Otravy dravců v jedenadvacátém století

20. 1. 2024 Česká společnost ornitologická Autor fotek: Klára Hlubocká, Zdeněk Chaloupka Zdroj: Česká společnost ornitologická URL zdroje: www.birdlife.cz

I když se nám to zdát nemusí, myšilovní dravci v naší krajině stále chybí. Jejich populace jsou totiž až několikanásobně nižší než tomu bylo před 50 lety. Dnes tedy pár slov o problémech těchto důležitých sousedů našich stájí.

Představa jedu nasypaného do jídla v nás vyvolává obraz středověkých paláců a pokoutního soupeření o moc. Ovšem úkladné vraždy pomocí jedů jsou bohužel součástí i našich dní a nevyhýbají se ani dravcům. Stále se najdou lidé, kteří mají potřebu vládnout přírodě a využívají k tomu jakýchkoli prostředků.

Primární (přímé) otravy

Zprávy o otravách dravců karbofuranem se objevují s železnou pravidelností především koncem zimy a v předjaří. V různé míře se s nimi ovšem setkáváme celoročně. Aktuální přehled známých případů lze nalézt na karbofuran.cz. Karbofuran, který se k cílenému pokládání otrávených návnad zneužívá nejčastěji, se aplikoval v zemědělství jako insekticid a od roku 2008 se nesmí používat. Zakázané a trestné je i jeho držení. Ve světě se ale stále vyrábí a traviči si jej opatřují na černém trhu.

Karbofuran je nervový jed, který způsobuje ochrnutí svalů. Postižené zvíře (nebo i člověk) umírá za plného vědomí udušením, když mu přestanou fungovat dýchací svaly. Jedná se o extrémně nebezpečný jed, který se vstřebává nejen po pozření, ale i přes kůži nebo dýcháním. Smrtelná dávka pro ptáky je jen asi 1 miligram na kilogram živé váhy (např. pro káni lesní, vážící méně než 1 kg, tedy stačí téměř mikroskopické množství jedu). V mnohem menší míře dochází ke zneužívání několika dalších látek. Množství jedů, které má člověk k dispozici, je ale tak široké, že zákazem některých z nich změny nedosáhneme. Jedinou cestou je výchova a osvěta, aby především nastupující generace chápaly přírodu jako funkční celek a aby pro ně bylo nepřijatelné vystavovat jakékoli živé tvory utrpení.

pannoneagle_Klatovsko_luňák_2020-04-16_Klára-Hlubocká02.jpg

        Luňák červený. Zaťaté pařáty a roztažená křídla naznačují, že pták zahynul v křečích následkem otravy

Podezření na otravu. Jak poznat?

  • víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
  • podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
  • mrtvé zvíře poblíž návnady
  • mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
  • mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
  • mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice

 Druhotné otravy

Používání jedů v přírodě, byť i legální, s sebou vždy nese riziko nechtěných otrav. Do širšího povědomí se dostaly v polovině roku 2019 v souvislosti s gradací hrabošů a povolením rozhazování rodenticidu Stutox II na povrch půdy. Následně se objevily zprávy o úhynech různých živočichů, včetně například čápů, na otravu fosfidem zinečnatým, který je účinnou látkou Stutoxu. Sekundární otravy jsou ale mnohem rozšířenější a může je způsobit celá řada látek.

Nebezpečí sekundární otravy (ptáků) hrozí při použití jakéhokoli jedu v zemědělství i v zahrádkách. Důsledným dodržením předepsaného způsobu použití můžeme toto riziko snížit, ale nikdy se jej zcela nezbavíme – nic jako „bezpečný jed“ neexistuje. Sekundární otravy mohou navíc způsobovat i jedovaté látky, které jako jedy nepoužíváme – v případě dravců především olověné broky, jež ptáci spolknou při konzumaci postřelené kořisti. Na rozdíl od přímých otrav dochází u těch druhotných k úhynu většinou po delším čase. Postižení ptáci tak hynou ve skrytu a zřídka se o nich dozvíme.

Psí jednotka ČSO

Psí jednotka vznikla v ČSO v roce 2017 díky mezinárodnímu projektu PannonEagle Life, jehož cílem je ochrana orlů královských a dalších dravců před lidmi způsobenou mortalitou, včetně ilegálního pronásledování. Posláním psí jednotky je vyhledávat v terénu otrávené návnady a uhynulé živočichy, k čemuž se psí čumák hodí výborně. V případě, že psovodka vyhodnotí situaci jako podezřelou, volá na místo kriminální policii, jíž nálezy předává. Další šetření je pak v rukou orgánů činných v trestním řízení, tedy především policie a státního zastupitelství. Podaří-li se vypátrat pachatele, přicházejí ke slovu soudy.

Ročně vyjíždí psí jednotka k několika desítkám nahlášených případů, ve zbývajícím čase se věnuje tréninku nebo preventivním kontrolám. Za dobu své existence takto zdokumentovala a předala policii na 150 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat (pozn.: stav k zimě 2023), ve valné většině dravců. Nejčastěji postiženým druhem je káně lesní – tvoří třetinu všech nálezů. Odhadujeme, že počet otrávených kání dosahuje ve skutečnosti několika stovek ročně.

pannoneagle_psi-jednotka_zdenek-chaloupka04-768x512.jpg

        Psí jednotka České společnosti ornitologické vyhledává v terénu otrávené návnady a jejich oběti

Přesto, že existuje velké množství případů a jejich počet se v průběhu času nesnižuje, v Česku byli prozatím za trávení divoce žijících zvířat odsouzeni jen dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři Miloslavu Vodičkovi podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. K činu se nepřiznal. V roce 2022 byl odsouzen chovatel holubů a drůbeže a myslivec Josef Šidlo na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení luňáků červených, lišek a kun u svého domu v Milovicích na Břeclavsku. K činu se přiznal. Přišel o zbrojní průkaz a všechny své zbraně.

Co dělat, když najdete mrtvého dravce s podezřením na otravu?

  • Na nic nesahejte, zabraňte přístupu dalších osob i zvířat.
  • Volejte nejlépe okamžitě, i když chcete nález jen konzultovat (Klára Hlubocká 606 412 422 – i SMS, případně Zdeněk Vermouzek 773 380 285).
  • Volejte i v případě, že jste nález ohlásili někomu jinému (policii, ČIŽP, správě CHKO, …).
  • Nález lze oznámit i na nejbližším oddělení Policie České republiky.
  • POZOR! Karbofuran je velmi nebezpečný jed

Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení

Co dělat v terénu při podezření na trávení, zástřel, nelegální past… je podtitul nové příručky o ptačí kriminalitě. Příručka je určena všem milovníkům přírody, ornitologům, ale i lidem, kteří do přírody chodí za jiným účelem. S otráveným nebo zastřeleným dravcem se může setkat kdokoli, od pejskařů po skautské oddíly. Při své práci ji mohou využívat orgány činné v trestním řízení i pracovníci státní ochrany přírody nebo záchranných stanic.

Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.

ptaci_kriminalita_prirucka.png

Podobné články

S ušatými příbuznými koní se dnes stále častěji setkáváme i v našich zeměpisných šířkách, na "žírných" českých pastvinách. Osel, pasoucí se ve…

Pohled na kočku jakožto domácí zvíře se v posledních desetiletích pomalu ale jistě pozměnil. Přesto se ale mezi lidmi pevně drží klišé, které kočkám…