V tomto článku se podíváme blíže na koňské učení, konkrétně na čtyři kvadranty operantního podmiňování. Právě ty se totiž skrývají za zkratkami v názvu článku. Ať už pracujete s koňmi jakkoliv (jakoukoliv metodou, na základě jakékoliv filozofie), vaše práce musí být chtě nechtě postavena na přirozeném procesu učení u koní, jinak to bude mezi vámi a vaším koněm nejspíš hodně skřípat. Ať už jsme si toho vědomi, nebo ne, proces učení hraje zásadní roli také v chování koňského pacienta při ošetření. Zkušenost a naučené chování má tím pádem zásadní vliv na to, zda kůň bude, nebo nebude zvládat veterinární ošetření v klidu. Znalost základních principů učení u koní vám tedy může velmi usnadnit práci.

Nová metoda? Ne. Pouze nové poznatky

Zejména pokud trénujete koně tradičním způsobem, možná vás v souvislosti s tréninkem pomocí pozitivní motivace (ale i s pojmem „negativní motivace“) napadne: „Proč zavádět něco nového, když to staré tady funguje po staletí, ne-li tisíciletí?“

I když je pravda, že trénink pomocí pozitivní motivace je otázkou posledních zhruba 20 až 30 let, využívání poznatků o operantním podmiňování v tréninku ve své podstatě není nová metoda práce s koňmi. Jde o to, že u koní, bez ohledu na to, k čemu nebo jakým způsobem je trénujeme, probíhají určité způsoby učení. Ty jsou určené způsobem, jakým pracuje koňský mozek. Kůň se tedy může učit jen tak, jak mu to dovolí jeho mozek. Jedním z těchto způsobů učení je právě operantní podmiňování. Naše práce s koňmi, ať už jde o trénink nebo třeba o veterinární ošetření, při kterém se koně učí úplně stejným způsobem, bude tím efektivnější, čím lépe se budeme umět „trefit“ do tohoto přirozeného procesu učení. Vědecké poznatky o tom, jak se koně učí, nám tedy mohou poskytnout cenné informace.

Na co vědecké poznatky?

O tom, proč má smysl využívat vědecké poznatky o teorii učení v tréninku koní, by se dalo diskutovat dlouho a dlouho… Před nedávnem jsem ve své oblíbené knize, Are we smart enough to know how smart animals are? (Jsme dost chytří, abychom věděli, jak chytrá jsou zvířata? - pozn.: česky nevyšlo) od evolučního biologa a primátologa Franse de Waala objevila citát, který to ale celkem výstižně shrnuje v jedné větě:

To, co pozorujeme, není příroda sama, ale příroda vystavená našemu způsobu zkoumání. – Karl Werner Heisenberg

Jinak řečeno, cokoliv kolem nás, co jsme schopni popsat, není realita, ale naše představa o ní. Za tu dobu, co koně doprovází člověka, jsme si vytvořili mnoho různých způsobů vysvětlení koňského chování, učení a myšlení. Podle těchto měřítek jsme pak koně posuzovali a podle toho jsme s nimi také zacházeli, i když, jak se později zjistilo, naše závěry nebyly vždycky správné.

Díky vědeckým poznatkům dnes už víme, že některé interpretace koňského chování byly naprosto chybné. Tyto mýty se navíc předávaly z generace na generaci. Způsobovaly to, že jsme se my lidé často cítili oprávněni potrestat chování, o kterém jsme byli přesvědčení, že nám ho kůň dělá naschvál, z nedostatku respektu nebo proto, že útočí na naši vůdčí pozici.

Bohužel, ani kdybychom měli v hlavě všechny vědecké studie světa, nemůžeme říct, že teď už všemu rozumíme, víme, jak věci fungují, a známe všechny souvislosti. Ale i tak vědecké závěry vnáší do této problematiky nové, ověřené informace podložené hlubokými znalostmi a umožňují nám pracovat s našimi koňmi efektivněji, bezpečněji a zároveň etičtěji.

A teď už to slíbené R+, P- ,R- ,P+

V úvodu článku jsme si řekli, že tyto zkratky mají něco společného s takzvaným operantním podmiňováním. To je jeden z těch pokročilejších a složitějších procesů učení. Živočichové se učí pomocí následků svého chování. Tento typ učení je také známý jako učení metodou pokus-omyl.

