Mateřské kmeny holštýnských koní - Holštýnský mateřský kmen 1298

28. 7. 2005 Kateřina Hanušová

Informace o chovu dostihových závodních koní

Tak, jako se kmen 275 označuje přídomkem Landgrafův, má i rodina 1298 svého titulního plemeníka – Lorda, jehož jméno je váženo v každém rodokmenu, v němž se objeví. Téměř všichni současní příslušníci mateřského kmene 1298 mají na mateřské straně původu Lordovu babičku Ricardu po Lohgerber.

Tato klisna byla nejen matkou hřebce Ricardo (Ronald), jenž se v oblasti Bádenska-Virtemberska stal elitním plemeníkem, ale především chovných klisen Violy, Eike a Helly, které měly na dnešní holštýnský chov zcela výjimečný vliv.

Viola
Nejstarší Viola byla dcerou plnokrevníka Cottage Sona xx, který v pouhých pěti připouštěcích obdobích neskutečně ovlivnil holštýnský a později i celosvětový chov. V sedmdesátých letech byl nejlepším světovým drezúrním koněm jeho vnuk, Consulův syn Granat (Chr. Stückelbecker, SUI), dnes píší historii jiní dva z jeho vnuků – holštýnský Capitol I (Corporal) a holandský Joost (Consul). To nejlepší, co chovatelům Cottage Son xx zanechal, však pravděpodobně byly jeho dcery – vždyť se z nich narodili dnes již „evropští“ plemeníci Ramiro a právě Lord.

Nejstarším Violiným potomkem byla Cortina, po dalším plnokrevníku Ladykiller xx. Její dcera Gothea (Waterman) byla matkou vestfálského plemeníka Timpetu (Toledo), vnučka Cortina VII (Silbersee x Coriolan) dala velmi nadějného mladého plemeníka Liandero (Libero H) působícího na připouštěcí stanici Maas J. Hella a letos již jedenáctiletého körovaného Cinica (Capitol I), který byl později prodán do zahraničí.

V roce 1967 se Viole narodil hřebec Lord (foto), opět po Ladykiller xx. Přes jisté nedostatky v exteriéru byl tento pohybově skvěle nadaný a impozantní hřebec vítězem holštýnského körungu 1969. Verdikt, v tehdejší době symbolizující nový přístup k chovu, byl jedním z důvodů, proč se holštýnský chov dostal tak daleko kupředu, chovatelé však zprvu názor komise neakceptovali a nejevili o služby tohoto plemeníka zájem. Lord byl proto přechodně využit ve sportu, kde sbíral úspěchy ve všech třech disciplínách, v military dosáhl pod Herbertem Blöckerem výkonnosti T. O deset let později se ukázala prozíravost tehdejší körovací komise – hned z prvního Lordova ročníku (1971) se narodil vynikající mezinárodní skokan Livius, pod P. Lutherem vítěz Německého skokového derby 1980, vicemistr Evropy v družstvech 1979, mistr Evropy 1981v družstvech a čtvrtý tamtéž v jednotlivcích, vicemistr světa v družstvech 1982, bronzový v družstvech na olympiádě v Los Angeles 1984, vítěz soutěží SP a mnoha PN. V následujících letech přibyla celá řada dalších vynikajících sportovních koní, např. Lugana (K. Huck), Lafyette (H. Schmidt) či Pedro (Th. Frühmann). Lord si přes tříčtvrteční podíl plnokrevné krve zachoval dostatečnou výšku (168 cm hůlky) i mohutnost a muskularitu, kterou spolu s ideálním temperamentem a velkou pracovitostí předával svým potomkům. I dnes, 12 let po smrti tohoto fenomenálního plemeníka, se na největších mezinárodních závodech můžeme setkat s jeho potomky – hvězdou největší velikosti je jistě Loreana, vítězka celé řady mezinárodních soutěží včetně Velké ceny Kielu, Rotterdamu, soutěže Světového pohár ve Veroně, Londýně a mnoha dalších v sedle s Larsem Niebergem, do roku 2002 se svým majitelem Achazem von Buchwaldt. Na jejím kontě se na sklonku loňského roku nacházelo téměř 250 tisíc eur, od té doby stihla vyhrát ještě Velkou cenu v Dortmundu, soutěž SP v Amsterdamu a dvě další špičkové soutěže. Vynikající je i nedávno druhá z Velké ceny Poznaně GK Helena (Inga Rauert) či plemeník Lerano, spolehlivě se s různými jezdci umísťující v Německém skokovém derby, ročník 2005 dokončil na čtvrtém místě právě s I. Rauert. V době nedávno minulé si připomeňme skvělá vítězství Lorda Z pod J. Whitakerem.

