Aby bylo poražení na jatkách rychlé a bezbolestné, musí se kobyla nechat cizími lidmi pevně chytit za ohlávku a bez hýbání hlavou strpět přiloženou jateční pistoli k hlavě. Bude-li zmatkovat, máchat hlavou atd., tak se řezník netrefí. Koně, bojující o život jsou hodně nebezpeční, řezník by se pak musel starat hlavně o to, aby přežil sám, nějaká pieta jde stranou. Ne, že by se to dělo denně, nikdo to nechce, tím méně sami řezníci. Ale občas nějaká ta historka prosákne. Stejně jako o nepovedeném uspávání.

Reakce na 1386340: sice vás neznam osobne, ale chtela bych vam vyslovit dik za to, ze jste nezavrela oci a pomohla te pani v situaci, kterou popisujete. Myslim, ze tim jste pro toho kone udelala nejvic. Pokud to probihalo tak, jak popisujete, nelze rict nic proti.

Mattas, jateční přístroj má upoutaný projektil, což znamená, že se musí přiložit těsně k hlavě koně, takže určitá spolupráce zvířete je nutná. Neslouží k zastřelení koně, ale k omráčení, po kterém následuje vykrvení - to samotné je příčinou smrti. Píšu to jen pro přesnost, na níže uvedeném odkaze je pro představu technický nákres jateční pistole (bod Omračování skotu). http://ari.wikidot.com/technika-pro-jatecne-zpracovani-a-trzni-finalizaci-masa-a-po#toc8

Pamatuji si vícemeně z dětství mrtvolku utracenou jatečkou...v té době asi běžné i vetem v místě bydliště koně...kobylka dvouletá měla těžkou koliku a v té době její cena pro JZD byla nižší než náklady na převoz a operaci v Brně(300km)...v té době kafina jezdila vlastně vesměs druhý den nejpozději...měla na čele kulatou hlubokou,vícemeně suchou ránu ...evidentně smrt nastala střelou,zběžné vysvětlení nám děckám bylo,že jatečka přiložená k hlavě vystřelí takovou šipečku až do mozkové tkáně(jinak stejný princip výše popsaného principu,projektyl je součástí jatečky,jen vyskočí jako vystřelovák...střelba tedy kontakt na hlavu),mířeno na místo,kde je na čele výrazně slabší lebka,smrt okamžitá.Vím jistě,že nebyla nikaj vykrvována,utratili ji na jejím stání,ani stopa po krvi...jen se pak stěhovala už mrtvá ven na dvůr kvůli ztuhlosti a pozdější manipulaci...ale já viděla ještě na stání.

To jsem třeba nevěděla,děkuji za info,Budeme muset přehodnotit,co pro kobylu a okolí bude méně nebezpečné,zda boj s fajou a veterinářem,nebo pistolí

Reakce na 1386389: Rozhodně méně stresující je SCHOPNÝ veterinář. Který má praxi i s problematickými koňmi. Nevím odkud jseš, ale vzhledem k tomu, že padly jména jako Šlapanský, Žert a Tručka, budeš z mého okolí. Za sebe doporučuju MVDr. Luboše Kucharoviče, jeho přístup ke koním (i velice problematickým), je naprosto profesionální, klidný...dokáže zachovat chladnou hlavu, klid a rozvahu. Co já ho znám (už asi 10 let), naočkoval a během chvíle zpacifikoval i ty nejhorší případy, po celém okrese a kraji vyhlášené. V klidu a bez násilí. Bez zvýšení hlasu. V případě "hysterie" ze strany majitelů, (což dle jeho slov je nejhorší rušící faktor), posílá majitele pryč a u koně je sám.

Může mi prosím někdo sdělit, jaké a od koho je třeba potvrzení, když si nechám koně uspat doma a pak bych ho chtěla "pochovat" na pozemku bez odvážení do kafilerie? To jsem se tady nedočetla a zajímalo by mě to. Děkuji za odpověď.

na krajské hygieně a vodohospodářství, nejlíp když si zavoláš na krajskou vet. správu a oni by měli vše vědět. Povolení trvá cca až 5 dní, proto je lepší první povolení a pak koníka uspat - nejlíp hned vedle díry. Hlavně zasypat hodně vápnem a mít nachystanou hlínu na dosypání, ono se po čase ten zásyp rtochu propadne, po vyhnití měkkých tkání. nesmí být v okolí vodní zdroj, jinak to nepovolí, musí to být na vlastním pozemku - to jsou 2 základní věci. Znám několik lidí, co povolení neřešili - kde není žalobce není soudce :(

Reakce na 1386389: Mattas, píšeš, že kobyla nemá problém s lidmi, ale s vety. Můžeš mi vysvětlit, jak odliší veta od jiného "normálního" člověka? Přepokládejme veta cizího, se kterým nemá kobyla "veterinářskou" zkušenost. Copak k vám chodí veterinář v bílém plášti, že ho kobyla rozliší mezi jinými lidmi?

