mismon
Vloženo 9.12.2009 - 22:01
Reakce na 1339442: Ale jde to legálně. Legálně můžeš připustit v podstatě cokoliv, pokud je hřebec plemenným hřebcem a má zaplacené poplatky. Pak sice produkt tohoto spojení nebude přiřaditelný k žádné plemenné knize, ale modrý průkaz se zapsaným původem získá a bude to zcela legální.
veronika sixtova
Vloženo 10.12.2009 - 10:56
Reakce na 1339469: Ano, Mismon má pravdu. Lze legálně vytvořit meziplemenného křížence, vzniklé hříbě bude mít v papírech o původu v kolonce plemeno napsáno "bez plemenné příslušnosti" popř. v různém typu, kam se bude hodit např "v horském typu" apod.
I já jsem toužila na svou poničku plemene ČSP pustit plemenného hřebce shagyaaraba, který pro plemeno ČSP nevlastní licenci - po dohodě s majitelem (hřebčinec Tlumačov), že jsem si vědoma, že tvořím meziplemenného křížence, jsem hřebce pustila, po zaplacení všech poplatků jsem obdržela řádný připouštěcí lístek a na jaře čekáme to meziplemenné hříbátko, které ovšem vzniklo legální cestou a bude mít plný původ meziplemenného křížence.
Hana Kohoutová
Vloženo 10.12.2009 - 11:36
Já jsem to udělala stejně,připustili jsme plemeníkem PH kobylku v typu hucula,malý se docela poved,ale už je valáškem nechci hřebce zvláštˇ když není chovný.Kamarádka doma hřebce má nyní 3 své a jednoho nájemního,taky nekastrují protože to by jim přeci nemohyli udělat,perspektiva do chovu žádná,hřebci se občas porafou,tedˇ mají nechtěné hříbě,nedávno utekl hřebec jiné majitelky a koně se v noci servali tak že to bylo na veterináře a antibiotika,jinak nejsou zlí,dobře jezditelní a td.ale pořád nechápu co je na nich tak úžasného,myslím že vykastrovaní by se měli líp,mohli by do stáda s kobylama a odpadlo by spoustu jiných starostí,ale každý to vidíme jinak.Asi jde o ten pocit JÁ MÁM HŘEBCE.
jana fridrichova
Vloženo 10.12.2009 - 13:11
Reakce na 1339544: dostalo se to trochu OT, ale mohla bys, prosím, napsat návod? já to před 4mi lety vzdala, právě pro údajné neuznání původu a pustila kobču a1/1. na všech místech, kde jsem se ptala, jsem dostala odpověď, že pokud otec i matka nanáleží jedné plemenné knize, původ, i když známý, se do modrého průkazu nevyplní(maximálně po matce). prý jedinná šance založit plemennou knihu, se vším, co k tomu náleží..
Helena Lachowiczova
Vloženo 10.12.2009 - 13:43
A k čemu jsi pustila kobču A1-1?Pokud je mi známo většina plemeníků má licence puštet plnokrevné klisny a jsou pak zapsáni potomci s plným původem.Jednoho mám doma.Bába plnaska a děd také.Plnokrevné plemeno by nemělo mít v tomto problém.Pokud ovšem nechceš pouštet na kobylu třeba tinkera nebo fríse.Ale mám pocit tet nevím přesně že teplokrevná plemena mají licence k pouštění skoro všechna.Plnokrevník se dost využívá k podpoření nebo zjemnení vlastností daného plemene.K zušlechtění.
veronika sixtova
Vloženo 10.12.2009 - 13:50
Reakce na 1339575: Původ otce i původ matky tam bude zapsán normálně, jen u toho plemene tam bude "bez plemenné příslušnosti". Oba rodiče jsou ale ve svých plemenných knihách řádně zapsáni a uchovněni, na to konto mi byl vystaven připouštěcí lístek, kterým se prokážu při registraci hříběte.
Dříve tahle možnost nebyla, legálně nešel meziplemenný jedinec vytvořit, ale změnil se plemenářský zákon, který to povolil.
P.S. Zjevně taky musí s touto alternativou souhlasit majitel hřebce, bez jeho svolení, že svým hřebcem vytvoří meziplemenného jedince, to asi nepůjde /nebo já bych si to asi netroufla riskovat/.
