Německo, Holandsko i Belgie nabízí nepřeberné množství hřebců, ze kterých si český chovatel může vybrat. Než se ale rozhodne pro připouštění ze zahraničního hřebčína, měl by znát, případně si zajistit několik základních věcí.

Předně - klisna musí být zapsaná do některé z německých plemenných knih. Hřebec, který ji má připustit, pro tuto knihu musí být licentován. Většina kvalitních hřebců je licentována pro víc než jednu plemennou knihu, takže to nepředstavuje významné omezení a máte z čeho vybírat. Například hřebec Cola (Contender/Lasino/Corleone) z hřebčína Sprehe, který bude v letošním roce působit v našem chovu (psali jsme o něm nedávno), je uchovněn hned pro několik plemenných knih: knihu českého teplokrevníka, oldenburga, westfálského teplokrevníka, rýnskou a meklenburskou plemennou knihu, dále pro německého sportovního koně a Svaz chovatelů německého koně. A není sám, v seznamu hřebců jednotlivých hřebčínů najdeme vždy, pro které plemenné knihy je hřebec uchovněn. Ale pozor, někdy se může stát, že hřebec uchovněn pro českého teplokrevníka je, ale nemá to uvedeno, v tu chvíli musí majitel klisny zažádat svaz českého teplokrevníka o informaci, zda je plemeník uchovněn pro ČT.

Co s nezapsanou klisnou?

Pokud nemáte zapsanou klisnu v některé z německých plemenných knih, je to trochu složitější. Přesto ale nemusíte hned panikařit a vzdávat to. Je mnoho hřebců, kteří, ačkoli stojí v zahraničí, jsou zapsáni v českých plemenných knihách (ať už ČT nebo CS). Stačí se pouze informovat o konkrétním hřebci, nebo se zeptat na seznam zahraničních hřebců zapsaných v těchto knihách (to vám zodpoví svaz) a z těch si vybrat.

V zahraničí jsou i plemenné knihy, kde jsou ochotni zapsat i českou klisnu. Jednou z nich je například Zangersheide, české klisny byla možnost zapisovat i do oldenburského svazu. Každý svaz má své vlastní podmínky pro zápis, jedni vyžadují plný původ, druzí jsou o něco tolerantnější a klisna nemusí mít žádný původ, pokud splní stanovené zkoušky s určitým bodovým ohodnocením. Je potřeba se proto vždy informovat na podmínky zápisu dané plemenné knihy. Za nejjednodušší volbu považuji právě zmíněné Zangersheide. České zastoupení ale má například i hannoverská plemenná kniha, kterou zastupuje Veronika Jiroutová. Ta je zároveň novou generální sekretářkou ČJF, takže kontaktovat ji můžete zde.

Co potřebujete pro zápis klisny do hannoverské plemenné knihy? Zjednodušeně můžeme říci, že zápis je možný pro všechny klisny uznávaných populací, například tedy klisny holštýnské, westfálské,... stejně tak jako klisny plnokrevné. Klisny českého chovu (ČT, Slovenský teplokrevník v ČR) je možné zapsat také, ovšem jen za předpokladu, že mají v původu čtyři uznané generace. Často se stává, že chovatelé chtějí zapsat klisnu ČT po hannoverském hřebci, který ale nebyl pro hannovera licentován, a byť má taková klisna třeba i stoprocentní hannoverský původ, nelze ji zapsat. Naproti tomu je možné zapsat klisny uznaných plemen, které nemají žádný podíl hannoverské krve. V minulosti musely být takové klisny napárovány s hannoverskými hřebci. Toto už dnes neplatí a je možné na takovou klisnu zvolit jakéhokoli hřebce uznaného pro hannoverskou plemennou knihu. Tyto informace dnes již bývají standardně uváděny v katalogu plemenných hřebců u většiny jejich držitelů. Přesto, že pravidla již nejsou tak přísná jako v minulosti, kdy byla nutnost procentuálního zastoupení hannoverské krve, i nadále patří hannoverský svaz mezi nejstriktnější chovatelské svazy teplokrevníků.

