Nechte koně, ať jsou koňmi
Moderní kůň byl domestikován kolem roku 2200 př. n. l. v oblasti na sever od Kavkazu a v následujících staletích se rozšířil v Asii a Evropě. Může se nám to zdát dávno, z hlediska vývoje druhu to ale zas tak dávno není. Vědci proto apelují na sportovní jezdce, aby umožnili svým koním žít přirozeně. I olympijský kůň má totiž podobné potřeby jako jeho nedomestikovaný předek.
Z pohledu evoluce neuběhlo příliš mnoho času od doby, kdy koně žili zcela divoce, bez kontaktu s lidmi. Jejich domestikace je z dlouhodobého hlediska pouhým mrknutím oka. To je důvod, proč musíme etologii koní v chovu i sportu zohledňovat .
I domestikovaní koně jsou stále z etologického hlediska těmi divokými koňmi ze stepí
Jako chovatelé koní jsme ze života koní odstranili většinu primárních příčin jejich stresu a starostí - chráníme je před predátory, zajišťujeme jim potravu i bezpečné prostředí. To ale nemění jejich základní etologické nastavení. Jejich prioritou je i dnes sociální kontakt, potřeba pohybu i reprodukčního chování a to bez ohledu na výzvy, které před ně v rámci jejich spotrovního využití klademe.
Koně, kteří sportují a jsou ustájeni v boxech, jsou sice chráněni před predátory, mají dostatek krmiva a úkryt před nepříznivým počasím, ale na druhou stranu čelí v každodenním životě jiným výzvám. a my bychom měli zohlednit, že mají vrozené reakce na prostředí, ve kterém se nacházejí. Přestože totiž my lidé prostředí ve kterém se pohybujeme vnímáme jako bezpečné, koně ho tak vnímat nemusí.
Život ve stádě
Základní potřebou koní je žít ve skupinách. Koně chtějí společnost, chtějí být součástí hierarchie ve stabilní skupině jim známých koní. Bez toho jsou koně nespokojení a někdy i velmi stresovaní. Především závodní koně jsou v dané souvislosti vystaveni vysoké míře stresu. Jsou přesouváni z jednoho místa na druhé, účastní se soutěží v prostředí plném nepředvídatelných stimulů a potkávají koně a lidi, které neznají.
To ale neznamená, že by se koně neměli zúčastnit závodů. Znamená to, že by lidé měli respektovat etologické potřeby koní, měli by se snažit je uspokojit a také koně dobře připravit na život, který ve sportu povedou. Právě těmto aspektům bychom měli věnovat mnohem více pozornosti. Koně potřebují být adekvátně připraveni na výzvy, které účast na sportovních utkáních přináší a měli by se systematickým tréninkem naučit, jak se s nimi mají vyrovnat.
Vzájemná péče
Velmi významnou etologickou potřebou koní je pečovat o sebe navzájem a toto chování by jim nikdy nemělo být odepřeno. Koně jsou i v moderním světě koňmi a potřebují žít koňský život, neměli by proto žít v boxu bez možnosti kontaktu s ostatními koňmi. Pokud to není možné, měli by jezdci každý den trávit čas péčí o své koně každý den a soustředit se na oblast krku a kohoutku, kde se koně rádi vzájemně drbou v rámci vzájemných interakcí. Studie naznačují, že tento typ péče ze strany člověka může fungovat jako náhražka kontaktu mezi koňmi a navíc to může posílit vztah mezi vámi a vaším koněm.
Výběh, pasení se a zkoumání
V přirozeném prostředí koně tráví minimálně 55–60 % svého času vyhledáváním kvalitní pastvy a pasením. I elitní sportovní koně by proto měli mít možnost trávit alespoň část dne pastvou. Přestože lidé, zvláště ti ve vrcholovém sportu, obvykle věnují pozornost každému detailu výživy svých koní, zapomínají na podstatnou součást jejich etologie. Přežvykování. Koně potřebují dostatek sena nebo pastvy, aby mohli požadovaných 55 % svého času trávit příjmem potravy.
Koně také rádi zkoumají prostředí. Jsou zvědaví, i to je jejich základní potřeba. Potřebují zkoumat své prostředí, i když je to třeba jenom nakládací rampa. Dopřejte tedy koní možnost seznamovat se neznámými podměty a dejte jim čas, aby všechny zajímavé podněty a stimuly mohli v klidu prozkoumat.
Strach a útěk: není to jejich chyba!
Koně byli a jsou lovená zvířata. Vyvinuli se tak, aby byli schopní rychle reagovat na nebezpečí. Všechna domestikovaná zvířata, včetně krav a prasat, mají výrazně vyvinutou amygdalu, část mozku, která kontroluje reakce na nebezpečí. Domestikace nebyla schopná utlumit přirozené biologické reakce koní a to vždy to musíte brát v úvahu. Pokud se kůň cítí ohrožen, jeho reakcí bude útěk.
I když můžete útěkové reakce koní utlumit tréninkem, strachové reakce nelze nikdy zcela odstranit. A to někdy vede k nehodám způsobeným nepředvídatelným chováním. Tyto nehody ale nejsou chybou koní, koně jen reagují jako koně, milióny let lovená zvířata.
Závěrem
Koně mají v sobě hluboce zakořeněné biologické a etologické potřeby, které během domestikace nezmizely. Když se život domestikovaných koní, včetně managementu sportovních koní, s těmito potřebami nepotkává, vede to ke špatnému welfare koní a rozvoji nežádoucího chování, jako např. tkalcování či klkání.
Jezdci a majitelé koní by měli brát v úvahu potřeby koní a také aktivně využívat vědecké poznatky tak, aby zlepšili management a trénink koní. Více informací a empatie, lepší život koní.
Galerie
Co myslíte? Mohla by mít na chování koní a jejich vztah k lidem vliv skutečnost, že jejich jezdci a ošetřovatelé jsou příslušníky jednoho určitého…
Většina lidí nasedá na koně z levé strany. Pro jezdce zažitá a praktická záležitost, koně si zvyknou na všechno. Kdyby si však mohli vybrat, možná by…