Hubneme do plavek... A jak tedy?
Baculatí koně, baculatí psi, baculaté kočky mají jedno společné. A tím jsou jejich nedisciplinovaní majitelé :). Redukce tukových polštářů a peřinek není šprýmem dobrým pro nedůsledné. Nadbytek, který si tukové buňky ve svých vakuolách pečlivě ukládají, totiž bez urputného boje nevydají...
Jestliže tedy chceme, aby naši cvaldové byli do jara vážně šik a zhubli do plavek tak, jak se na prapůvodní obyvatele stepí sluší a patří, máme před sebou běh na extrémně dlouhou trať. A pokud chceme v boji s nadváhou zvítězit, musíme mít nejen propracovanou bitevní strategii, ale i nevysychající pramen motivace. Protože celý proces vybalování se z tukových polštářů skutečně není snadný a už vůbec ne rychlý. Jak už jsme minule zdůraznili. Každý gram tuku je skladištěm na 30 kJ energie. Upněte se tedy na gramy, na kila je lepší zapomenout! :) A nemyslete si, že pro vás, majitele, to nebude cesta plná odříkání. Zeštíhlovací proces našeho mazlíka totiž musí být nejen důsledný, každodenní, ale, jak výzkumy ukazují, bez vaší přítomnosti to dost dobře nepůjde. Budete tedy muset být u toho! :)
Svatá pravda je, že zásadní problém mají otesánci především s námi, svými majiteli. Otesánci by nebyli otesánky, pokud by žili ve svých přirozených biotopech, odkázaní sami na sebe, volně v člověkem neposkvrněné krajině. To nám nejlépe dokládají otesánci nativní. Některá z těchto plemen jsou totiž v rámci reintrodukčních programů do přírody částečně navracena. A světe div se, morbidní otesánci v polodivokých chovech k vidění nebývají. Slovo genetická predispozice se v tomto světle tedy jeví spíše jako zástěra nežli zástěrka! :)
A je tu i další poměrně významná "komplikace". Otesánky po většině nevlastní výkonní a po medailích lačnící sportovci, kteří jsou zvyklí v potu tváře plnit své dlouhodobé a pečlivě nastavené cíle... Rosolnatí otesánci se rekrutují především z řad poníků a rekreačních koní, jejichž majitelé na bednu nikdy nemířili - pravidelnou řeholi ctižádostivého sportovce neznají a ani ji nevyhledávají. Snaží se být svým koním báječnými volnočasovými partnery a dobrými kamarády. Přátelé se přece hlady netrýzní, plánovaně utrpení si nepůsobí! Ovšem redukce hmotnosti bohužel utrpením pro všechny zúčastněné je a vždycky bude. S tím nic nenaděláme, ať už chceme anebo nechceme.
Pohybová aktivita - základ úspěchu
Přestože vhodné nastavení krmné dávky a omezování pastvy má v procesu redukce hmotnosti našich koní své nezastupitelné místo, základem transformace obézního koně v koně zdravého je řízený pohyb. A to není nic, co bych si pro potěšení z týrání cvalíků sama vymyslela. Tuto skutečnost potvrzují nejen mnohé nezávislé výzkumy, které byly provedeny například na potkanech, o nichž jsme již hovořili v předchozím článku, ale kupříkladu i výzkum, který se uskutečnil na katedře North Carolina State University of Animal Science.
V tomto konkrétním výzkumu byli vybraní obézní koně náhodně rozděleni do dvou skupin. Koně v první skupině byli drženi na dietě a byl jim snížen denní kalorický příjem. Druhá skupina koní měla shodný, tedy omezený, kalorický příjem, ale byla navíc vystavena každodenní fyzické zátěži.
Výsledky byly analyzovány za pomoci opakovaných měření některých parametrů. Sledována byla mimo jiné tělesná hmotnost, obvod krku, břicha, skóre tělesné kondice (body condition score, BCS), množství inzulinu v krevním séru, plazmatický leptin... Po čtyřech týdnech obě skupiny vykazovaly obdobný pokles v hodnotách některých sledovaných tělesných parametrů (např. hmotnost, skóre tělesné kondice). Koně z druhé skupiny ale měli výrazně vyšší ztráty v obvodu krku a významně lepší inzulinovou senzitivitu.