Uff, nechtěla jsem reagovat, ale prostě mi to nedá. Já osobně na smrti na jatkách nevidím pranic důstojného. Mít leta parťáka a pak ho nechat sežrat ať už lidem nebo Berouskovým šelmám mi připadá šílené. Lidi uvědomte si, že když si kupujete zvíře, tak Vám holt jednoho krásného dne zemře, popř. mu budete muset pomoc a chovejte se k němu s úctou!!!!!!! Je mi z některých příspěvků na nic, jsou věci, které mi hlava nebere. Jedna kobyla mi taky usnula s hlavou v klíně a musím říct, že ač to tenkrát strašně bolelo, za poslední období měla nejkrásnější výraz v oku, to zvíře děkovalo člověku, že ho zbavil toho trápení. Nakládku jsem sledovala také, to byl opravdu nehezký zážitek, ale nikdo nikoho nenutil u toho být. Až budu příště v takové situaci, rozloučím se a na nakládání se dívat nebudu. Ale NIKDY V ŽIVOTĚ bych nemohla žít s vědomím, že moje skoro dítě někdo snědl.

Reakce na 1386470: No pokud jde o ta zvířata v cirkuse, proti tomu v zásadě nemám nic, Berousek si totiž bere uspané koně... a jestli tvého parťáka rozvaří v kafině nebo sežerou lvi... to už je asi jedno, pokud konec jako takový byl pro něj co nejpříjemnější.

Reakce na 1386473: Tak je to o fous přijatelnější, ale furt se mi to příčí.

Reakce na 1386469: Koně většinou veta poznají po čuchu - jako je klasický doktor někdy cítit špitálem a desinfekcí, tak i vet je tak někdy cítit. Taky jsme znala pár koní, co veta cítily už od dveří maštale. S takovými koňmi byl většinou problém (spíš to bylo tak, že s těmito divně vonícími lidmi měli špatné zkušenosti, takže veterináře prostě neměli rádi). Ovšem pokud takto kůň reaguje na veterináře, bojím se, že na řezníka bude reagovat naprosto totožně.

Reakce na 1386389: Super, že jsi ochotná to ještě zvážit... Kobylce přeju klidný důstojný odchod.....

Teď teprve mi docvaklo, že jde o tebe a o Bravču:-( Je mi to strašně líto:-((( Ohledně jatek: máme je pár metrů od koní, známe provozovatele, víme, jak to tam chodí (vše už bylo popsáno). Záměrně nebudu pitvat morální hlediska; ale co se týče způsobu usmrcení, s tím bych problém neměla, nejhorší by bylo najít dobrovolníka, který by tam s ním šel. Přeji Ti sílu v rozhodování a ať je to co nejrychleji za Tebou:-(

Reakce na 1386356: Zažila jsem za 35 let u koní oboje, jatka i uspání. Jezdila jsem 10 let v oddíle, který spadal pod JZD, a koně se dávali na jatka běžně. Byli to koně staří a chromí, pár jsem jich doprovázela. Vždy vše proběhlo v klidu, domlouvali jsme se na ráno před začátkem směny. Jezdili jsme dozadu na místo tzv.nutné porážky. Řezník byl vždy slušný, kůň dostal ohlávku s clonami, aby nic neviděl (jako u kočárových koní, ale clony byly plné), a pokaždé stál v klidu. Naštěstí nikdy nedošlo k tomu, že by se řezník netrefil, rána byla přesná a dostatečně silná, takže kůň padl namístě bez jakéhokoliv stresu. Možná jsme měli jen štěstí,ale myslím si, že bylo i v zájmu řezníka, aby zvíře nesplašil a on sám nepřišel k úrazu. Vím, že to dnes zní tvrdě, ale tak to chodilo. Koně se do kafilerky posílali jen v případě, že uhynuli ve stáji (co vím, tak těžká kolika, porod z výhřezem dělohy a silným krvácením, uhynulé hříbě - to 2x). Své koně jsem nechávala uspat a odvézt, vždy to proběhlo v klidu; ale zažila jsem koně kamarádky, kterému dávka na 500 kg nestačila (vážil 440 kg), začal se dusit a mlátit, nakonec se mu muselo připíchnout na 600 kg, než se srdce zastavilo. Neodsuzuju nikoho, ať už se rozhodne jak chce, jen připomínám modlitbu koně "až nastane můj čas, dopřej mi rychlou a milosrdnou smrt". Zažila jsem u majitelů, kterým jsem se starala o koně,držení obolavělého, apatického zvířete za všech okolností při životě (či spíše živoření), a věřte mi, není to zážitek, který bych chtěla zažívat znovu. A k tvrzení, že m u s í m mít za každých okolností peníze na uspání koně a kafinu? Bez urážky, ale kdo to tvrdíte, tak jste asi ještě nedostali do opravdu mezní situace. Zvlášť v dnešní době je to někdy poměrně jednoduché a rozhodování, co má prioritu, velmi, velmi obtížné.

