O tom, jak se rodí hříbata, jsme pro vás psali už kdysi ve článcích Budeme mít hříbě 1 a Budeme mít hříbě 2. Přesto zůstalo ještě hodně nevyřčeno, proto jsme oslovili odborníka na reprodukci koní a péči o hříbata, MVDr. Markétu Sedlinskou, aby se s vámi podělila o své zkušenosti a poznatky.

Kdo je MVDr. Markéta Sedlinská, Ph.D.

Odborná specialistka na reprodukci koní a neonatologie (nemoci hříbat), vedoucí oddělení reprodukce na klinice chorob koní VFU Brno. Téma reprodukce a veterinární péče o hříbata studovala mimo jiné na specializovaném pracovišti poruch reprodukce koní ve Švédsku a na univerzitě v Uppsale, titul Ph.D. získala obhajobou disertační práce ma téma Pasivní přenos kolostrálních protilátek a jeho vztah k onemocnění hříbat v průběhu odchovu. Chovu koní, reprodukci a péči o hříbata se věnuje i prakticky na VFU, v terénu či na domovském statku Jalový Dvůr.

Ale nyní již přímo k tématu:

V jakém prostředí je podle vás nejlepší nechat klisnu se ohřebit? Mám na mysli pastvinu, porodní box (tedy velký speciálně upravený a od zbytku stáje oddělený box), box v normální stáji nebo třeba i kliniku?

Myslím, že nejdůležitějším hlediskem je, aby se klisna v místě, kde se bude hřebit, cítila bezpečně. Pokud pro její porod plánujeme speciální místo, měla by si na něho zvykat relativně dlouhou dobu předem. Toto místo by mělo být bezpečné jak pro matku, tak i pro jejího potomka. Určitě je vhodnější, aby klisna měla dostatek prostoru, kde se může volně pohybovat. Pokud je klisna držena celoročně na pastvině, je porod ve volnosti na trávě pro ni tou nejlepší variantou. Podstatně hůře se zde však bude kontrolovat a i poskytnutí eventuální pomoci bude značně limitované. Vnitřní box naopak bez problému umožňuje sledovat klisnu například pomocí kamerového systému.

Pokud se klisna hřebí v boxe/přístřešku, je lepší ho hluboce nastlat nebo třeba raději položit na zem gumu?

Hluboká podestýlka i guma mají své nesporné výhody a nevýhody. Měkký podklad slámy tvoří příjemnou peřinu, která je jistě milá jak ležící klisně (většina klisen bude rodit v leže v boční poloze), tak i novorozenému hříběti. Je teplá a saje, takže i oschnutí hříběte po porodu bude rychlejší. Gumový podklad zas ukáže své výhody, jakmile se hříbě začne snažit o postavení a první krůčky. Vysoká podestýlka mu jeho první aktivitu bude hodně ztěžovat. Guma se také snadno omyje a vydezinfikuje, takže může být rychle nachystaná pro další porody. Nicméně je třeba zmínit, že nejpřirozenějším podkladem jak pro matku, tak i pro hříbě stále zůstává dobrá pastvina.

S tím souvisí i další věc: pokud klisnu stěhuji porodit do jiného než domácího prostředí, jak dlouho před očekávaným porodem by to mělo být?

Jak už jsem se zmínila výše, mělo byt to být s takovým předstihem, aby se klisna se svým novým prostředím srovnala a považovala ho za bezpečné místo, kam přivést potomka. Jinou otázkou je příprava mléčné žlázy a mleziva, které je pro novorozené hříbě esenciálním zdrojem protilátek. Všechny protilátky, které klisna používá k obraně vlastního organizmu, začne přibližně 6 týdnů před očekávaným termínem porodu rozmnožovat a hromadit v mlezivu. Tyto protilátky pak slouží jako ochrana hříběti, které je vypije v prvním dnu svého života. Pokud klisna nějaké protilátky nemá, nepředá je ani hříběti. Takže přesuneme-li klisnu do prostředí, ve kterém se vyskytují úplně jiní patogeni, než se kterými se dosud setkala, bude jí trvat několik dnů až týdnů, než je dokáže produkovat v dostatečné míře i pro své mlezivo. Na to je potřeba pamatovat. Jinak se hříbě narodí do prostředí, proti kterému bude jen slabě schopno se bránit.