Tato hodnota je výrazem působení inzulinu v cílových tkáních a je také v inverzním vztahu k sekreci inzulinu. U druhé skupiny koní byla navíc zjištěna i lepší koncentrace leptinu v krevním séru. Leptin je protein, hormon, který vytváří tukové buňky (adipocyty). Je známo, že plazmatické hladiny leptinu vždy korelují se zásobami tuku v organismu, vysoké koncentrace leptinu úzce souvisí s obezitou. Leptin, který uvolňuje tuková tkáň, negativně ovlivňuje citlivost tkání na inzulin. Z těchto faktů tedy jasně vyplývá, že pohyb má v procesu redukce hmotnosti skutečně zásadní význam.
Cesta ke zdraví?
Zdá se tedy, že cesta ke zdraví našich obézních koní skutečně vede po cestě dlážděné fyzickou aktivitou a redukce hmotnosti sama o sobě není zárukou dostatečného zlepšení metabolických funkcí organismu. Pokud se tedy rozhodneme zamávat s obezitou, měl by v tomto procesu mít pohyb své pevně dané místo. I proto, že dostatek vhodného pohybu přináší organismu koní i další bonusy. K pozitivním účinkům pohybové aktivity totiž nepatří pouze zvýšení energetického výdeje, který vede k redukci nadváhy a zmírnění projevů obezity.
Mezi další neoddiskutovatelné přínosy řízeného pohybu patří také:
- zlepšení funkce kardiovaskulárního systému, zlepšení adaptace srdce a krevního oběhu na zátěž
- zvýšení množství svalových vláken a snížení obsahu tuku v nich
- zlepšení profilu lipidů v krvi
- zlepšení metabolismu cukrů
- zvýšení citlivosti tkání na inzulin
- zlepšení funkcí trávicího systému
- zvýšení imunitní odolnosti organismu
- zlepšení psychického stavu - zlepšení koncentrace, snížení stresu
Jak nastavit vhodný pohybový management?
Bylo by fajn, kdybychom dokázali jen tak "od boku" vystřelit dokonalý návod, kterak máme krok za krokem postupovat... kolik minut pohybu ten který obézní kůň potřebuje a jaký typ zátěže to přesně má být. Tak snadné to ale není. Vstupujeme totiž na velmi tenký led.
Obecně platí, že pro obézní jedince je vhodná taková intenzita zátěže, při níž dochází k maximálnímu využití kyslíku potřebného pro "spalování tuků" - jedná se tedy o zátěž, která probíhá v tzv. aerobním pásmu.
Do pohybového managementu našich hubnoucích koní bychom tedy měli začlenit aerobní pohybové aktivity, při nichž je energie získána především oxidací mastných kyselin (tuky) anebo aerobní glykolýzou (cukry). Pro aerobní aktivity je typická nižší až střední intenzita zátěže, která trvá v delším/dlouhém časovém úseku.
Intenzitu zátěže je ovšem nutné přizpůsobit typu zátěže, její frekvenci a celkové délce jejího trvání tak, aby byla zajištěna nejen její dostatečná fyziologická účinnost, ale nedostavily se žádné negativní účinky na celkovém zdraví jedince. Z toho vyplývá, že pokud nemáme dostatek zkušeností, může naše snaha o zhubnutí koně vést k závažným zdravotním komplikacím, a to aniž by proces redukce hmotnosti byl efektivní.
Vhodnou míru zátěže nám sice mohou pomoci stanovit hodnoty, které získáme z měření srdeční tepové frekvence (doporučit lze například specializované srdeční měřiče Polar Equine), přesto ale zůstane viset ve vzduchu celá řada dalších aspektů, o nichž tyto hodnoty nic nevypovídají. Nesmíme se tedy striktně řídit jen jimi. Mimo to. Pokud chceme s tepovou (a dechovou) frekvencí pracovat, musíme se je nejen naučit měřit, ale musíme rovněž vysledovat, jaké hodnoty náš kůň při tom kterém typu zátěže má. To vše, shrnuto a podtrženo, není jednoduché. Jestliže tedy chceme, aby náš tréninkový plán byl efektivní a zároveň nepoškozoval zdraví našeho koně, měli bychom celý plán redukce hmotnosti konzultovat s fyzioterapeutem nebo veterinárním lékařem.
A ani to není vše. I pokud konzultujeme, musíme se i my sami naučit velmi dobře reagovat na signály koně tak, abychom s ním pracovali na takové úrovni, která tomu kterému jedinci skutečně vyhovuje. Je to totiž vždy záležitost nejen individuální, ale i lehce magická. Je tedy dobré mít v pohotovostním režimu oko a cit. Není to jen o tom, že vysoký tep = zmírnění fyzické aktivity, nízký tep = její zvýšení. Budování kondice bohužel není matematika.
