V letošním roce probíhají oslavy třístého výročí korunovace císaře Svaté říše římské Karla VI. českým králem. Tento panovník byl nesmírně odvážný bojovník o španělské dědictví, chránil monarchii před tureckými vpády, nechal stavět císařské silnice a byl velkým znalcem a obdivovatelem koní. 

Rodina

Karel VI. se narodil 1. října roku 1685 ve Vídni jako druhorozený syn císaře Leopolda I. a jeho manželky Eleonory Magdaleny Falcko-Neuburské. Po jeho otci je v Kladrubech nad Labem nazván kostel, protože se po třicetileté válce velice zasloužil o obnovu hřebčína i kostela. Oficiálně je kostel zasvěcen sv. Václavovi a sv. Leopoldovi. Císař Leopold I. vládl od roku 1657 do roku 1705, tedy dlouhých 48 let. Po něm převzal vládu jeho syn Josef I., který však onemocněl neštovicemi a v Kristových letech zemřel, a tak na jeho místo v roce 1711 nastoupil druhorozený syn Karel VI., který tou dobou odvážně bojoval o dědictví Habsburků ve Španělsku. 

                                   Obraz císaře Karla VI. ze Španělské dvorní jezdecké školy ve Vídni 

Karel VI. a chov koní

Za římského císaře a českého krále Karla VI. byl kladen velký důraz mimo jiné na zkvalitnění chovu koní v celé jeho zemi, ale nejvíc v císařských hřebčínech – v Kladrubech, ve slovinské Lipici a v rakouském Halbturnu (nedaleko Bratislavy). Karel VI. byl nesmírně statečný bojovník a dlouhá léta usiloval o španělské dědictví, kterého se však nakonec kvůli velkému odporu Francie musel vzdát. Jeho odvážná španělská anabáze by vydala na samostatnou knihu. Během této výpravy poznal řadu oddaných spolubojovníků a přátel, z nichž se potom mnozí stali významnými představiteli jeho dvora nebo významných institucí. 

Za jeho vlády byl nejvyšším štolbou Adam František kníže ze Schwarzenbergu (sídelním městem byla Třeboň, později Český Krumlov), inspektorem císařských hřebčínů František Václav hrabě z Trauttmansdorffu (sídlil na zámku v Litomyšli) a ředitelem kladrubského hřebčína byl František Ignác Bukovský, rytíř z Hustířan. Všichni pánové si velice rozuměli a všichni pečovali o zvelebení chovu koní. V Kladrubech ustájeno na 1000 koní (dnes je přímo v kladrubském areálu cca 250 koní) a proběhly významné stavební úpravy hřebčína, které plánoval František Maxmilián Kaňka. Bohužel mnohé nebyly realizovány.  

Karel VI. nechal kromě jiného postavit i skvostnou zimní jízdárnu ve Vídni pro Španělskou dvorní jezdeckou školu. Stavbu navrhl nejvýznamnější barokní architekt Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Škola vznikla už v roce 1572 (nově je uváděno dokonce 1565), ale současnou budovu získala právě v roce 1735. Tuto krásnou stavbu, ale hlavně galaprogramy s lipickými koňmi obdivovali příslušníci císařského rodu a vysoké aristokracie, po roce 1918 ji začala obdivovat i široká veřejnost. Císař Karel VI. navíc v roce 1736 vydal dekret, který sloužil ke zkvalitnění chovu koní v monarchii. 

Korunovace

Korunovace Karla VI. byla pro Korunu království českého velká událost. Císařem Svaté říše římské byl korunován v roce 1711, uherským králem v následujícím roce a českým králem v roce 1723, což souviselo především s odsouhlasením takzvané pragmatické sankce, která umožňovala nástupnictví na trůn i jeho potomkům po přeslici. 

František Ferdinand hrabě Kinský

Šlechtický rod Kinských zastával od 17. století důležité funkce v monarchii. Podílel se na správě zemí Koruny české i na celkovém chodu státu. Velmi významného postavení za vlády císařů Leopolda I., Josefa I. a hlavně Karla VI. dosáhl František Ferdinand hrabě Kinský z Chlumce nad Cidlinou (1. 1. 1678–12. 9. 1741). V době vlády Karla VI. byl vicekancléřem, českým dvorským kancléřem a nakonec dosáhl na nejdůležitější post a stal se Nejvyšším kancléřem Království českého (1723–1735). 