Doporučujete provést před hřebením u klisny nějaká preventivní opatření? (Mám na mysli odčervit, očkovat, sundat podkovy...) Kdy?

Pokud je klisna řádně a pravidelně očkována a odčervována, nejsou žádná další extra opatření potřeba. Většina chovných klisen se bude bez podkov pohybovat už delší dobu, takže ani v tom by neměl být problém. U klisen, které se používají k ježdění nebo do zápřeže, je vhodné sundat podkovy alespoň z pánevních končetin. Snížíme tak riziko „nechtěného" ublížení hříběti třeba při vstávání klisny nebo při jejím uklouznutí. Ale klisny, které mají podkovy ze zdravotních důvodů, však nezbytně nutně omezovat nemusíme. Dobrá matka potomkovi neublíží.

Stále se mluví „před očekávaným termínem porodu". Ale - dá se termín porodu klisny spolehlivě vypočítat?

Fyziologická doba gravidity klisny se pohybuje v rozpětí 320 až 365 dní. Průměrně klisny rodí někdy mezi 333 a 340 dny gravidity. Je to velice individuální a nejvíc ze všeho to ovlivňuje připravenost hříběte k příchodu na svět. Nejjednodušší pomůckou ke stanovení doby porodu je vzít si poslední datum připuštění a od stejného data v příštím roce odečíst jeden měsíc a jeden týden. Takže připustíme-li klisnu například 1. května, můžeme porod očekávat někdy kolem 20. března dalšího roku. Ale je to opravdu jen orientační, ke stanovení bližšího termínu musíme na klisně vidět příznaky blížícího se porodu.

Stává se, že klisny porod odkládají, porodí výrazně později, než bylo vypočteno. Proč tomu tak je a jak dlouho mohou svoji březost prodlužovat?

Jak už jsem zmínila, o tom, kdy půjde na svět, rozhoduje vyvíjející se plod, nikoli matka. Je mnoho faktorů, které mohou zbrzdit vývoj a dozrávání plodu. Mezi ty nejvíce známé patří například vliv infekce nebo výživy. Jsou ale i další faktory, které jsou doposud málo prověřené. Například genetické aspekty, zdravotní stav matky, ale třeba i takové počasí. Pokud je hříbě připravené, zahájí svoji aktivitu tím, že se otočí do porodní polohy. I v této fázi pak klisna může ještě na nějakou dobu porod zbrzdit, například když se necítí bezpečně. To jsou pak přesně ty případy, kdy klisna dá přednost tomu, až zhasnete a odejdete ze stáje a pak rychle porodí, aby to stihla, než se na ni za hodinku zas půjdete kouknout :-).

Stává se, že v případě, že je ve skupině více březích klisen, začnou rodit najednou nebo téměř najednou bez ohledu na délku březosti?

Ano, chovatelé často popisují tuto zkušenost. Ale vždy se jedná o klisny s přibližně stejnou dobou gravidity. Znovu podotýkám, že řídící je hříbě nikoli klisna. Jaké faktory však umožňují hříběti se „rychleji" nebo „pomaleji" připravit, je ještě ne zcela prozkoumané.

Jak má majitel poznat, že jeho klisna bude rodit? Lze to poznat nějak přesně, například že bude rodit do dvou dnů?