Existují čtyři typy těchto následků. Nazýváme je čtyři kvadranty operantního podmiňování. Jsou to tyto:

• Negativní posílení (motivace): R-

• Pozitivní trest: P+

• Pozitivní posílení (motivace): R+

• Negativní trest: P-

Posílení zvyšuje pravděpodobnost budoucího opakování chování, zatímco trest ji snižuje. Písmeno R pochází z anglického slova reinforcement, což znamená posílení, a P z anglického slova punishment, což znamená trest.

Jak může být trest pozitivní?

Co je na trestu vlastně pozitivního? To, že zastaví nežádoucí chování? A jak může být odměna negativní? Znamená to, že jsme odměnili špatné chování? Nebo volíme špatnou odměnu?

Samá voda!

V kontextu operantního podmiňování nemají slova „pozitivní“ a „negativní“ význam „dobrý“ a „špatný“, ale jsou to matematická znaménka + a –. Pozitivní (+) tedy znamená, že kůň jako následek svého chování něco (příjemného, nebo nepříjemného) získá a negativní (-) znamená, že kůň jako následek svého chování o něco (příjemného, nebo nepříjemného) přijde, něco ztratí nebo to nezíská.

Na obrázku vidíte graficky znázorněné jednotlivé kvadranty operantního podmiňování. Tyto procesy probíhají na pozadí JAKÉHOKOLIV vzdělávání koně. To díky nim se kůň naučí reagovat na pomůcky jezdce nebo člověka na zemi, naučí se prvky akademické drezury nebo nejrůznější triky.

Takhle se koně samozřejmě neučí jen při tréninku. Proces učení probíhá neustále jako přirozený následek interakce živočicha s prostředím. Mezi tyto interakce s prostředím se počítají veškeré interakce s člověkem – tedy veterinární ošetření, úprava kopyt, nakládání do přepravníku i „jen“ společně strávený čas.

Operantní podmiňování a emoce

Proces učení je spojený také s emocemi. Emoce nejsou „něco mezi nebem a zemí“. Bylo prokázáno, že jsou to fyziologické děje, které ovlivňují řadu dalších fyziologických i psychických pochodů v organismu.

Při každém ze 4 kvadrantů prožívá kůň jiné emoce:

• Negativní posílení se pojí s úlevou

• V souvislosti s pozitivním trestem kůň prožívá strach

• Pozitivní posílení je spojeno s prožitkem radosti nebo potěšení

• Negativní trest provází frustrace

 

Teď se podíváme na to, jak fungují jednotlivé kvadranty v praxi:

Negativní posílení R-

Dá se říci, že předtím než do tréninku koní začala nesměle pronikat pozitivní motivace (neboli pozitivní posílení – o tom bude řeč dále), byl veškerý trénink koní postavený na používání negativního posílení, to znamená na práci s tlakem a jeho uvolněním. Tedy veškerá práce s tlakem (ať už jde o trénink jezdeckého nebo vozatajského koně, sportovní nebo rekreační ježdění, akademické ježdění nebo třeba přirozenou komunikaci) funguje na principu negativního posílení.

Z toho vyplývá, že i když pracujete s koňmi výhradně pomocí tlaku a jeho uvolnění, to, že se vaši koně naučí reagovat na vaše pomůcky, je výsledkem operantního podmiňování.

Negativní posílení se týká i péče o koňského pacienta, protože veterinární úkony jsou ve své podstatě založené na tom, že koně vystavíme nějakému nepříjemnému podnětu, který v určitý moment (po skončení úkonu) odstraníme. V souvislosti s negativním posílením je důležité zmínit, že moment odstranění tlaku spojený s úlevou je to, díky čemu se kůň naučí nové chování.

Pozitivní trest P+

Typickým příkladem pozitivního trestu jsou všechny druhy fyzických trestů, také přidání tlaku a začátek nepříjemného veterinárního úkonu. Pozitivní trest se přirozeně objevuje jako protipól negativního posílení. Chování, které bylo svými následky potrestáno, se bude do budoucna objevovat méně často. Když například kůň po prvním kontaktu s elektrickým ohradníkem zjistí, že ta věc dává rány, pravděpodobně k němu příště nebude chodit tak blízko.

Pozitivní posílení R+

Jako každý ze čtyř kvadrantů operantního podmiňování se i pozitivní posílení neobjevuje jen v tréninku, ale i v každodenním životě. Ve chvíli, kdy novorozené hříbě najde vemínko klisny, je jeho chování pozitivně posíleno získáním potravy. Když nesete svému koni krmení, on z netrpělivosti kopne do stěny boxu a vzápětí dostane svůj příděl jádra (který by dostal i tak), kopnutí do stěny bylo pozitivně posíleno.

