Nadváha nebo obezita koní je v současné době častý problém a je spojena se závažnými metabolickými poruchami, včetně inzulinové rezistence, změn v tukové tkáni a kardiovaskulárních funkcí, zánětu nízkého stupně a oslabené imunity, metabolického syndromu a také laminitidy a změn střevní mikroflóry. Obezita může také negativně ovlivnit výkonnost.

Studie, kterou uskutečnil výzkumný tým z veřejné výzkumné univerzity Paris-Saclay doložila, že obezita matek narušuje vývoj potomků a rovněž bylo prokázáno, že ovlivňuje jejich zdraví a chování prostřednictvím mechanismů souvisejících s chronickým zánětem jak organismu matky, tak i placenty.

Tato zjištění už byla prokazatelně doložena v předchozím výzkumu zkoumajícím vliv mateřské obezity na vývoj a růst hříbat do osmnácti měsíců věku: ten ukázal, že klisny s nadváhou (klisny s BCS > 4,25 při inseminaci) byly odolnější vůči inzulínu ve srovnání s klisnami s normální hmotností (BCS klisen < 4) a měly zvýšené hladiny systémového zánětu v průběhu gravidity. To se přeneslo i na jejich potomstvo: hříbata obézních klisen byla odolnější vůči inzulínu, vykazovala zvýšený systémový zánět a byla častěji postižena osteoartikulárními poruchami (poruchy, způsobené převahou růstu nad vývinem, tedy porušením rovnováhy proteinů a glycidů).

Existuje hypotéza, že za tento efekt je zodpovědná placenta a mateřské mléko. Nicméně vliv obezity na strukturu a funkci placenty, stejně jako složení mléka, nebyl doposud prokázán a proto se právě na tuto problematiku výzkumný tým zaměřil.

Cílem studie bylo porovnat strukturu a funkci placenty během gravidity a prozkoumat tyto výsledky s ohledem na složení mastných kyselin v plazmě, mlezivu a mléce obézních a normálních klisen a také v plazmě klisen a jejich hříbat, a to od narození do devadesátého dne laktace. Všechny tyto faktory nebyly u koní dosud dostatečně prozkoumány a proto je daný výzkum mimořádně přínosný.

Průběh studie

Premisa výzkumu byla, že placenty obézních klisen budou mít vyšší zánětlivé markery (látky, které se nacházejí v krvi a obecně jsou známkou přítomnosti zánětu) a budou mít zvýšenou expresi přenašečů glukózy ve srovnání s placentami klisen s normální hmotností. Dále byl také zkoumán předpoklad, že mléko obézních klisen bude mít více zánětlivý profil mastných kyselin.

Studie se zúčastnilo deset klisen, které byly v době inseminace klasifikovány jako obézní, a čtrnáct klisen, u kterých byla zjištěna normální tělesná hmotnost. Obě testované skupiny byly chovány během laktace v režimu 24/7 na pastvině a dostávaly stejnou krmnou dávku jak během březosti, tak i laktace. Ve druhém a třetím měsíci laktace došlo k silné vlně veder a následně suchu, což významně ovlivnilo kvalitu pastevního porostu.

V rámci výzkumu byla klisnám a jejich hříbatům odebrána plazma a matkám mlezivo a mléko a to při narození, třicátý a devadesátý den laktace. Složení mastných kyselin těchto vzorků bylo měřeno pomocí plynové chromatografie.

Výsledky výzkumu

Výsledky byly překvapivé: vědci nenašli žádné rozdíly mezi normálními a obézními skupinami v morfometrii placenty, struktuře nebo genové expresi. Také se neprokázal žádný vliv obezity matek na porodní hmotnost hříbat a mezi skupinami nebyly žádné rozdíly ve složení mastných kyselin v plazmě.

Profil mastných kyselin v plazmě hříbat klisen s nadváhou byl však více zánětlivý a naznačoval změněný metabolismus placentárních lipidů mezi narozením a devadesátým dnem života. To bylo významné zjištění, které bylo také v souladu se zvýšeným systémovým zánětem a změněným metabolismem glukózy pozorovaným v této skupině až do věku osmnácti měsíců.

Protože profil mastných kyselin mleziva u klisen s nadváhou byl také více prozánětlivý, svědčí to o zvýšeném přenosu a/nebo desaturaci mastných kyselin s dlouhým řetězcem mezi matkou klisny a hříbětem. Hříbata klisen s nadváhou navíc dostávala mlezivo s nižším obsahem nasycených mastných kyselin se středně dlouhým řetězcem – ty však poskytují cenný a okamžitý zdroj energie pro novorozené hříbě, což může také hrát roli v imunitě a rozvoji střevní mikroflóry.

Závěr

Rozdíly ve složení mastných kyselin mateřského mléka naznačovaly sníženou schopnost adaptace na tepelný stres u klisen s nadváhou, což mohlo dále zhoršit metabolický vývoj jejich hříbat. Výsledky výzkumu naznačily, že obezita matek ovlivňuje složení mastných kyselin v mléce – a tak i složení mastných kyselin v plazmě hříběte – což má pravděpodobně vliv na vývoj hříbat. Je nezbytné provést další studie a výzkumy, abychom lépe pochopili základní mechanismy, které jsou zodpovědné za tyto výsledky. V každém případě ale tato prvotní studie naznačuje, že hříbata, která se narodí klisnám s nadváhou, mají větší pravděpodobnost vzniku osteoartikulárních lézí a mají změněný metabolismus glukózy. Obezita matek tedy je zřejmě schopna ovlivnit zdraví a výkonnost potomstva v dospělosti.

V jiné nedávno publikované studii bylo mimo to doloženo, že obézní klisny mají sníženou adaptabilitu na tepelný stres ve srovnání s klisnami s normální hmotností, a jsou proto náchylnější ke škodlivým účinkům vln veder. Neschopnost adaptovat se na vysoké teploty tedy může dále zhoršit škodlivé účinky mateřské obezity na vývoj hříbat, což by mělo být v době změn klimatu v chovu koní zohledněno. Věnujte tedy tělesné kondici chovných klisen dostatečnou pozornost. Zdravé a výkonné odchovy by měly být cílem každého chovatele.

Použité zdroje

Studie „Obesity during Pregnancy in the Horse: Effect on Term Placental Structure and Gene Expression, as Well as Colostrum and Milk Fatty Acid Concentration"  od Morgane Robles, Delphine Rousseau-Ralliard, Cédrica Duboise, Tiphanie Josse, Émilie Nouveau, Michele Laurence Wimel, Anne Couturier-Tarrade a Pascale Chavatte-Palmer byla publikována v časopise 'Veterinary Sciences' dne 4. prosince 2023 a lze si ji přečíst v originální anglické verzi zde.