Je několik symptomů, které nám blížící se porod pomohou stanovit. Tak v prvé řadě se klisně výrazně zvětší a naplní mléčná žláza. Struky vystoupnou a na jejich konci se začnou tvořit drobné tuhé a lepivé kapičky, takzvané voskové zátky. Jakmile se objeví, u většiny klisen porod očekávejte v průběhu 48 hodin. Některé klisny mohou těsně před porodem začít dokonce spouštět mlezivo, které jim bude znečišťovat pánevní končetiny. Dalším důležitým příznakem je pokles břicha (zvýrazní se hladové jámy a břicho dostane hruškovitý tvar) a povolení pánevních vazů, které se projeví na svalovině zádi klisny (viz video pod článkem). Když jí „poťukáme" prstem na oblast kolem kořene ocasu, svalovina se bude zdát uvolněná až jakoby rosolovitá. Všechny tyto příznaky patří mezi ty typické. Určitě však bude existovat mnoho výjimek - některá klisna bez problému porodí zdravé hříbě, aniž by ukázala kterýkoliv z těchto příznaků, jiná bude obdobné příznaky ukazovat třeba měsíc před tím, než skutečně porodí. Kobylky si s námi rády hrají :-).

Kdy se má majitel začít znepokojovat, že klisna ještě nerodí? Jsou nějaké indicie, které říkají, že by se měl porod vyvolat uměle?

Jediným skutečně ospravedlnitelným důvodem, kdy je nutné nadiktovat klisně dobu porodu, je její špatný či zhoršující se zdravotní stav. I v tomto případě si však musíme být vědomi rizika, že hříbě přijde na svět nepřipravené a nedozrálé a v tom nejhorším případě i neživotaschopné. Odborná pomoc veterináře při vyvolávaném porodu je nutná. Takže vyvolávat porod jen proto, že klisna už přenáší a nás už prostě nebaví bdít po nocích a hlídat ji, je neospravedlnitelné riziko jak pro matku, tak pro hříbě!

Hrozí zvýšené riziko komplikací, pokud se porod vyvolá uměle?

Tím největším rizikem je nedozrálost hříběte. Ale vyskytnout se mohou i komplikace v průběhu vlastního porodu. Například, že se hříbě nedokáže otočit do správné porodní polohy a v porodních cestách prostě uvázne. Nebo klisna nebude mít dost času na povolení a otevření děložního krčku a to také znemožní vytažení hříběte. Častou komplikací je takzvaná předčasná separace placenty, kdy příliš rychlé oddělování plodových obalů způsobí, že se hříbě začne dusit dřív, než vůbec dokáže vystrčit z klisny aspoň nos, aby se mohlo nadechnout. Prostě chci upozornit na to, že k vyvolání porodu opravdu musí být pádný důvod, protože těch rizik je tam neúměrně mnoho.

Jak se má majitel připravit na porod své klisny? Co si má nachystat?

Když mi majitelé kladou tuto otázku, obvykle se směji a odpovídám, že hlavně nabitý foťák či kameru. Normálně probíhající porod je nádherná a neopakovatelně krásná záležitost. Vidět první reakce novorozeného hříběte, první kontakt mezi ním a matkou, pokusy o postavení se či nalezení vemene.... no prostě to rozhodně stojí za to vidět :-).

Ale teď taky trochu vážně. Mějte nachystané telefonní číslo, kam zavoláte o pomoc, když se něco pokazí. Bude to chtít kontakt na veterináře, který je dostupný a ochotný co nejrychleji dorazit třeba i ve 4 hodiny ráno.

Jinak potřebujeme pouze desinfekci na pupeční pahýl hříbátka.

Pokud tušíme nějaký problém, je vhodné mít zamrazenou dávku kolostra a malinkou zásobu mléčné náhražky pro hříbě (to kdyby se stalo to nejhorší a klisna u porodu zemřela). Není to situace bohužel nikterak výjimečná, ale zase ani ne tak častá, abychom se toho museli dopředu zbytečně děsit.

Má smysl klisnu hlídat po nocích, jak se často dělává?

Podle mé zkušenosti určitě ano. Když jde vše tak, jak má jít, klisna naši pomoc nijak nepotřebuje, naopak, velice často ji naše přítomnost spíše ruší, rozptyluje a znervózňuje. Jenomže když se něco pokazí, může to mít pro hříbě a bohužel i pro klisnu fatální následky. Výsledkem takového porodu pak je v nejlepším případě „jen" mrtvé hříbě. Klisna může skončit s těžkými poraněními porodních cest, může být dlouhým a nepostupujícím porodem zcela vyčerpaná, dlouhotrvající tlak v pánvi může způsobit její ochrnutí nebo nadměrné tlačení při nepostupujícím porodu může způsobit prasknutí velké děložní cévy a následné vnitřní vykrvácení klisny.

