Baroque Art se vydařilo
Hned po ránu jásám, předpověď rosničkářů vyšla, slunce září, obloha je vymetená-to se bude pěkně fotit Barokní mistrovství! Už se těším na jezdce i pestrobarevnou podívanou. Česká barokní společnost původně chtěla tuto akci uskutečnit již na jaře, ale kvůli vytrvalým dešťům ji přeložila až na 22. srpen-a termín tentokrát vybrala dobře!
Na Císařském ostrově finišují poslední úpravy, běháme podle pokynů rozhodčí a přemisťujeme písmena u drezurního obdélníku (ještě dobře, že nikdo nehodnotí naše chody, vznos a přilnutí :o)! Přesně v 10 hodin nastupuje desítka dvojic k první soutěži - drezuře Z3. Natalie Rychtaříková, Filip Minařík a Jana Kubálková pečlivě sledují každou dvojici. Baroko zde evokují vlastní či zapůjčené kostýmy, koně jsou všech možných plemen, úroveň předvedení je různá, ale přátelská nálada zbavuje trémy lidi i koně. Z deseti dvojic nakonec devět postoupilo do dalšího kola - küru.
Pastvou pro oko se stala další soutěž - baroque classic vypsaná pouze pro koně barokních plemen. Bohužel se majitelé těchto divácky atraktivních plemen koní asi zalekli názvu či ježdění v kostýmu a na soutěže nedorazili. Soutěž tak zachraňovala čtveřice starokladrubských koní, jeden bělouš a tři vraníci, ovšem tito ostřílení matadoři okamžitě uchvátili jak porotu, tak diváky. Samozřejmě všichni postoupili do küru, ve kterém byly povoleny jakékoli atraktivní prvky - viděli jsme vzpínání, poklonu, španělský krok, ale i velmi pěkné jízdy na úrovni L drezury. Starokladrubáci však s přehledem opanovali celé pole.
Pořadí bylo následující:
Další soutěží bylo pas de deux (lze přeložit jako „tanec ve dvou") čili maximálně sladěná jízda dvojic. Zde se představily tři páry, u poroty nejvíce zabodovala dvojka strakošů - West s T. Vidímskou a Corona s A. Reinbergerovou. Koně kromě velmi pěkné úlohy předvedli i piafu, úklonu, vzpínání nebo španělský krok. Stříbro si odnesla dvojice slatiňanských dam I. Hejlová - Sacramoso Mantova X a P. Kašparová - Solo Elea XXII a bronz za rychle secvičené pas de deux obdržela A. Kašparová - Rodeo a D. Kiliánová - Fram. Slunce však už nemilosrdně pálilo, nejlépe bylo divákům ve stínu na tribuně. Závodníci začali na vlastní kůži pociťovat, jak nepohodlné byly těžké sametové šaty (a to neměly jezdkyně spodničky ani korzety, jinak by to asi bylo k nepřežití!). Baroko je sice pěkné pro oko, ale jinak pěkná fuška :o)!
Poslední soutěží byl barokní pentatlon, aneb neobvyklá jízda zručnosti. Téma bylo jasné - Den v životě barokní šlechtičny (šlechtice). Soutěžící dostali k ruce několik sluhů, které (k jejich velké radosti :o)) mohli peskovat a honit. Vítané byly i herecké etudy a viděli jsme několik vystoupení, která by směle mohla do jisté soutěže talentů :o)! Nejvíce okouzlující byl Ing. Dvořák s blonďatými lokýnkami (ne, nenechal si vlasy pro tuto speciální příležitost nastřelit, spokojil se se slušivou parukou) a po zásluze získal titul Nejbaroknějšího šlechtice. Nejbaroknější šlechtičnou byla vyhlášena P. Placáková a za vtipné herecké ztvárnění opilé dámy byla ještě odměněna A. Kašparová.
ČBS zaslouží pochvalu za klapající organizaci a také za dvě atraktivně vyplněné přestávky (A. Reinbergerová vystoupila s Coronou na dlouhých otěžích a J. Moutelíková vedla sedlový tandem a to z dámského (!) sedla. V nezvyklé roli komentátorky se na výtečnou uvedla právě Johana Moutelíková, kterou spíše znáte z vystoupení ČBS. (A za nejlepší výkon kokrhajícího kohouta, který budil soutěžící v pentatlonu, by zasloužila zvláštní ocenění :-)!
Neobvyklá podívaná měla divákům přiblížit stále oblíbenější barokní ježdění, což se jí podařilo. Příště se tedy ničeho nebojte a určitě přijeďte, zažijete věci nevídané a uslyšíte věci neslýchané!
Galerie
Jan Němec: Radost je základem
Jan Němec je nejen vynikající klasický drezurní jezdec, ale je i výjimečně kvalitní trenér, který ctí zásady „staré školy“ a používá pouze metody…
Paul Belasik je jedním z nejvýraznějších a nejefektivnějších obhájců klasických principů a drezury „přátelské ke koni“. Je autorem sedmi knih…