Zámek Karlova Koruna nechal postavit František Ferdinand hrabě Kinský na počest korunovace císaře Karla VI. českým králem

Korunovace císaře Karla VI. byla dlouho očekávanou záležitostí a tak F. F. Kinský stihl nechat vyprojektovat (Jan Blažej Santini-Aichel) a postavit (František Maxmilián Kaňka) nový zámek Karlovu Korunu, který dodnes symbolizuje královskou korunu a připomíná nově korunovaného českého krále Karla VI. Císař strávil v Čechách několik měsíců, samotná korunovace proběhla 5. září 1723 v katedrále sv. Víta v Praze. 

Péče

Karel VI. měl vynikající tým hipologů. Zaměřili se hlavně na povznesení chovu koní v hřebčíně v Kladrubech nad Labem, v Halbturnu a Lipici. Bylo nakupováno hodně koní ze Španělska a z Itálie a jednotlivé císařské hřebčíny si chovné koně mezi s sebou intenzivně vyměňovaly. V tomto směru pokračovala i jeho dcera Marie Terezie, například dva plemenní hřebci Favory a Maestoso se narodili v 70. letech 18. století v Kladrubech a pak dali v Lipici základ dvěma významným kmenům lipických koní.

Karel VI. využíval koně jednak k ceremoniální službě a do Vídně se v průběhu roku dostávalo z Kladrub několik desítek koní, sloužili také jako dary významným panovníkům.

V roce 1732 navštívil kladrubský hřebčín pruský král Bedřich Vilém I., kterému císař daroval několik tamních koní. Zajímavé je, že pruský trakénský hřebčín byl založen ve stejném roce, jistě tak Kladruby přispěly k inspiraci na založení kvalitního chovu. Později na začátku prusko-rakouských válek přispěly, bohužel, i 200hlavým stádem koní z Kladrub a ze Smrkovic, když je vojáci Bedřicha II. Velikého ukořistili z císařských hřebčínů Marie Terezie. 

           Kladruby a koně v době vlády císaře Karla VI. - Johann Georg de Hamilton

Smrkovice

V době vlády Karla VI. se velmi rozvíjel i dávný hřebčín Albrechta z Valdštejna Staré Smrkovice s Oborou u Ostroměře. O obě místa pečoval kladrubský ředitel František Ignác Bukovský a inspektor hřebčínů František Václav z Trauttmansdorffu. Ti dokonce zařídili i stejnou uměleckou výzdobu obou míst, jak v Kladrubech, tak v Oboře naleznete ještě dnes dvě stejné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Donáta. Obora dnes patří pod obec Chomutice, kde vedle kostela stojí stará fara a na ní je těsně pod střechou nad vstupními dveřmi nápis v latině věnovaný památce císaře Karla VI. Naštěstí nebyl zničen ani v dobách socialismu.

Obraz

Císaře a krále Karla VI. zvěčnili dva malíři, Johann Georg Hamilton a Johann Gottfried Auerbach. Jejich impozantní dílo je umístěno v královské loži ve Španělské dvorní jezdecké škole ve Vídni. Při zahájení každého vystoupení zdraví jezdci na lipických koních svého dobrodince. Obraz Karla VI. je skvostný, koně maloval vynikající J. G. Hamilton, dvorní malíř Karla VI. a před tím také Adama Františka knížete ze Schwarzenbergu. Tento malíř ztvárnil mnoho krásných barokních koní obou šlechticů, pocházejí od něho i významné obrazy dvorních hřebčínů Lipice a Kladrub z let 1724 a 1725.

           Johann Georg de Hamilton

Oslavy

V tomto roce proběhlo několik akcí, které připomněly významné výročí korunovace Karla VI. českým králem – koncert Harmonie planet v Praze, Den starokladrubského koně v Kladrubech nad Labem, Sláva císaři v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi. 

Na sobotu 16. září je nachystána velká oslava korunovace na zámku Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou nebo připomínka na Národní přehlídce koní Kinských a na Slavnostech koní v Hradišťku u Sadské v neděli 17. září. Karel VI. byl odvážný bojovník, moudrý panovník a velký podporovatel a znalec koní. Věřme, že ho letošní vzpomínání tam nahoře těší.