Jana Vašová
Vloženo 10.12.2009 - 16:45
Reakce na 1339584: zajímalo by mě co pak s takovým koněm da se něčím připustit a zařadit do nějakého plemene, ptám se jen ze zvědavosti
veronika sixtova
Vloženo 10.12.2009 - 17:08
Reakce na 1339626: U nás - pokud bude hřebec, určitě se stane valachem - tam je to jednoduché, pokud bude klisna, pak buď na ní dále nechovat a nebo hledat možnost, jestli půjde zapsat do nějaké pomocné PK?
U hříběte bych chtěla vylepšit exterier (předchozí hříbě po pony hřebci, dnes dospělá kobylka ČSP, je sice výkonná ve skoku, ale má slabší exterier a hlavně je malá, nedorostla ani výškou matku natož otce), výšku, a trochu vloh do vytrvalosti - takže budu doufat.
Michaela Zimná
Vloženo 11.12.2009 - 12:33
Tak já taky troškou přidám....tady za kopcem je jedna sportovní stáj, kde se nachází i několik hřebců....ano, jsou to pěkná zvířata a jeden je i úplný pohodář, ale zbytek, to jsou dárečci...nahoře na boxech mají nataženou pásku s možností pustit proud...sami ošetřovatelé/jezdci řikají, že nejlepší by byla kastrace, protože je s nima těžký pořízení...ale majitel této stáje a těchto hřebců zastává názor, že valach není kůň,jedině hřebec....ale to, že ošetřovatelé/jezdci podstupují každý den riziko už nevidí.
Můj názor je, že pokud nebude uznán jako plemeník, tak mít hřebce je zbytečnost. Já mám taky valacha a to, co někdy předvádí ve výběhu, ve volnosti na hale.... tak by mohla některým hřebcům spadnout čelist :-)
jana fridrichova
Vloženo 11.12.2009 - 12:40
myšák:
Můj názor je, že pokud nebude uznán jako plemeník, tak mít hřebce je zbytečnost. Já mám taky valacha a to, co někdy předvádí ve výběhu, ve volnosti na hale.... tak by mohla některým hřebcům spadnout čelist :-)
možná toto je jádro problému. pokud skutečně onoho konkrétního jedince vykastruji, změní zaručeně své chování? myslím, že u dospělého to neplatí. ( a pokud vykastruji příliš brzy, také to není bez rizika ztrát)
Jaroslav Koreň
Vloženo 11.12.2009 - 12:55
Lassex: ... pokud skutečně onoho konkrétního jedince vykastruji, změní zaručeně své chování? myslím, že u dospělého to neplatí. ...
Zmena chovania - to je iba jeden uhol pohľadu. Možnosť pobytu na pastvinách, alebo vo výbehu s ostatnými kobylami (koňmi) je pre toho koňa neporovnateľne väčšia výhra ako ostať žrebcom.
A možnoť (hraničiaca s istotou), že neželane neobskočí kobylu cudzieho (vlastného) majiteľa je kastráciou taktiež vyriešená.
Eva Marková
Vloženo 11.12.2009 - 13:51
Reakce na 1339626: Nepýtaš sa síce mňa, ale mám podobný prípad: plemeno, čo chovám, nemá na Slovensku plemennú knihu. Keď sa nám narodili prvé žriebätá, boli preto písané ako kríženci v teplokrvnom type, v pase ale mali plný pôvod po oboch rodičoch. Kone boli medzitým zaregistrované v materskej plemennej knihe a čakáme na výpis z PK. Po jeho predložení na Centrálnej evidencii koní je možné zmeniť údaj o plemene aj v pase.
Predpokladám, že podobne to bude možné napríklad aj pre angloarabov - proste ak si koňa bez určeného plemena "vezme pod krídla" nejaká plemenná kniha, napríklad v zahraničí, je možné plemeno v dokladoch zmeniť.
veronika sixtova
Vloženo 11.12.2009 - 13:58
Reakce na 1339806: Já si myslím, že u většiny se chování opravdu časem změní - pokud se kastrátovi (i v dospělém věku) po vyhojení dopřeje pobyt ve smíšeném stádě, v ideálním případě 24/7, pak se jeho chování opravdu mění, i když prvních pár dní, týdnů (podle temperamentu konkrétního jedince) ve stádu jsou ještě dost bouřlivé. Pozor, nemyslím tím vykastrovaného poušťáka, tam bych si tak úplně jista nebyla, s tím nemám zkušenost.