Ani v produkci plemeníků Lord nezaostává: jen v SRN jich dal celkem 40. K těm nejlepším patří Le Grand I a II, již zmíněný Lord Z, Loran, Lord Calando, Lennon, Locato a u nás dobře známí Lantaan a Landos. Co je však u Lorda ceněno snad ještě více, jsou jeho dcery. S vysokým podílem plnokrevníka a obecně všestranným nadáním pro obě disciplíny jsou Lordovy dcery výborně kombinovatelné s jakýmkoli ze špičkových plemeníků. K nejoblíbenějším a nejúspěšnějším krosům patří Caretino x Lord, Carthago x Lord či dříve Landgraf I x Lord a Caletto II x Lord.

Po Lordovi se Viole narodily ještě tři jeho pravé sestry Elpe, Fiance a Galiza. Elpe dala plemeníka Rubens po Rio Grande, krátce působícího v holštýnském chovu, jeho polosestra R-Candida (Capitano) kromě úspěšné kariéry ve skokovém sportu dala T skokana Catano 10 (Calando I), který díky svému skvělému charakteru souběžně vítězí v L parkurech pod dětským jezdcem. Catano je zároveň plemeníkem v Porýní.

Dvě dcery Galizy, Nennung (Ulan) a Rubina (Ritter) založily vlastní větve, první zmíněná dala T skokanku En Vogue 2 (Reichsgraf) a její pravnuk Cassius Clay (Cantus) byl vítězm oldenburského körungu a působil v tamním chovu. Cassiova pravá sestra Hilary II dala po Carpacciovi Catalaniho, jenž s juniorskou reprezentantkou Annou-Marií Benner soutěží na úrovni ST a T již jako sedmiletý.

Rubina působila v chovu Porýní-Falcka-Sárska, kde dala plemeníka Corde Calypso (Coriolan) a její vnuk Lesseps 2 (Lord Calando) získal umístění na úrovni drezúry GP. Nejlepší matkou z Lordových sester se však stala Fiance. Její dcera Ramirha (Farnese) byla prodána do Holandska, kde se jí narodil vynikající hřebec Emilion (Wellington). Tento kůň kromě jiného zvítězil pod Ulrichem Kirchhoffem v soutěži SP v Milstreetu, byl druhý ve VC Donaueschingen a 5. ve VC Londýna a hlavně se uplatnil i jako výborný plemeník – k jeho nejlepším potomkům patří například Karina mladého Roberta Whitakera. Další Fiancina dcera Lianze (Lacapo) je bábou dvou plemeníků, Canadian Rivera (Capitol I), körovaného v Holštýnsku, ale působícího v Belgii, a Sebose (Sion), který rovněž získal körung v Neumünsteru v roce 2000. O něco mladší Onance (Calypso I) dala mezinárodního skokana Charmant 24 (Calato), kterého jsme ještě před rokem mohli vídat pod M. Merschformannem, nyní však skáče těžké parkury s dcerou majitele, Denisou Sulz, která s ním již jako s osmiletým startovala v T a absolvovala mistrovské soutěže juniorů.

