Nicméně možná to není zase až tak nevysvětlitelné. Věda může být schopná exaktně popsat to, co se odehrává mezi jezdcem a koněm. Konkrétně tým italské univerzity v Pise pod vedením profesora Paola Baragliho, DVM, Ph.D., který s koňmi sám vyrůstal a celoživotně se jim a jejich chování věnuje. Studie ukazuje, že koně jsou mnohem uvolněnější, když jsou obklopeni „svými“ lidmi, a že se s nimi snaží komunikovat. Navíc koně jsou schopni rozpoznat lidské pocity a emoce a vcítit se do nich. Lidé a koně si prokazatelně dokážou vytvořit silné pouto, tak silné, že se vzájemně přizpůsobí i jejich srdeční frekvence. 

„Podobně jako psi i koně si dokážou vybudovat vztah s lidmi, se kterými se pravidelně setkávají,“ říká Baragli. „Vztah je založen na subjektivních zkušenostech a specifických vzpomínkách z každého setkání a je jedno, zda to bylo setkání dobré nebo špatné, vždy zanechá stopu. Naším cílem by tedy vždy mělo být budování pozitivního vztahu. Musíme mít na paměti, že kůň si o nás vytváří obrázek na základě našeho jednání a podle toho si nás zařadí. To se zejména ukáže, dojde-li na fyzický kontakt,” dodává. „Jen těžko si lze představit nějakou aktivitu, při níž by mezi člověkem a koněm nedocházelo k fyzickému kontaktu. Vztah se začíná vytvářet právě na jeho základě,” říká Baragli. „Informace, které vnímáme tělem, automaticky používáme k odhadování dalšího pohybu partnera; tělesný kontakt je základem pro emocionální propojení mezi dvěma osobnostmi navzájem – mezi člověkem a koněm.”

Tým profesora Baragliho úzce spolupracuje s týmem bioinženýra Antonia Lanaty, Ph.D., (taktéž z univerzity v Pise, z centra výzkumu E. Piaggia) na vytvoření testovací pomůcky, která by dokázala podávat vypovídající informace o vzájemných emocích koní a lidí. Společně vytvořili chytré oblečení, trička pro lidi a speciální obřišník pro koně. Tyto textilie jsou propleteny spojovacími vlákny se zabudovanými elektrodami.

Nejenže je toto oblečení pohodlnější pro nošení než objemné přístroje monitorující srdeční funkci, ale jsou i přesnější. U triček i obřišníků je nezbytné použít správnou velikost tak, aby se elektrody dotýkaly určitého místa na těle. Chemické propojení mezi elektrodou a tělem, potřebné pro správné monitorování, se tvoří z potu. Načtená data se následně přenášejí do mobilního zařízení, ve kterém mohou být analyzována.

Baragli a Lanata použili výše popsané vybavení při sledování srdeční aktivity jedné klisny a jedenácti lidí. V okamžiku, kdy byli kůň a člověk odděleni (klisna v boxu a člověk na chodbě nebo ve vedlejším boxu), jejich srdeční aktivita – indikátor emocí – byla velice rozdílná. Ale v okamžiku, kdy byli oba v jednom boxu a klisna se mohla pohybovat v blízkosti člověka, volně se ho dotýkat a nasávat pachy, srdeční tep obou začal být jednotný. Podle Baragliho je možné tento jev považovat za důkaz o emocionálním propojení člověka a koně.

Nedávno oba vědci provedli podobný test s vice koňmi a lidmi a pozorovali, jak a zda vůbec koně reagují rozdílně na osoby jim známé a neznámé. V tomto případě nebyla zaznamenávána srdeční aktivita lidí, ale pouze koní. Všech 23 koní, kteří byli součástí studie, vykazovalo velké rozdíly mezi údaji získanými při kontaktu s lidmi, které znali a při kontaktu s cizími. Zejména jejich tepová frekvence se měnila tak, že poukazovala na velmi pozitivní emoce a relaxaci ve chvílích, kdy byli ponecháni ve společnosti známých lidí, s nimiž mají dobré zkušenosti a vztahy.

Závěr zní: „Jsme schopni potvrdit, že koně odlišně reagují na známé a neznámé lidi.” Podle členky týmu Laury Contalbrigo, DVM, Ph.D., je reálně možné správnou interpretací fyziologické aktivity poznávat koňské emoce a jejich náladu. Baragli k tomu dodává, že emoce koní a jejich nálada mohou být odvozené od těch našich.

V jiné studii pustili vědci studentům vysoké školy hororový film a zábavný/relaxační film. V průběhu promítání odebrali vědci pachové vzorky potu, které následovně nechali očichat sedmi koním. Koně projevili vzrušené emocionální reakce na všechny vzorky lidí s emocionální reakcí na shlédnutý horor. „Tímto jsme otevřeli nové dveře dalšímu výzkumu,” říká Baragli. „Znamená to, že emoce mohou být a jsou vnímány a kopírovány napříč jednotlivými druhy? Podle našich stávajících poznatků ano, mohou a jsou.”

Podle dalšího výzkumu tohoto týmu se i koně pokoušejí s člověkem komunikovat, i když jen jemně a v náznacích. Vědci pozorovali třicet koní, kterým nechali na stole mrkev tak, aby na ni nemohli jednoduše dosáhnout. Když byli koně sami, pokoušeli se různými způsoby mrkev posunout a dosáhnout na ni. Když byl v místnosti přítomen člověk, většina koní pouze očima nadále sledovala mrkev, a zároveň jedním uchem kontrolovala a snažila se komunikovat s přítomným člověkem. Koně rozdělili svou pozornost mezi mrkev a člověka a naznačovali mu, že potřebují pomoc se získáním mrkve. „Koně nepotřebují otáčet celou hlavu, aby se pokusili získat naši pozornost,” říká Baragli. „Navíc se většinou nesoustředí pouze na jednu věc. Multitasking byl vždy zásadní pro jejich přežití!”

Všechny výše uvedené studie potvrzují názor, že lidé si mohou vytvořit specifický vztah s koněm, a to postupně dennodenními společnými aktivitami. Ale aby to byl vztah pozitivní, je třeba všechna společná setkání a práci vést v pozitivním duchu, dodává Baragli. 

Samozřejmě, aby kůň byl schopen porozumět vašim emocím a navázat s vámi vztah, je potřeba starat se o jeho zdraví a pohodu. Špatné podmínky mohou významně ovlivnit schopnost koně zachytávat vaše signály. „Pokud se cítíte psychicky vyčerpaní, vaše schopnost vnímat emoce a nálady druhých je slabší a může i úplně zmizet. U koní je to úplně stejné,” uzavírá Baragli.