Dobrým hrubým ukazatelem intenzity je samozřejmě i dýchání. Pracuje-li kůň v pásmu aerobního tréninku, mělo by být jeho dýchání mírně zrychlené a prohloubené. Pro zvyšování fyzické zdatnosti je doporučována intenzita cvičení těsně pod anaerobním prahem. Čím vyšší je fyzická zdatnost, tím výše je umístěn anaerobní práh, a tudíž i intenzita. Toto vše ale skutečně není dobré se učit za pochodu a bez dohledu. I vy si přece na první lekce čehokoliv berete lektora!
Práce s koněm, který redukuje hmotnost, musí být obdobným způsobem systematická jako práce koně ve vysokém sportu. Nastavení takového systému nám ale může dát bez konzultace s odborníkem docela zabrat. Opravdu to není tak jednoduché... Nedostatek uskutečněných svalových kontrakcí ve cvičební jednotce nebude mít na metabolismus našeho koně významný vliv. Adaptace na zátěž neproběhne.
Naopak příliš dlouhá, příliš vysoká i neúměrně často opakovaná zátěž může vyvolat svalovou únavu. A i to je něco, co v procesu redukce hmotnosti nepotřebujeme.
Únava je proces zahrnující funkční odezvy organismu na různé typy zátěže a jejím důsledkem je snížení výkonnosti. Počáteční změny se projeví v centrální nervové soustavě jako vyčerpání energetických rezerv. Dojde ke snížení zásob glykogenu, ke zvýšení obsahu kyseliny mléčné, snížení pH ve tkáni a změně jejího prokrvení. Dojde také k narušení centrálních regulačních mechanismů, které mají zajistit účelnou souhru všech psychických a fyziologických funkcí. Svalová únava je signál organismu, který volá po přerušení práce ještě před tím, než dojde k úplnému vyčerpání, které může vést až k poškození svalu. Žádný signál, který od svého koně dostanete, tedy není nevýznamný!
Odolnost proti svalové únavě se dá samozřejmě zvyšovat tréninkem. Metabolismus organismu se postupně adaptuje na vyšší fyzickou zátěž. Tento proces ale nenastupuje v horizontu několika málo týdnů a rozhodně bychom měli mít jasnou koncepci a konkrétní představu o tom, jak bude trénink toho kterého jedince probíhat. V žádném případně nemůžeme s obézním koněm vyrazit na celodenní výlet, pak ho pár dní nechat stát a následně ho vytáhnout na rychlou cvalovou práci. Nu, možná to v kontextu tohoto článku vyznívá úsměvně. Realita je ale tomuto modelu až překvapivě často blízká...
Jojo efekt...
Progrese fyzického zatěžování se obecně rozděluje na období iniciální, období zvyšování fyzické kondice a na období jejího udržování. V iniciálním období se kůň musí adaptovat na zátěž, a to fyzickým tréninkem s nižší intenzitou i frekvencí. Délku úvodního období nelze bez analýzy přesně specifikovat, závisí na celkovém zdravotním stavu koně a jeho aktuální fyzické kondici. Období zvyšování fyzické kondice pak trvá průměrně 4–6 měsíců.
Získanou kondici, kterou doprovází redukce hmotnosti, je nutné, pokud má být efekt dlouhodobý, nejen získat, ale i udržet. I to se jeví jako samozřejmost, která ale v praxi až tak samozřejmá není. Majitelům tlouštíků totiž touto dobou již obvykle dojde dech. Pravidelně celé měsíce trénovat, aniž by to celé mělo nějaký jasný cíl, není jednoduché. Ale my, bohužel, opravdu nesmíme usnout na vavřínech. Šik postavičku musíme zuby nehty udržet únavě materiálu navzdory. Jinak se celý kolotoč obezity roztočí znovu plnou parou a záhy se ocitneme přesně tam, kde jsme před několika měsíci začali. Jojo efekt se totiž týká nejen nás, ale i našich koní!
A zde prosím pozor! Uvádí se, že fyzická kondice se začíná významně snižovat již po 14 dnech od snížení intenzity tréninku. Návrat k předtréninkovým hodnotám se následně dostavuje v řádu měsíců (v nepřímém poměru k délce tréninku) od poklesu intenzity tréninku. A to může být pro mnohé majitele, již běžným životem zcela vyřízené, zjištění poněkud děsivé. Období znovunastoleného lenošivého poklidu je totiž v nedohlednu. Režim, který jsme nastavili, budeme muset, jen lehce upravený, dodržovat po celý další život našeho nebohého tlouštíka...
Jak trénovat?