Reakce na 1386504: Pokud někdo chová koně, jako jateční zvíře, prosím, je to tak-ovšem zde se od začátku píše o miláčkovi, koni, jež je milován-to lidi pobouřilo-kdyby byl dotaz prostý-Dobrý den, mám koně na jatka, co vše k tomu potřebuji, bylo by fajn-mezi náma to ale ví i veterinář, šlo tedy snad o rozpoutání diskuze??? Nevím, v případě koně, kterého bolí nohy a už převoz bude utrpením, ani nechci. Diskuze běží déle, tudíž možná už je v salámu a je to jedno. A nemít na koně peníze? Nepořízovat si jej, přeci, natož jich mít více. Je to jednoduché. Také nemám lva, neutáhla bych to. Pokud člověk nemá finance, čas a zkušenosti, nemá mít koně. To je realita. pavlucha-chápu to, ale i naše výhrady jsou oprávněné.

ja osobně vím jací sou koně z jatek ,vystresovaný neduvěřivý ,ale pokud je kun mladší než 7 let da se ta bariera prolomit,stojí zato je zachranit a kecy o levnýž koupi at si strčej za klobouk každej kun je unikat a kdybych mela možnost jich ustajit a uživit víc klidně bych do toho šla.zaleží jaký vztah ke konim mate jsou ti co s koně těží a když uděla co pán chce zbaví se ho jako nějake rozbite věci.a ti co pro koně žijou a jejim jedno jaky maj rodokmen nebo věk.

Reakce na 1152473: A víte, že koně živého z jatek dostat je vlastně hrozná blbost? Tak jsem se tak pídila po všech možných diskuzích všude možně, obvolala jatka a ........pokud majitel prodá koně jatkům, sepíše smlouvu, dává možnost koně zpracovat na maso a jiné využití je risk.............a málokde si budou koledovat o průšvih. Z jatek tedy asi nee a že je koník téměř hovězí, s tím se zde, v diskuzích moc neprovede. To jsou na to jiní páni a tak si myslím, že se prostě mluví o například jakoby vepřovém atd..........kdo mě zná, pochopí, jak to myslím. Jsou daleko větší muka pro koně, tedy, než ta jatka-týrání, hlad.......

Zajímalo by mě, jak konkrétně tento případ skončil? Už to má kobylka za sebou? jak to probíhalo?

Reakce na 1389865: Nugetko, nechtela jsi napsat nahodou do jine diskuse ?? Tahle je celkem stara a neni to ta, ktera se tu nedavno dost probirala... :-)

Reakce na 1389883: Hm, koukám na to.....

Vím, že je to asi necitlivé, ale chtěla jsem se zeptat Matas, jestli už je po všem a pokud chce, ať se s námi podělí o průběh......z výše vyplývá, že ne každý má o tomto typu odchodu koně jasné představy, takže krátké info by určitě bylo na místě....

Mattas sice nejsem, ale mám teď za sebou bohužel tento zážitek. Kobyla se zdravotním problémem. S ohledem na naši finanční sitaci jsem musela řešit, jestli vet a kafilerka (-9.000,-) nebo jatka (+9.000,-). Nezbylo mi, než být ekonom. Je jedno, jak se zvíře usmrtí, jestli injekce nebo rána do hlavy, hlavně, když to bude rychlé. Takže po dohodě s jatky jsem kobylu naložila na vozík, dovezla, ve spolupráci se zaměstnanci vyložila. Všichni se ke mně chovali ohledupně (viděli, že na tom nejsem nejlíp). Odvedli jsme ji k rampě. Řekli mi, otočte se a až uslyšíte ránu, pusťte vodítko. Když jsem uslyšela ránu a slyšela pád těla na zem, brečela jsem jako želva. Chlapi řekli, ať se neotáčím a zadem mě s pochopením vyvedli ven. Je to samozřejmě o lidech, ale když to shrnu: 1) neviděla jsem jí umírat (jen slyšela) 2) neležela mi na dvoře pod plachtou, než by druhý den přijela kafilerka 3) alespoň malá finanční náhrada Takže suďte, jestli jsem nebo nejsem neetická. Kobyla byla dcery, ta se s ní na vozíku s pláčem rozloučila a kobyla prostě odjela, zůstaly jen smutné vzpomínky na milované zvíře a ne i ty depresivní na mrtvolu ležící na dvoře.

