• víc mrtvých zvířat pohromadě (dravci, krkavcovití, šelmy – dva a víc jedinců v okruhu 300 m)
• podezřelá návnada (maso, vnitřnosti, vejce – zejména s viditelným fialovým zbarvením nebo posypané práškem či potřené béžovou emulzí)
• mrtvé zvíře poblíž návnady
• mrtvý hmyz na uhynulém zvířeti či návnadě
• mrtvé zvíře v typické pozici (ptáci: křečovitě sevřené pařáty, roztažená nebo poloroztažená křídla; šelmy: leží na boku, natažené nohy, otevřená tlama, někdy hlava zvrácená dozadu)
• mrtvá zvířata na otevřeném prostranství (nejsou pod elektrickým sloupem ani poblíž trati či silnice

Používání jedů v přírodě, byť i legální, s sebou vždy nese riziko nechtěných otrav. Do širšího povědomí se dostaly v polovině roku 2019 v souvislosti s gradací hrabošů a povolením rozhazování rodenticidu Stutox II na povrch půdy. Následně se objevily zprávy o úhynech různých živočichů, včetně například čápů, na otravu fosfidem zinečnatým, který je účinnou látkou Stutoxu. Sekundární otravy jsou ale mnohem rozšířenější a může je způsobit celá řada látek.

Nebezpečí sekundární otravy (ptáků) hrozí při použití jakéhokoli jedu v zemědělství i v zahrádkách. Důsledným dodržením předepsaného způsobu použití můžeme toto riziko snížit, ale nikdy se jej zcela nezbavíme – nic jako „bezpečný jed“ neexistuje. Sekundární otravy mohou navíc způsobovat i jedovaté látky, které jako jedy nepoužíváme – v případě dravců především olověné broky, jež ptáci spolknou při konzumaci postřelené kořisti. Na rozdíl od přímých otrav dochází u těch druhotných k úhynu většinou po delším čase. Postižení ptáci tak hynou ve skrytu a zřídka se o nich dozvíme.

Psí jednotka ČSO

Psí jednotka vznikla v ČSO v roce 2017 díky mezinárodnímu projektu PannonEagle Life, jehož cílem je ochrana orlů královských a dalších dravců před lidmi způsobenou mortalitou, včetně ilegálního pronásledování. Posláním psí jednotky je vyhledávat v terénu otrávené návnady a uhynulé živočichy, k čemuž se psí čumák hodí výborně. V případě, že psovodka vyhodnotí situaci jako podezřelou, volá na místo kriminální policii, jíž nálezy předává. Další šetření je pak v rukou orgánů činných v trestním řízení, tedy především policie a státního zastupitelství. Podaří-li se vypátrat pachatele, přicházejí ke slovu soudy.

Ročně vyjíždí psí jednotka k několika desítkám nahlášených případů, ve zbývajícím čase se věnuje tréninku nebo preventivním kontrolám. Za dobu své existence takto zdokumentovala a předala policii na 150 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat (pozn.: stav k zimě 2023), ve valné většině dravců. Nejčastěji postiženým druhem je káně lesní – tvoří třetinu všech nálezů. Odhadujeme, že počet otrávených kání dosahuje ve skutečnosti několika stovek ročně.

        Psí jednotka České společnosti ornitologické vyhledává v terénu otrávené návnady a jejich oběti

Přesto, že existuje velké množství případů a jejich počet se v průběhu času nesnižuje, v Česku byli prozatím za trávení divoce žijících zvířat odsouzeni jen dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři Miloslavu Vodičkovi podmíněný trest 2,5 roku odnětí svobody s odkladem na 3,5 roku za otrávení orlů mořských a krkavců velkých u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. K činu se nepřiznal. V roce 2022 byl odsouzen chovatel holubů a drůbeže a myslivec Josef Šidlo na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky za otrávení luňáků červených, lišek a kun u svého domu v Milovicích na Břeclavsku. K činu se přiznal. Přišel o zbrojní průkaz a všechny své zbraně.

Co dělat, když najdete mrtvého dravce s podezřením na otravu?

Příručka Ptačí kriminalita volně ke stažení

Stáhněte si příručku (14 stran, 3 MB) ZDE.