Radana Dluhošová
Vloženo 11.12.2009 - 14:26
Reakce na 1338949: Bože to je jedna kravina za druhou...Hřebec pokud není plemeník je jen komplikace, při běžné manipulaci a hlavně s výběhem popř. pastvinou. Jako valach si rozhodně žije klidnější a spokojenější život. A to že jsi jezdila týden před porodem a vystavovala se takovému riziku a ještě se tím chlubíš, vypovídá cosi o tvé inteligenci...:-)
Blanka Richtar
Vloženo 11.12.2009 - 14:51
Reakce na 1339806:
Už jsem to tu psala několikrát - mě od kastrace odrazovali "koňáci", kteří tvrdili, že starý kůň už hřebčit nepřestane. Když jsem to konzultovala s veterináři, všichni se shodli na tom, že až na výjimky naprostá většina kastrátů ztratí pudové hřebčí chování. Pokud je kůň nevychovaný, kastrace na tom nic nezmění, ale pokud jde jen o stres v přítomnosti kobyl, to kastrace vyřeší i u 20-ti letého poušťáka. Takže ono to chce poslouchat spíš lidi, kteří s tím mají nějaké zkušenosti a ne si dedukovat teorie, kterýma si ospravedlním ne úplně vyhovující management svého hřebce.
katerina bardonova
Vloženo 11.12.2009 - 15:41
ja mela dva,jeden mi skoro znasilnil osetrovatelku,nastesti mela dobry kratasi a az na jeji a nas sok se nic nestalo a ten druhy je uplne fajn. tak ze u me je to 50 na 50
Eva
Vloženo 11.12.2009 - 17:22
Reakce na 1339806: Zkus se na to podívat z pohledu toho koně,ne ze svého.Dospěješ k tomu,že život hřebce není procházka růžovým sadem,i když je sebevychovanější.
Jan Boublík
Vloženo 11.12.2009 - 19:06
Reakce na 1339804: Já mám taky valacha, který je pěkný číslo, na jízdárně většinou líný, ale ve výběhu nebo na výjíždkách jako dělová koule. Kdyby zůstal hřebcem, asi bychom si s ním pěkně užili. Zato naše kobylka, která když jsem ji kupoval měla být údajně někdy obtížně jezditelná, je naprosto zlatá. Mně se ale vždy jezdily kobyly velmi dobře, mám je raději než valachy nebo hřebce.
Milan Krejsa
Vloženo 11.12.2009 - 20:49
Reakce na 1339806: Platí téměř vždy, že dojde ke změně. Samozřejmě se najde i pár jedinců, u kterých to není tak jasně vidět, ale to souvisí ve většině případech co jsem viděl s krmením a využitím koně.
iva novotná
Vloženo 12.12.2009 - 9:45
Reakce na 1339327: a nezdá se vám že valachovi cosi chybí ?? že jejich povahy jsou rozpolcené zda jsou kobylami či hřebci ?? my tady mluvíme o zvířatech jako o věcech, každé má své touhy city a přání a my mu je vezmeme ano sice třeba ten či onen nikdy nebude připouštět, ale vždyť je to kousek jich ... kastrovat ano či ne ???? a kdo bude přemýšlet nad tím... opravdu musím ... nikdo .... vymyslíme to za ně...tak šup všechny kluky kteří nemají předpoklad pro partnerský život vykastrovat... všechny smetáky psy vykastrovat, všechny pouliční kočky taky ...bereme koně jako věci jako nástroje .... a tak přemýšlíme i když kastrujeme... ale proč vlastně kastrujeme ??? co se změní ?? já tvrdím že dobře vychovaný hřebec je v podstatě stejně mírný jako kobyla nebo valach
Michaela Karamanová
Vloženo 12.12.2009 - 9:58
Reakce na 1339918:
Po odpoveď "proč vlastne kastrujeme ? " ti odporúčam zájsť do útulku pre psy/mačky a pracovať tam tak mesiac ,možno by si to dokázala pochopiť , prečo .
