Přinášíme plné znění závěrečného zevrubného komentáře k dlouhé překážkové dráze Kladrubského hřebčína mezi špičku světových památek, který poskytla znalkyně u nás nad jiné povolaná – Ing. Lenka Gotthardová CSc., ředitelka NH 2004–2008, od roku 2014 starostka obce Kladruby nad Labem.

Hřebčíny a hřebčince kulturními památkami

Podle památkového katalogu Národního památkového ústavu byl již kladrubský hřebčín zařazen mezi kulturní památky 3. 5. 1958 a k 16. 3. 1964 tam patřil zámek, kostel, hřbitovní kaple a sochy sv. Jana Nepomuckého, sv. Donáta, Piety a dva náhrobky. V roce 1994 došlo k rozhodnutí o výrazném rozšíření kulturní památky, což bylo oficiálně platné od 4. 1. 1995. Kulturní památkou se tak stalo kromě řady dalších nemovitostí i kmenové chovné stádo starokladrubského koně v barvě bílé a černé: 2x (65+4).

Národní kulturní památkou k 1. 1. 2002 byl prohlášen hřebčín v Kladrubech nad Labem a stádo 65 chovných klisen a 4 plemeníků, jejichž konkrétní stav se v průběhu let samozřejmě mění. Od té doby až do současnosti ke stávajícím památkám průběžně ještě přibývaly některé další objekty. Od 6. 7. 2019 je kladrubský hřebčín v UNESCO. Zde je správné poděkovat za zápis kulturní památky a národní kulturní památky MVDr. Norbertu Zálišovi a za zápis do UNESCO Ing. Jiřímu Machkovi.

K 1. 1. 2002 se národní kulturní památkou stal také slatiňanský zámek s velmi hodnotnými hipologickými sbírkami, o to se netuše zasloužili především prof. PhDr. MUDr. František Bílek, DrSc. a Růžena Horáková a následně Ing. Jaroslav Havlíček. Stáje v Heřmanově Městci byly součástí městské památkové zóny již 1. 1. 1990, kulturní památkou byly prohlášeny 19. 9. 2007, což bylo velice důležité, neboť v roce 2009 hrozil těmto velmi hodnotným stájím prodej.

Zemský hřebčinec v Písku se stal kulturní památkou dle památkového katalogu NPÚ již 3. 5. 1958 a národní kulturní památkou 1. 7. 2010. Zemský hřebčinec Tlumačov je kulturní památkou od 15. 7. 2011. Za tyto zápisy patří díky především Ing. Janu Pellarovi (Písek) a MVDr. Antonínu Černockému (Tlumačov).

Pokračování

V podstatě většina ředitelů kladrubského hřebčína po roce 1989 svým dílem – větším či menším – přispěla k památkové ochraně tohoto kulturního statku. Velmi často záleželo na přízni osudu a tedy čase, kdy mohli své funkce vykonávat. Poděkujme tedy M. Šobrovi, N. Zálišovi, M. Vítkovi, J. Dražanovi, J. Höckovi, J. Jehličkovi a J. Machkovi za jejich aktivity. Všem šlo vždy o zachování hřebčína a jeho koní.

Abychom však byli spravedliví, měli bychom poděkovat i všem panovníkům naší monarchie, Ferdinandem I. počínaje a Karlem I. konče. Společně s nejvyššími podkoními je dokázali uchránit před nebezpečím požárů, povodní, bitev a válek a ke koním vždy vybírali velmi zkušené a zodpovědné zaměstnance – od štítmistra po posledního ošetřovatele. Všichni zaměstnanci hřebčína měli výsadní postavení, neboť patřili pod císařský úřad nejvyššího štolby. Děkujeme tedy i všem zaměstnancům, počínaje rokem 1560, kdy Habsburkové získali kladrubský hřebčín, až do současnosti. Velká většina z nich dělala a dělá svou práci opravdu ráda a velmi jim záleží na dobré péči o koně. Díky patří i představitelům našeho státu a ministerstev, kteří měli či mají zodpovědnost za více než 100 let existence hřebčína v rámci Československé a České republiky.

