U poskytování první pomoci lidem je obrovskou výhodou vyškolený dispečer na tísňové lince 155, který zachránce první pomocí provede od začátku až do příjezdu záchranné služby prostřednictvím telefonicky asistované první pomoci (TAPP), v horších případech se zástavou srdce prostřednictvím telefonicky asistované neodkladné resuscitace (TANR).

Ale když pomoc potřebuje pes? Jste odkázaní sami na sebe, na svoje znalosti a dovednosti. Najednou nejste majitel psa, ale zachránce, dispečink záchranné služby (zajišťujete příjem a umístění psa na veterinární pracoviště telefonicky) a navíc ještě transportujete psa do zajištěného místa, kde bude pes přijat, vyšetřen a léčen. Pokud bydlíte v místě, kde funguje veterinární výjezdová služba (PetMedic, PetEmergency), odpadá vám řešení, kam psa odvézt, a transport. Zákony schválnosti samozřejmě fungují na sto procent, takže v momentu nouze budete velmi pravděpodobně mimo oblast výjezdových služeb.

Pro lepší názornost poslouží následující schéma:

Na prvním místě poskytování první pomoci je VŽDY bezpečnost zachránce. Pokud situace není bezpečná, první pomoc NELZE POSKYTNOUT. Tedy pokud se nechcete zapsat na dlouhý seznam zemřelých a nebo zraněných s doživotními následky, kteří šli pomoc poskytnout i přes nebezpečnost situace.

Jak tedy správně postupovat v případě, že pes potřebuje poskytnout pomoc?

1. Získání přehledu o situaci

• zachovejte klid
• zhodnoťte co, jak a kde se situace stala a zároveň
• vyhodnoťte riziko pro vás (autonehoda, požár, úraz elektrickým proudem, ...)
• jsem schopen sám vlastními silami poskytnout pomoc?
• posouzení závažnosti situace – je pes v ohrožení života, nebo se jedná o drobné poranění?

2. Zajištění bezpečnosti

Přímo souvisí se získáním přehledu o situaci. Aby člověk správně vyhodnotil případné riziko, musí mít přehled o tom, co se stalo.

Je nutné:

• zjistit, zda nehrozí nebezpečí pro zachránce
• zamezit dalšímu působení látky/vlivu, které způsobilo stav vyžadující poskytnutí pomoci (vypnutí zdroje elektrického napětí, zamezení působení chladu/tepla při termických úrazech, zamezit v dalším požívání intoxikované látky, případně vyvolat zvracení látky pozřené, pokud z hlediska charakteru pozřené látky a dalším okolnostem zvracení vyvolat lze)
• zajistit místo autonehody výstražným trojúhelníkem, uvědomit o nehodě policii
• odnesení zvířete z nebezpečného prostředí (únik plynu v místnosti, místo s vysokou teplotou atd.)
• fixace tlamy psa a připoutání psa na vodítko (případně kus provazu, obvazu) 

Ve chvíli, kdy jste získali přehled o situaci a je jasné, že situace je pro vás zvládnutelná a hlavně bezpečná, je nutné:

3. Posouzení stavu zvířete

• masivní krvácení – zjistěte, zda pes masivně krvácí a zdroj krvácení zastavte tlakovým způsobem nebo škrtidlem.
• vědomí/bezvědomí – psa oslovte, poplácejte, vytvořte mechanický podnět (štípnutí do ucha, pysku). Pokud pes reaguje, je nutné psa prohlédnout, ošetřit zranění a drobná krvácení a zjistit pravděpodobnou příčinu stavu zvířete (pes ráno venku něco sežral – odpoledne leží, je malátný – pravděpodobná otrava atd.).

Pokud pes nereaguje, ověříme:

• dech/bezdeší – pokud pes nevykazuje známky vědomí, tedy nereaguje na zvukové a mechanické podněty, ověřte, zda pes dýchá. Dech ověřte přiložením ruky na hrudní koš psa a ucha k čenichu psa. Dech cítíme pohmatem (hrudník se zvedá) a lze slyšet vydechovaný vzduch.

Pokud pes DÝCHÁ a je viditelná fáze nádechu a výdechu, nezahajuje se resuscitace. Zjistěte pravděpodobnou příčinu stavu (pes u silnice – autonehoda, pes ležící v louži krve – masivní krvácení s nástupem bezvědomí a pravděpodobného šoku atp.). Je nutný okamžitý transport k veterinárnímu lékaři.

Pokud pes NEDÝCHÁ a nebo dýchá lapavě a nebo přerušovaně, je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci psa a zajistit transport na veterinární pracoviště. Jak správně resuscitovat psa, se dočtete v tomto článku.

4.Transport/přivolání pomoci 

Pokud jste ověřili stav zvířete a je nutný převoz psa na veterinární pracoviště, před samotným transportem psa na veterinu je NEZBYTNĚ NUTNÝ TELEFONÁT na vybrané pracoviště!

Sdělte jim následující informace:

• CO se stalo
• KDY se to stalo
• viditelná poranění
• zda je pes při vědomí a nebo bezvědomí
• ZMĚNY – nafouklé břicho, teplota, křeče, úlevová poloha

Postupujte podle instrukcí veterinárního lékaře.

Nezapomeňte! Před tím, než psa v akutním stavu na veterinární pracoviště odvezete, musí o vás personál vědět a příjem vašeho psa vám potvrdit! Mohlo by se snadno stát, že přijedete na kliniku, kde nebude k dispozici volný operační sál, veterinární lékař bude řešit jiný akutní případ a vy ztratíte drahocenné minuty převozem na jiné veterinární pracoviště. Pokud je v dosahu výjezdová veterinární služba, k zajištění transportu můžete využít jejich služeb.

