karel-VI.-Johann-Gottfried-Auerbach-004.jpg

Poslední Habsburk po meči 

Vzdělaný Karel VI. byl poslední Habsburk v mužské linii, v 25. generaci potomek svaté kněžny Ludmily. Ovládal řadu jazyků a byl i schopný hudebník. Jako vrcholný panovník doby baroka udržoval na vídeňském dvoře španělský ceremoniál. Stavebním odkazem Karla VI. je také vídeňská dvorní knihovna a jízdárna proslavené španělské jezdecké školy. Starošpanělští koně přispěli k rozvoji chovu ušlechtilých koní i v Čechách. Za Karlovy vlády došel největšího rozkvětu rudolfínský hřebčín v Kladrubech nad Labem a tady chovaný starokladrubský kůň, dvorní a arcibiskupský karosiér, dnes naše národní kulturní památka. Ve spise nazvaném Hof-Kriegs-und Reitschule z roku 1729 se píše, že „z hřebčínů jeho císařského Veličenstva je nyní nejčelnější a nejsilnější v Kladrubech v Čechách, nalézající se právě v utěšeném stavu a chovající přes 300 klisen, kromě asi 30 hřebců ponejvíce neapolských a španělských, odkud každoročně 70–80 koní, a to ponejvíce velice pěkných, velkých tažných, kromě několika jízdných, se do Vídně dodává.“

Karel VI. na Brandýse

Na svoji korunovaci, doprovázen dvorem, Karel VI. vyrazil v červnu 1723 z Vídně přes Znojmo, Jihlavu a Německý Brod a 1. července vjel do Prahy. Literatura, soustředěná na Prahu, mlčí o císařově výletech na brandýské panství, ačkoliv to byla velmi důležitá kapitola jeho dlouhého, čtyřměsíčního pobytu v Čechách. Císař miloval lov a přijížděl za ním do rudolfínských honiteb na brandýské panství. Korunovačního honu, který ihned po pražské slávě na brandýském panství zorganizoval nejvyšší lovčí hrabě Dietrichstein, se mělo zúčastnit na 1000 střelců a tomu odpovídající počet koní. Koncem září 1723 přijel arcivévoda Karel opět, už jako nástupce španělského krále, v Boleslavi navštívil chrám Panny Marie a ubytoval se na zámku: když se k němu připojil i císař Josef I., užívali si lovu na černou zvěř a na Brandýse se údajně zdrželi celých devět týdnů.  

Karel-VI..jpg

Spodky za všechny peníze

Exkluzívním a zvláště ceněným korunovačním darem byla šestice bílých jelenů, které Karlu VI. poslal ruský car Petr I. Veliký. Vypuštěni byli do staroboleslavského revíru a pečlivě střeženi, ale nebyl by to František Antonín hrabě Špork, známý milovník přírody, umění a myslivosti, aby jednoho ze vzácných císařových jelenů na rozhraní sojovického a lyského revíru nesložil. Byl odsouzen k pořádné pokutě 5000 dukátů, ale jelena si směl ponechat. Celá úsměvná, vysokorozpočtová příhoda vyvrcholila na dvorním plese na brandýském zámku, kam Špork dorazil v bílých kalhotách, které si nechal ušít z bílé jelenice císařského jelena: udivenému císaři pak prohlásil, že přece každý, jak zvyk velí, přichází ke dvoru ve svém nejdražším oblečení.

Třísté výročí korunovace Karla VI.

Jednadvacátý ročník Audience u císaře Karla letos vzpomene třistého výročí pražské korunovace císaře Říše římské Karla VI. českým králem. Vzdělaný panovník podporoval chov ušlechtilých koní a za lovem, který měl rád, často přijížděl na brandýské panství.

Podobné články
George Catlin: Hon na bizony

Možná jste zaznamenali – obzvláště na sociálních sítích – informace, že koně nevymizeli z amerického kontinentu na konci doby ledové, ale že naopak v…

Pohřeb koní s vozem a veškerým vybavením na lokalitě MikriDoxipara v řecké Thrákii. Pohřeb byl datován do 2. století n. l.

Nedávno bylo v řeckém Phaleronu objeveno osmnáct pohřbených koní. Jedná se o jedinečný nález, který vyvolal u odborné veřejnosti řadu otázek,…