Odloučení od matky, definitivní přechod na rostlinnou stravu a zařazení se do věkově uniformního stáda představují u domestikovaných koní dramatickou změnu, srovnatelnou snad jen s ukončením nitroděložního života v okamžiku porodu. Specifické podmínky tohoto zaužívaného systému působí na mladý organizmus v podobě řady faktorů, mezi které patří i mikroorganismy a paraziti specifičtí pro velké skupiny koní jedné kategorie. Ještě větším problémem bývá více či méně intenzivní výživa, kdy je obtížné rozpoznat a respektovat požadavky jednotlivých koní.

Očkování a odčervení

Před zařazením odstávčete do stáda je vhodné provést vakcinaci a revakcinaci proti chřipce a tetanu některou z kombinovaných vakcín. Vakcinace „pod matkou", tedy v období klidu a nízkého infekčního tlaku, umožní optimální nastolení imunity proti cílovým onemocněním. V této souvislosti si však musíme uvědomit, že hříbě je schopno plnohodnotně reagovat na vakcinaci až po 3. nebo ještě lépe 4. měsíci věku. Na vakcinaci a revakcinaci máme tedy jen omezenou dobu 5. a 6. měsíce věku. Jinak je nutno odložit vakcinaci až na období po odstavu, a to na dobu, kdy se hříbě již vyrovnalo se stresem doprovázejícím odstav a kdy se také u něho ustálila imunologická rovnováha s novým prostředím. To může trvat i několik měsíců a po tuto dobu nebude hříbě chráněno, především proti tetanu, což jednoznačně určuje tuto variantu jako méně vhodnou.

Samozřejmostí by rovněž měl být již probíhající odčervovací program. V úvahách při sestavování odčervovacího programu bychom měli vycházet z několika základních předpokladů:

1. Odčervení hříbat a mladých koní je do značné míry odlišné od odčervení koní dospělých.
V období kolem odstavu by měl být program zaměřen zejména na kontrolu škrkavek, které jsou nejčastějším a nejzávažnějším parazitem mladých koní do 2 let věku. Vzhledem ke stále častějšímu výskytu tzv. mectin rezistentních škrkavek je vhodné používat u hříbat a odstávčat spíše benzimidazolové preparáty - mebendazol (Telmin), fenbendazol (Panacur) - nebo pyrantel (u nás pro koně neregistrován, avšak přesto dostupný (Exodus, Strongid apod.). Přípravky na bázi ivermectinu (Equalan apod.) či moxidectinu (Equest) by měly být u této věkové kategorie použity v menší míře, a to zejména ke kontrole malých strongylů, případně žaludečních střečků v období po náletu dospělců a nakladení vajíček (k tomu dochází koncem srpna a v průběhu září). Při této příležitosti je vhodné použít spíše kombinované preparáty obsahující i praziquantel (Equest Pramox, Equimax) a pokrýt tak případnou invazi tasemnic.

2. Moderní odčervovací přípravky mají extrémní terapeutickou šířku, tzn. jejich toxické působení na organismus je, ve srovnání s jejich účinností vůči parazitům, zanedbatelné až nulové. Veškeré obavy z „chemie" a jejího škodlivého působení na ošetřované koně jsou tedy liché. Co je horší, podobné názory, zaplavující internetové diskuze, odvádějí pozornost od skutečného problému, kterým je:

3. strmý nárůst rezistence řady parazitárních druhů k antihelmintikům. Tento fenomén je součástí širšího problému rezistencí, zahrnující i bakterie a antibiotika. Řešením je zásadní změna v přístupu k používání všech léčiv určených proti živým původcům onemocnění. Jedním z kroků ke změně jsou pravidelná koprologická vyšetření.

Výsledky koprologického vyšetření je nutno interpretovat poněkud odlišně než např. výsledky bakteriologického vyšetření.

• V případě bakteriologie odebíráme vzorek většinou z již probíhajícího infekčního procesu, s cílem zjistit optimální antibiotikum k úplné likvidaci původce.
• Koprologické vyšetření se provádí preventivně, přičemž se odebírají vzorky v naprosté většině od klinicky zdravých jedinců.

Konečným cílem vyšetření není totální eliminace parazitů, což není ani možné, ani žádoucí, ale zmapování parazitofauny daného chovu tak, aby byla zvolena optimální anthelmintika a preventivní opatření, tzn. vlastní odčervovací program. Opakovaná vyšetření ověřují účinnost zvolených opatření. Cílem celého programu je udržení rovnováhy mezi parazity a hostiteli v takové poloze, kdy nedochází k onemocněním či jiným negativním projevům v důsledku parazitární invaze.