Pozitivní posílení se ale vyskytuje i v mnohem jemnější, nenápadnější formě – například tehdy, když kůň ve výběhu jen tak stojí vedle svého koňského kamaráda nebo když o sebe koně vzájemně pečují. To, že trávíte čas s někým, s kým vám je dobře, ve vás vyvolá příjemné pocity. Abyste tyto příjemné pocity získali i v budoucnu, budete mít tendenci vyhledávat přítomnost tohoto člověka či zvířete. To znamená, že toto vaše chování je pozitivně posíleno. Radost nebo příjemný pocit, který pozitivně posiluje naše chování, je jedním z důvodů, proč spěcháme za svými koňmi ať je 10 pod nulou nebo prší. Nebo proč v létě vstáváme v 5 ráno i o víkendu, abychom stihli odjezdit naše koně ještě předtím, než začne úmorné vedro.

Tento princip se využívá při tréninku koně pomocí odměn – jako synonymum se často používá klikr trénink (podle pomůcky, která se používá jako takzvaný bridge signál) nebo prostě „pozitivka“ .

Podle mých zkušeností je koncept negativního trestu v tréninku koní asi nejméně pochopeným kvadrantem operantního podmiňování. Vrátíme-li se k příkladu s krmením koně, v praxi jde o to, že pokud byste slyšeli, že váš kůň kope do boxu ve chvíli, kdy mu nesete kyblík s jádrem, a místo toho, abyste mu jeho krmení dali, byste se otočili a přinesli mu krmení až ve chvíli, kdy bude klidně stát, kopání do boxu byste negativně potrestali. Sebrali byste mu totiž něco, o co stál. Při tréninku pomocí pozitivní motivace může být negativním trestem také konec lekce. Kůň totiž přichází o možnost získat další odměny.

Abyste pochopili pocit frustrace spojený s tímto kvadrantem, představte si třeba, že něco hledáte, ale nemůžete to najít. Vy to ale hrozně moc chcete nebo potřebujete najít. S každým místem, na kterém měla ta určitá věc být, ale není tam, narůstá vaše frustrace. Máte pocit, že už jste všude hledali dvakrát. Nakonec hledání vzdáte a jste pěkně naštvaní. To je negativní trest. Pokud byste danou věc našli, bylo by tím vaše hledání pozitivně posíleno.

Proces učení a Newtonovo jablko

Operantní podmiňování je jen jedním ze způsobů, kterým se koně a další živočichové učí. Pak tu je ještě klasické podmiňování, habituace, senzitizace, generalizace podnětů nebo konceptuální učení. Každý způsob učení vytváří jinou zkušenost. Některé jsou plně kontrolované vůlí, zatímco jiné ne. Všechny procesy učení většinou probíhají ve stejnou chvíli a spoluutvářejí repertoár chování a vůbec celkový pohled na svět.

Proces učení probíhá neustále a není nikdy dokončen. Ovlivňuje náš život a život našich koní každý den – a to i když mu nevěnujeme pozornost, i když jeho zákonitosti neznáme a nebo nám všechny ty poznatky o čtyřech kvadrantech operantního podmiňování připadají jako holý nesmysl. To je podobné jako se zákonem gravitace – nemusíte ho znát, nemusíte mu věřit, nemusíte se na něj soustředit, ale i tak jablko ze stromu bude vždycky padat k zemi, ať už se na něj díváte vy, já nebo třeba Isaac Newton. Gravitace funguje podle určitých pravidel, která jsou daná přírodními zákonitostmi a popsaná pomocí fyzikálních zákonů. Stejně tak proces učení funguje podle určitých pravidel, která jsou daná strukturou a funkcemi mozku a popsaná prostřednictvím biologie. Gravitaci nepopřete ani nevypnete tím, že ji budete ignorovat nebo nazývat jinak. Stejně tak proces učení.

Tak co, už máte ve čtyřech kvadrantech operantního podmiňování více jasno? Víte, který z těchto kvadrantů při tréninku svých koní používáte?

MVDr. Kateřina Junghansová je praktickou veterinární lékařkou specializující se na medicínu koní. Po studiu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, v rámci kterého absolvovala několik zahraničních stáží, působila dva roky na Veterinární klinice Heřmanův Městec. Od začátku roku 2016 provozuje vlastní terénní praxi. Kromě toho také pořádá přednášky a semináře s veterinární tematikou určené pro širokou jezdeckou veřejnost. Všechny potřebné informace naleznete na webových stránkách: http://katerina-junghansova.cz/