Můžeme zlepšit schopnost koní učit se?

28. 9. 2023 Ela Provanová Autor fotek: Shutterstock.com Zdroj: Animal Cognition

Schopnost koně naučit se nové prvky a modely chování je důležitá. Co ale ovlivňuje schopnost učit se, tedy i efektivitu výcviku? Má vliv způsob ustájení? Zdá se, že ano. Alespoň to dokládají výsledky nedávno publikované studie.

Výsledky výzkumu, který vedla Océane Liehrman z katedry biologie University of Turku ve Finsku, doložily, že sociální a fyzické prostředí a vztahy, které se utváří mezi koňmi, mají významný vliv na schopnost koní vyhodnocovat lidská gesta, a to bez ohledu na jejich vztah k člověku, který tato gesta dává.

Uskutečněná zjištění naznačují, že koně jsou sice schopni se v průběhu času naučit rozumět lidským ukazovacím gestům, ale že dobré životní podmínky, podmínky chovu a mentální stimulace mohou silně ovlivnit jejich schopnost učení. Koně, kteří žijí ve skupinách na větších výbězích/pastvinách, jsou totiž schopni dešifrovat gesta člověka lépe než koně, kteří žijí sami a v menším výběhu. Sociální stimulace a interakce s jinými koňmi tedy zřejmě mohou pozitivně ovlivnit rozvoj jejich sociálních dovedností a potenciálně rozšířit i jejich schopnost komunikovat s lidmi.

Co je důležitější pro učení dovedností: Životní prostředí nebo vztah k majiteli/chovateli?

Cílem studie bylo zjistit, jak může životní prostředí koní a jejich vztah k osobě, která ho ošetřuje, ovlivnit jejich schopnost sledovat lidská ukazovací gesta. Za tímto účelem výzkumníci využili sociální média a s jejich pomocí zapojili do studie 52 majitelů 57 hobby koní na 26 soukromých farmách v jižním Finsku.

Z dříve uskutečněných výzkumů již víme, že koně mají schopnost rozlišovat lidské emoce a také schopnost identifikovat jim známé osoby, a to i když jsou maskované. Z výsledků těchto výzkumů nová studie vycházela.

Koně vybraní do studie – 29 klisen, 27 valachů a jeden hřebec ve věku 2 až 26 let – byli příslušníky různých plemen koní a všichni podstoupili takový rozsah výcviku, aby byli schopni bezpečně chodit na vodítku ve známém prostředí. 

Dvacet pět koní zařazených do studie žilo nejméně osm měsíců v roce ve skupinách s minimálně třemi členy. Dvanáct koní žilo ve dvojici s jedním dalším koněm a dvacet koní žilo bez přímého kontaktu s dalšími koňmi. Patnáct koní bylo ustájeno v režimu 24/7 ve výbězích, dvacet sedm v režimu 24/7 na pastvinách a dalších patnáct bylo ustájeno 24/7 převážně ve výběhu, ale mělo přístup na pastvu, a to až šest měsíců v roce.

Podmínky ustájení pro koně jsou v posledních letech předmětem intenzivních debat jak ve vědeckých kruzích, tak v rámci jezdecké komunity. Přesto se ale doposud s jistotou neví, jak může sociální a životní prostředí koně ovlivnit jeho chování vůči lidem.

Ukazovací test: Který kbelík si vybrat?

Všichni koně zařazení do studie nejprve prošli tréninkovou fází, v průběhu které se naučili, že najdou mrkev v zakrytém kbelíku. Poté byli jednotlivě zavedeni do známého prostoru jízdárny, kde našli dva zakryté kbelíky umístěné 1,5 metru od sebe a mezi kterými stál ošetřovatel.

U dvaceti osmi koní byl ošetřovatelem člověk, kterého koně už dobře znali. U zbývajících dvaceti devíti koní byl daný ošetřovatel jedním ze čtyř lidí, s nimiž se koně doposud nesetkali. Tyto čtyři osoby ale měly předchozí zkušenosti s tímto typem výcviku.

V rámci testu obsahovaly oba dva kbelíky mrkev. V rámci každého z testů udělal ošetřovatel náhodně jeden krok pouze k jednomu z kbelíků, podíval se na něj a ukázal na něj. Tým testoval padesát šest koní desetkrát, přičemž ošetřovatel nikdy neukázal na kbelík více než dvakrát za sebou.