Snížená imunita následkem stresu a její důsledky

Po sestavení stáda, často svezením hříbat z nejrůznějších lokalit, dochází vlivem stresu a zvýšené koncentrace různorodé mikroflóry k typickým projevům adaptačního procesu, jako např. výtoky z nosu a očí, občasný kašel a zduření podčelistních mízních uzlin. Jedná se většinou o infekci Streptococcus equi, subsp. zooepidemicus. Tento stav většinou nevyžaduje ošetření a lze ho považovat za přirozený průběh získávání kolektivní imunity.

Případy s vysokou horečkou nebo výraznými klinickými příznaky je nutno léčit antibiotiky. Infekce Streptococcus equi subsp. equi způsobuje hříběcí - onemocnění s vážnějším průběhem a vysokými teplotami, které je vysoce nakažlivé, tedy rychle se rozšíří mezi odstávčaty i do okolí. Při léčení hříběcí se doporučuje ponechat nemoci volný průběh, pouze se symptomatickou léčbou. Aplikace antibiotik může způsobit vleklý průběh s tvorbou abscesů v různých orgánech, tzv. bastard strangles. Tato komplikace je popisována zejména v americké literatuře a zůstává otázkou, zda je reálným nebezpečím i ve středoevropských podmínkách vzhledem k velmi nízké frekvenci zachycených případů. Je tedy na zvážení, zda se při těžším průběhu zříkat antibiotické léčby.

Častým hromadným onemocněním odstávčat a ročků v hříbárnách bývá trichofytóza, dříve označovaná jako herpes tonsurans (opar lysivý). Toto obstarožní pojmenování mělo za následek doposud trvající zmatení pojmů herpes virus a herpes alias trichofytóza.

Herpesviry způsobují respirační, nervové a zejména reprodukční problémy a nemají nic společného s plísňovým kožním onemocněním. Původcem trichofytózy koní je Trichophyton equi. Nemoc se projevuje vylysalými okrouhlými skvrnami a je nesvědivá, což je důležité z hlediska diferenciální diagnózy. Díky tomu můžeme trichofytózu odlišit od např. parazitárních problémů, které bývají doprovázeny výrazným svěděním. Léčba spočívá v lokálním ošetření postižených míst Imaverolem, nebo jiným protiplísňovým prostředkem (Mykoseptin, Canesten). Vakcinace živou vakcinou je poněkud kontroverzním opatřením. Jednak vzhledem k častému výskytu lokálních reakcí, tak i k udržování zamoření prostředí vakcinačním kmenem, který pasážováním na vnímavých jedincích nabývá na virulenci (schopnosti vyvolat onemocnění). Je nutno rovněž zdůraznit, že nebezpečnost koňské trichofytózy pro personál je nesrovnatelně nižší, než v případě trichofytózy skotu, vyvolané T. verrucosum, který u lidí způsobuje těžké onemocnění vyžadující intenzivní léčbu.

Výživa odstavených hříbat

Jedním z nejdůležitějších problémů v období po odstavu je výživa. Nedostatek nebo častěji přebytek či nerovnováha v obsahu jednotlivých živin mají pestrou škálu následků. Podrobný rozbor jednotlivých problémů, zapříčiněných nesprávnou výživou, by vydal na několik obsáhlých pojednání a byl již řešen v jednom z předchozích článků. Je však nutno zmínit nejčastější a nejzávažnější skupinu, kterou jsou vývojové ortopedické poruchy - Developmental Orthopaedic Diseases (DOD), mezi které patří mimo jiné physitis, flexní deformity, osteochondróza, ale i spinální ataxie.

Na rozdíl od úporně přetrvávajícího názoru o překrmování bílkovinami jako hlavní příčině bývá nejčastějším problémem nadměrný přísun energie ve formě lehce stravitelných glycidů v podobě jadrného krmiva. Doporučením bývá většinou dieta s vysokým obsahem vlákniny a nízkým obsahem glycidů. Při řešení je nutno vzít v úvahu i plemennou příslušnost a individuální genetické dispozice k rychlému růstu.

Nezanedbatelnou roli v prevenci DOD hraje i kvalitní podkovářská péče (pozn. podkovář = odborník v oboru péče o kopyta, abychom se vyhnuli konjunkturálním terminologickým novotvarům). Je sice pravdou, že v období po odstavu bývá již pozdě na zásadní ovlivnění vad postoje, na druhé straně v žádném případě neplatí, že by v tomto období už nešlo nic pokazit. Naopak, žádná nebo nesprávná korektura může významně přispět k rozvoji některých DOD.

Veterinární problematika v období kolem odstavu je velmi široká a různorodá, avšak věnujeme-li přiměřenou pozornost několika hlavním kritickým bodům, můžeme se poměrně snadno vyvarovat nejčastějších problémů a zajistit tak zdravý vývoj svého koně, což je základní předpoklad pro naplnění našich chovatelských cílů.