Jak je to se zapsáním hříběte do hannoverské plemenné knihy? V minulosti probíhala v ČR a na Slovensku tzv. Brenntour - inspekční cesta po jednotlivých chovatelích, kdy došlo k zápisu klisen do PK a registraci narozených hříbat. Termín připadal většinou na srpen nebo září. Pro letošní rok je v jednání Svod klisen spojený s přehlídkou hříbat, mladých klisen a výkonnostními zkouškami klisen, v jehož rámci by došlo i k registraci hříbat. Případný termín a místo by mělo být známo během nadcházejících týdnů. Ti, kteří se nebudou chtít se svými koňmi zúčastnit svodu, budou stejně jako v minulých letech navštíveni inspektorem chovu.

Pokud nebudete mít možnost zapsat svou klisnu přímo do hannoverské PK, ale budete chtít připustit hřebcem, který není pro ČT, nabízí se možnost připustit hřebcem z hřebčína Sprehe. Tento hřebčín totiž nabízí v rámci svých služeb i pomoc chovatelům se zapsáním do zahraničních plemenných knih. Kompletní servis chovatelům pak zajišťuje Karel Lacina.

Kde a jak vybírat?

Je více než vhodné začít vybírat s dostatečným předstihem, aby na všechny formality a papírování bylo dostatek prostoru. Není dobré, aby majitel řešil vše na poslední chvíli, protože kromě papírování počítejte s tím, že většina hřebčínů chce částku za sperma a přepravu na účet ještě před posláním spermatu. Je tedy třeba, aby byl člověk včas pevně rozhodnut a měl vybráno.

Je třeba také zmínit finanční stránku věci. Hřebci ze zahraničí jsou samozřejmě dražší než ti, kteří stojí zde v České republice. Je ale důležité si uvědomit, že hřebci nabízení v zahraničí jsou ve větší míře o něco kvalitnější. Proč? Důvod je asi zřejmý, ačkoli evropské země měly ve většině po 2. světové válce dost podobnou startovací pozici, naše země byla v chovu koní poznamenána příchodem komunismu, tudíž se chov nevyvíjel tak, jako tomu je například v Německu. V posledních letech to sice doháníme, ale základna pro náš chov je mnohem užší a i když už i u nás najdete v nabídce mnoho kvalitních hřebců, v zahraničí je stále mnohem větší výběr. Například drezurní hřebci, kteří by odpovídali modernímu chovu a měli požadovaný drezurní „výraz", zde chybí. Pokud tedy máte opravdu kvalitní klisnu, je pro člověka s úmysly drezurního chovu výhodnější, aby si vybral hřebce ze zahraniční nabídky. I když jsou k nám hřebci drezurní krve zapůjčeni, nemusí se nutně zrovna oni hodit na vaši klisnu. Čím větší nabídka hřebců je, tím spíše dokáže solidní chovatel klisnu s hřebcem napárovat tak, aby ze spojení mohl vzniknout dobrý jedinec. Samozřejmě, je na chovateli, jakou cestou se rozhodne vydat.

A nyní k samotnému výběru hřebce. Je celkem důležité si zjistit, zda konkrétní hřebčín či připouštěcí stanice je schopna a hlavně ochotna zaslat sperma do České republiky, ne všechny jsou. Majiteli se tak může stát, že i když má hřebčín jasně dané podmínky pro Německo nebo ostatní země, případně EU, nemusí to nutně platit pro Českou republiku. Tato varianta může nastat například u hřebčína Böckmann, kde po chovateli většinou chtějí celou částku za připouštěcí poplatek. I stanice Beerbaum má již od letošního roku pro zahraničí poplatek celý a předem. Ačkoli podmínky pro EU jsou jasně vypsané, na Českou republiku se toto nejspíše nevztahuje, hlavně pak u stanice Böckmann. Hřebčín slibuje, že pokud klisna březí nebude, přeplatek vám zašlou zpět na účet. Proto je opravdu dobré vše začít řešit včas, aby chovatel najednou nemusel rychle měnit plány.