A tebe sa nezdá,že žrebcovi, byť sebavychovanejšiemu tiež niečo chýba ? Nechýba mu hárem kobýl, ktorý by oplodňoval a strážil ? Miesto nich chodí do výbehu ( v lepšom prípade ) s partou rozpoltených kastrátov . Ozaj, s kým by tie vychované žrebce chodili do výbehov, keby sa nekastrovalo ? S kobylkami ?
Nepoznám valacha, čo by si myslel, že je kobyla ,dokonca si asi nemyslí ani, že je valach , pravdepodobne .
Väčšina valachov veľmi dobre vie, ktorá bije, keď má kobyla ruju , ono zas aj nadobličky vyprodukujú nejaký testosteron...
Aneta Valterova
Vloženo 12.12.2009 - 11:07
Reakce na 1339918: Tak to mi mluvíš s duše, pouliční kočky a psi v útulcích bych totiž kastrovala všechny a šmahem. Považuji to totiž za maximálně za humánní. Porovnávat lidi a koně je dle mého názoru účelový nesmysl. Pokud jde o přání: můj kůň má určitě potřeby, ale přání (ve smyslu plánování budoucnosti) tedy zcela jistě nemá. Ovšem možná je to tím, že je to valach:-) O citech by se dalo diskutovat, docela by mne zajímalo, jak definuješ cit - to by asi bylo pro tu diskuzi zásadní.
Mimochodem, kdybychom se drželi toho, co píšeš, tak bychom museli nejen koně nechat ve volnosti ve zcela člověkem "nezcivilizované" přírodě.
Pavla Vránová
Vloženo 12.12.2009 - 11:56
Tedy tak stupidní argumenty jako má shari - ty už tady dlouho nebyly. :-D
Půjdu objednat svému valachovi psychologa, aby mi odpustil, že jsem ho připravila o to nejcenější - že si v životě nevrzne.
Jinak nevíte někdo kde v Evropě se hřebci - kříženci kastrují ze zákona - tedy plemenářského ?
Někde jsem to slyšela, ale nevím kde to je ? Španělsko ?
Eva Marková
Vloženo 12.12.2009 - 13:34
shari: sice třeba ten či onen nikdy nebude připouštět, ale vždyť je to kousek jich
Moja dcéra mala vybraté slepé črevo, mama žlčník a ja už mám o jeden zub múdrosti menej - tiež to boli kúsky tiel a boli neprirodzene odstránené.
shari: já tvrdím že dobře vychovaný hřebec je v podstatě stejně mírný jako kobyla nebo valach
Ako sa dá vychovať žrebec, aby kašlal na svoje hormóny? Výchovou možno ovplyvniť len to, ako sa správa za prítomnosti človeka, nie aby sa stal psychickým kastrátom.
kojot
Vloženo 12.12.2009 - 13:35
Reakce na 1339918: Že by jejich povahy byly rozpolcené jsou kobylami či hřebci , je - odpusťte - nesmysl. Asi stejně, jako že gay je něco mezi chlapem a ženskou (poznal jsem spoustu lidí, co si to myslí). Jak by vlastně měli být rozpolceni? Že se u nich budou projevovat nějaké mateřské pudy? Nebo že by se snažili podržet hřebci? Nic jiného mne zatím nenapadlo, možná opravdu nějaký projev může existovat, napovězte...
V přírodě, pokud jsou hřebci s kobylami, se taky rozmnožuje jen jeden. Většina rodinných stád má jen jednoho hřebce. Nejmenší (pozorované) stádo, nepočítaje hříbata, je pár, tedy jedna klisna. Obvyklejší je víc, třeba i deset a víc klisen. Dvouletci jsou otcem odehnáni. Někteří vytvoří pár se stejně starou klisnou a postupně připojí další, většina se během života snaží odehnat jiného hřebce od jeho stáda, menšina se připojí k jinému stádu v podřízené pozici vůči jeho hřebci. Nejčastěji je podřízený hřebec jen jeden, málokdy si skočí, mnozí možná nikdy. Jsou to vlastně dobrovolní valaši - brání stádo před nebezpečím, hlídají, aby klisny neodešly od stáda a nepřipojily se k jinému, brání spolu s vůdčím hřebcem klisny proti cizím hřebcům - a co z toho mají?