Ale je pravda, že jsem neměla problém jíst koňský salám, ochutnala jsem i koňské maso. Od teď už ho jíst nebudu, psychika mi to nedovolí.

Reakce na 1389946: panenkajana:to zní jako klidný nikoli zlý konec a racionální rozvaha.Podle toho,co píšete,kobylka nebyla ve stresu a bolesti ani transportem,ani po vyložení u rampy..dcera by víc asi nezvládla,tak nešla až do konce..pokud nezvládala,lépe,že nešla,ale vy ano a kobyla jistě znala i vás,,bylo to rychlé a v klidu,zamestnanci nebyli opilí sadisté...nic neetického nevidím. Mohla byste přidat informaci,která jatka se takto slušně chovala a kolik byla výkupní cena za kg?.Pro všechny,co netrvají bigotně na "zachraňování v dobrých rukách",i když na to sami nestačí..v jakémkoli významu slova...

Když už jsem toto téma načala,tak ho taky dokončím... Kobylu jsem na jatka nakonec odvezla a NELITUJI toho. Kobulku jsme vezli na 7 ráno,aby šla jako první (před náma dovezli dvě prasata,které dali do ohrádky a šli jsme první).Když jsme dojeli,kobulku jsme nechali chvilku ve vozíku,aby jsme šli vše domluvit (papírově).Kobyla NEBYLA ve stresu.Jak se vše domluvilo,šla jsem pro ni.Vyvedla jsem ji z vozíku (na ulici) a šli jsme do dvora jatek.Všichni jste psali,jak koně cítí krev,jak se koně bojí...tak kobyla mě do dvora přímo táhla a šla přede mnou.Ničeho se nebála a šla pěkně.Nastal čas loučení (loučila jsem se na dvoře).....brečela jsem jak želva,kobylu objímala a musím dodat,že brečeli všichni okolo mně.Nejen manžel,ale i SÁM řezník,který chápal,že je to pro mě těžké.Pomocníci a asistenti také měli slzi v očích,ale to jsem moc nevnímala.Rozloučila jsem se s kobylou a manžel jí odvedl do one místnosti (naprosto čistá,bílá místnost)...dál jsem už nepokračovala....šel jen on a ona.Upozorňuji,kobyla byla naprosto klidná a nic netušila....to co se dělo vevnitř netuším,ale manžel popsal tak,že přiložili pistol k hlavě-kobyla naprosto bez problémů... a padla rána a kobyla se skácela mrtvá k zemi.Manžel sundal ohlávku a odešel.....kobyla byla OKAMŽITĚ mrtvá. Pro peníze jsme si měli dojet až další den.Načeš jsem řezníka prosila,aby mi řekl,jak vypadaly zadní kyčle,protože jsem se oparvdu bála,že bych třeba něco přehlédla,či se veterináři spletli (což bych si vyčítala asi do smrti)Když jsme si jeli pro peníze,řezník doslova popsal,jak vypadaly kyčle,že musel i vyházet 30kg masa z oblastí kyčlí....kobulka asi musela opravdu trpět a tohle by bylo pro ní vysvobození! Jsem za tyrana,že jsem si jí odvezla na jatka,ale nevadí mi to...jsem moc šťastná,že kobyla to měla rychle a bezbolestně za sebou a že se mi dostalo i jakési zprávy,že jsem opravdu jednala správně (rozhodnutí o smrti). Představa,že s ní bojujem,aby jí vet mohl něco píchnout je nic moc,takže teď mohu s čistým svědomím říci,že kobyla ve stresu opravdu NEBYLA.A jestli to bylo důstojné?..napadá mě jen jedna věta z Dr House: "Důstojně se neumírá,důstojně se ŽIJE" a myslím,že tahle kobyla si do své smrti důstojně žila.

Reakce na 1389956: Milá Mattas,nejste tyranka,ba naopak.Děkuji Vám za to,že jste tohle napsala.Ne kvůli sobě,já problémy s jatkama nemám,ale v rámci osvěty pro ty,co podléhají hysterii a každý řezník je pro ně sadista.Pro mne jste zodpovědná majitelka.Přeju vám,a´t ta ztráta brzy přebolí.