Hřebčíny většinou mají své webové stránky, které jsou přehledné. Chovatel na nich najde nejen hřebce, kteří jsou nabízení, ale také, jakou formou jsou chovatelům dostupní, zda formou mraženého či čerstvého/chlazeného spermatu. Také na webových stránkách dohledá podmínky, které hřebčín má ohledně zasílání dávek. Někdy se ale opravdu může stát, že ačkoli jsou podmínky jasně dané, hřebčín se v konkrétním případě rozhodně jinak. Pokud chce chovatel již konkrétního hřebce, je dobré použít k jeho vyhledání google. Ve většině případů je to dost spolehlivá pomůcka. Pokud nechcete prohledávat stránky jednotlivých hřebčínů, můžete využít i webové stránky svého svazu, kde většinou najdete hřebce, kteří jsou pro svaz uchovněni. Rozhodně ale nemůžeme počítat s volně dostupnou PK online, jako je tomu u nás. V Německu jsou tato data placená.

Sprehe, Sosath a ti druzí...

Některé hřebčíny mají své webové stránky v českém jazyce. Takovým je například výše zmíněný hřebčín Sprehe, který je dle mého naprosto nejlepší volbou, co se servisu ze strany hřebčína týká. Osobní zkušenosti s tímto hřebčínem jsou naprosto perfektní. Dokonce ani jazyková bariéra není problémem. Pro české chovatele je připraven prostředník, již zmíněný Karel Lacina, který vše vyřídí za vás. Sperma bude doručeno až ke klisně, takže majitel je téměř bez starostí. Další pozitivum tohoto hřebčína je sleva pro české chovatele a chovatele českého teplokrevníka.

Jednou z důležitých věcí jsou i podmínky daného hřebčína, ve kterém si hřebce vybíráte. Ty se různí a než se dočkat nějakého překvapení, je lepší variantou přednostní zjištění. Některé hřebčíny v případě nezabřeznutí převádí polovinu poplatku do dalšího roku, jiné zase vyberou jen zálohu za hřebce a v případě březosti majitel doplatí zbytek. Takovým hřebcem je například Dressurleistungszentrum Lodbergen. Zde zaplatíte pouze 300 euro, zbytek poplatku za hřebce doplácíte až při březosti klisny. Vše samozřejmě musí být podloženo patřičnými dokumenty, tedy březí i nebřezí klisna. Některé hřebčíny automaticky považují po 1. říjnu klisnu za březí, pokud nemají od majitele jiné informace. Je tedy jen na vás, jak vše vyřídíte a papíry budou v pořádku.

Letos se rozrostla nabídka pro české chovatele také o čtyři hřebce z hřebčína Sosath. Tato zpráva se objevila teprve nedávno a nikomu jistě neunikla nabídka hřebčína, ve které jsou chovatelé českého teplokrevníka zvýhodněni. Na vybrané hřebce uznané pro chov českého teplokrevníka hřebčín poskytuje slevu 25 procent. To ovšem není vše, poplatek je pro české chovatele rozdělen na základních 300 euro, plus doplatek za březost. To je jistě pro chovatele v naší kotlince zajímavé.

Lákavé pro chovatele jsou jistě nabídky s garancí živého hříběte. Toto pro sezonu 2016 nabízí například Gestüt Bonhomme. Zde dle podmínek majitel klisny zaplatí zálohu 250 euro a zbytek poplatku za hřebce doplácí ve chvíli, kdy se narodí hříbě a je starší 48 hodin. Opět musíte mít případné úmrtí hříběte nebo nedonošení podložené příslušnými veterinárními podklady.

Výhodou pro majitele klisen, které rodí později a nebo jsou z nějakého důvodu připuštěné až po 1. červenci, je to, že hřebčíny myslí i na ně. Někteří majitele hřebců mají podmínky nastaveny tak, že klisny, které jsou připuštěny až po tomto datu, doplácí připouštěcí poplatek až po zjištění březosti. Další zase mají podmínky takové, že majitel, pokud jeho klisna připuštěná po tomto datu a nezůstane březí, nemusí další rok platit poplatek, či zálohu za hřebce.