Training-phase-and-Pointing-test-layout-a-Training-phase-a-b-training-phase-b-c.png

Vědci považovali volbu koně za správnou, pokud se kůň přiblížil za méně než jednu minutu do vzdálenosti 10 centimetrů od kbelíku, na který ukázal ošetřovatel. A jaké byly výsledky?

Známé versus neznámé osoby

Pokud byli testu přítomni ošetřovatelé, které koně znali, v 72 % případů koně úspěšně následovali jejich ukazovací gesta.

Překvapivé bylo, že úspěšnost se výrazně nelišila, když byl ošetřovatelem neznámý člověk. Zde byla úspěšnost 65 %. Zdá se pravděpodobné, že koně si v rámci testu rychle spojili přítomnost člověka s potravní odměnou, čímž byl eliminován stres nebo strach spojený s interakcí s neznámým člověkem.

Sociální prostředí, životní podmínky a věk: významný vliv na výkon

Oproti tomu sociální prostředí mělo významný dopad na míru úspěšnosti v daném testu. Celkově měli koně žijící ve skupinách 82% úspěšnost ve srovnání s 63% úspěšností těch, kteří žili o samotě. Ještě hůř dopadli koně, kteří byli ustájeni v párech. Ti měli úspěšnost pouze 57 %. Zdá se, že tato skutečnost by mohla být způsobena tím, že interakce s více koňmi jsou složitější a koně tak mohou zvýšit sociální kognitivní dovednosti a rozvíjet schopnost učení.

Životní podmínky také ovlivnily výsledky. Koně žijící na pastvinách měli v ukazovacích testech 79% úspěšnost ve srovnání s 64% úspěšností koní žijících střídavě ve výbězích a na pastvině a 62% úspěšností koní žijících v malých výbězích. Zdá se, že vhodné životní podmínky, které respektují etologické potřeby koní pást se, volně se pohybovat a činit vlastní rozhodnutí o svých aktivitách, má významný vliv. Pokud totiž koně žijí v prostředí, které jim nabízí možnost výběru, mohou si sami rozhodovat o svých aktivitách, může to mít dopad na jejich kognitivní schopnosti.

Věk byl rovněž velmi významným faktorem. Nejmladší koně měli v testech průměrnou úspěšnost 47 % oproti 86 % úspěšnosti nejstaršího koně ve věku 26 let. Jak je to možné? Starší koně mohou vynikat v reakci na lidské podněty, protože mají více zkušeností. Koně, kteří jsou ve vyšším věku se v průběhu svého života pravděpodobně setkali s širší škálou lidských gest, chování a interakcí. A právě to jim zřejmě umožnuje lépe porozumět lidským komunikačním signálům.

Oproti tomu pohlaví nemělo na výsledky testů žádný vliv, klisny, valaši i hřebec dosahovali srovnatelných výsledků.

a-Effect-of-the-social-environment-of-the-horses-on-their-success-in-the-pointing-task-b.png

Stimulujte mysl koní pro lepší učební dovednosti

Jak se zdá, je velmi důležité zajistit domestikovaným koním dostatek stimulů, a to jak sociálních, tak i těch z prostředí. Pokud tedy vaši koně žijí v malých výbězích nebo ve stáji a nemají dostatek sociálních kontaktů měli byste se snažit jim prostředí obohatit. Řešením mohou být hračky pro koně, škrabadla, nabízení obohacujících typů potravy. Zkrátka a dobře, omezte nudu a podněcujte mozkovou činnost svých koní, i když s nimi zrovna nejste.  

Studie „What drives horse success at following human-given cues? An investigation of handler familiarity and living conditions“ od Océane Liehrmannové, Camille Cosnardové, Veery Riihonenové, Alisy Viitanenové, Emmi Alanderové, Plotine Jardatové, Sonji E. Koskiové, Virpi Lummaaové a Léi Lansadeové byla publikována 19. dubna 2023 v časopise Animal Cognition a můžete si ji přečíst zde v původní anglické verzi.

Podobné články

Většina lidí nasedá na koně z levé strany. Pro jezdce zažitá a praktická záležitost, koně si zvyknou na všechno. Kdyby si však mohli vybrat, možná by…

Valach žárlí. Když se ke mně přiblíží jiný kůň, tak ho odežene. Tohle už jsem nejednou slyšela i zažila. Lidé běžně připisují koním komplexní emoce a…