Klisny i hřebci se rodí zhruba půl na půl. Takže kolik hřebců v přírodě má předpoklady k partnerskému životu? Řekněme polovina. A to i když připočítáme podřízené hřebce a vezmeme v úvahu, že některým volným hřebcům se podaří odehnat konkurenta od jeho stáda. V té polovině jsou tedy zahrnuti i ti, kteří nežijí partnersky celý život, a ty, kteří žijí partnersky dosti omezeně. Štěstí na celoživotní plnohodnotný partnerský život má necelá polovina, řekněme dvě pětiny a méně z těch, kteří se dožijí dospělosti.
Mírně odlišné to mohlo být v časech, kdy stepi obývaly milióny koní a rodinné skupiny se sdružovaly do obrovských stád, pokusy přivlastnit si cizí klisny byly asi častější a podřízení hřebci mohli být častějším případem a mohlo jich být v průměru i více v jedné rodinné skupině. Ale to neznamená, že by se základní vzorec zásadně měnil.
A ještě tohle: 80-90% klisen ve volné přírodě od dvou let výš má hříbě každý rok. Který z chovaných hřebců má možnost si užít říji takhle naplno? A navíc včetně intenzivního prožívání celých dnů před tím samotným obskočením, různých sexuálních předeher a doher, mazlení apod.
K přirozenému pudu hřebce taky konečně patří nejen obskočit kobylu, ale také mít kolem sebe stádo, starat se o něj a bránit ho před nebezpečím a před jinými hřebci. Pokud hřebec vyžene od stáda jiného a v té době jsou některé klisny březí, hřebec pak často zabíjí narozená hříbata, protože nejsou jeho. I to je přirozené. Celkem vzato, z hřebcových touh, citů a přání bereme, koule nekoule, hodně velký kus. Kastrace je jenom část. Je to ta nejdůležitější?
Přirozené by bylo chovat rodinné stádo na dostatečně velkém prostoru k tomu, aby se hřebci mezi sebou sami probrali, některého u toho i zranili nebo zabili, ze soubojů průběžně vycházel nějaký vítěz a ostatní měli dost prostoru k životu osamělců, občasných párů nebo i stádeček. Přitom nezasahovat do rozmnožování. Přebytky ovšem prodávat lidem, kteří si hřebečky vykastrují. Případně vykastrovat i hřebce, které si nechám a kteří podlehnou v boji o stádo - stále dost přirozené.
Změna povahy: svého valacha jsem koupil už vykastrovaného. Kecal bych, kdybych tu něco tvrdil zrovna o něm. Nicméně změna povahy má víc předpokladů než jen kulky ano - kulky ne. Vrozený temperament, věk, zážitky z dětství apod. S hřebcem nicméně valach např. stále občas bojuje o dominantní postavení, vzpínají se proti sobě, přetlačují se, odhánějí se a prohánějí se. V tomhle směru na něm opravdu nepozoruju valný rozdíl oproti hřebci. Jediný výrazný rozdíl je v tom, že hřebec se někdy snaží na valacha skočit - samozřejmě v situaci, kdy má vhodnou příležitost a valach omezenou možnost se tomu bránit: takže tehdy, když na valachovi jedu já a vedu hřebce za sebou.
Jinak souhlasím s tím, že dobře vychovaný hřebec je v podstatě stejně mírný jako kobyla nebo valach. Až na to skákání, vyburcované - myslím - i stylem života chovaných hřebců: ani ti s kulkami a většinou ani ti, co se rozmnožují, nemají možnost to dělat přirozeně. Takže když vidí příležitost, často si ji nehodlají nechat ujít. Ono koneckonců šťastně ženatý chlap taky nesouloží každé ráno a večer, a nejen proto, že by manželka nechtěla. Jistota sexu trochu chuť na sex omezuje - nemluvím o adolescentech. To spíš osamělec je schopen sbalit do postele každou, která by jen trochu chtěla.
P.S. Byla i lidská společenství, kde dominantní hřebec žil v harému a měl podřízené valachy, tedy eunuchy. A víte, co je nejzajímavější? Mnozí ti eunuši byli dobrovolnými kastráty. Protože to otvíralo možnost vzestupu - společenského, politického, přístup k bohatství apod. A co je nejzajímavější, sexuální pud u nich stejně zůstal, mnozí byli i schopni soulože. Ale to jen tak na okraj, k touhám a citům a přáním.
