Koně praváci, koně leváci

13. 7. 2009 Dominika Švehlová Autor fotek: Dominika Švehlová, Kateřina Holá

Žádný tvor není dokonale symetrický, ani člověk, ani kůň. Zatímco u lidí se podstata asymetrie (laterality) poměrně důkladně zkoumá, u koní je stále velkou neznámou – přestože se s ní coby jezdci a trenéři setkáváme dnes a denně.

Praváctví a leváctví u lidí

Mezi lidmi je v současné době asi 85 % praváků, čili jedinců, jejichž pravé končetiny jsou „šikovnější" než levé.

Proč?

Na to, zda je leváctví (a tedy i praváctví) dědičné, získané nebo dokonce zda se jedná o mozkovou poruchu, panují dodnes rozdílné názory. Většina z nich se však kloní právě k dědičnosti, přestože se neví, jak se tato „vlastnost" skutečně dědí. Uvádí se, že dva leváci budou mít potomka leváka s 3-4krát vyšší pravděpodobností, než dva praváci.

Lateralita je dominance nebo preference jedné strany. U lidí souvisí s rozdílností funkce pravé a levé mozkové hemisféry a nejedná se pouze o funkci rukou, ale i nohou, očí, uší či dokonce tvaru orgánů.

Ambidextrie, ambilateralita: někteří jedinci mají obě strany těla (ruce...) stejně šikovné.

Předpokládá se, že lateralita je u lidí dána dominancí jedné poloviny mozku, hemisféry. Protože každá polovina mozku „řídí" opačnou polovinu těla, u praváků je dominantní levá hemisféra.

Proč?

Možná proto, že v ní sídlí „centrum" řeči. Od té doby, co lidé začali mluvit a manuálně pracovat, vyžadovalo to lepší výkon mozku a soustředění jedné činnosti do jedné hemisféry bylo účinnější, než její rozdělení do dvou hemisfér. Když se levá polovina mozku specializovala na řeč, převládla u lidí pravorukost. Předpokládá se, že leváci mají obrácené i umístění center pro motorické činnosti. Ostatní primáti nemají vyvinutou řeč, a proto by se u nich neměla vyskytovat preference pravé ruky - což odpovídá výzkumům.
(Celou řadu dalších teorií vzniku praváctví a leváctví u lidí najdete například na stránce http://www.levaruka.cz/levactvi/.)

I zvířata mají své „leváky"

Jenže... I němé tváře mohou preferovat jednu stranu svého těla. Vědci zjistili, že v populaci mnohých obratlovců se často najde menšina, cca 10 až 35 %, která dává přednost opačné polovině těla než zbytek druhu.

Proč?

Leváctví (sinistralita, left-handedness), někdy také levorukost, je taková lateralita, kdy daný jedinec, levák, má levou ruku obratnější než pravou. Opakem je praváctví či pravorukost (dextralita, right-handedness).

Jedna teorie říká, že je to vlastnost zvířat žijících ve skupinách. Dominance jedné strany těla předurčuje jedince k tomu, že bude při útěku zatáčet na jednu stranu (což, jak se za chvíli dozvíme, je i případ koní). Pokud budou ve skupině převažovat jedinci s dominantní pravou stranou, poběží (poplave, poletí...) celá skupina doprava; a my víme, že v případě ohrožení života je v množství a pospolitosti skupiny větší šance přežít. U zvířat žijících samotářsky je údajně preference stran rozdělená zhruba půl napůl...

Ale výzkumy jdou i dál; některé uvádějí, že například papoušci upřednostňují uchopení potravy do levého pařátku, polární medvědi zabíjejí kořist levou tlapou, pokusní potkani preferují také jednu tlapku pro mačkání páčky, která jim otevře cestu za potravou.

Svět zvířat by jistě nabídl mnohem více příkladů, ale my se podíváme na koně; u nich nás totiž případná preference jedné strany bude zajímat i prakticky: z hlediska ježdění i ostatní manipulace.