V zájmu zdraví a života vašeho psa nehledejte odbornou pomoc na facebookových skupinách, které se tváří jako profesionální veterinární poradna. Žádná facebooková skupina ani Google nikdy nikoho nevyléčil.

Mějte připravené kontakty pro případ nouze

Pro flexibilní a rychlé řešení krizové situace mějte v telefonním seznamu mobilního telefonu uložené kontakty, které můžete v případě nouze potřebovat. Nespoléhejte se na dostupnost internetu v mobilním telefonu. Ve chvíli, kdy jej budete potřebovat pro vyhledání kontaktů, se může stát, že budete mimo mobilní internetovou síť, budete mít vyčerpaná mobilní data a i pokud budete internet k dispozici mít, vyhledávání na internetu je zdlouhavější než použití kontaktu uloženého v telefonním seznamu.

Do telefonního seznamu patří následující kontakty:

• veterinární pracoviště s nonstop pracovní dobou, kam byste se svým psem v případě nouze jeli (předem volejte před transportem psa!)
• veterinární výjezdová služba ve vašem okolí, pokud ji ve svém okolí máte
• taxislužba, která přepraví psa na veterinu (dispečinku sdělte, že povezete psa v akutním stavu a sdělte i velikost psa, aby dispečer vyslal řidiče ochotného převážet v autě například německou dogu). Tento kontakt mějte v záloze, i když vlastníte auto – ne vždy musí být k dispozici a pes může být ve stavu, kdy vy jako majitel musíte být se psem a monitorovat jeho stav a nemůžete zároveň řídit.
• toxikologické informační středisko – pokud váš pes pozřel látku, u které si nejste jistí, jestli může být pro psa nebezpečná a zda je případně bezpečné vyvolání zvracení, můžete požádat o radu na této nonstop lince. Ideálně potom, kdy se nemůžete dovolat na veterinu. Linka je primárně lidská a služby jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění – připravte si své rodné číslo a číslo pojišťovny, než zahájíte hovor. Telefonický kontakt na TIS: 224 91 92 93 a 224 91 54 02

Před odjezdem do jiného místa (dovolená, závody, psí tábor, výlet) mějte předem zjištěné, jaké jsou tamní možnosti veterinárních pohotovostí a alternativního převozu zvířete (taxi, veterinární výjezdová služba).

Mobilní telefon mějte s sebou vždy, když se pohybujete se psem venku. I obyčejné venčení se může změnit v situaci, kdy je nutná neodkladná přeprava psa na veterinu a možnost přivolat si telefonicky pomoc v podobě přivolání někoho s autem, popřípadě taxi, které vás dopraví k veterináři, může být klíčová v záchraně psa.

Předcházejte rizikovým situacím

Mnohdy lze nouzové situaci předejít tím, že vašemu psu věnujete při pohybu venku svou plnou pozornost a vyhodnocujete případná rizika pro psa dřív, než se stane nějaká nehoda:

• Psa ve městě voďte na vodítku nejen z ohleduplnosti k ostatním lidem, kteří nemusí být na vašeho psa na volno zvědaví. I sebevychovanější pes se může leknout a uskočit do silnice nebo spatřit zajímavý objekt na druhé straně silnice a vběhnout přímo pod auto.
  Případ z vlastní zkušenosti: Při venčení psů a přecházení přechodu se psy na vodítku řidička jedoucí po silnici nepřizpůsobila rychlost povaze vozovky, dostala se do smyku, který nezvládla a přes přechod, kde já jsem přecházela, těsně za námi autem prolítla na chodník a nabourala do zdi domu. Kdybych neměla psy na vodítku a oba nestrhla a neutekla s nimi o pár metrů dál, tak jsou oba velmi pravděpodobně po smrti. Vodítko je prvek bezpečnosti a ne otravná nutnost.
• Mějte své vodomilné psy zajištěné na vodítku v okolí zamrzlých vodních toků a vodních jezů. Pokud se váš pes dostane do jezu nebo se pod ním propadne led vprostřed rybníka, o svého psa s devadesátiprocentní šancí přijdete.
• Nenechávejte psy o samotě s hračkami nebo kostmi, které mohou spolknout či se jimi začít dusit.

Nakonec ještě jedno schéma:

Jak psovi poskytnout první pomoc v konkrétních případech, se můžete naučit na semináři první pomoci pro psy. Plánované semináře naleznete ZDE.

Zuzana Wildmannová

Fyzioterapeut a rehabilitační pracovník malých zvířat (43-001-R), doporučený terapeut Dornovy metody pro zvířata a odborný konzultant Dornovy metody pro zvířata, zároveň také terapeut Dornovy metody pro lidi, respektive Osteodynamiky. Autorka projektu www.prvnipomocpropsy.cz a lektor seminářů první pomoci pro psy. V roce 2022 úspěšně ukončila studium Vyšší odborné školy zdravotnické v Praze a stala se zdravotnickým záchranářem. Momentálně působí v pražské nemocnici na Urgentním příjmu a u soukromé zdravotnické záchranné služby. Tato profese je vedlejším koníčkem, stejně jako studium automechanického učiliště v dálkové formě. Autorka je majitelkou patnáctiapůlletého psa belgického ovčáka Agiho, čtyřleté stafbulky Kačenky a štěněte belgického ovčáka Sabatona (Tonyho).