Milan Krejsa
Vloženo 12.12.2009 - 14:18
Reakce na 1339918: Uff. To je skutečně přínosný a velice moudrý příspěvek.
Milan Krejsa
Vloženo 12.12.2009 - 14:21
Reakce na 1339918: A ještě něco. Vaše poslední věta je naprosto mimo. Máme ve stáji dva hřebce, oba charakterní a oba hodné. Kolik myslíte že má každý ve výběhu kamarádů?
Váš názor je neuvěřitelně nezodpovědný, především co se týká psů a koček. Podívejte se jen ve svém okolí, kolik se utopí, umlátí, nebo jinak usmrtí nechtěných koťat a štěňat.
Je mi zle, z podobných rádoby milovníků zvířat. Sobců, protože jinak to nazvat nelze. Vám nemůže jít skutečně o blaho těch zvířat.
Jaroslav Koreň
Vloženo 12.12.2009 - 14:31
shari: ... a nezdá se vám že valachovi cosi chybí ?? že jejich povahy jsou rozpolcené zda jsou kobylami či hřebci ?? my tady mluvíme o zvířatech jako o věcech, každé má své touhy city a přání a my mu je vezmeme ano sice třeba ten či onen nikdy nebude připouštět, ale vždyť je to kousek jich ...
Pozeráš sa na to príliš citovo, akoby sa to malo stať tebe, alebo tvojmu partnerovi. Zvieratá zrejme veľmi personifikuješ - akoby si rozprávky, kde zvieratá premýšľajú a hovoria ako ľudia považovala za skutočnosť.
Áno s obľubou sa mnoho ľudí vyjadruje, že sa so zvieratami zaobchádza ako s vecami, ale pravda je taká, že skutočne to nie sú (neživé) veci, ale živé (cítiace) bytosti. A keďže si ich ľudia zdomácnili (skrotili) tak sa zvieratá stali ich vlastníctvom a správajú sa k nim ... ako k otrokom. Pravdou však je, že aj k otrokom sa niekto môže správať dobre (skoro) ako k slobodným (nedovolí im ale od seba odísť, alebo ujsť). Žrebce sa však nemôžu chovať "uvedomelo" a povedať rujnej kobyle "sorry, ale tvoj majiteľ si vyhliadol iného žrebca - plemenníka". Samozrejme pripustí kobylu (podotýkam, že s jej súhlasom) ale bez súhlasu majiteľa - a tu je rozpor. Majiteľ žiada kastráciu (neprispôsobivého) "otroka".
Koniec koncov ani ľudia nie sú slobodní - ak sa vyskytne (neprispôsobivý) jedinec, ktorý vraždí kradne znásilňuje a ostatní to nechcú tolerovať - tak ho zatvoria (alebo popravia) ... alebo sterilizujú ... čo je taktiež kastrácia.
Shari - aký máš názor na bránenie sa násiliu ? Čo by si robila, keby sa ťa niekto snažil znásilniť a počula by si, že takto (neželane) poznásilňoval viac žien, ktoré sa mu nemohli ubrániť (dokonca bezbranných) detí? Nesúhlasila by si, aby bol odsúdený na kastráciu ?
Věra Borecká
Vloženo 12.12.2009 - 15:07
Reakce na 1338949: Já sobně také preferuji hřebce, sama jednoho vlastním a mám zkušenosti, že s hřebci se lépe pracuje. Samozřejmě to nesmí být nevychovaný hajzl. Hřebci jsou problémem lidí, že s nima neumí zacházet a žít. Není to problém hřebců. A pokud to ti lidé umí, tak není problém. Takže můj názor, pokud je hřebec hodný, vychovaný, není problém s převozem a manipulací, nechejte hohřebcem. Pokud nemáte podmínky pro hřebce, bojíte se ho a podobně, vykastrujte ho.
Milan Krejsa
Vloženo 12.12.2009 - 15:16
Reakce na 1339948: V čem se s nimi lépe pracuje, nebo na základě čeho tak soudíte? Jak se to pozná? Pokud se vám bude chtít odpovědět tedy.