Pokud jsem přítomna u porodu, má smysl klisně nějak pomáhat, zasahovat do toho?

Jsme-li přítomni u začátku porodu, je vhodné klisnu připravit tak, že jí omotáme kořen ocasu a žíně čistou bandáží nebo obinadlem. Nedotahujeme příliš, abychom nepřerušili krvení ocasu.

Jakmile prasknou plodové obaly a z klisny vyteče plodová voda, začíná vypuzovací stádium porodu, které je v normálních případech dokončeno vytlačením hříběte v průběhu půl hodiny.

Nejprve se mezi edematickými a silně povolenými stydkými pysky objeví bělavý průsvitný obal s trochou tekutiny a jakmile klisna ještě víc zatlačí, vstupují tam, uzavřeny v tomto obalu, i kopýtka hrudních končetin hříběte. Během této fáze může klisna ještě lehat a vstávat, podle toho jak se cítí. Jakmile se do pánve dostane i hlavička hříběte, její tlak vyvolá reflex, který klisnu donutí lehnout na bok a pomoct si k vypuzení hříběte tím, že zapojí svaly břišního lisu. Z porodních cest vystupují teď obě hrudní končetiny a na nich leží hlavička hříběte. V této fázi můžete opatrně protrhnout bělavý plodový obal a uvolnit tak nozdry hříběte. Pomoc s vytáhnutím hříběte zvažte podle svých zkušeností a citu. Taháme za spěnky obou hrudních končetin, v úhlu asi 45 % směrem dolů od podélné osy klisny a vždy jen synchronně s kontrakcemi klisny. Než hříbě vyklouzne hrudníkem z porodních cest, je vhodné táhnout za jednu končetinu víc, tak, aby došlo k posunutí ramene a tím k zmenšení objemu hrudníku hříběte. Já osobně, když vidím, že je klisna soběstačná, raději se držím kamery než nožiček hříběte:-), jde to i bez naší pomoci a mnohdy možná i líp.

V jakých případech volat na pomoc veterináře nebo jiného zkušeného člověka a jak rychle by měli přijet, aby to klisně skutečně pomohlo?

Pokud se hříbě nedostane ven do hodiny po začátku vypuzovacího stádia porodu, hrozí obrovské riziko udušení. Pomoc musí být tedy opravdu rychlá. Jestli se vám v průběhu porodu cokoli nezdá, je určitě vhodné někoho zkušeného nebo nejlépe rovnou veterináře zavolat. Někdy nezbývá dost času na to, aby pomoc dorazila včas, ale zkušený člověk s vámi dokáže celou situaci posoudit a pomoci vám, alespoň radou přes telefon.

Velmi častou komplikací porodu je nevyloučení vlastního lůžka po vypuzení hříběte. Klisna by se plodových obalů měla zbavit nejdéle do 3 hodin po porodu. V tomto případě nedojde-li k jejich odloučení do 2 hodin, je vhodné veterináře každopádně zavolat.

Pokud nemůže například přijet veterinář k vám nebo se na řešení situace necítí, má smysl rodící klisnu vézt na kliniku? Nebo jinak - v jakém stádiu porodu ještě má smysl ji nakládat a převážet?

Bavíme-li se o záchraně živého hříběte, pak platí to, co jsem již zmínila výše. Hříbě přežívá asi hodinu, pak jeho šance prudce klesají. Jenomže při porodu může jít o život i matce. Ať už živé nebo mrtvé, hříbě musí ven. A nejde-li to zařídit v podmínkách stáje, je převoz na kliniku jediným řešením.

Možná jsou mezi čtenáři úzkostliví majitelé březích klisen - je možnost převézt klisnu na kliniku, aby zde odrodila, i když je zdravá a komplikace se neočekávají? Prostě jen pro klid majitele...