Název projektu pro UNESCO se v průběhu doby sice poněkud měnil, ale nakonec získal finální podobu. Na vypracování nominační dokumentace s názvem Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem se podíleli následující členové zpracovatelského týmu (abecedně): Michal Beneš, Pavel Douša, Michal Drkula, Martin Ebel, Ivana Ebelová, Jiří Georgiev, Tomáš Jiránek, Vlastimil Koupal, Miroslav Kroulík, Věra Kučová, Jiří Machek, Zdeněk Novák, Radek Václavík a Roman Zámečník. Do činnosti se zařadilo i mnoho dalších odborníků, z jejichž užitečné práce a tvorby bylo čerpáno pro důležité nominační materiály. V budoucnu určitě řada specialistů doplní své podíly na zápise.

Rada památky

Od počátku snah o zápis na seznam kulturního dědictví bylo důležité, aby mezi sebou velmi dobře spolupracovala klíčová ministerstva, tzn. ministerstvo zemědělství, kultury, životního prostředí a také Pardubický kraj a obce v zájmovém území.

V závěru roku 2015 byla Ministerstvem kultury ČR vyhlášena památková zóna Kladrubské Polabí, která omezuje výstavbu a rekonstrukci v zóně, jež se týká nejenom Kladrub nad Labem, Selmic a Semína, ale i obcí v nejbližším okolí.

V červnu roku 2016 vznikla Rada památky Kulturní krajina hřebčína v Kladrubech n. L., kterou vede vicehejtman Pardubického kraje Ing. Roman Línek, MBA. Jejími členy jsou zástupci MZe, MK, MŽP, NPÚ, Senátu a Parlamentu ČR a ICOMOS. Na několik bodů jednání zvou starosty ze Selmic, Semína, Řečan, Přelouče a Kladrub n. L.

Podklady nominační dokumentace odvezl Ing. Radek Václavík, náměstek ředitele NH, do Paříže 29. 1. 2018. „Kontrola z UNESCO“ dorazila do Kladrub v závěru srpna roku 2018. Tehdy přijela paní M. Luengo ze Španělska a byla velice dobře připravená, všechny materiály vzorně prostudovala. Tým specialistů, kteří mohli podat potřebné informace, výborně vedl Mgr. Michal Beneš, CSc. Od té doby se čekalo, jak vše dopadne.

Poslední pravidelné jednání Rady památky proběhlo 14. 6. Účastníci se dozvěděli, že hodnocení kladrubského hřebčína bylo velmi pozitivní, ale je potřeba dodat ještě některé informace a upravit management plán, takže se zápisem bude potřeba počkat do příštího roku, než se vše doplní.

První na světě

Ovšem – 6. 7. 2019 byla uveřejněna zpráva, že na zasedání výboru UNESCO v ázerbájdžánském Baku byl kladrubský hřebčín, resp. Krajina pro chov a výcvik ceremoniálních kočárových koní, přijata na seznam památek UNESCO.

Hezký příběh s pěkným koncem. Bezpečná existence hřebčína je zajištěna. Ještě nás však bude čekat mnoho dalších úkolů a mezi nimi hlavně ten, aby se koním i lidem v Kladrubech spokojeně žilo.

Starokladrubští koně a kladrubský hřebčín jsou naším, evropským a světovým pokladem. Všichni by se měli zajímat o jejich historii a důstojnou přítomnost. Do budoucna by měly být vytvořeny rozsáhlé edukativní programy pro chov a výcvik koní, pro etologii, ekologii, architekturu, krajinářství a výtvarné umění. A pro umění správně žít s koňmi, lidmi a přírodou. Kladruby by mohly být příkladem pro celý svět. 

Shrnutí

Krajina kladrubského hřebčína je první materiální kulturní památkou v oblasti chovu koní na světě a společně se 6 dalšími nemateriálními památkami patří k sedmičce „koňských“ UNESCO památek. Má krásné pořadové číslo 1111. V České republice není 13., ale až 14. památkou UNESCO, takže tím se vyhnula řešení pověrčivosti. Uvedení na seznam UNESCO se bude dobře pamatovat, rozdíl mezi povýšením hřebčína a jeho přijetím do UNESCO bude stále činit 440 let :-).