První příspěvek hodnotící současnou situaci a perspektivu chovu koní v ČR přednesl Doc. Drahoslav Misař. Zaměřil se na teplokrevnou i plnokrevnou populaci koní u nás. Poukázal na:

• globalizaci, která se projevuje i v koňské populaci
• fyzický růst stavu koní s nízkým respektem k chovatelské legislativě
• nevhodnost prostředí chovu koní
• nedokonalou informovanost chovatelů a veřejnosti zabývající se koňmi
• výskyt rozepří mezi chovateli a chovatelskými svazy

Pro zlepšení chovatelského prostředí navrhl zlepšit systém vzdělávání odborné i laické veřejnosti a mimo jiné vybudovat odchovny i pro klisničky, které v ČR nejsou.

Tento příspěvek vyvolal bohatou diskuzi.

Aktuální dění v státních podnicích zaměřených na koně vyplnilo dopolední blok.

Ing. Jiří Machek představil hřebčín v Kladrubech nad Labem jako součást světového dědictví UNESCO. Vyzdvihnul, že hřebčín se již 440 let využívá k původnímu účelu, tj. chovu plemene starokladrubský kůň, který zde vznikl, dále k tradičním chovatelským a koňařským činnostem a má stále vzrůstající historickou hodnotu.

Současné dění v ZH Písek představila Ing. Hana Štěrbová, Ph.D. Vyzdvihla dokončení rekonstrukce kolbiště, které již v tomto roce bylo bohatě prověřeno při akcích hřebčince. V oblasti reprodukce připomněla, že chovatelé při výběru plemeníka preferují plemeníky, kteří zvládají jak roli chovatelskou, tak se úspěšně prezentují na kolbištích.

S aktivitami v ZH Tlumačov seznámil posluchače Ing. David Olejníček. Vyzvedl úspěch tlumačovských koní v chovatelských soutěžích. Upozornil na příspěvek ve sborníku referátů zaměřený na ředidla pro transport spermatu. Seznámil s novým typem jezdecké akce – soutěže tradičních spřežení, která se uskutečnila v Kroměříži.

S příspěvkem plným zajímavých čísel přišla Ing. Alena Dvořáková z ÚEK. K 31. 10. 2019 je v ČR evidováno 95 865 koňovitých (z toho je 94 476 koní). V roce 2018 se vyvezlo 1 088 ks a dovezlo 1 427 ks koňovitých, tedy stále trvá tendence dovozu koní. Nejpočetnějším plemenem je stále český teplokrevník (17 673 ks). Druhou příčku obsadil A1/1 s 9 056 ks a za ním následují velšská plemena koní a cob s 3 082 ks. Zootechnický unikát, plemeno starokladrubský kůň, je ve své domovině zastoupen 1 837 ks. I číselná statistika plemenitby a PK vedených v ČR byla velmi zajímavá, stačilo být v sále.

Dynamický příspěvek o dostihovém odvětví přednesl JUDr. Ing. Jiří Charvát.

Připomněl letošní 100leté výročí Jockey Club ČR a to, že v roce 2020 to bude 100 let od pořádání českých dostihů. Provedl paralelní srovnání dostihového vývoje u nás, v Rakousku – Uhersku a v Anglii, přičemž zabrousil i do ostatních dostihových zemí. Svůj příspěvek věnoval i současné situaci v dostihovém dění a chovu A1/1 a přednesl myšlenku, že by dostihový sport měl být % dotován z dostihových sázek, které se při dostizích vyberou, jak je tomu i v zahraničí.

Distančním optimem ve šlechtitelské praxi anglického plnokrevníka se zabýval Ing. Ondřej Plachý. Tento příspěvek poukázal na stále vzrůstající trend genetických informací při plemenitbě. Pokud za distanční optimum bereme, na jaké distanci je jedinec schopný podávat nejlepší výkon, tak při genotypování na MSTN (gen kódující produkci myostatinu) chceme, aby:

• sprinteři měli genotyp C/C
• středotraťaři měli genotyp C/T
• vytrvalci měli genotyp T/T

O chovu koní na Slovensku informoval prof. Ing. Marko Halo, PhD. V roce 2019 evidují 19 700 ks koňovitých a 5 470 stájí. Jediným státním podnikem zůstal Národný žrebčín Topoľčianky, š. p., jinak je chov koní v rukou soukromých chovatelů. Pět středních škol se na území Slovenska věnuje vzdělávání mládeže pro chov koní. Velký úspěch měla soutěž středních škol v předvádění při výstavě Kôň 2019. Potvrdil, že jakmile se koně prezentují, je o ně velký zájem, jako v případě norika muráňského, kde hříbata jsou zamluvena na několik let dopředu.

Další zahraniční host Antonio Correia de Mendonça představil chov a šlechtění plemene lusitano. Zavedl nás do Portugalska, seznámil nás s vývojem a současností plemene stále více oblíbeného, které svými úspěchy směřuje pod olympijské kruhy do Tokia.

Veterinární tematiku o ranách končetin koní v příspěvku z bohaté praxe přednesla Doc. MVDr. Jana Mezerová, Ph.D. Základní klasifikace ran, faktory ovlivňující léčbu i princip ošetření ran zaujaly nejednoho přítomného posluchače. Bohatá fotodokumentace z praxe umožňovala sledovat vývoj různých typů ran.

Bez kopyta není koně. Příspěvek „Co mohou společně udělat veterináři, chovatelé a podkováři pro prevenci a léčbu špalkového kopyta“ nás zavedl nejen do kopytní problematiky. Zdravá hříbata se vždy rodí s pravidelnými kopyty. Deformace kopýtek v různých směrech (špalková kopyta – sagitální směr) nastává již v prvních dnech života v závislosti na deviacích končetin od svislých os, konstatoval Ing. Jindřich Vinčálek. Přehledně shrnul úlohu majitele, veterináře i podkováře pro terapii špalkových kopyt.

Do problematiky plemenné hodnoty v chovatelské praxi nás zavedla Ing. Alexandra Novotná, Ph.D. Jak uvedla, pro genetické hodnocení výkonnostních vlastností slouží jednotlivé testační systémy stanovené dle chovatelských dokumentů. Plemenné hodnoty se předpovídají dle metody BLUP – AM. Skokové, drezurní indexy jako předpověď plemenných hodnot výkonnosti koní se využívají i v ČR pro práci chovatelů. Od letošního roku mohou využívat i předpověď plemenných hodnot z lineárního popisu, což umožní efektivnější selekci.      

Řešení pojištění koní a spojených rizik přednesla Mgr. Denisa Kittnerová. Druhy, příklady pojištění i rizika spojená s újmou byla součástí příspěvku, který je pro mnohé aktuální.

Vydařený informačně vzdělávací seminář byl pečlivě připraven a pořadatelům i přednášejícím patří poděkování, že na jednom místě se mohl zájemce setkat s tak širokým množstvím informací ze světa koní. Všechny příspěvky jsou přehledně shrnuty ve sborníku referátů a tak se účastníci k příspěvkům mohou v klidu domova vrátit.