Samozřejmě, že je to možné. Obrovskou výhodou klinik je, že je zde 24hodinový odborný dozor. Kdyby se cokoli zkomplikovalo, klisna je okamžitě připravená k operaci nebo jinému zásahu. To je nesporně plus. Ovšem je třeba zmínit i zápornou stránku hlídaných porodů na klinice. Nesmíme zapomínat, že je to místo, kde jsou především nemocná zvířata. Riziko infekce je tu pro novorozené hříbě přece jen vyšší. Alternativou odborně hlídaných porodů pak může být umístění klisny na pracoviště specializované na reprodukci koní nebo do hřebčínů, pokud tuto službu poskytují.

Vím, že už i u nás byly úspěšně provedené císařské řezy u koní. Jaká je indikace? Jaké procento úspěšnosti? Je takto „narozené" hříbě v nevýhodě oproti hříbatům normálně narozeným? Mám na mysli například dostatek kolostra, rozvinuté reflexy, zájem matky o hříbě (přece jen byla v narkóze a má bolesti, bere léky)...

Myslím, že zásadní problém je v tom, že chceme-li provést císařský řez a vytáhnout živé hříbě, musí být klisna v době porodu již na specializovaném pracovišti, nebo tam dojet nejdéle půl hodiny po začátku porodu. Z těchto důvodů se císařský řez spíše cíleně plánuje například pro klisny, u kterých se už předem ví, že hříbě nepůjde vytáhnout přirozenou cestou (například úzká pánev klisny třeba po úrazu). Většina císařských řezů, které se u nás provádí, už je na klisně s mrtvým hříbětem uvnitř. Císařský řez je tak alternativou k jiným způsobům, jak dokončit porod.

Co bychom měli co nejdříve po narození hříběte zkontrolovat popřípadě udělat a kdy?

Naší první starostí by mělo být, zda má hříbě volné nozdry a může volně dýchat. Je-li vše v pořádku a já se dívám na dýchající a normálně reagující hříbě, které vytřepává vodu z uší a snaží se udržet ve sternální poloze, mojí obvykle druhou starostí je zjistit, jestli mám holku nebo kluka :-). To je přesně ten moment, kdy můžeme kouknout na to, zda už se přetrhl pupeční provazec, jestli nám pupeční pahýl příliš nekrvácí a pečlivě ho vydezinfikovat. Jakmile se hříbě postaví, budeme na kontrolu pupku a jeho opakovanou dezinfekci potřebovat pomocníka, který bude hříbě fixovat. Takže čím dřív, tím líp.

No a další důležitou rolí majitele či toho, kdo je u porodu, je přesvědčit se, že hříbě našlo struk, saje a polyká mlezivo. K tomu by mělo dojít nejlépe do 2 hodin po porodu. Včasný a dostatečný příjem mleziva je totiž pro další přežití a adaptaci hříběte nezbytností.

Zadržení lůžka v děloze klisny je postrach všech chovatelů. Jak poznat, že k tomu došlo, a co dělat? Jak rychle jednat?

Lůžko klisna vyloučí obvykle v průběhu jedné až dvou hodin po porodu hříběte. Někdy to jde překvapivě snadno, jakoby mimochodem, někdy z klisny visí stále se prodlužující blány poměrně dlouhou dobu. V žádném případě se za plodové obaly nepokoušejte tahat nebo na ně navazovat předměty, které je mají zatížit. Pokud je to nutné, na blánách visících z klisny udělejte uzel, aby nedošlo k tomu, že si je přišlápne a vytrhne tak násilně z dělohy. Spojení plodových obalů a sliznice dělohy je velmi těsné a při neopatrné manipulaci snadno děloha začne krvácet. Také poškození sliznice dělohy v tomto okamžiku může vést ke zhoršené plodnosti klisny v příštích letech. Pokud jsou obaly vyloučeny ven, dobrou pomůckou k tomu, jak poznat, že jsou kompletní, je strčit dovnitř hadici (v místě, kde placentu protrhly nožičky hříběte) a celý vak naplnit vodou. Leží-li před vámi nafukující se vak, odešlo lůžko kompletně. Pokud však v některém místě voda vytéká, může to znamenat, že část lůžka zůstala v klisně, bude tam podléhat rozkladu a škodit. Pak je namístě zavolat veterináře co nejdříve. Neodejdou-li plodové obaly do 2 hodin po porodu, je přivolání veterináře také žádoucí, jak jsem se již zmiňovala dříve.

