Autor původního textu: Marcia King

Plemenitba a hřebení

Největší rozdíly ve veterinární péči mezi chladnokrevným koněm a teplokrevníkem se týkají reprodukce. Při připouštění klisny bývá velmi mnoho problémů a často čeká dvojčata. „Chladnokrevní hřebci mají problémy s plodností, přestože se počet jejich spermií blíží počtu spermií teplokrevných hřebců," říká Scott A. Nebergall, DVM z The Arthur Veterinary Clinic v Arthur, Ill., chovatel belgických a clydesdaleských koní a člen Clydesdale Breeders v USA a Belgian Draft Horse Corporation of America.

„Většina chladnokrevných hřebců produkuje velký objem tekutiny v ejakulátu a obecně i větší objem ejakulátu samotného," vysvětluje Nebergall. „Teplokrevný hřebec mívá koncentraci 150 - 400 milionů spermií na mililitr. Chladnokrevný hřebec mívá 70 - 85 milionů spermií na mililitr. Je to jako když rozpustíte lžíci cukru v půl litru vody nebo v litru vody - cukru je v obou případech stejně, ale koncentrace se velmi liší, takže odebrání ideální chovné dávky může být velmi složité."

Chladnokrevné klisny mají své vlastní problémy. Nebergall říká: „U chladnokrevných klisen může být zabřeznutí složitější kvůli horší stavbě dělohy, zadržování tekutin nebo kvůli většímu výskytu endometritidy pravděpodobně kvůli předchozí březosti. Mohly mít těžší průběh porodu a následně horší poporodní rekonvalescenci, takže se naskytlo větší riziko bakteriální infekce v děloze vedoucí k problematickému zabřeznutí klisny."

„Samotný porod je ale mnohem větší problém," pokračuje Nebergall. „Hříbě je větší, takže porod je trochu komplikovanější a pro klisnu více namáhavý. Protože je hříbě větší, fyzická úprava porodní polohy může být extrémně náročná a někdy i nemožná. Jenom proto, že je hříbě větší, ještě není zaručené, že porodní cesta bude také větší, aby bylo možné upravit malformaci. Snažíme se být přítomni u tak velkého množství porodů, jaké je možné, abychom klisnám pomohli a všechny problémy podchytili včas. Pokud je přítomný zkušený veterinář, když klisna začíná rodit, je možné se vyhnout vážným komplikacím."

Michael R. Stone, DVM je veterinářem v Oak Harbor Veterinary Hospital v Oak Harbor, Ohio, a v Westview Veterinary Hospital ve Fremontu, Ohio, a chovatelem a vystavovatelem belgických chladnokrevníků pro Oak Haven Belgians, národní ředitel Belgian Draft Horse Corporation a člen American Embryo Transfer Society. Říká, že: „Chladnokrevné klisny jsou velmi náchylné na toxemii a na vysoké teploty, většinou kvůli opravdu velké děloze. Pokud po porodu nedostanete ven všechnu krev a placentu, tak klisně bude stoupat teplota. Pokud máte chladnokrevnou klisnu po porodu s teplotou 39,5 °C, tak určitě tu noc nepůjdete klidně spát - někdo jí musí pomoct, nebo bude mít potíže. Teplotu měříme pravidelně po 12 hodinách ještě dobré 4 dny po porodu. Klisnám se teplota může zvýšit, mohou dostat laminitidu, lehnout si a už nevstat. Jsou velmi citlivé!"

Protože porod bývá náročnější, je dost obvyklé, že novorozená hříbata se pomaleji zvedají a později se i poprvé napijí. „Nejčastější příčinou úmrtí novorozených hříbat je pravděpodobně vyhladovění," uvádí Stone. „Chovatel vidí hříbě s hlavou pod kobylou, ale ono může teprve hledat struk, ne sát. Jakmile se hříbě postaví, potřebuje pomoct a ukázat, kde má struk hledat. První den může být potřeba takto hříběti asistovat ještě několikrát."
„Důvod, proč jsou chladnokrevná hříbata takto pomalá, je pravděpodobně jejich velikost při porodu a následný boj s gravitací. Porod samotný pro ně pravděpodobně není obtížnější než pro teplokrevné hříbě, ale mají větší problémy s koordinací, sílou, obratností a zlepšováním motoriky při kojení a orientaci v prostoru. Toto se nestává vždy, ale je to velmi časté," pokračuje Stone.