Máme-li vybraného hřebce a zjištěné podmínky, musíme si uvědomit, že stanice/majitel, u kterého se hřebec nachází, bude chtít nejen jméno hřebce, kterého jsme si vybrali, ale také kopii původu klisny (většinou zaslané e-mailem), její životní číslo, jméno klisny, jméno a adresu majitele, svaz, pod kterým bude hříbě narozené a některé hřebčíny chtějí dokonce i členské číslo tohoto svazu.

Postup krok za krokem

• Zjistit, zda mám klisnu v pořádku a je schopna zabřeznout a hříbě odnosit (vnitřně - kontrola sonem veterináře či inseminačního technika, zvnějšku - kondice, psychický stav, zdraví... k tomu poslouží chovatelovo oko)
• Výběr hřebce, kterým chci klisnu připustit
• „Papírování", tj. navázání kontaktu s hřebčínem, poskytnutí potřebných informací a dokumentů, zaplacení příslušných poplatků
• Vyčkávání na říji klisny - je dobré zavolat inseminačního technika hned, jak začne klisna říjet, ten určí přesný den inseminace
• Po zjištění vhodného dne inseminace je dobré ihned objednat na tento termín sperma z hřebčína (chovatel si musí uvědomit, že pokud si sperma nebude osobně vyzvedávat v Německu, přijde do republiky až následující den po objednání)

Den D

Asi všichni víme, že když klisna zavelí, není času nazbyt. Je proto třeba mít předběžně klisnu vyšetřenou a domluvenou návštěvu inseminačního technika, popřípadě veterináře, který bude klisnu připouštět. Toho je pak dobré zavolat hned na začátku říje, on určí velikost folikulu, jak vypadá děloha a kdy je nejlepší klisnu připustit, tj. který den. Pokud se majitel klisny rozhodne připouštět svou klisnu mraženým spermatem, bude to mít inseminační technik trochu náročnější, protože mraženým spermatem se klisna musí inseminovat co nejblíže ovulaci.

Většina zahraničních hřebčínů nemá omezené odběrové dny, takže majitel klisny si může objednat sperma celý týden, tj. od pondělí do pátku/soboty bez větších problémů. Omezené bývají pouze svátky a neděle. Majiteli stačí, když si sperma objedná v den inseminace dopoledne. Velké hřebčíny v Německu mívají objednací dobu do deseti hodin. Je potřeba si domluvit s hřebčínem způsob dodání. Je možné dávku zaslat na vaši adresu, pak je ale důležité si uvědomit, že přepravní společnost doručí sperma až následující den.

Důležitá je i doba připouštění. V určitých obdobích se může stát, že hřebci budou na závodech. Chovatel tak může sice sperma objednat, ale pokud je ten daný den hřebec na závodech, čerstvé/chlazené sperma nelze odeslat. Pak má majitel klisny možnost vybrat si jiného hřebce z nabídky hřebčína, nebo využít mražených dávek hřebce. Bohužel, na vrácení financí za hřebce nárok nemá. Pokud si nevybere ani jednu z možností, musí nechat říji projít, protože připouštěcí poplatek, pokud tomu není u konkrétního hřebce stanoveno jinak, platí na celou připouštěcí sezonu, nikoli na konkrétní říji. Každý hřebčín má jinak stanovenou dobu, někteří už od ledna, do konce července, jiní až od půlky února. Ovšem hřebčíny nabízí i možnost pro velmi problémové klisny, pro které je připraveno několik hřebců už začátkem roku. Ve většině případů se dá najít kompromis, který uspokojí obě strany.

Zkrátka, chov koní není ani levná, ani jednoduchá záležitost, pokud se dělá kvalitně a zodpovědně. Zahraniční plemenitba je jistě nepoměrně náročnější než česká, ale výsledek bývá lepší. Tedy za předpokladu, že máme kvalitní klisnu, na které stojí za to chovat. Ale to jsme již rozebírali dříve, že? Úspěšný chov!