Doporučujete den následující po narození hříběte zavolat veterináře na kontrolu, přestože vše vypadá v pořádku? Co bude veterinář dělat, co bude kontrolovat? Může najít nějaké problémy, které my přehlédneme?

Nemyslím si, že je nezbytně nutné, aby novorozené hříbě a klisnu po porodu vždy viděl veterinář. Vše ale závisí na vašich zkušenostech, na tom, zda opravdu umíte posoudit, že vše proběhlo a i dále probíhá tak, jak má, a klisna i hříbě jsou v pořádku. Jednou z nejdůležitějších věcí, které veterinář posoudí, je to, zda klisna opravdu odloučila veškeré plodové obaly a zda nedošlo v průběhu porodu k poškození vnitřních částí porodních cest. I v tomto případě platí, že prevence je lepší jak léčba.

Často se také majitelé dožadují „očkování" novorozence proti ochromě. Na pravou míru je třeba uvést, že se nejedná o očkování (aplikace antigenu, který má za úkol navodit odezvu vlastního imunitního systému - např. očkování proti chřipce či tetanu), ale o takzvané sérování (hříběti jsou aplikovány protilátky vyrobené jiným koněm). Toto sérování je vhodné pouze ve zhoršených zoohygienických podmínkách nebo třeba i v případě, kdy hříbě nemělo k dispozici dostatek mleziva od vlastní matky. Máme-li zdravé dobře sající hříbě od zdravé klisny s plným vemenem mleziva, není aplikace séra proti ochromě nezbytná a naopak ji považuji za zbytečně hříbě traumatizující.

Ještě se vrátím k březosti: Jsou situace, kdy ke konci březosti, ale ještě hodně před termínem, klisně nateče mléčná žláza a vypadá to, že se chystá na porod. Přesto se tak nestane. Proč k tomu dochází a je třeba se nějak znepokojovat? Popřípadě co dělat?

To, že se klisně zvětší mléčná žláza a začne se tvořit mléko i přesto, že se termín porodu ještě neblíží, by pro nás mělo být výstražným zvoněním na poplach. Tento symptom totiž často doprovází infekce probíhající v březí děloze. Pokud infekce zachvátí velkou část placentárního spojení, dojde ke zpomalení vývoje plodu, jeho odúmrti a k následnému zmetání. Rozhodně je třeba tento stav nepodceňovat. Veterinární lékař by měl klisnu vyšetřit, posoudit její zdravotní stav a průběh gravidity a podle potřeby nasadit léčbu.

A na závěr: Máte nějaké tipy, co udělat/nedělat, aby se klisně narodilo bez problémů zdravé a silné hříbě? Pokud takový tip vůbec existuje :-).

Být chovatelem koní není totéž jako být majitelem klisny. Než se pustíte do koňské reprodukce a stanete se skutečnými chovateli, měli byste mít přece jen nějaké ty zkušenosti a vědomosti navíc. Dlouhým obdobím březosti a následným porodem totiž vaše starosti nekončí. Naopak, tady teprve začínají. Než se neohrabaný mokrý koňský novorozenec promění v ušlechtilého koně s rozevlátou hřívou, uběhne ještě mnoho času, během kterého se můžeme dopustit mnoha omylů a chyb.

A co se týká toho tipu... Dělejte jen to nejlepší, co umíte, nic neošiďte a nepodceňte. A pak už jen věřte, že to dobře dopadne a nepochybujte o tom :-).

Děkujeme za rozhovor a za cenné praktické rady.

S novorozenými hříbaty ale ještě nekončíme; už za týden se můžete těšit na pokračování rozhovoru s MVDr. Sedlinskou, tentokrát se podíváme na již narozená hříbata.