Hříbě při pasení přednostně vystrkuje dopředu jednu přední nohu.Asymetrický kůň

I koně se (podle převládajících teorií a pozorování) rodí s přirozenými předpoklady pro asymetrii pohybu a vývoje; i koně jsou tedy rození „praváci" či „leváci" - nebo je to jinak? Zkusme se nejdříve zamyslet, kdy se u koní projeví asymetrie:

  • Například je jen málo mladých, čerstvě obsednutých koní, kteří se na obě ruce pohybuje stejně šikovně. Nebo se některým vůbec nechce na jednu nohu naskočit do cvalu.
  • Drezurní jezdci vědí, že skoro každý kůň se na jednu ruku pohybuje hůř, hůř se ohýbá, má méně prostorné kroky. Však celý drezurní výcvik je vlastně o narovnávání koně, které snad nikdy neskončí a stačí, aby kůň měl chvíli jezdeckou přestávku a jeho křivost se zase zvýrazní.
  • Parkuroví jezdci vědí, že mnozí mladí koně mají problém doskočit za skokem na jednu nohu, že při nájezdu na překážku z jedné ruky dělají kratší cvalové skoky.
  • Dostihoví trenéři zase vědí, že někteří koně dosáhnou lepších časů, když běží dostih na určitou ruku (většinou na levou, proto je i většina dostihových drah levotočivých).
  • Už narozené hříbě při první pastvě vystrkuje dopředu častěji jednu přední končetinu než druhou. Kopytáři by mohli vyprávět o „pastevních kopýtkách" hříbat - stejně tak i o asymetrii kopyt dospělých koní.
  • Sledováním svých miláčků majitel možná zjistí, že koně upřednostňují jednu stranu i při lehání a vstávání.
  • A dobří pozorovatelé si možná všimli i toho, že vylekaní koně mají tendenci se otáčet na jednu stranu (většinou levou).
  • Vědci šli ještě dál. Například že upřednostňování jedné strany by mohlo mít spojitost s pohlavím koně nebo třeba s jeho emocemi. K těmto pokusům je ještě vrátím v druhém díle článku.

Jsou koně praváci nebo leváci?

U zvířat, a tedy i koní, není odpověď tak jednoduchá, jako u lidí - protože nemají ruce, kterýma by psala. Takže, v první řadě je třeba definovat, jak se projevuje kůň „pravák" a jak kůň „levák". A tady narazíme na problém: každý to definuje jinak.

Takže to vezměme z jiné strany. I přes rozdílné definice a teorie vzniku laterality u koní, se vědci, jezdci i trenéři shodnou, že koně se většinou snadněji otáčejí doleva.

Proč?

Odpovědět lze zatím bohužel čistě teoreticky a řekla bych, že i velmi spekulativně. Můžete si vybrat:

  • Jedna teorie říká, že koně utíkající doleva dělají pravýma nohama delší kroky, proto jsou pravé nohy jsou šikovnější a koně „praváci".
  • Zastánci tzv. „diagonality" (že pohyb koně se skládá z navzájem spojeného pohybu vždy dvou diagonální = protilehlých končetin) zase tvrdí, že kůň stáčející se v běhu doleva má dominantní diagonálu pravá zadní a levá přední. Levá přední noha totiž „sahá" nejvíce dopředu. Protože však v diagonále je vždy dominantní zadní končetina, a ne přední, je to známka dominance pravé zadní nohy a proto je takový kůň vlastně „pravák".
  • A další odborníci zase říkají, že kůň upřednostní otáčení doleva proto, že jeho šikovnější levé nohy dokážou lépe podržet tělo při obratu vlevo.
  • Takže zmatek v tom, co je u koní „pravák" a co „levák", bychom měli. Ale je tu další nejasnost: Má dominance jedné strany těla koně podstatu v dominanci jedné hemisféry mozku, jako u lidí? Než na to odpovíme, pojďme se ještě podívat na další důležitý aspekt laterality koní: na jejich přirozenou křivost.