Většinu hříbat po porodu krmí sondou, aby zajistil, že dostanou včas potřebné množství kolostra. Nebergall zase doporučuje hříbě během první hodiny života ručně napájet pomocí lahve. „Kojení očividně hříběti dodává energii a myslím si, že čím dříve se hříbě napije, tím dříve bude mít dostatek síly vstát a krmit se bez pomoci," říká Nebergall. „Jestliže to vypadá, že hříbě bude mít slabý sací reflex (komplikace, která vzniká pravděpodobně nedostatkem kyslíku během porodu vedoucí k otoku mozku a neurologickým motorickým problémům), tak mu okamžitě nitrožilně podáme léky k redukci otoku mozku a nastartování běžných motorických dovedností."

Velmi vážné je neonatální onemocnění typické pro belgické chladnokrevníky - dědičná kožní porucha známá jako junctional epidermolysis bullosa (JEB). „JEB způsobuje rození hříbat s kůží, která se začne odlupovat ihned po porodu a která také může způsobit ztrátu kopyt," říká Beth A. Valentineová, DVM, PhD, pomocná profesorka na Oregon State University. „Na tuto nemoc neznáme lék a postižená hříbata jsou humánně uspána."
Podle Stonea je nositeli tohoto onemocnění 20 % populace belgických chladnokrevníků. Naštěstí se podařilo identifikovat defektní gen, takže selektivní plemenitba by měla eliminovat takto postižené potomstvo. Je k dispozici test, který je nutný při registraci koně. Je ověřena totožnost a následně zjištěno, jestli je kůň přenašeč. To se následně zapíše do průkazu koně.

Velké kosti, těžké svaly

„Mladí chladnokrevní koně jsou velmi náchylní k vývojovým ortopedickým vadám, jako je OCD (osteochondritis dissecans)," říká Valentineová, majitelka chladnokrevných koní. Také pracuje s chladnokrevníky a jejich majiteli při zjišťování příčin různých svalových onemocnění. „Některé z nich jsou genetické a jiné jsou způsobeny rychlým růstem mladých chladnokrevníků."

Při léčbě OCD Nebergall doporučuje chirurgické odstranění cyst ihned, jak je to možné, aby se zvýšila šance na úplné uzdravení. Říká, že je docela velké procento mladých chladnokrevníků, kteří mají zkušenost s epiphysitis - zánětem růstové destičky. Opět je to způsobeno rychlým růstem nebo překrmováním. „Doporučujeme omezit nadměrnou výživu a nechat je růst přirozeně, namísto toho, abychom je nutili vyrůst rychle," říká Nebergall.

Problémem u dospělých chladnokrevníků může být artróza (degenerativní onemocnění kloubů). „Roky nošení své váhy a otřesy z práce na tvrdých površích mohou vést k vyššímu výskytu degenerativních změn na kloubech," dodává Valentineová. „Těžká práce při orbě může také způsobit dřívější nástup artrózy," doplňuje Nebergall. „Klinické příznaky může omezit snížení zátěže a nesteroidní protizánětlivé léky."

Velantineová dodává, že je důležitý také dobrý kovář. Není jasné, do jaké míry je efektivní kloubní výživa, ale může snižovat bolest. Když má kůň větší bolesti, mohou velmi pomoci léky proti bolesti. Tyto medikamenty ale mohou být použity po domluvě s veterinářem.

„Chladnokrevníci jsou často „metabolicky odlišní", a proto jsou náchylnější k rozvoji onemocnění svalů, nejčastěji k equine polysaccharide storage myopathy (tying-up neboli PSSM)," říká Valentineová. „Krmení jádrem může tento problém zhoršit."

„Navíc, protože díky velkému nasvalení chladnokrevných koní je u nich nižší poměr kůže vzhledem ke svalům, může častěji docházet k přehřátí. Mnoho termoregulačních, svalových a ortopedických problémů může být omezeno nebo vyřešeno krmnou dávkou s vysokým obsahem vlákniny a tuku a nízkým obsahem škrobů a cukrů," vysvětluje Valentineová. „Podávání tuku může snížit nadměrnou produkci tepla během horkého počasí."

Jedna z neuromuskulárních poruch, která se častěji vyskytuje u chladnokrevníků než u teplokrevných koní, je tzv. kohoutí krok. Podle Nebergalla se může vyskytnout u koní mladších dvou let. „V mnoha případech mohou koně být i přes onemocnění bez větších obtíží využitelní. Nicméně nejsou vhodní na výstavy a těžkou práci na polích," říká. Některým koním může pomoci chirurgický zákrok.

Problémy s kopyty

Není překvapením, že větší váha, kterou nohy a kopyta chladnokrevných koní musejí nést, zvyšuje riziko kulhání, laminitidy, artritidy nebo rakoviny.
„Velmi důležitá je šířka kopyta," říká Stone. „Máte velkou váhu rozloženou na malou plochu, takže čím širší máme kopyto, tím méně problémů nás může čekat. Docílíme toho správnou péčí a vhodnou selekcí chovných koní."