Vhodně nastavený trénink vedoucí k redukci hmotnosti a udržení ideální výživné kondice by měl:
- minimalizovat možnost poškození pohybového aparátu, obzvláště pak páteře a kloubů končetin
- respektovat všechny kontraindikace fyzické zátěže, pokud náš kůň nějaké má
- zohledňovat aktuální zdravotní a funkční stav organismu
- respektovat strukturu tréninkové jednotky - s intenzivní aktivitou začínáme až po zahřátí a uvolnění, konec tréninkové jednotky musí obsahovat postupné snižování zátěže, následuje důkladné krokování, případně strečink
- pohybové aktivity přizpůsobujeme aktuálním klimatickým podmínkám (absence náročné zátěže při extrémně vysokých teplotách, delší krokování před prací a po práci v zimních měsících) a povrchu
- vhodný je dlouhodobý odborný dohled
Závěr
Pokud je váš kůň obézní, ale jinak zdravý - tzn. nemá akutní nebo chronické problémy pohybového aparátu, nemá diagnostikované metabolické poruchy, netrpí následky prodělané laminitidy - nemá tedy žádná pohybová omezení - můžete velmi zvolna začít s tréninkem. Pokud i přes doporučení nechcete svůj tréninkový plán konzultovat s odborníkem, snažte se být alespoň mimořádně vnímaví k signálům, které váš kůň v průběhu práce vysílá. Pracujte systematicky, naučte se měřit tepovou a dechovou frekvenci a získanými hodnotami se alespoň orientačně řiďte. Konkrétnější doporučení vám ten, kdo vašeho koně nezná a nikdy ho neviděl, s čistým svědomím nejspíše neposkytne...
Nejvhodnějším redukčním cvičením je pro nás i pro koně plavání, které omezuje negativní dopad nadváhy na klouby a páteř. To je ale samozřejmě daleko za možnostmi většiny z nás. Vhodným "úvodem do problematiky hubnutí" jsou klidné procházky na ruce (práce na dvou lonžích) a práce v zápřeži bez zátěže.
Delší vyjížďky v sedle musíme řešit u obézních koní častým sesedáním, rovněž z důvodu přetížení oblasti zad a také kloubů. Postupně začleňujeme práci v náročnějším terénu a v kopcích a také systematický intervalový trénink (například 30 sekund klus, 30 sekund zotavení, intervaly opakujeme).
Vše bychom měli plánovat a evidovat. Vhodná je lehká jízdárenská práce, při níž zpočátku eliminujeme obraty. Velmi vhodné je do závěrečných částí lekcí zařadit protahovací cviky, které doložitelně vedou k rozvoji určitých svalových skupin. Později musíme výběhové povaleče pozvolna převést k doporučovanému režimu 40 % kroku, 50 % klusu a 10 % cvalu v jednotce v rozsahu alespoň třikrát až čtyřikrát týdně tak, aby výhledově mohli bez obtíží fungovat jako štíhlí koně lehce pracující. :)
Asi vás na závěr moc nepotěším, ale fakta jsou neúprosná... pokud se se svými koňmi pustíte do cvičení, která mají směřovat k dosažení ideální výživné kondice, rozhodně neočekávejte, že výsledky se dostaví během několika týdnů a pak to všechno budete moci hodit za hlavu. Změny, které v managementu koně provedeme, musí být zásadní a trvalé. Dobrá krmitelnost zkrátka má své pro i proti...
První část článku naleznete zde.
Použité zdroje:
- PlosOne: July24, 2019, D. Fitzgerald, S. Anderson, M. Sillence, M. de Laat: "The cresty neck score is an independent predictor of insulin dysregulation in ponies"
- NCBI, PubMed.gov: 2019 Jul., J. L. Moore, P. D.Siciliano, S.E. Pratt-Phillips: "Effects of Diet Versus Exercise on Morphometric Measurements, Blood Hormone Concentrations, and Oral Sugar Test Response in Obese Horses".
- BEVA Equine Veterinary Journal: March15, 2011, N.C. Stubbs, L.J.Kaiser, J. Hauptman: "Dynamic mobilisation exercises increase cross sectional area of musculus multifidus"
Galerie
Kopytní abcesy: Někdy nekonečný příběh
Když vidíte koně stát o třech nohou, chcete od veterináře nebo kováře slyšet: „Je to absces“. Z dobrého důvodu. Většina abscesů se totiž sama…
„Bioléčba“ zánětlivých onemocnění koní
Jedním z charakteristických znaků mezenchymálních kmenových buněk (MSCs) je schopnost měnit se na různé typy. Méně známé jsou však jejich silné…