    První jezdecké přikázání: koně nenarovnáš

    Už mnoho staletí je o jezdeckých koních známo, že jsou křiví. Snadno se ohýbají na jednu stranu a naopak „padají po pleci" na druhou. Říká se, že jednu stranu mají „snadnější", druhou „tužší". Na jednu ruku dělají krásné kroužky, ale mají tendenci je zvětšovat. Jakmile chcete jezdit na druhou ruku, začne horor. Kůň se ne a ne ohnout, usekává rohy, místo krásně vykresleného kruhu by se nejraději snad točil na místě. Ve cvalu pak často jde zádí dovnitř, což je dobře vidět především na dlouhé stěně.

    Křivost koně se tedy projevuje tím, že je jakoby ohnutý a celý otočený tak, aby jedna jeho diagonála končetin šla „v zástupu za sebou". Ta pak tělo koně podepře, nese a sune. Dalo by říct, že je dominantní? Častěji je to diagonála levá zadní / pravá přední - ale nemluvili jsme před chvílí o tom, že jisté teorie z jiného důvodu považují za dominantní právě opačnou diagonálu? Jak říkám, zmatek.

    Vraťme se ale k tomu, co opravdu víme. Ve skutečnosti kůň není na jedné straně tužší ve fyzickém nebo mechanickém smyslu. Jeho svaly se dokážou na obou stranách pěkně natáhnout - stačí si ho párkrát „naohýbat" za mrkví a uvidíte, jak snadno otočí hlavu na obě strany skoro až ke slabině. Jeho jednostrannost je dána reflexně. Při pohybu se totiž zcela bez vědomí a přemýšlení zřetězí mnoho nervosvalových akcí, které mají na svědomí hladký průběh daného pohybu. A na jednu stranu je ten průběh pohybu z jezdeckého hlediska „hladší, lepší", než na druhou, kde je „ztuhlejší, neochotnější, těžkopádnější". Takže to není ve svalech, ale v celém nervosvalovém řízení, kde hraje důležitou úlohu mícha. A protože drezurní výcvik se soustředí na narovnání koně, nemůžeme ho z tohoto hlediska nazývat „protahováním" nebo „uvolňováním", ale spíš promyšlenou "nervosvalovou fyzioterapií", která učí nejen svaly, ale i nervy koně pracovat symetricky. Hloupý příklad, ale budiž: Učili jste se někdy psát svojí „nešikovnou" rukou? Pokud ano, víte, jak je to těžké, jak dlouho to trvá a jak rychle se to zapomene, pokud se to neprovádí pravidelně. Vzpomeňte si na to, když budete „narovnávat" svého koně.

    A jsme u staré známé otázky: Proč je kůň křivý?
    A nebo: Má křivost pro koně nějaký význam?
    Právě o tom si řekneme ve druhé části textu, která vyjde na Equichannelu tento pátek.

    Zdroje informací, z nichž jsem čerpala a kde si i vy můžete přečíst o problematice letarality mnohem více podrobností.

    Levaruka.cz/leváctví - poměrně podrobné informace o lateralitě u lidí, včetně historie a teorií jejího vzniku (česky)

    Dejavu články: leváctví - další informace o leváctví u lidí, spekulace o mozkových poruchách leváků a odkazy na další odborné články na toto téma (česky)

    Why There Aren´t Right-Handed Apes - text o tom, že lateralitu u lidí ovlivňuje řeč (anglicky)

    Proč jsou na světě leváci? - článek popisující počítačové pokusy a jednu z teorií o významu laterality u zvířat žijících ve skupinách (česky)

    Equine Assymetrical Dexterity - pojednání o asymetrii koně, diagonalitě, dominanci jeho zadních nohou a o jedné teorii laterality u koní (anglicky)

    Wikipedia: Natürliche Schiefe - přirozená křivost koně z jezdeckého hlediska, názorné kresby, fotky (německy)

    James R. Rooney: The Lame Horse, vyd. The Russell Meerdink Company, Ltd., 1998 (anglicky)

    Podobné články

    Všichni milujeme koně, ne všichni jsme ale náctiletí nadšenci bez zábran, ne všichni máme bojovného sportovního ducha. Někteří z nás jsou od přírody…

    Dne 19. února 2022 proběhla první chovatelská akce roku 2022 a jednalo se o tu téměř největší. Již tradičně se do píseckého hřebčince sjeli chovatelé…