Z chovatelského hlediska je velmi zajímavá Othellova dcera Weriance, matka T skokanky Caprice 316 (Corrado II), ale především bába plemeníka Newton (foto), prvního potomka Nimmerdora körovaného v Holštýnsku. Tento hřebec je u chovatelů oblíben a má poměrně hodně mladých potomků, mezi nimi i dva körované syny. Již ve dvou letech připustil tři klisny, dvě z těchto hříbat ze za vyšší ceny prodaly do USA, jedno z nich byl druhé na šampionátu hříbat v Dithmarschen.

Nejmladšími Fiancinými dcerami jsou dvě pravé sestry po Corleone, Borgia a Dedy. První zmíněná je matkou plemeníka Carbano (Carthago) a výborného skokana, T vítěze Caddingtona (Capitol I, j. Heiko Schmidt). Dedy má zatím na kontě T skokana Abc Cri Cri (Cascavelle), který je nyní v SRN, ale kterého známe i z našich kolbišť pod Alešem Opatrným.

Státem prémiovaná klisna Maiblume je jedinou dcerou Violy, jejímž otcem nebyl Ladykiller xx, ale Ritter. Tato klisna je bábou rezervního vítěze holštýnského körungu 2000, Barinella (Barnaul xx).

Eike
Další Ricardinou dcerou byla Eike po Cottage Sonově synovi Corporalovi. Dala plemeníka Raimondo (Raimond), který byl v Holštýnsku využit jen sporadicky, ale úspěšně působil ve švýcarském a dánském chovu. Její dvě dcery se v chovu rovněž dobře uplatnily. Ticarda (Ladalco) dala ST skokanku Heddu I (Cor de la Bryère), matku ST skokana Cardano al Campo (Cassini I), starší Ticardina dcera Escarda (Redfort) je bábou v Neumünsteru předloni körovaného hřebce Carousel (Cassini I x Coriano), kterého odchoval i vlastní známý Holanďan Arnaud Dobber. Cimbria (Landlord) dala výborného Böckmannova plemeníka Lifestyle (foto) (Landjunge), nyní již skákajícího na úrovni T.

Hella
Poslední Ricardinou dcerou, již zmíním, je Hella po plnokrevném Marlonovi xx. Kromě jiného dala dcery Ottilde po Ronald a Wanda III po Rocadero. Druhá zmíněná dala T skokana a ST vítěze Lacara 2 (Landgraf I), Ottilde bude možná českému chovateli povědomá – je totiž matkou netolického plemeníka Landruf (Landgraf I). Tento hřebec působil v chovu ČT v letech 1991-1995. Bohužel však kvality své rodiny příliš nepředával dál, navíc v jižních Čechách nenarazil na skladbu klisen, která by jeho původu vyhovovala. Původní netolické klisny měly příliš málo plnokrevné krve a Landrufovi potomci z těchto klisen byli až příliš těžkopádní, plnokrevné klisny zase v kombinaci s tímto hřebcem dávaly potomky příliš nervní nebo neochotné k práci. Holštýnský chov je v tomto specifický, plnokrevné klisny se zde do chovu nezařazují a veškeré zušlechtění probíhá přes plnokrevné či angloarabské hřebce. Tím je více zajištěna dědičnost skokových dispozic, protože jak známo matka dává hříběti více než 60 procent svých vlastností a použití plnokrevníka je v chovu skokových koní vždy rizikové – ač je nepostradatelné.

Nejlepším Landrufovým potomkem byl Útvar, který pod M. Matějkou dosáhl výkonnosti T, čisté ST byla schopná absolvovat i Nany 1.

Holštýnský mateřský kmen 1298 je a ještě nadlouho zůstane velmi populárním, jeho význam totiž sahá daleko za hranice holštýnské oblasti. Celá řada zahraničních chovatelů s chutí jezdí do Holštýnska kupovat klisny, v jejichž rodokmenech najdou právě toto číslo – které je téměř zárukou kvality.

Informace o chovu dostihových závodních koní

Podobné články