Léky

Většina medikamentů - včetně antibiotik, odčervovacích přípravků, léků proti bolesti - je dávkována podle váhy koně, takže chladnokrevník logicky spotřebuje vyšší dávku. Snad jen kromě očkování, vakcíny nemají dávkování podle hmotnosti zvířete.

Anestézie je také závislá na váze koně a navíc chladnokrevník vyžaduje trochu jiné zacházení. „Protože se jedná o mnohem větší zvíře, používáme polstrovaný box a tolik lidí, kolik můžeme, abychom mu pomohli si lehnout," říká Stone. Kromě toho Nebergall poznamenává, že mívají obavy ze zotavování chladnokrevníků, kteří byli v anestezii delší dobu. „Zotavení je někdy obtížné, protože dostávají myositidu (zánět svalů), která u teplokrevných koní nebývá," vysvětluje. „Tento problém bývá u chladnokrevných koní v souvislosti s výskytem PSSM. Nejlepším způsobem, jak se vyhnout zánětu svalů, je u chirurgického zákroku snížit dobu anestezie na minimum. Doporučuje se nepřekročit jednu hodinu, pokud je to možné."

Paradoxně chladnokrevní koně obvykle potřebují méně sedativ než teplokrevníci. „Je to hlavně kvůli jejich krvi a pomalejšímu metabolismu, ale také díky jejich chování," říká Stone. „Většina chladnokrevných koní je mnohem klidnější než teplokrevníci." Stone obyčejně používá 50 - 70 % doporučené dávky, nechává koně samotného si určit potřebnou dávku.

Výživa

Dobře vyvážená krmná dávka je u chladnokrevných koní zvláště důležitá.
Množství krmiva pro chladnokrevníky je stejné jako u teplokrevných koní - přibližně 2 % jejich hmotnosti denně. Nicméně kvůli jejich predispozici k myopatii, jako je třeba PSSM, Stone tvrdí, že je důležité v krmné dávce mít více vlákniny a tuků a naopak méně sacharidů (jako jsou cukry a škroby), s dostatečnou a vyváženou dávkou minerálů.

Valentineová varuje, že krmná dávka bohatá na tuky a vlákninu pro mladé koně musí být v takovém množství, aby nebyla příliš kalorická, a tak nepodpořila rychlý růst nebo kůň po ní nebyl tlustý. „Mladý chladnokrevník s krmnou dávkou tohoto typu může potřebovat doplnit denní dávku vitamínů a minerálů, protože více tuku bude znamenat, že v krmné dávce bude menší objem vitamínů a minerálů," říká.

„Rostoucí koně vyžadují mnohem více vitamínů a minerálů než dospělí koně," dodává Valentineová. Obecně doporučuje krmit dostatek velmi kvalitního sena nebo pastvu. Krmná dávka by měla být založena ma objemovém krmivu s přidaným tukem a všemi potřebnými vitamíny a minerály pro chladnokrevné koně každého věku.

„Doplnění vitamínu E - minimálně 2 IU (International Unit - mezinárodní jednotka) vitamínu E na 1 kg živé váhy koně - je také důležité pro všechny koně, kteří nemají dostatek vojtěšky nebo zelené pastvy," říká.

Věk

Stejně jako obří plemena psů, kteří stárnou rychleji a dožívají se nižšího věku než jejich menší psí bratranci, i chladnokrevní koně mohou mít poněkud kratší život. „Nejsou příliš dlouhověcí," tvrdí Stone. „20 let je pro ně milník. Dožívají se kolem 18 let, i když jsem viděl i 24leté chladnokrevníky. Tito koně začínají mír „seniorské" potíže velmi brzy, krátce po 10. roku života. To znamená snížení výkonnosti a další problémy spojené s vyšším věkem, jako jsou poruchy muskuloskeletárního systému, koliky a srdeční potíže."

Veterinární nástroje pro větší koně

Větší koně někdy potřebují větší veterinární nástroje. „Rád používám větší kleště, když vyšetřuji kulhání pomocí tlaku na kopyto," říká Michael R. Stone, DVM, lékař na Oak Harbor Veterinary Hospital v Oak Harbor, Ohio a Westview Veterinary Hospital ve Fremontu, Ohio, taktéž chovatel a vystavovatel belgických chladnokrevníků Oak Haven Belgians, národní ředitel Belgian Draft Horse Corporation a člen American Embryo Transfer Society.
Dodává, že často potřebuje i delší endoskopy k vyšetření břišní dutiny. „A nejlepší přítel menšího veterináře při vyšetřování klisny je stolička nebo balík slámy," dodává se smíchem.

Věnování pozornosti jedinečným potřebám chladnokrevných koní a poskytnutí včasné veterinární péče může těmto koním pomoci žít jejich život nejlepším a nejnaplněnějším možným způsobem.